Dokument ze zasedání

 

A8-0164/2015

18.5.2015

ZPRÁVA

o Evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) )

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: Algirdas Saudargas

 

PR_INI

OBSAH

Strana

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU............................................................3

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ..............................................................................................35

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci...........................................................38

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod................................................41

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin     47

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů................54

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU.....................................................59

 

 

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) )

Evropský parlament,

–       s ohledem na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ a doprovodné pracovní dokumenty ( COM(2014)0330 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ ( COM(2014)0520 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Pokrok na cestě k dokončení vnitřního trhu s energií“ ( COM(2014)0634 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Schopnost evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek. Připravenost na možné přerušení dodávek z východu během podzimu a zimy 2014/2015“ ( COM (2014)0654 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ ( COM(2015)0080 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“( COM(2014)0398 ),

–       s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ ( COM(2014)0015 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Za obnovu evropského průmyslu“ ( COM(2014)0014 ),

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. a 21. března 2014,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 26. a 27. června 2014,

–       s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 23. a 24. října 2014,

–       s ohledem na veřejné slyšení k Evropské strategii energetické bezpečnosti, které dne 5. listopadu 2014 uspořádal Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010,

–       s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro strategické investice a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009,

–       s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne 14. října 2014, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu,

–       s ohledem na evropské strukturální a investiční fondy, zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006,

–       s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Program Čisté ovzduší pro Evropu“ (COM(2013) 0918),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Dlouhodobá vize infrastruktury v Evropě a za jejími hranicemi“ ( COM(2013)0711 ), které uvádí seznam projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury,

–       s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Provádění sdělení o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci a závěrů Rady pro energetiku z listopadu 2011“ ( COM(2013)0638 ),

–       s ohledem na zprávu Rady Evropské unie ze dne 12. prosince 2013 o pokroku na cestě k dobudování vnitřního trhu EU s energií navazující na zasedání Evropské rady konané dne 22. května 2013,

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Podpora čistých a energeticky účinných silničních vozidel“ ( COM(2013)0214 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Budoucnost zachycování a ukládání CO2 v Evropě“ ( COM(2013)0180 ),

–       s ohledem na zprávu o provádění za rok 2013: vývoj a uplatňování technologie na zachycování a ukládání uhlíku v Evropě,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Zajistit fungování vnitřního trhu s energií“ a doprovodné pracovní dokumenty ( COM(2012)0663 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Energetický plán do roku 2050“ ( COM(2011)0885 ) a na usnesení Parlamentu z vlastního podnětu s názvem „Energetický plán do roku 2050, budoucnost s energií“ ( 2012/2103(INI) ),

_       s ohledem na sdělení Komise o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci s názvem „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ ( COM(2011)0539 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství v roce 2050“ ( COM(2011)0112 ),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku,

–       s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES,

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Priority energetických infrastruktur do roku 2020 a na další období – návrh na integrovanou evropskou energetickou síť“ ( COM(2010)0677 ),

–       s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro čistá a energeticky účinná vozidla“ ( COM(2010)0186 ),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov,

–       s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni, která se má zabývat problematikou Energetického společenství pro budoucnost,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS,

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

–       s ohledem na předběžnou dohodu týkající se plánu propojení baltského trhu s energií ze dne 17. června 2009, kterou podepsaly pobaltské členské státy a Komise,

–       s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2008 s názvem „Druhý strategický přezkum energetické politiky – Akční plán EU pro zabezpečení dodávek energie a jejich solidární využití“ ( COM(2008)0781 ),

–       s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele, o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS,

–       s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–       s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a s ohledem na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů ( A8-0164/2015 ),

A.     vzhledem k tomu, že prosperita a bezpečnost EU vyžaduje účinné využívání energie a stabilní, finančně dostupné a udržitelné zásobování energií, a vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost znamená především politickou nezávislost;

B.     vzhledem k tomu, že v posledních letech se podařilo při zvyšování energetické bezpečnosti EU dosáhnout významného pokroku na základě zvyšujícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů a snižováním celkové poptávky, což přispělo ke stabilizaci závislosti na dovozu; vzhledem k tomu však, že EU stále dováží 53 % své celkové spotřeby energie, konkrétně 85 % spotřeby ropy, 67 % spotřeby plynu, 41 % spotřeby pevných paliv a přibližně 95 % spotřeby uranu; vzhledem k tomu, že značná část dovozu energie EU pochází z geopoliticky nestabilních regionů a řada členských států je stále závislá na jediném externím zdroji energie, což vede k vysokým nákladům pro občany, podniky a veřejné rozpočty, brzdí hospodářský růst a prosperitu Evropy a ohrožuje bezpečnost členských států a EU;

C.     vzhledem k tomu, že 61 % veškerého plynu dováženého do EU se využívá především k vytápění budov, z nichž 75 % tvoří obytné domy, a potíže se zásobováním plynem proto znamenají také potíže s dodávkou tepla; vzhledem k tomu, že nejrychlejším a nejméně nákladným způsobem, jak omezit spotřebu plynu v Unii, je snížit ztrátu energie v obytných domech, což by bylo z hlediska energetické bezpečnosti výhodnou; vzhledem k tomu, že EU nemá strategii v oblasti vytápění, která by souvisela s bezpečností dodávek, snižováním emisí uhlíku nebo cenovou dostupností a konkurenceschopností; vzhledem k tomu, že každé přerušení dodávek plynu k vytápění vedoucí k nedostatečnému vytápění ohrožuje zdraví a pohodu velké části občanů EU;

D.     vzhledem k tomu, že dlouhodobá energetická strategie by měla přihlížet k nejistotě spojené s výkyvy trhu s ropou a plynem, který se vyznačuje cyklickým a dočasným kolísáním cen;

E.     vzhledem k tomu, že celková výše výdajů EU na dodávky energie z vnějších zdrojů činí více než 1 miliardu EUR denně – v roce 2013 to bylo 400 miliard EUR –, a představuje tak více než jednu pětinu veškerého dovozu do EU; vzhledem k tomu, že došlo k výraznému celosvětovému poklesu cen ropy, což dává EU možnost přijmout zásadní kroky při transformaci energetického systému na základě investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, využití potenciálu energetické účinnosti budov a průmyslu a rozvoje inteligentní infrastruktury; vzhledem k tomu, že finanční prostředky vynaložené na dovoz fosilních paliv přispívají k investicím, vytváření pracovních míst nebo růstu v Unii jen minimálně a přesměrování těchto prostředků na interní investice by vedlo ke stimulaci růstu a k vytváření kvalitních pracovních míst pro kvalifikované pracovníky v daném místě;

F.     vzhledem k tomu, že pokud se vyhneme dovozu paliv díky zvýšené spotřebě obnovitelných zdrojů energie, bude to znamenat úsporu nákladů ve výši přibližně 30 miliard EUR ročně;

G.     vzhledem k tomu, že v souvislosti s krizí na Ukrajině je problematika zajištění spolehlivých dodávek energie, stejně jako problematika diverzifikace energetických dodávek a nadměrného spoléhání se na dovoz energie důležitější, než kdy jindy;

H.     vzhledem k tomu, že ze zkušeností z let 2006 a 2009, kdy Rusko přerušilo dodávky plynu na Ukrajinu, je zřejmé, že přerušení dodávek, k nimž došlo v některých členských státech ve střední a východní Evropě, a jejich nadměrná závislost na dodavatelích energie mimo EU svědčí o strategických nedostatcích stávajících opatření v oblasti dodávek energie; vzhledem k tomu, že tyto případy přerušení dodávek ukazují, že opatření, která již byla přijata v energetickém sektoru, k ukončení evropské závislosti na ruském plynu nestačí;

I.      vzhledem k tomu, že EU je silně závislá na jediné zemi, kterou je Ruská federace, jež je největším dovozcem ropy (35 %), plynu (26 %), uhlí (30 %) a uranu (25 %) do EU; vzhledem k tomu, že Ruská federace využívá dodávky energie jako politickou zbraň, přičemž tyto kroky jsou v rozporu s logikou trhu a závažným způsobem zvyšují rizika z hlediska EU;

J.      vzhledem k tomu, že využívání ropy a zemního plynu pro dosažení zahraničněpolitických cílů a za účelem destabilizace ostatních zemí oslabuje hospodářský růst a je ještě rizikovější pro demokratickou stabilitu v Evropě a nezávislost suverénních států;

K.     vzhledem k tomu, že politika v oblasti energetické bezpečnosti se musí zabývat potřebou stabilních dodávek z různých energetických zdrojů, které evropskému hospodářství zajistí energii nezbytnou pro dopravu, průmysl a bydlení způsobem, jenž by podporoval konkurenceschopnost a politiku v oblasti klimatu a současně by minimalizoval závislost na těch, kteří úmyslně chtějí využívat energetické zdroje k vlastním politickým cílům, aby ovlivnili politický vývoj v jiných zemích;

L.     vzhledem k tomu, že dne 30. října 2014 byl schválen tzv. „zimní balíček“ ve výši 4,6 miliard USD, který se právě uplatňuje a který sice zajišťuje dodávky plynu na Ukrajinu i do členských států EU, avšak pouze na omezenou dobu;

M.    vzhledem k tomu, že členské státy se zavázaly dobudovat do roku 2014 vnitřní trh s energií a odstranit do roku 2015 energeticky izolované oblasti EU;

N.     vzhledem k tomu, že Komise vypracovala seznam projektů společného zájmu v oblasti energetické infrastruktury, které mají být realizovány do roku 2020, jenž se aktualizuje každé dva roky a měl by být plně v souladu s právními předpisy EU v oblasti klimatu, energetiky a poskytování státní pomoci; vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec EU na období 2014–2020 přispívá k jejich financování v rámci Nástroje pro propojení Evropy a investičního plánu, který by měl infrastrukturu považovat za prioritu;

O.     vzhledem k tomu, že díky lepší energetické účinnosti došlo v posledních deseti letech k částečnému oddělení hospodářského růstu od spotřeby energie, přičemž tento proces se musí zintenzivnit;

P.     vzhledem k tomu, že podle Komise došlo mezi lety 2001 a 2011 k 19% poklesu energetické náročnosti průmyslu; vzhledem k tomu, že účinnější domácí spotřebiče by mohly do roku 2020 přispět k úspoře energie ve výši 100 miliard EUR, přičemž nové budovy nyní spotřebovávají ve srovnání s 80. lety minulého století pouze polovinu energie, a proto musíme v této úspěšné cestě pokračovat;

Q.     vzhledem k tomu, že podle názoru Komise může být dovoz plynu do EU snížen na každé další 1 % energetických úspor o 2,6 %;

R.     vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti musí upřednostnit nízkouhlíkové technologie a zdroje;

S.     vzhledem k tomu, že Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. května 2013 vyzvala k tomu, aby byla hlavní pozornost věnována postupnému zrušení dotací, které mají nepříznivý vliv na životní prostředí nebo na hospodářství, včetně dotací na fosilní paliva;

T.     vzhledem k tomu, že energetický plán Komise do roku 2050 předpokládá, že dekarbonizace odvětví energetiky a vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie představují levnější variantu než pokračování stávající politiky a že postupem času budou ceny energie z jaderných a fosilních paliv stále růst, zatímco náklady na energii z obnovitelných zdrojů se sníží;

U.     vzhledem k tomu, že podle Komise představuje energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie a inteligentní infrastruktura tři jednoznačně dobré možnosti s ohledem na to, že energetická účinnost je „palivem první volby“ a nejlevnější a nejrychlejší možností, jak snížit účty domácností a průmyslu, protože energie z obnovitelných zdrojů se vyrábí v EU, často v blízkosti místa spotřeby, a vytváří udržitelná pracovní místa v dané oblasti, zajišťuje energetickou bezpečnost a pomáhá při dosahování našich cílů v oblasti klimatu, zatímco inteligentní přenosová a distribuční soustava na úrovni EU může v členských státech zabránit vytváření nadměrných kapacit a výpadkům energie;

V.     vzhledem k tomu, že zachování energie z obnovitelných zdrojů jako ústředního pilíře politiky EU v oblasti energetiky a klimatu si žádá postoj založený na hledisku Společenství a spolupráce mezi členskými státy za účelem dosažení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie rentabilnějším způsobem a s lepším využitím zvláštního regionálního potenciálu v EU;

W.    vzhledem k tomu, že hlavy států a vlád se na svém summitu dne 24. října 2014 dohodly na závazném cíli v oblasti obnovitelné energie na úrovni EU ve výši nejméně 27 % do roku 2030 a na orientačním cíli, jímž je na úrovni EU nejméně 27% zlepšení energetické účinnosti, přičemž je třeba mít na paměti 30% úroveň EU a zaměřit se především na odvětví, ve kterých je možné dosáhnout největších úspor, a souhlasily rovněž s orientačním cílem EU na snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 40 % ve srovnání s rokem 1990; vzhledem k tomu, že EU si udržuje vedoucí postavení, pokud jde o technologie související s obnovitelnými zdroji energie, což by mělo vytvářet kvalifikovaná pracovní místa a zajišťovat udržitelný růst;

X.     vzhledem k tomu, že politické priority předsedy Junckera pro práci nové Komise, které vyhlásil dne 15. července 2014, zahrnovaly závazek k tomu, že se evropská energetická unie stane světovou jedničkou v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

Y.     vzhledem k tomu, že předseda Juncker v pověřovacím dopise určeném komisařům Cañetovi a Šefčovičovi veřejně uvedl, že dosažení závazného cíle 30% energetické účinnosti do roku 2030 je minimem pro to, aby EU byla důvěryhodná;

Z.     vzhledem k tomu, že Parlament dvakrát požadoval, aby se závazné cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, obsahující alespoň 40% snížení emisí CO2, alespoň 30% podíl obnovitelných zdrojů a 40% zvýšení energetické účinnosti, plnily prostřednictvím jednotlivých cílů členských států; vzhledem k tomu, že závazné cíle členských států a EU týkající se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie vedou k růstu a vytváření pracovních míst a pomohly by při zajišťování vedoucí pozice EU v oblasti technologií v těchto oblastech;

AA.  vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti musí zvážit práva spotřebitelů, předvídatelnost trhu pro investory a jasný rámec pro průmysl;

AB.  vzhledem k tomu, že průmysl opouští EU z důvodu vysokých nákladů na energii, což vede ke snížení jeho podílu na HDP a v podstatě ke ztrátě pracovních míst; vzhledem k tomu, že Komise stanovila cíl, podle něhož by podíl průmyslu na HDP měl v roce 2020 tvořit okolo 20 %;

AC.  vzhledem k tomu, že reindustrializační cíl ve výši 20 % HDP musí být považován za stejně důležitý a prioritní jako cíle v oblasti změny klimatu, nízkouhlíková odvětví, energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie;

AD.  vzhledem k tomu, že úloha a význam elektřiny bude nadále růst, přičemž aby tomu tak bylo, je nutné zajistit přijímání politických rozhodnutí na úrovni EU a členských států;

AE.   vzhledem k tomu, že větší míra vzájemného propojení mezi elektrickou energií a plynem zvýší energetickou bezpečnost, přispěje k dosažení větší integrace energie z obnovitelných zdrojů, umožní sblížení cen, zvýší přínos pro spotřebitele a pomůže při vyrovnávání nabídky a poptávky mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že EU by měla vytvořit společný regulační rámec, který by maximalizoval užitek z propojení elektrických a plynových soustav a neustále zajišťovat nejpřijatelnější ceny pro spotřebitele;

AF.   vzhledem k tomu, že Parlament požadoval přijetí závazných cílů pro minimální přeshraniční přenosovou kapacitu;

AG.  vzhledem k tomu, že v nedávné době došlo k větší decentralizaci energetického systému, který zahrnuje obnovitelné zdroje energie a skladovací kapacity a kde jsou flexibilní spotřebitelé připojeni k aktivnějším inteligentním distribučním sítím; vzhledem k tomu, že tento trend bude podle očekávání v budoucnu pokračovat;

AH.  vzhledem k tomu, že vedle investic do přenosových sítí je s ohledem na rostoucí decentralizaci budoucího energetického systému a na to, že 90 % energie vyráběné z obnovitelných zdrojů je propojeno s distribučními sítěmi, minimálně stejně důležité investovat do distribučních sítí;

AI.    vzhledem k tomu, že rychlejší vybudování inteligentních sítí povede ke zlepšení energetické účinnosti, ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a k decentralizaci energetické soustavy za účelem zvýšení energetické bezpečnosti v členských státech;

AJ.   vzhledem k tomu, že vnější rozměr energetické politiky EU vyžaduje větší jednotnost, a pokud jde o bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost Unie, ještě není schopen plně hrát svou úlohu;

AK.  vzhledem k tomu, že členské státy vyjednávají mezivládní dohody odděleně a Komise má nad nimi jen omezený dohled;

AL.   vzhledem k tomu, že energetická bezpečnost je hlavním prvkem obchodní politiky EU, přičemž se třetími zeměmi, jejichž energetické dodávky jsou z velké míry závislé na energii z fosilních zdrojů, bylo uzavřeno mnoho partnerství v oblasti energetiky;

AM. vzhledem k tomu, že odpovědnost za neomezené uplatňování třetího energetického balíčku a druhého klimaticko-energetického balíčku EU a následujících právních předpisů EU v oblasti energetické účinnosti leží na všech členských státech a absence jejich správného a včasného uplatňování ohrožuje bezpečnost ostatních členských států nebo EU jako celku;

AN.  vzhledem k tomu, že smluvní strany Energetického společenství jsou součástí vnitřního trhu s elektřinou a plynem a měly by být do úsilí o celoevropskou bezpečnost dodávek energie zapojeny jako rovnocenní partneři;

AO.  vzhledem k tomu, že rok 2015 je Evropským rokem rozvoje a rozvojový program EU po roce 2015 by měl být zcela v souladu s vnější energetickou politikou EU v oblasti klimatu, vymycování chudoby a dodržování lidských práv;

AP.   vzhledem k tomu, že města jsou zdrojem více než 70 % emisí CO2 a na spotřebě energie se podílejí z 66 %; vzhledem k tomu, že do roku 2008 bude v městských oblastech žít více než polovina celosvětové populace a že tato koncentrace se zvyšuje, takže do roku 2030 dosáhne podle odhadů 60 %; vzhledem k tomu, že města musejí změnit svůj vzorec spotřeby a růstu, neboť jsou jádrem problému, ale také oblastí, z níž je možné uplatnit řešení rychleji a dříve;

AQ.  vzhledem k tomu, že podpora využívání vlastních konvenčních zdrojů ropy a zemního plynu v plném souladu s právními předpisy Evropské unie, ať už se nacházejí v tradičních těžebních oblastech (např. v Severním moři) nebo v oblastech nově objevených (např. ve východním Středomoří nebo v Černém moři), sníží závislost EU na vnějších dodavatelích a tranzitních zemích;

AR.  vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti musí zahrnovat souhrn rentabilních opatření ke snížení poptávky po energii a stejně účinné kroky k překonání největších a bezprostředně hrozících přerušení dodávek, stejně jako mechanismy v oblasti solidarity a koordinace na ochranu výroby energie, inteligentní přenosové a distribuční infrastruktury a propojovacích vedení a na jejich upevnění; vzhledem k tomu, že tato infrastruktura musí být jako nedílná součást energetické unie s diverzifikovanými vnějšími dodávkami a trasami schopna poradit si s různými obnovitelnými zdroji a mikrogenerací a musí být zapojena do plně integrovaného a dobře fungujícího vnitřního trhu s energií, který by zahrnoval trh pro zmírňování poptávky po energii;

Směrem k evropské energetické unii

1.      vítá sdělení Komise s názvem „Evropská strategie energetické bezpečnosti“ a poznamenává, že jejím základem je pečlivá analýza energetické závislosti EU, přičemž zdůrazňuje hlavní oblasti a popisuje hlavní práci, kterou je třeba provést v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém výhledu s cílem překonat problémy v oblasti energetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby krátkodobá a střednědobá opatření byla plně v souladu s dlouhodobými cíli EU v oblasti energetiky, klimatu a životního prostředí;

2.      konstatuje, že rovnoprávná energetická bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost na plně integrovaném trhu s energií jsou hlavními pilíři, na nichž se vytváří energetická unie, jíž je možné docílit regulací a snižováním poptávky po energii, rozvojem a integrací udržitelných energetických zdrojů, spojováním zdrojů, propojením sítí, snižováním vzdálenosti mezi vzájemně závislými výrobními řetězci, budováním inteligentních sítí, zajištěním jednotné regulace trhu s energií, zajištěním přístupu k dostatečnému množství energie pro každého občana a stanovením jednotných postojů při vyjednávání se třetími zeměmi pomocí posílených opatření na úrovni EU a jednotnější a lépe koordinované politiky a opatření členských států;

3.      uvádí, že krize na Ukrajině v roce 2014 a výsledky zátěžových testů, které provádí Komise, by měly vést k urychlenému dobudování vnitřního trhu, včetně neomezeného uplatňování stávajících právních předpisů v oblasti energetiky a klimatu ze strany všech členských států a začlenění současných energeticky izolovaných oblastí, a k aktualizaci posuzování rizik, plánů preventivních kroků a plánů pro mimořádné situace;

4.      zdůrazňuje, že ambiciózní politika v oblasti klimatu je v souladu s cíli týkajícími se energetické bezpečnosti a nižší závislosti na oblastech světa, které používají strategické energetické zdroje jako součást zahraniční politiky;

5.      zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že zátěžové testy týkající se plynu, které provádí Komise, poukázaly na zranitelnost EU v důsledku její závislosti na dovozu plynu ze třetích zemí, je nutné se soustředit především na nejohroženější členské státy; vyzývá členské státy a Komisi, aby bezodkladně uplatnily doporučení vyplývající ze zátěžových testů týkajících se plynu na evropské a regionální úrovni a na úrovni členských států;

6.      zdůrazňuje význam zvýšení energetické nezávislosti, pokud jde o krátkodobá opatření, jako je snižování poptávky po energii, rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a jejího skladování, skladování plynu, rozvoj infrastruktury pro zpětný tok plynu, podpora nových projektů, které by umožnily maximální využití stávající infrastruktury, příprava plánů na regionální zabezpečení dodávek a účelnější využívání příležitostí k dovozu zkapalněného zemního plynu, zejména v těch členských státech, které jsou závislé výlučně na jediném dodavateli zemního plynu, a jsou proto příliš ohroženy výpadky dodávek od tohoto dodavatele; upozorňuje na zásadní význam, který má lepší propojení energetických sítí členských států pro vytvoření integrovaného trhu s energií; poukazuje na to, že ze všech těchto důvodů je nesmírně důležité zajistit spolupráci mezi evropskými městy, obcemi, regiony, energetickými družstvy a místními iniciativami v různých odvětvích, Komisí, členskými státy, sousedními zeměmi, regulačními orgány, Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů, provozovateli přenosových soustav a mezi dodavateli plynu a provozovateli skladovacích zařízení;

7.      zdůrazňuje, že energetická unie by kromě zajišťování bezpečnosti dodávek měla přijmout komplexní přístup zaměřený na klíčové pilíře, jako je docílení plně integrovaného vnitřního trhu s energií, snížení poptávky po energii, dekarbonizace skladby zdrojů energie (založená zejména na obnovitelných zdrojích energie) a výzkum a inovace, které by se zaměřovaly na získání vedoucí pozice v oblasti energetických technologií; zdůrazňuje, že v centru Evropské unie by měli stát evropští občané, kterým by se mělo dostat bezpečných, udržitelných a finančně dostupných energetických zdrojů;

8.      poukazuje na to, že má-li být možné vytvořit skutečnou energetickou unii budující solidaritu vůči vnějším výkyvům dodávek energie, musí EU vyvinout plně integrovaný mechanismus pro přenos přebytků energie přes hranice; domnívá se, že v tomto ohledu se musí Komise, členské státy a provozovatelé přepravních soustav zaměřit na reformu podoby vnitřního trhu EU s energií a na konkrétní projekty infrastruktury;

9.      zdůrazňuje, že jediným způsobem, jak dosáhnout energetické bezpečnosti a současně zachovat ceny energií na dostupné úrovni a splnit naše cíle v oblasti klimatu, je vytvořit udržitelné energetické prostředí, které by bylo založeno na vysoké míře energetické účinnosti, energii z obnovitelných zdrojů a inteligentní infrastruktuře; zdůrazňuje navíc, že za účelem docílení tohoto přechodu pro budoucí generace musí být správná opatření přijata již dnes;

10.    uznává význam zapojení spotřebitelských iniciativ, jako jsou družstva a projekty obcí v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, a zdůrazňuje, že je třeba zrušit ekonomické, regulační a správní překážky s cílem umožnit spotřebitelům aktivně se podílet na energetické soustavě;

11.    zdůrazňuje, že pojetí energetické unie by mělo být skutečně panevropské a mělo by obsáhnout jak EU, tak alespoň smluvní strany Energetického společenství a že součástí evropského odvětví energetiky by se měly stát také subjekty za hranicemi Unie, aby došlo ke zvýšení významu EU a k upevnění její vyjednávací pozice na globalizovaném trhu s energií;

12.    zdůrazňuje, že vytvoření energetické unie musí doprovázet komplexní průmyslová strategie zejména v oblasti energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, která by byla schopna přispět k reindustrializaci EU s cílem dosáhnout do roku 2020 podílu průmyslu na HDP EU ve výši 20 %;

13.    poukazuje na to, že energetických úspor by nemělo být dosahováno snižováním výroby na evropské úrovni, ani přemisťováním evropského průmyslu za hranice EU;

VNITŘNÍ ROZMĚR

Snižování poptávky po energii

14.    připomíná, že snižování poptávky po energii, zejména po vytápění, prostřednictvím úspor energie a zvyšováním energetické účinnosti je důležité z mnoha důvodů, mimo jiné proto, že má kladný vliv na energetickou bezpečnost EU, na její konkurenceschopnost, hospodářský růst a udržitelnost a dále na cenovou dostupnost energie, boj s energetickou chudobou a vytváření udržitelných pracovních míst; zdůrazňuje v tomto ohledu, že podle Mezinárodní energetické agentury mají nejlepší návratnost ze všech investic do energetických zdrojů investice do energetické účinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby energetickou účinnost považovaly za zdroj energie sám o sobě, protože představuje hodnotu uspořené energie; zdůrazňuje, že kdykoli to bude technicky možné, musí energetická účinnost a reakce na straně poptávky soutěžit za stejných podmínek s výrobní kapacitou, a to za řádného přihlédnutí k naléhavým a mimořádným problémům v oblasti energetické bezpečnosti; vybízí proto členské státy, aby v rámci své politiky uvažovaly především o energetické účinnosti;

15.    zdůrazňuje, že potenciál energetických úspor se týká všech hospodářských odvětví, včetně průmyslu, budov, dopravy, zemědělství a služeb;

16.    vyzývá Komisi, aby zjistila a odstranila zbývající překážky bránící opatřením týkajícím se energetické účinnosti a vytvořila v této oblasti skutečný trh za účelem podpory šíření osvědčených postupů a zajištění dostupnosti výrobků a řešení po celé EU s cílem vybudovat skutečně jednotný trh s výrobky a službami v oblasti energetické účinnosti;

17.    vyzývá k tomu, aby se více pozornosti věnovalo rozvíjejícímu se trhu s energetickými službami (včetně smluv o energetické náročnosti a dohod o energetických službách); zdůrazňuje, že je třeba vytvořit standardy pro každou složku procesu investování do energetické účinnosti;

18.    konstatuje, že EU na tom ještě není tak, aby mohla dostát svému cíli 20% úspory energie (371 Mtoe) do roku 2020, a že snížení spotřeby energie lze v současné době z více než jedné třetiny přičítat nižší úrovni hospodářské činnosti namísto širších politických snah o zvýšení energetické účinnosti; vyzývá proto Komisi, aby přísně prosazovala již přijaté právní předpisy v oblasti energetické účinnosti a aby v rámci diskuzí s Parlamentem a Radou přednesla problematiku aktualizace a modernizace právních předpisů o energetických štítcích a ekodesignu a přihlédla přitom k možnosti dosáhnout energetických úspor a k jejich významu z hlediska trhu;

19.    zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vyčlenily dostatečné zdroje na dozor nad energetickou účinností výrobků uváděných na trh s cílem zajistit rovné podmínky pro dotyčné odvětví a aby zároveň poskytovaly spotřebitelům co nejužitečnější informace a vhodné nástroje, které potřebují k tomu, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, zjistit, kolik energie využívají, a snížit svou spotřebu energie;

20.    je přesvědčen, že podpora oběhového hospodářství a účinnější využívání zdrojů mohou vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů, a tím zásadní měrou přispět k řešení problémů v oblasti klimatu a energetiky;

21.    zdůrazňuje, že poptávka po energii ve stavebnictví představuje přibližně 40 % spotřeby energie v EU a jednu třetinu spotřebovaného zemního plynu, a že je proto nezbytné zvýšit důkladnost a tempo renovace budov a využívání udržitelných zdrojů energie při vytápění a chlazení, a to na základě vhodných pobídek za účelem snížení poptávky po energii; doporučuje pokračovat ve zvyšování norem energetické účinnosti pro budovy s přihlédnutím k technickým inovacím a se zajištěním jejich podpory; doporučuje kromě toho, aby byla podporována výstavba budov, jejichž energetická spotřeba se blíží nule, což by byl další krok k zajištění energetické nezávislosti a udržitelného a bezpečného energetického systému; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné vytvářet zcela nové zdroje soukromého financování, a vybízí Evropskou investiční banku a Evropský fond pro strategické investice, aby se staly doplňkem finančních systémů členských států s cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu, dosáhnout většího růstu a vytvořit více pracovních míst; to by mělo být také přínosem pro občany, mimo jiné díky nižším účtům za energii a vyšší životní úrovni;

22.    je si vědom úlohy místních orgánů a občanů při zvyšování energetické účinnosti na základě lepšího územního plánování, rozvoje internetových, informačních a komunikačních technologií souvisejících se spotřebou energie, kombinované výroby tepla a energie, výroby energie pro vlastní spotřebu, využívání tepelných čerpadel, modernizace, rozšiřování a budování systémů dálkového vytápění a chlazení a renovace individuálních systémů vytápění a také na základě využívání čistější veřejné dopravy, podporou aktivnějších dopravních modelů, vytvářením a uplatňováním projektů inteligentních měst a podporou ekologické mobility ve městech;

23.    domnívá se, že úlohou místních orgánů je prosazovat alternativní nástroje financování, mezi které patří družstevní modely, a používání kolektivních nákupních smluv, které by spotřebitelům umožnily slučovat poptávku po energii, což by vedlo ke snížení jejích cen;

24.    považuje za stejně důležité poskytnout spotřebitelům energeticky účinné produkty, včetně potravin, a přesné, náležité, srovnatelné a nezávisle ověřené informace o energetické účinnosti těchto produktů, aby se mohli informovaně rozhodnout, což by vedlo k uplatňování energeticky nejúčinnějších přístrojů a výrobních potravinových řetězců na trhu;

25.    vyzývá Komisi, aby zvážila zahájení informační kampaně pro evropské občany, která by se týkala snadných a nákladově účinných metod, jak snížit spotřebu energie v domácnostech, přičemž by zdůraznila možné snížení jejich účtů za energii; vyzývá Komisi, aby zvážila vyhlášení roku 2016 Evropským rokem úspor energie;

26.    poukazuje na to, že kvalitnější normy pro výkon vozidel a účinnost paliv jsou důležité jak pro snížení závislosti EU na ropě, tak pro snížení emisí skleníkových plynů, a proto vyzývá průmysl, členské státy a Komisi, aby pokračovaly ve svém úsilí v této oblasti a aby jej ještě zintenzivnily; žádá Komisi, aby v období po roce 2020 přehodnotila normy na emise CO2 týkající se osobních automobilů a dodávkových vozů; konstatuje však, že dlouhodobé řešení, jak omezit emise z dopravy a zajistit snížení poptávky po energii a diverzifikaci dodávek, spočívá v alternativních palivech, v elektrifikaci za pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů a v prosazování udržitelnějších způsobů dopravy;

27.    vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii směřující k elektrifikaci dopravy v rámci energetické unie, která by šla nad rámec pouhých investic a pobídek týkajících se výroby a používání elektrických vozidel a která by se zabývala širšími pobídkami pro elektromobilitu, včetně vlaků, jízdních kol a skútrů, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat intermodalitě různých způsobů dopravy a jejich vzájemnému působení s odvětvím energetiky na základě inteligentních sítí a různých možností skladování energie;

28.    vyzývá členské státy a smluvní strany energetického společenství, aby byly při uplatňování stávajících právních předpisů EU v oblasti energetické účinnosti nároční, aby urychlily opatření sloužící k dosažení cíle v oblasti energetické účinnosti pro rok 2020 a zaměřily se přitom na vytápění a izolaci budov a průmyslových podniků, aby tak byly připraveny prostřednictvím celostátních a regionálních opatření výrazně snižovat poptávku po energii dříve, než dojde k problémům s její dodávkou, i v reakci na tyto problémy; vítá v této souvislosti nadcházející přehodnocení nařízení o bezpečnosti dodávek plynu, které je plánováno jako součást balíčku energetické unie, a žádá Komisi, aby v rámci tohoto přehodnocení zjistila, zda by byl celounijní monitorovací systém vhodným nástrojem k řešení daných problémů; upozorňuje však na to, že krátkodobá opatření na snižování poptávky po energii je nutné pečlivě plánovat, aby byla zajištěna plná integrace veškerých nouzových opatření a jejich soulad s dlouhodobými opatřeními; vyzývá kromě toho Komisi, aby sledovala vývoj regulačních překážek, které brání členským státům v rozvoji energetické účinnosti, a podávala o nich zprávy;

29.    konstatuje však, že tuto otázku nemohou účinně vyřešit žádná krátkodobá opatření určená k výraznému snížení poptávky po energii a že Evropa potřebuje k zajištění kontinuity dodávek rozsáhlejší plán;

30.    vyzývá Komisi, aby podrobně sledovala uplatňování směrnice o energetické účinnosti, zejména národních akčních plánů energetické účinnosti a strategií členských států pro renovaci budov, a uplatňování směrnice o energetické náročnosti budov; vyzývá Komisi, aby provedla omezené přehodnocení směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov za účelem dosažení cíle týkajícího se zvýšení energetické účinnosti pro rok 2030 a aby zároveň zdůraznila nutnost pomoci ohroženým spotřebitelům a vyřešit otázku energetické chudoby; domnívá se, že v této souvislosti by mělo k prosazování, měření a ověřování vyšší energetické účinnosti docházet pravidelně;

31.    vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při zavádění svých strategií renovace budov, jak požaduje článek 4 směrnice o energetické účinnosti; požaduje, aby tyto strategie při svém opakovaném uplatňování v roce 2017 byly vytvářeny za většího přispění příslušných zúčastněných stran z oblasti stavebnictví s cílem stanovit na úrovni členských států dlouhodobý (2050) cíl snížení poptávky po energii ve fondu budov a doprovodné milníky pro rok 2040, 2030 a 2020; konstatuje, že hlavním opatřením přinášejícím úspory energie do roku 2020 jsou ustanovení týkající se systémů závazků v oblasti energetické účinnosti stanovená ve směrnici o energetické účinnosti; vyzývá proto Komisi, aby prodloužila platnost tohoto požadavku na období po roce 2020, protože se jedná o hlavní nástroj k dosažení cíle energetické účinnosti do roku 2030, a aby současně zrušila výjimky, které snižují jeho účinnost;

32.    zdůrazňuje, že závazný cíl týkající se zvýšení energetické účinnosti představuje nákladově nejúčinnější způsob, jak snížit energetickou závislost EU a současně ochránit průmysl a domácnosti před rostoucími výdaji za energii; připomíná, že Parlament přijal ve svém usnesení ze dne 5. února 2014[1] a usnesení ze dne 26. listopadu 2014[2] tři závazné cíle, totiž cíl týkající se zvýšení energetické účinnosti o 40 %, cíl ohledně alespoň 30% podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů a cíl týkající se snížení emisí skleníkových plynů nejméně o 40 %; vyjadřuje v této souvislosti politování nad nedostatkem ambicí v oblasti energetické účinnosti, který prokázala Evropská rada na vrcholné schůzi v říjnu 2014, kdy stanovila nezávazný cíl ve výši pouze 27 %, aniž by stanovila individuální cíle pro členské státy;

33.    považuje právní předpisy v oblasti energetické účinnosti a systém EU pro obchodování s emisemi za vzájemně se podporující nástroje a vyzývá k bezodkladnému zavedení rezervy tržní stability, která by cenovými signály, pokud jde o cenu uhlíku, podněcovala ke zvyšování energetické účinnosti v rámci systému EU pro obchodování s emisemi; vyzývá Komisi, aby systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) doplnila emisní normou, která by se stala jasným podnětem k postupnému upouštění od investic do nejvíce znečišťujících způsobů výroby energie, jako je výroba energie z uhlí;

34.    naléhavě vyzývá Komisi, aby využila potenciál energetické účinnosti tím, že navrhne nové právní předpisy obsahující:

- rámec cílených finančních pobídek a právních závazků, který by zajistily minimální, nákladově optimální roční míru důkladné renovace všech příslušných stávajících budov ve výši alespoň 3 %;

- investice do snižování poptávky po energii, zejména v budovách, které budou zařazeny do kategorie investic do infrastruktury na stejné úrovni jako investice na straně dodávky energií a jako takové budou hodnoceny, čímž získají nárok na stejné podmínky financování;

- pobídky a závazky pro větší podniky k provedení většiny hospodářských doporučení obsažených v jejich povinných energetických auditech stanovených ve směrnici o energetické účinnosti;

35.    vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na silnou správu v oblasti energetické účinnosti do roku 2030 s cílem vytvořit spolehlivé pokyny a spravedlivá pravidla pro účtování vnitrostátních příspěvků, které mají zaručit dosažení cíle EU, zlepšit vymahatelnost plánů a umožnit zjednodušené podávání zpráv o příslušných politikách energetické unie;

36.    poukazuje na význam integrace plánování poptávky po energii a její nabídky na úrovni vnitřního energetického trhu Unie, kdy se za prioritní považuje snížení poptávky a decentralizovaná řešení, s cílem dosáhnout nákladově optimální bezpečnosti dodávek a vyhnout se zbytečným nebo předimenzovaným investicím do infrastruktury a ztraceným nákladům;

37.    domnívá se, že investice do zmírnění poptávky po energii, zejména v budovách a průmyslu, je významným příspěvkem k energetické bezpečnosti, který současně podněcuje hospodářský růst a vytváření pracovních míst, a že je to třeba zohlednit při vypracovávání integrovaných hospodářských nástrojů a právních předpisů týkajících se budov a při zvažování, kam přidělit finanční prostředky; zdůrazňuje, že členským státům by při dosahování těchto cílů v oblasti energetické účinnosti měla být poskytnuta vyšší finanční podpora EU;

Zvýšení vlastní výroby energie

38.    zdůrazňuje, že EU by měla vypracovat akční plán a dále podporovat dlouhodobou strategii zaměřenou na zvýšení bezpečnosti dodávek, která musí obsahovat rozvoj udržitelných vlastních zdrojů energie v rámci EU, konkrétně obnovitelných zdrojů energie, a to v souladu se všemi právními předpisy v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví a životního prostředí; zdůrazňuje, že zvýšení vlastní výroby energie nesmí vést ke zvýšení ani prodloužení evropské závislosti na fosilních palivech;

39.    zdůrazňuje stále důležitější úlohu energie z obnovitelných zdrojů pro zabezpečení dodávek energie v EU z dlouhodobého hlediska; upozorňuje na to, že v posledních letech došlo k významnému snížení výrobních nákladů na energii z obnovitelných zdrojů;

40.    zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat podíl evropského průmyslu a technologií v rámci celého řetězce výroby energie, který zahrnuje nejen suroviny, ale i výrobu, rafinaci, skladování, dopravu a distribuci, neboť se jedná o rozhodující prvky při snižování závislosti EU na dovozu energií; připomíná, že EU je téměř zcela závislá na dodávkách uranu ze třetích zemí;

41.    domnívá se, že přihlížet by se mělo ke všem nízkouhlíkovým energetickým zdrojům, které by mohly přispět k zajištění energetické bezpečnosti Unie, přičemž tyto zdroje by se měly rozvíjet v souladu se všemi dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace a s cíli pro rok 2030, aby bylo možné dosáhnout evropského cíle v oblasti klimatu, kterým je snížení teploty o dva stupně, a zároveň dodržovat právní předpisy EU týkající se životního prostředí a hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby posoudila uplatňování směrnice 2009/28/ES, a zejména ustanovení čl. 13 odst. 4, podle něhož musejí členské státy vyžadovat, aby se v nových budovách a v budovách po důkladné rekonstrukci využíval minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se, že dotace na konvenční zdroje a zabránění internalizace externích nákladů narušují trh, a vyzývá proto Komisi, aby zajistila rovné podmínky pro všechny a zavedla pro nové a stávající tepelné a jaderné elektrárny výkonnostní normy pro emise CO2 spolu s normami pro energetickou účinnost s cílem poskytnout jasný investiční signál pro udržitelné investice a postupné vyřazování nejvíce znečišťujících a nebezpečných forem výroby energie;

42.    domnívá se, že Komise by měla vytvořit vhodné nástroje pro vytvoření jednotného způsobu přímého výpočtu nákladů na různé zdroje energie během životnosti jednotlivých technologií;

43.    vyzývá Komisi a členské státy, aby přepracovaly systémy dotací s cílem napomoci integraci energetického trhu a postupně ukončily veškeré subvence nevhodné z hlediska životního prostředí, zejména subvence pro fosilní paliva, a aby plně využívaly prostředků určených na financování udržitelných obnovitelných zdrojů energie, které dosud nemohou konkurovat konvenčním zdrojům, mimo jiné na základě závazných cílů pro obnovitelné zdroje dohodnutých na úrovni EU;

44.    zdůrazňuje, že v kontextu energetické bezpečnosti je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí; v této souvislosti připomíná environmentální, klimatická a zdravotní rizika a dopady spojené s těžbou nekonvenčních fosilních paliv;

45.    je přesvědčen, že jaderná energie, která je nízkouhlíková, i nadále významně přispívá k domácí výrobě elektrické energie EU; konstatuje, že rozhodnutí, zda využívat jadernou energii, je i nadále v pravomoci členských států; poukazuje však na to, že EU by měla stanovit nejvyšší – a stále dokonalejší – normy v oblasti bezpečnosti a ochrany, aby zmírnila rizika spojená s využíváním jaderné energie a zabránila nehodám;

46.    uznává, že dokud bude pokračovat provoz jaderných elektráren a zařízení, bude existovat zbytkové riziko závažné nehody, jakkoli je malé;

47.    domnívá se, že stávající jaderná zařízení a skládky s radioaktivním odpadem by se mohly stát cílem teroristických útoků, což by způsobilo obrovské škody; vyzývá členské státy, aby pro tato místa zajistily nejvyšší úroveň bezpečnosti a ochrany;

48.    vyzývá členské státy, které postupně upouštějí od jaderné energie, aby zaručily její nahrazení výrobou energie, jež může přispět stejnými dodávkami, a tak se podílely na stabilizaci společného systému pro výrobu a distribuci;

49.    připomíná, že energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů a inteligentní infrastruktury jsou nejlepší volbou, neboť představují nejrychlejší a nejlevnější způsob, jak zajistit naši energetickou bezpečnost a zároveň zachovat dostupné ceny, napomáhají dosáhnout našich cílů v oblasti klimatu a vytvářejí miliony pracovních míst v EU;

50.    připomíná, že energetický plán do roku 2050 předložený Komisí stanovil vysoké podíly energie z obnovitelných zdrojů jako předpoklad udržitelnější a bezpečnější energetické soustavy;

51.    domnívá se, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie je ústředním prvkem strategie energetické bezpečnosti s ohledem na náklady na energii; zdůrazňuje, že pro začlenění obnovitelných zdrojů je důležité rozvíjet přeshraniční infrastrukturu a posilovat výzkum a inovace při vytváření inteligentnějších energetických sítí, nových způsobů skladování energie a flexibilních technologií výroby;

52.    vyzývá Komisi, aby předložila analýzu toho, jak mohou zdroje obnovitelné energie se stálým výkonem, například vodní energie, zvláště pak přečerpávací vodní elektrárny, udržitelná biomasa nebo geotermální energie, doplňovat obnovitelné zdroje s kolísavým výkonem za účelem zvýšení stability odvětví energetiky;

53.    zdůrazňuje význam zajištění pobídek pro rozvoj vlastních energetických zdrojů, jako je vodní energie coby typ energie z obnovitelných zdrojů; připomíná, že je důležité zajistit účinnost a ucelený přístup směrnic EU, např. směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů a rámcové směrnice o vodě, pro lepší začlenění malých vodních elektráren do životního prostředí;

54.    vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily transparentnost, ucelenost, stabilitu a kontinuitu regulačních rámců pro energii z obnovitelných zdrojů a aby zamezily retroaktivním změnám v ekonomických podmínkách investic s cílem posilovat důvěru investorů a přispívat k nákladově účinnému rozvíjení energie z obnovitelných zdrojů ve všech regionech EU; zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat podpůrné systémy v souladu s pokyny Komise pro navrhování systémů podpory pro zdroje obnovitelné energie, aby se zabránilo možným narušením trhu a zachovala účinná podpora pro obnovitelné zdroje energie;

55.    zdůrazňuje, že na úrovni EU by měla být dále náležitě financována dlouhodobá strategie rozvoje vlastních zdrojů energie;

56.    domnívá se, že obnovitelné zdroje energie by měly hrát hlavní úlohu při zajišťování vlastních dodávek energie v rámci EU; uznává však, že ne všechny členské státy mají stejné geografické podmínky pro výhodný způsob výroby značného množství energie z obnovitelných zdrojů;

57.    uznává přínos většího používání energie z obnovitelných zdrojů na trhu s teplem, zejména v budovách; zdůrazňuje rostoucí flexibilitu tepelných infrastruktur a skladování, pokud jde o snazší začlenění obnovitelných zdrojů energie s přerušovaným provozem pomocí ukládání energie ve formě tepla; připomíná, že energetickou bezpečnost je možné zvýšit rozvojem sítí pro dálkové vytápění a chlazení, které jsou ideálním prostředkem pro využívání udržitelného tepla ve městech ve velkém měřítku, neboť mohou současně dodávat teplo získané ze škály různých zdrojů a nejsou ze své podstaty závislé na jediném konkrétním zdroji;

58.    zdůrazňuje, že je třeba v krátkodobém a střednědobém horizontu výrazně zvýšit domácí kapacity pro výrobu energie v EU; připomíná v tomto směru Komisi a členským státům, že díky poměrně krátké době nutné pro jejich připojení je v mnoha případech nejrychlejším způsobem zvýšení kapacity pro dodávky elektřiny v době nouze instalace nebo modernizace obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a solární elektrárny; naléhavě vyzývá Komisi, aby se dále zabývala finančními a právními překážkami bránícími rozvoji těchto zdrojů energie a vydala oficiální politická doporučení pro členské státy ohledně opatření, jež mají dopad na zavádění těchto druhů energie;

59.    naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla jasnou analýzu vnitrostátních výsledků vývoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a posílila tak jistotu investorů;

60.    zdůrazňuje, že pro podstatné snížení dovozu paliv v evropských odvětvích tepla a dopravy má nadále zásadní význam rozsáhlá elektrifikace těchto odvětví;

61.    domnívá se, že zachycování a ukládání CO2 (CCS) by mohlo hrát důležitou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů z vlastních zdrojů energie, přičemž by umožnilo rozmanitější a bezpečnější skladbu energie; vyzývá Komisi, aby zlepšila podmínky pro zavádění CCS; domnívá se, že CCS bude třeba dále rozvíjet a zlepšovat prostřednictvím značného úsilí v oblasti výzkumu a inovací, a žádá, aby byly poskytnuty finanční zdroje pro další rozvoj technologií CCS;

62.    poukazuje na přínos začlenění IKT do energetického systému a vyzývá Komisi, aby zavedla společné normy pro inteligentní sítě na úrovni přepravních soustav, které zajišťují stabilní dodávky a volný tok energie přes hranice a přispívají k energetické bezpečnosti, a na úrovni distribučních soustav, aby byla zajištěna bezpečnost dodávek pro místní společenství, města a regiony; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu, kterou rozvoj inteligentnějších energetických sítí a nových zařízení pro skladování energie může hrát při zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie;

63.    domnívá se, že s ohledem na rozsáhlé investice, které vyžadují stárnoucí a nevhodné distribuční sítě a připojení většiny obnovitelných zdrojů energie do distribuční sítě, by Komise a členské státy měly zvážit zvláštní iniciativy, včetně finančních nástrojů, na podporu investic prováděných provozovateli distribuční soustavy;

64.    zdůrazňuje, že IKT mohou a měly by hrát hlavní úlohu při prosazování zodpovědné spotřeby energie v domácnostech, dopravě, při výrobě energie a ve výrobním procesu; domnívá se, že používání inteligentních měřičů, účinného osvětlení, cloud computingu a distribuovaného softwaru může změnit modely využívání energie; zdůrazňuje skutečnost, že vedle energetické účinnosti u zdroje (tedy v rámci primární výroby energie) by mělo být považováno za prioritu omezování ztrát (elektrické) energie během přenosu v soustavě;

65.    konstatuje, že decentralizovanější a flexibilní energetický systém se zdroji energie a tepla, které jsou blíže k místům spotřeby, může usnadnit malokapacitní výrobu energie, a umožnit tak spotřebitelům, aby se více zapojili do trhu s energií a kontrolovali své využívání energie, snížit ztráty při přenosu a distribuci, zlepšit odolnost energetické infrastruktury a zároveň přinést místní podnikatelské sféře příležitosti pro malé a střední podniky; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby usnadňovaly další rozvoj a využívání místních a regionálních zdrojů obnovitelné energie a místních a regionálních distribučních sítí a sítí pro dálkové vytápění prostřednictvím politik, které budou odstraňovat stávající překážky a pomáhat transformovat trh; vyzývá Komisi, aby předložila návrh pokynů týkajících se spotřeby vlastní energie s cílem podporovat její využívání a chránit práva spotřebitelů;

66.    zdůrazňuje, že důležitými nástroji přispívajícími k výrobě energie z biomasy a  k dosažení energetické účinnosti je udržitelné zemědělství a lesnictví;

67.    konstatuje, že 95 % dřevní biomasy, která se v Evropě spotřebuje k výrobě tepla a elektřiny, pochází z místní výroby;

68.    vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na změnu nařízení (EU) č. 994/2010 o bezpečnosti dodávek zemního plynu, která by členským státům uložila povinnost vypracovat strategii na podporu přechodu z plynu na obnovitelné zdroje energie, jako jsou geotermální zdroje, biomasa a solární tepelné zdroje, a to i v oblasti dálkového vytápění;

69.    konstatuje, že obnovitelné technologie vytápění (biomasa, geotermální energie a solární tepelná energie) jsou k dispozici a mohou nahradit dovážená fosilní paliva a současně vytvořit pracovní místa a podpořit investice;

70.    vyzývá Komisi, aby zajistila plné provedení směrnice o obnovitelných zdrojích energie (2009/28) a předložila spolehlivý systém správy, jehož součástí bude Evropský parlament, spolu s účinnou regulací, které umožní dosáhnout cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030;

71.    zdůrazňuje, že EU má jedinečnou příležitost k transformaci energetiky, neboť tradiční elektrárny zastarávají a modernizace celé stárnoucí a znečišťující energetické soustavy by v nadcházejících letech vyžadovala obrovské investice; vyzývá proto Komisi, aby systematicky začleňovala nové technologie a podporovala investice, které využívají udržitelné zdroje, uplatňovala nejlepší dostupné technologie a směřovala k decentralizované a inteligentní energetické soustavě, jež uspokojí potřeby občanů EU;

Rozvoj energetických technologií

72.    zdůrazňuje, že účelné využívání výzkumu a technologických inovací napomáhá vedoucímu postavení evropského průmyslu a posiluje konkurenční výhodu a hospodářskou životaschopnost evropských podniků a průmyslu, vytváří pracovní místa a současně přispívá k hlavním cílům energetické politiky EU a politiky v oblasti klimatu, včetně snížení poptávky po energii, bezpečnosti dodávek, konkurenceschopnosti a udržitelnému rozvoji výroby, distribuce, přenosu a spotřeby energií, boje s energetickou chudobou a cílů EU v oblasti emisí skleníkových plynů, obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti;

73.    zdůrazňuje, že pro energetickou bezpečnost mají obrovský význam evropské technologie v odvětví energetiky, neboť přispívají k zachování strategických průmyslových zařízení, know-how a kompetencí; připomíná, že vzhledem k tomu, že se EU snaží rozvíjet domácí zdroje a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství, je třeba přijmout konkrétní opatření s cílem dosáhnout vedoucího postavení evropských technologií v oblasti nízkouhlíkových technologií v hlavních odvětvích, v nichž EU má nebo může získat celosvětovou výhodu;

74.    připomíná, že energetické společnosti, počínaje malými a středními podniky a konče velkými skupinami, mají strategický význam a je třeba podpořit jejich vývoj;

75.    zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat vzdělávání, programy odborné přípravy a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy v oblasti inovativních energetických technologií, které mohou v budoucnu zabezpečit naše dodávky energie;

76.    vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o lepší interakci a koordinaci vnitrostátních a evropských výzkumných programů, zejména v oblasti energetiky, dopravy, IKT a stavebnictví, s cílem řešit přednostně společné problémy, jako je rostoucí energetická účinnost, přičemž pozornost nebude věnována pouze odvětví vytápění, ale také chlazení, prosazování nízkokapacitních obnovitelných zdrojů energie, snížení emisí skleníkových plynů a zvyšování energetické bezpečnosti, a rozvoj nových obnovitelných zdrojů energie a co největší využívání nových technologií na trhu;

77.    uznává, že bez intenzivních investic do evropských projektů vědeckého výzkumu na špičkové světové úrovni nebude možné rozvíjet stávající a nové nízkouhlíkové technologie, které mohou pomoci řešit krizi v oblasti klimatu, jíž čelí naše planeta;

78.    vyzývá Komisi, aby nadále podporovala výzkumné projekty v oblasti jaderné syntézy, jako je ITER, které Evropě zajistí neomezený zdroj dodávek energie s nulovým obsahem uhlíku a bez škodlivého odpadu;

79.    zdůrazňuje, že závazek snížit emise skleníkových plynů a změnit Evropu na konkurenceschopnou nízkouhlíkovou ekonomiku účinně využívající zdroje má při správném provádění velký potenciál zvýšit celkovou konkurenceschopnost EU, zároveň by však měla pozornost věnována tomu, aby nedošlo k jejímu oslabení; zdůrazňuje proto, že optimální úroveň a způsob dosažení budoucích cílů by měly být posouzeny na základě důkladného posouzení dopadů; je přesvědčen, že je nutný komplexní, vyvážený a ucelený přístup k problematice změny klimatu a konkurenceschopnosti, udržitelnosti a bezpečnosti, jenž bude vycházet z vyváženého energetického portfolia, které se pevně opírá o udržitelné zdroje energie a zahrnuje dekarbonizační technologie za účelem splnění cílů v oblasti klimatu, což poskytne cenově dostupnou energii pro spotřebitele a průmyslovou výrobu;

80.    vyzývá Komisi, aby se zabývala možností, jak vytvořit rovné podmínky pro evropské a neevropské výrobce, zejména prozkoumáním možnosti zavést přeshraniční kompenzační mechanismus týkající se uhlíku nebo emisní normy;

81.    požaduje přerozdělení dotací s cílem zaměřit se na celý inovační řetězec, a uvolnit tak celkový potenciál stávajících a rozvíjejících se technologií za účelem posílení domácí výroby energie;

82.    zdůrazňuje, že novou energetickou infrastrukturu a lepší propojení lze nejlépe financovat prostřednictvím obchodních investic podporovaných tržními cenami v rámci fungujícího vnitřního trhu s energií;

83.    uznává, že existují pravidla státní podpory, která poskytují právní jistotu pro zásahy státu v případě mimořádného selhání trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem dosažení zvýšené energetické bezpečnosti a přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství účinně využívajícímu zdroje plně využily možnosti financování energetických projektů prostřednictvím státní podpory i finančních nástrojů, které jsou dostupné v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro strategické investice a Nástroje pro propojení Evropy, programu Horizont 2020 a evropského nástroje sousedství a partnerství, stejně jako investičních nástrojů Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj a veřejných a soukromých zprostředkovatelů; vyzývá rovněž Komisi, aby prováděla pravidelné posouzení nákladové účinnosti finančních nástrojů EU; vyzývá Komisi a Evropskou investiční banku, aby urychleně vymezily nové nástroje a finanční produkty přizpůsobené zvláštním rysům dlouhodobých investic do nízkouhlíkových energetických technologií; vítá skutečnost, že investiční plán považuje energetiku za jednu ze svých priorit; domnívá se, že Komise by měla vysvětlit, jak hodlá využít investiční plán v hodnotě 315 miliard EUR spolu s dalšími stávajícími finančními prostředky;

84.    domnívá se, že zatímco již nyní je možné pomocí stávajících technologií snížit energetickou závislost, diverzifikovat a konsolidovat možností dodávek díky plnému využití vlastních zdrojů energie a optimalizovat infrastrukturu energetické sítě a zvýšit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu energetickou účinnost a bojovat proti energetické chudobě, je nezbytné využívat finanční prostředky z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 a zlepšovat stávající technologie pro zachycování a ukládání CO2, a vysoce účinné a vysoce flexibilní elektrárny a vyvíjet nové energetické technologie zohledňující přístup založený na neutralitě technologií, který členským státům umožní plně využívat jejich vlastní zdroje energií; domnívá se proto, že financování připravené pro nařízení o programu Horizont 2020 by mělo být zajištěno a chráněno před možnými škrty v budoucnosti;

85.    vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly bezpečnost informačních technologií a ochranu kritických energetických infrastruktur, které spotřebitelům poskytují klíčové služby, především pokud jde o rozvoj průmyslové výroby a rostoucí úlohu IKT v odvětví energetiky; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité přijmout a včas provést směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací, aby byla zachována vysoká úroveň bezpečnosti sítí a informací kritických infrastruktur;

86.    připomíná, že stále složitější evropské energetické sítě budou stále více vystaveny hrozbám a bezpečnostním rizikům souvisejícím s jejich infrastrukturami v oblasti IT; poukazuje na stále propracovanější úroveň a vyšší dostupnost kybernetických zbraní, které mohou být použity proti těmto infrastrukturám; připomíná v tomto ohledu, že v rámci přístupu k energetické bezpečnosti je nutná dobře koordinovaná reakce na evropskou kybernetickou bezpečnost podložená zdroji, včetně přiměřených zdrojů a kapacit pro Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) a agentury, jako je ENISA;

Směřování k plně integrovanému vnitřnímu trhu s energií

87.    vyzývá k rozvoji plně integrovaných a konkurenceschopných regionálních trhů s elektrickou energií a plynem, které zajistí přiměřenost a flexibilitu energické soustavy pokrývající všechny části Unie; žádá, aby Komise rozhodně a transparentně vystupovala proti veškerým projevům protekcionismu, protisoutěžního chování a překážkám vstupu na trh a výstupu z něj; zdůrazňuje, že je důležité zajistit stabilní vnitrostátní regulační rámce, zabývat se správními překážkami a zjednodušit vnitrostátní správní postupy, a to rovněž s cílem zajistit rovné podmínky pro projekty zaměřené na občany; vyzývá zejména Komisi, aby zajistila objektivní tržní rámec umožňující hospodářskou soutěž za rovných podmínek pro všechny technologie včetně technologií s podmezními rysy, jako je energie z obnovitelných zdrojů, a aby zvýšila zapojení těch technologií, které nejvíce přispívají k zajištění bezpečnosti dodávek, k účinnosti a environmentální udržitelnosti;

88.    zdůrazňuje příznivý dopad tržní integrace na velkoobchodní a v konečném důsledku i na maloobchodní ceny v odvětví elektroenergetiky, neboť občanům umožňuje přístup k cenově dostupnější energii, a připomíná, že potenciální čistý hospodářský přínos, který by bylo možné dokončením vnitřního trhu s energií získat, se pohybuje mezi 16 a 40 miliardami EUR ročně;

89.    uznává, že hospodářské, regulační a správní překážky v současnosti brání spotřebitelům, aby se aktivně zapojili do energetické soustavy; uznává, že rostoucí část spotřebitelů je zapojena do vlastní výroby energie, má zájem zvolit si svého dodavatele, mění své chování a připojuje se ke společným iniciativám, jako jsou projekty v oblasti komunitní výroby energie z obnovitelných zdrojů a projekty týkající se energetické účinnosti; vyzývá proto Komisi, aby občanům umožnila stát se aktivními spotřebiteli, tedy aktivnějšími subjekty v rámci evropské energetické soustavy namísto pasivních spotřebitelů;

90.    vyzývá Komisi, aby podporovala přizpůsobení tržních pravidel s cílem umožnit začlenění decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie a zdrojů s kolísavým výkonem, zejména prostřednictvím snadného přístupu agregátorů na trh;

91.    domnívá se, že jedním z nejdůležitějších faktorů dobudování transparentního, dobře fungujícího a plně integrovaného trhu s plynem a elektrickou energií, který by byl vstřícný vůči spotřebitelům, je plné provádění třetího energetického balíčku zahrnující dodatečná opatření směřující k přeshraniční integraci trhu se zaměřením na vnitrodenní a vyrovnávací trhy a rozvoj energetických infrastruktur a přeshraničních propojení;

        vyzývá Komisi, aby provádění třetího energetického balíčku pečlivě sledovala a prosazovala;

92.    zdůrazňuje, že politika Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže je nedílnou součástí vnitřního trhu a musí být uplatňována na všechny zdroje energie, všechny distribuční cesty a všechny dodavatele stejným způsobem jako na ostatních trzích;

93.    vítá zprávu Komise ze dne 10. října 2014 o dotacích a nákladech na energie EU a vyzývá Komisi, aby tuto zprávu každoročně aktualizovala, aby bylo možné lépe určit, která odvětví a oblasti potřebují dodatečné finanční prostředky a která odvětví jsou zranitelná vůči narušením trhu v důsledku dotací;

94.    zdůrazňuje, že regulované stanovování cen je škodlivé pro hospodářskou soutěž a investice a jeho odstranění je nezbytnou podmínkou pro dosažení dobře fungujícího trhu s energií;

95.    připomíná, že podle posledního srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích patří trh s elektřinou mezi čtyři nejhůře fungující trhy; poukazuje na důležitost opatření ke zlepšení informovanosti spotřebitelů ohledně struktury cen energií a opatření týkajících se energetické účinnosti, která by umožnila aktivní zapojení spotřebitelů do řízení spotřeby energie, včetně možnosti snadno změnit dodavatele;

96.    zdůrazňuje, že větší nabídkové zóny urychlují provádění vnitřního trhu s energií a zvyšují účinnost trhu, konkurenceschopnost a likviditu; poukazuje na to, že s ohledem na rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie tyto zóny podporují nezbytné vlastnosti dobře fungujícího a likvidního trhu s elektřinou; konstatuje, že vyšší likvidita vede ke snižování obchodních nákladů, odolným cenovým signálům pro investiční rozhodnutí, lepšímu zajištění provozovatelů elektráren a větší hospodářské soutěži, což zase vede k nižším cenám energie;

97.    zdůrazňuje, že je zapotřebí vzájemně propojený a stabilní přenosový systém fungující v celé EU, ve kterém nevznikají žádné negativní efekty, jako jsou neplánované toky energie;

98.    vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala členské státy při dosahování cílů týkajících se propojení sítí a soustav a zajistila, aby bylo v tomto směru k dispozici vhodné financování ze strany EU;

99.    uznává, že integrovanější energetický systém by mohl posílit přeshraniční solidaritu v obdobích výkyvů dodávek energie z vnějšku a umožnil by další začlenění rostoucích objemů energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se, že je třeba, aby Komise a členské státy přijaly neprodleně opatření k zajištění toho, aby výroba, přenos a distribuce energie, řízení poptávky energie a skladování energie mohly být bez zbytečných omezení funkčními prvky vnitřního trhu EU bez ohledu na hranice jednotlivých států; v této souvislosti by mělo být zajištěno optimální využití stávající infrastruktury;

100.  konstatuje dále, že přilákání soukromých investic na rozvoj projektů společného zájmu pomocí maximálního využití finančních nástrojů bude mít důležitý pákový efekt na veřejné financování a znovu také aktivuje investice do infrastruktury v EU;

101.  konstatuje, že úroveň rozvoje plynárenské infrastruktury v EU je nerovnoměrná; zdůrazňuje, že členské státy v Pobaltí, středovýchodní, jihovýchodní a západní Evropě potřebují investice k zajištění plně integrované infrastruktury a zvýšení jejich odolnosti vůči přerušením dodávek jediného nebo dominantního dodavatele energie;

102.  vítá návrh Evropské rady, podle kterého musí být propojení elektroenergetických soustav zajištěno integrací všech členských států do evropských kontinentálních sítí, a její návrh stanovit minimální úroveň elektroenergetických propojení mezi členskými státy v objemu 10 % do roku 2020 a 15 % do roku 2030; žádá, aby byly stanoveny rovněž cíle týkající se propojení v oblasti plynu; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní akční plán pro splnění těchto cílů;

103.  zdůrazňuje, že agentura ACER má klíčovou úlohu při dokončování jednotného energetického trhu EU v oblasti elektrické energie a zemního plynu; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory rostoucím úkolům a odpovědnosti nebyly navýšeny zdroje této agentury, což by jí umožnilo účinně plnit její statutární poslání podle nařízení REMIT, kterým je monitorování velkoobchodních trhů s energií;

104.  zdůrazňuje, že rozšíření a modernizace propojení v jihoevropských regionech by mohlo přispět k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a větší energetické bezpečnosti regionu a mohlo by rovněž usnadnit integraci regionálních trhů s energií se zbytkem EU a zvýšit bezpečnost dodávek energie;

105.  poukazuje na to, že Evropská rada zdůraznila, že je nezbytné dosáhnout vyšší míry propojení mezi energetickými sítěmi na Pyrenejském poloostrově a ve zbytku Evropské unie;

106.  zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět zátěžové testy elektrické energie a plynu, které budou pokračovat do té doby, než bude plně odstraněna závislost kontroly přenosových soustav všech členských států na provozovatelích ze třetích zemí, přičemž synchronní provoz v evropských kontinentálních sítích bude zaveden nejpozději do roku 2025;

107.  zdůrazňuje, že pro dosažení cílů Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, včetně ukončení energetické izolace některých oblastí, je naprosto nezbytné urychleně provádět projekty v oblasti strategické infrastruktury, a vybízí proto Komisi, aby se tohoto procesu aktivněji účastnila; zdůrazňuje, že investice do infrastruktury zahrnují opatření v oblasti poptávky po energii i dodávek energie; je pevně přesvědčen, že financování EU je nezbytné k provedení těchto klíčových evropských projektů v oblasti energetické infrastruktury za účelem zajištění dodávek a zdrojů;

108.  zdůrazňuje, že v rámci postupu schvalování velkých projektů infrastruktury musí být vždy zváženo, zda stejných výsledků v oblasti energetické bezpečnosti nelze dosáhnout prostřednictvím menších projektů, opatření v oblasti energetické účinnosti nebo inteligentních úprav přenosových a distribučních sítí, a zabránit tak vytváření nadměrné kapacity a zastavování projektů a investovat nedostatkové zdroje co nejúčinněji;

109.  zdůrazňuje, že provedení těchto projektů v oblasti strategické infrastruktury přispívá ke střednědobým a dlouhodobým aspektům energetické bezpečnosti a je v plném souladu s dlouhodobými závazky EU k dekarbonizaci a s jejími právními předpisy v oblasti životního prostředí a v jiných oblastech;

110.  naléhavě Komisi vyzývá, aby posoudila nezbytnost a možnou úlohu evropské strategie záložních kapacit s cílem zajistit vnitřní odolnost vůči vnějším výkyvům dodávek;

111.  bere na vědomí, že za určitých okolností mohou být na trhu EU s elektřinou nezbytné kapacitní mechanismy; zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinovaný přístup na evropské úrovni, aby se zabránilo neúčinnosti nebo nadměrné kapacitě na evropském trhu; zdůrazňuje, že alternativní řešení, jako je lepší propojenost a flexibilita zdrojů, je třeba předem prozkoumat;

112.  vyzývá k tomu, aby byl neprodleně a za plného dodržení konečných termínů realizován seznam projektů společného zájmu, který byl poprvé schválen v roce 2013 a pravidelně aktualizován; zdůrazňuje, že provádění projektů společného zájmu by mělo být hlavní oporou pro dosažení cílů EU týkajících se propojení; zdůrazňuje naléhavou nutnost provedení hlavních projektů a iniciativ uvedených v evropské strategii energetické bezpečnosti;

113.  zdůrazňuje úlohu Evropského fondu pro strategické investice a nástroje pro propojení Evropy při poskytování podpory pro provádění projektů společného zájmu a potřebu nasměřovat proto v příštím finančním výhledu do nástroje pro propojení Evropy více zdrojů pro projekty v oblasti energetické infrastruktury; zdůrazňuje v této souvislosti zvláštní význam financování EU pro nekomerční projekty energetické infrastruktury pro bezpečnost dodávek před rokem 2020 a po něm;

114.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit regionální spolupráci v celé EU a Energetickém společenství, včetně oblasti skladování zemního plynu a inteligentních systémů skladování elektrické energie, neboť problémy v oblasti energetické bezpečnosti mohou být účinněji řešeny na místní a regionální úrovni, a energie může být na této úrovni vyráběna, skladována, řízena a spotřebovávána racionálněji; konstatuje, že plán propojení baltského trhu s energií, jehož cílem je integrace pobaltských zemí do sítí energetických infrastruktur EU, je skvělým příkladem regionální spolupráce;

115.  vyzývá Komisi, aby zahájila studii, která by analyzovala nové a nákladově efektivní tržní modely použitelné pro evropský trh s elektřinou s cílem zajistit, aby spotřebitelé dostávali elektřinu za přiměřené ceny a aby se předešlo přesouvání zdrojů emisí CO2;

116.  zdůrazňuje, že energie musí být cenově dostupná všem občanům EU; domnívá se, že odstranění zbytečné spotřeby díky lepší účinnosti, silnějšímu propojení, vyšší integraci trhu a udržitelným investicím do energetiky, zejména pokud jde o budovy, by mnoha domácnostem umožnilo získat za rovných podmínek přístup k jednotnému, udržitelnému, konkurenceschopnému a bezpečnému trhu s energií a vyhnout se energetické chudobě, která se v roce 2012 týkala čtvrtiny občanů EU; vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o energetické chudobě v Evropě doplněné akčním plánem pro boj proti ní a obsahující definici a ukazatele energetické chudoby;

117.  zdůrazňuje, že EU je domovem silné průmyslové základny technologií v oblasti nízkouhlíkové energie, jako je energie z obnovitelných zdrojů a jaderná energie, které mohou přispět k lepší energetické bezpečnosti EU a sousedních zemí tím, že sníží vnější závislost na jediném dodavateli;

VNĚJŠÍ ROZMĚR

Diverzifikace vnějších dodávek

118.  zdůrazňuje, že závislost na jediném dodavateli energetických zdrojů a z ní vyplývající zranitelnost a neexistence hospodářské soutěže může bránit hospodářskému růstu a ohrožovat bezpečnost na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, a že proto musí být důsledně prováděny všechny projekty k diverzifikací dodavatelů energie; zdůrazňuje, že opatření k diverzifikaci dodavatelů, tras a zdrojů energie v EU by měla být urychlena s ohledem na budoucí poptávku po energii a potřebu doplnit tato opatření kroky ke snížení poptávky;

119.  zdůrazňuje, že je třeba pomocí diverzifikace řešit výlučnou závislost na jediném dodavateli vyráběného jaderného paliva používaného 20 jadernými reaktory v pěti členských státech;

120.  zdůrazňuje, že snížení závislosti na jednom dodavateli nesmí vést ke zvýšení závislosti na jiném dodavateli, především co se týče zkapalněného plynu;

121.  vyzývá k větší soudržnosti obchodní a energetické politiky EU; domnívá se, že dohody EU o volném obchodu by měly rozšířit přístup na trh se zdroji energie a energetickými produkty, a to ve vztahu k zavedeným dlouhodobým partnerům a rovněž k novým a potenciálním partnerským zemím v oblastech, jako je například střední Asie, severní Afrika a americký kontinent;

122.  zdůrazňuje, že obchod hraje v energetické bezpečnosti klíčovou roli a že silná partnerství v oblasti energetiky podpořená kapitolami o energetice v obchodních dohodách EU jsou základními nástroji; považuje za velmi důležité, aby tyto kapitoly posílily energetickou diverzifikaci EU, snížily závislost na dovážených zdrojích energie od několika málo dodavatelů, stanovily normy kvality pro energetické produkty a společné normy pro udržitelnou výrobu energie a podpořily jak diverzifikaci zásobovacích tras, tak místní výrobu energie, a to zejména z obnovitelných zdrojů, vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti by měla podporovat politiky zaměřené na využívání domácích zdrojů energie, energetickou účinnost, vzájemné propojení a snižování spotřeby; domnívá se, že přímé zahraniční investice do aktiv strategické energetické infrastruktury Unie mohou mít také negativní dopady a Komise by je měla sledovat; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala co nejlepší technickou podporu, která zajistí rychlé a řádné provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky; poukazuje na to, že mají-li členské státy EU zápornou obchodní bilanci, je to ve většině případů způsobeno náklady na dovoz fosilních paliv;

123.  poukazuje na to, že v obchodních dohodách již byly učiněny první kroky ke spolupráci v oblasti energetické účinnosti a energetických štítků (např. označení Energy Star v USA); vyzývá ke zvýšení úsilí v budoucnu;

124.  vyzývá Komisi, aby zachovala cíl zahrnout do transatlantického obchodního a investičního partnerství zvláštní kapitolu o energetice, neboť to by přispělo k energetické bezpečnosti EU a k otevření mezinárodních trhů s energií; žádá v tomto ohledu Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o provádění politiky volného obchodu s palivy zahrnujícími zkapalněný zemní plyn a surovou ropu;

125.  domnívá se, že obchod se zkapalněným zemním plynem mezi EU a USA by trhu EU s plynem přinesl úplné začlenění do celosvětového trhu a významně by přispěl k dokončení vnitřního trhu s energií;

126.  vyjadřuje politování nad tím, že diskuse o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu se zastavily v Radě navzdory tomu, že Parlament vyjádřil důraznou podporu přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí;

127.  zdůrazňuje, že v rámci energetické diverzifikace EU musí být upřednostněny ty projekty, které diverzifikují trasy a zdroje, přičemž musí splňovat veškeré požadavky práva EU; zdůrazňuje, že při diverzifikaci tras je třeba zaměřit se na spolehlivé dodavatele a že dohody o dodávkách by v každém případě měly obsahovat jasná, účinná a snadno uplatnitelná ustanovení o povinnostech a sankcích, aby bylo zajištěno, že dodávky energie nebudou ovlivněny například politickými událostmi; zdůrazňuje význam a možnosti zkapalněného zemního plynu, pokud jde o energetickou bezpečnost EU;

128.  domnívá se, že energie by neměla být v žádném kontextu mezinárodní spolupráce používána jako prostředek politického nátlaku;

129.  vyjadřuje názor, že Rusko nemůže být nadále považováno za spolehlivého partnera, neboť otevřeně zpochybňuje právo EU, a to i ve WTO, a využívá dodávky energie k politickým účelům; konstatuje, že diverzifikace dodávek zlepší vyjednávací pozici zemí vůči externím dodavatelům plynu, a zdůrazňuje proto, že EU se musí poučit z minulých energetických krizí s Ruskem;

130.  domnívá se, že je třeba věnovat více pozornosti rozvoji infrastruktury pro dodávky plynu a novým terminálům pro zkapalněný zemní plyn, stejně jako účinnějšímu využívání stávající infrastruktury;

131.  zdůrazňuje přínos partnerství mezi Norskem a EU v oblasti energetiky; poukazuje na strategický význam transjadranského plynovodu a dokončení jižního koridoru pro přepravu plynu pro energetickou diverzifikaci a bezpečnost Evropy a vyjadřuje politování nad neúspěchem projektu Nabucco; zdůrazňuje, že další kapacity pro zkapalněný zemní plyn ve východním Středomoří a Černomoří umožní dosáhnout cíle EU, kterým je diverzifikace dodávek plynu členským státům a zemím Energetického společenství v jihovýchodní Evropě; poukazuje rovněž na význam propojení středoevropských plynových uzlů s jihovýchodní Evropou prostřednictvím severojižních koridorů;

132.  zdůrazňuje, že volba zkapalněného zemního plynu pro dodávky plynu východním členským státům umožní hospodářskou soutěž na trhu s plynem a může nahradit dovoz zemního plynu podle smluv vázaných na ceny ropy smlouvami podle uzlu a místa;

133.  zdůrazňuje, že významné zásoby plynu v severoafrických zemích a nedávné objevy ve východním Středomoří poskytují této oblasti příležitost stát se pulzujícím střediskem pro potrubní síť přepravující plyn do Evropy; žádá, aby byl vytvořen středomořský plynárenský uzel a rozšířeny kapacity pro zkapalněný zemní plyn; poukazuje na to, že EU by měla využít příležitostí, které vyplývají z těchto zásob plynu s cílem posílit svou energetickou bezpečnost;

134.  zdůrazňuje, že pokrok, kterého EU dosáhla, je třeba zohlednit v partnerstvích v oblasti energetiky se třetími zeměmi;

135.  zdůrazňuje, že společnosti z třetích zemí, které jsou součástí řetězce výroby energie v EU a Energetickém společenství, do něhož patří suroviny, výroba, přenos a distribuce, stejně jako skladování plynu, musí dodržovat veškeré požadavky stanovené v právních předpisech EU tak, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl v zájmu celkové energetické bezpečnosti zachován konkurenceschopný a transparentní vnitřní trh s energií; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby tyto společnosti jednaly rovněž v souladu s politickými cíli EU v oblasti klimatu a energetiky;

136.  poukazuje na to, že navzdory nedávnému vývoji cen za barel surové ropy typu Brent je zrušení indexace cen plynu podle cen ropy stále relevantní z důvodu rostoucí nerovnováhy mezi těmito dvěma zdroji energie;

137.  požaduje, aby evropská průmyslová odvětví, která se věnují výrobě a distribuci energie, byla podporována na všech trzích, především na evropském trhu;

138.  vyzývá Komisi, členské státy a smluvní strany Energetického společenství, aby zvýšily své úsilí, pokud jde o provádění projektů strategických infrastruktur týkajících se (snížení) poptávky po energii a dodávek energie, a aby zajistily informování Parlamentu; je přesvědčen, že stávající infrastruktura musí přispívat k regionální integraci;

139.  zdůrazňuje, že projekty v oblasti infrastruktury spojené s energetickou bezpečností musí v plné míře respektovat demokratickou vůli a zapojení místních společenství, která jsou plánováním a výstavbou ovlivněna;

Koordinace a jednotné vystupování

140.  potvrzuje všeobecnou zásadu solidarity mezi všemi členskými státy; zdůrazňuje, že bezpečnost energetických dodávek je věcí kolektivních kroků a týká se všech členských států, přestože jejich míra zranitelnosti vůči výkyvům dodávek je různá; zdůrazňuje, že žádný členský stát nesmí svou činností nebo nečinností ohrožovat bezpečnost jiného členského státu nebo EU jako celku; domnívá se, že je třeba přinejmenším zlepšit komunikaci, konzultace a spolupráci členských států;

141.  opětovně konstatuje, že spolupráce v oblasti energetiky musí vycházet z klíčových hodnot EU, včetně dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a musí podporovat hospodářský a sociální rozvoj v partnerských zemích a odstraňování energetické chudoby; vyzývá všechny činitele vnější politiky EU, aby se ve všech kontaktech s třetími zeměmi zasazovali o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a podporovali mezinárodní úsilí o boj proti změně klimatu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie a Komisi, aby zaručily důsledný dohled nad jadernou infrastrukturou v EU prováděný jinými než unijními subjekty a aby důsledně monitorovaly standardy v oblasti jaderné bezpečnosti v sousedství EU a nakládání s jaderným odpadem v Evropě, jakož i potenciální zahraničně-politické problémy;

142.  zdůrazňuje potřebu aktivně posilovat spolupráci s partnery EU a uznat význam mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky a zejména energetické bezpečnosti; zdůrazňuje v tomto ohledu, že všechny mezivládní dohody musí být založeny na zásadě vzájemného respektu s dotčenými třetími zeměmi;

143.  zdůrazňuje, že energetická bezpečnost je úzce spojena s geopolitickými otázkami a otázkami bezpečnostní politiky a že veškerá opatření v oblasti energetické bezpečnosti by měla být přijímána v tomto širším kontextu a měla by pomoci snížit závislost EU na vnějších energetických zdrojích;

144.  požaduje podrobné hodnocení rozsahu, hodnoty a metod zřizování společných strategických zásob plynu a významného zvýšení kapacity zpětného toku za účelem řešení výkyvů dodávek a zajištění toho, aby byl plyn v případě krize účinně odesílán na místo, kde ho je zapotřebí, se zvláštním důrazem na solidaritu mezi členskými státy; při formulaci těchto návrhů by měly být zohledněny výsledky současných zátěžových testů v oblasti energie;

145.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby zajistila ucelenost a celkový soulad zahraniční politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky EU s energetickou politikou; v této souvislosti se domnívá, že je zapotřebí úzká koordinace členských států, Komise a Parlamentu prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost;

146.  zdůrazňuje, že účinným nástrojem pro zvýšení celoevropské energetické bezpečnosti by mělo být Energetické společenství; klade důraz na to, že by měl být dále posílen jeho mechanismus prosazování a institucionální základna za účelem posílení transparentnosti, demokracie a investiční stability; je přesvědčen, že Energetické společenství může být užitečné pro účely přidružení kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí k mechanismu solidarity EU; zdůrazňuje, že výsledkem by měla být lépe konsolidovaná evropská energetická politika sousedství;

147.  vyzývá členské státy, aby posilovaly kapacity a kompetence sekretariátu Energetického společenství a důkladně analyzovaly návrhy reflexní skupiny na vysoké úrovni pro reformu Energetického společenství a řídily se jimi, aby bylo zajištěno rychlé a účinné provádění energetického acquis EU smluvními stranami Energetického společenství; zdůrazňuje, že je třeba podporovat energetickou bezpečnost nejen EU, ale Evropy jako celku; zdůrazňuje, že země západního Balkánu mají k dispozici obrovské množství obnovitelných zdrojů energie, a žádá o jejich přijetí do Energetického společenství a začlenění do společného trhu s energií;

148.  zdůrazňuje, že úkolem energetické bezpečnosti je zmírňovat nejistotu, kterou způsobují napětí mezi zeměmi, a omezovat neúčinnost trhu, která snižuje obchodní zisk; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí podporovat demokratické struktury globálního řízení v oblasti surovin a mezinárodní předpisy pro obchod s energií s cílem snížit mezinárodní napětí a zlepšit právní stabilitu v této oblasti a podporovat vytvoření spravedlivého globálního trhu s energií, který by přinesl obchodní zisk všem účastníkům, s důrazem na to, aby země v EU i mimo ni, které disponují bohatými zdroji, měly možnost důstojných výnosů, jež podpoří jejich strategie v oblasti hospodářského rozvoje a odstraňování chudoby; zdůrazňuje význam užší spolupráce se zeměmi evropského sousedství v oblasti energetiky;

149.  vyzývá Komisi, aby lépe využívala investiční nástroj sousedství a spolufinancovala investice do opatření ke zvýšení energetické účinnosti a projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;

150.  uznává hodnotu partnerství východní Evropy pro energetickou účinnost a životní prostředí – E5B – jako fondu sdružujícího více dárců, který spravuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj s cílem podpořit investice do energetické účinnosti a snížení emisí oxidu uhličitého ve východoevropských partnerských zemích;

151.  vyzývá Komisi, aby provedla analýzu potenciální struktury a přiměřenosti mechanismu pro kolektivní nakupování, jeho dopadu na fungování vnitřního trhu s plynem a dotčených podniků a jeho přínosu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu; konstatuje, že vzhledem k tomu, že existuje několik modelů mechanismu pro kolektivní nakupování, je třeba se tímto mechanismem dále zabývat a určit nejlepší tržní model vhodný pro dotčené regiony a dodavatele EU, jakož mimořádné podmínky, při kterých by mohl být mechanismus pro kolektivní nakupování zaveden;

152.  je toho názoru, že hlavní podmínkou pro vytvoření budoucí evropské energetické unie je dokončení integrovaného vnitřního trhu EU s energií, což vyžaduje úplné provedení třetího energetického balíčku zahrnujícího řízení poptávky po energii i optimalizaci systému dodávek energie, rozvoj inteligentní energetické infrastruktury a energetických propojení a existenci silného vnějšího rozměru energetické politiky EU založené na úzké koordinaci stanovisek a na jednotném vystupování vůči třetím zemím;

153.  uznává, že Lisabonská smlouva obsahuje ustanovení zaměřené na zmírnění změny klimatu, podporu energetické účinnosti a rozvoj obnovitelných technologií jako základní prvek Evropské unie; domnívá se, že vypracování cílů pro rok 2020 a 2030 v oblasti energetiky odráží potřebu reagovat na článek 194 Smlouvy o fungování Evropské unie, a proto musí být tyto cíle respektovány v jakékoli dvoustranné dohodě uzavřené Komisí;

154.  poukazuje na to, že v dohodách v oblasti energetiky se třetími zeměmi musí hrát významnou roli zásada reciprocity, přičemž musí být zajištěny normy kvality a dodržování regulačních rámců;

155.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit schopnost EU vystupovat jednotně tak, aby v partnerských zemích a na vícestranných fórech zastávala jednotnější diplomatický postoj v oblasti energetiky; v této souvislosti konstatuje, že by měla být vyžadována povinná účast Komise jako pozorovatele na jednáních o mezivládních dohodách a ex ante a ex post hodnocení sjednaných dohod, aby byla minimalizována případná možnost nesouladu s právem EU;

156.  vyzývá členské státy, aby posílily svou spolupráci na mechanismu výměny informací v souvislosti s mezivládními dohodami s třetími zeměmi v oblasti energetiky, a zvýšily tak transparentnost a posílily svou vyjednávací sílu vůči třetím zemím; vyzývá Komisi, aby urychleně připravila návrh na povinné předběžné hodnocení mezivládních dohod, pokud jde o jejich dopad na vnitřní trh EU s energií a jejich kompatibilitu s právními předpisy EU; vyzývá členské státy, aby požadovaly účast Komise na jednáních o energetických dohodách s třetími zeměmi; vyzývá Komisi, aby vytvořila vzor pro energetické dohody s třetími zeměmi, jenž by obsahoval ustanovení týkající se zájmů Unie; v zájmu prosazování demokracie a transparentnosti žádá, aby byl Parlament Komisí pravidelně informován o energetických dohodách mezi EU a třetími zeměmi; domnívá se, že by měla být věnována pozornost tomu, aby členské státy měly v budoucnu možnost zavést mechanismus pro kolektivní nakupování zdrojů energie;

157.  plně souhlasí s Evropskou radou, že by v roce 2015 měl být vytvořen a navržen spolehlivý, demokratický a transparentní systém řízení, který by zabránil další administrativní zátěži a zbytečné byrokracii a pomohl EU splnit její cíle v oblasti energetické politiky a členským státům poskytl nezbytnou flexibilitu na základě plného respektování jejich svobody stanovit si skladbu zdrojů energie, zdůrazňuje, že Parlament musí hrát významnou a aktivní úlohu, pokud jde o rozvoj, provádění a revizi systémů správy energetické unie;

158.  vyzývá Komisi, aby naléhavě podpořila dobudování evropské energetické unie, pokud jde o poptávku po energii a o její dodávky s ohledem na snížení plýtvání energií, diverzifikované a bezpečné vnější vztahy v oblasti energetiky, tak pokud jde o řádně fungující vnitřní trh s energií účinně využívající zdroje; vyzývá členské státy a smluvní strany Energetického společenství, aby prokázaly silnou politickou vůli k dosažení cílů energetické unie;

159.  zdůrazňuje, že musí být zajištěn pravidelný přezkum provádění evropské strategie energetické bezpečnosti a že musí být prováděno každoroční posouzení pokroku ve strategii s ohledem na zásadní problémy energetické bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby předkládala výroční zprávy o stavu evropské strategie energetické bezpečnosti;

160.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se kritické infrastruktury, včetně fyzické ochrany energie;

161.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, sekretariátu Energetického společenství a smluvním stranám Energetického společenství.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úvod

 

Vypuknutí krize na Ukrajině připomnělo Evropské unii význam energetické bezpečnosti a její klíčové úlohy při upevňování silného politického a hospodářského postavení Evropy. Zranitelnost trhu s energií v souvislosti s geopolitickými otázkami učinila z energetické politiky jednu ze strategických priorit zahraničních věcí. Evropská unie musí proto rozvíjet energetickou politiku založenou na úzké koordinaci stanovisek a jednotném vystupování.

 

Evropská komise nastínila ve svém sdělení o Evropské strategii energetické bezpečnosti hlavní problémy v energetickém odvětví a nyní je třeba, aby Evropský parlament vydal podnět k vypracování rámce pro posílení energetické bezpečnosti. Stávající zpráva se bude věnovat i sdělení Komise o energetické účinnosti a o jejím příspěvku k energetické bezpečnosti a rámci pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030, sdělení o pokroku na cestě k dokončení vnitřního trhu s energií a sdělení o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek. Všechny tyto dokumenty odrážejí aktuální situaci na trhu EU s energií.

Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku směrem k posílení energetické bezpečnosti EU, EU se stále potýká s řadou problémů, jako je nestabilita v regionech, které jsou dodavateli energie, roztříštěnost vnitřního trhu a změna klimatu. EU dováží 53 % své celkové spotřeby energie a řada členských států je stále závislá na jediném vnějším zdroji dodávek, což brzdí evropský hospodářský růst a ohrožuje bezpečnost EU a jednotlivých států.

 

Zpravodaj vnímá strategii nikoli jako krátkodobý akční plán, ale jako dlouhodobou strategii, která stanoví strategické cíle ve vztahu k energetické bezpečnosti Evropy. Zpráva proto obsahuje i kroky ke snížení poptávky po energii, kroky ke zvýšení vlastní výroby energie a k rozvoji energetických technologií, další kroky k vybudování plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu s energií a mechanismus solidarity a koordinace.

 

Evropská energetická unie pro evropskou energetickou bezpečnost

 

Poté, co se úřadu ujala nová Komise, objevuje se nová koncepce energetické unie, kterou je třeba objasňovat a rozvíjet. Bylo vytvořeno nové portfolio místopředsedy pro energetickou unii, čímž byla zdůrazněna potřeba společné energetické politiky. Evropský parlament by měl být považován za prostředníka při definování kroků směřujících k vytvoření energetické unie. Zpravodaj je přesvědčen, že evropská strategie energetické bezpečnosti by měla být nedílnou součástí nové širší koncepce energetické unie a měla by podněcovat novou Komisi, aby se její činnost dále vyvíjela tímto směrem.

Energetická unie by se kromě zajišťování bezpečnosti dodávek měla rozvíjet na základě komplexního přístupu a zaměřit se na klíčové pilíře, jako je docílení plně integrovaného vnitřního trhu s energií, snížení poptávky po energii, dekarbonizace skladby zdrojů energie a výzkum a inovace. Energetická politika založená na úzké koordinaci stanovisek a jednotném vystupování vůči třetím zemím je základem existence energetické unie, proto je třeba uvažovat o kolektivním nakupování plynu.

 

Snižování poptávky po energii

Snižování poptávky po energii prostřednictvím energetické účinnosti je důležité pro energetickou bezpečnost EU, pro její konkurenceschopnost a udržitelnost. Energetická účinnost má pozitivní dopad na takové oblasti, jako jsou dodávky energie, energetická chudoba, ceny energie, produktivita průmyslu, zaměstnanost a řízení zdrojů. Navzdory tomuto ohromnému potenciálu však na tom Evropská unie není tak, aby mohla dostát svému závazku úspory 20 % energie do roku 2020. EU by proto měla urychlit snahy o zásadní posílení energetické účinnosti po roce 2020, neboť stávající nástroje nejsou dostatečné.

Místní orgány evropských měst by mohly významně přispět k energetické účinnosti prostřednictvím kombinované výroby elektřiny a tepla, modernizace systémů dálkového vytápění, většího využívání čistější veřejné dopravy, podpory aktivnějších modelů cestování a renovace budov.

 

Posílení vlastní výroby energie a rozvoj energetických technologií

 

EU musí zvýšit svou vlastní výrobu energie a rozvíjet energetické technologie, aby snížila svou energetickou závislost. Ve zprávě je zdůrazněno, že pro rozvoj vlastních zdrojů energie v rámci Evropské unie je nezbytná dlouhodobá strategie. EU by měla uvažovat o rozvoji veškerých zdrojů energie, které by mohly přispět k energetické bezpečnosti EU. Nové energetické technologie by mohly snížit energetickou závislost, diverzifikovat a konsolidovat možnosti dodávek, optimalizovat infrastrukturu energetické sítě a zvýšit účinnost spotřeby energie.

 

Řádně fungující vnitřní trh s energií

Řádně fungující vnitřní trh s energií zajišťuje účast různých dodavatelů energie, kteří mohou nabídnout spolehlivé služby za nižší ceny. Evropa je jednoznačně na cestě k dobudování vnitřního trhu s energií. Aby však byla zajištěna konkurenceschopnost a řádně integrované regionální trhy s energií, je třeba vyvinout další úsilí o rozvoj propojení a o odstranění překážek. Zpravodaj vítá názor Evropské rady, že prioritně by měl být řešen problém nedostatečného propojení členských států s evropskými sítěmi pro přenos plynu a elektrické energie a mělo by být zajištěno synchronní obsloužení členských států v rámci evropských kontinentálních sítí. To by napomohlo dosažení cíle minimálně 15% míry propojení mezi členskými státy. Kromě toho existuje naléhavá potřeba účelného a důsledného zavádění a provádění opatření stanovených ve třetím energetickém balíčku.

 

Vnější rozměr energetické politiky EU

 

S ohledem na stávající geopolitickou situaci nelze s Ruskem nadále jednat jako se spolehlivým partnerem, neboť Rusko otevřeně zpochybňuje právo EU a využívá energii k politickým účelům. Proto je nanejvýš nezbytné diverzifikovat trasy a zdroje energie a především zajistit, aby trasy směrovaly ke spolehlivým dodavatelům.

Vzhledem k tomu, že regionální integrace je klíčovým prvkem energetické bezpečnosti, EU musí posílit své snahy při provádění projektů strategické energetické infrastruktury.

Zpravodaj podtrhává zásadu solidarity a zdůrazňuje, že energetická bezpečnost je záležitostí kolektivních kroků. Členské státy by měly zajistit transparentnost při jednáních a přijmout společný postoj vůči zahraničním dodavatelům. Jak je uvedeno ve sdělení Komise o schopnosti evropské plynárenské soustavy krátkodobě čelit výpadkům dodávek, zásobovací strategie členských států jsou v současné době jednostranné a nedostatečně koordinované. Parlament vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby provedla analýzu případných mechanismů kolektivního nakupování plynu.

 

V tomto ohledu by měl být rovněž zdůrazněn význam Energetického společenství. Tím, že Energetické společenství bude provádět acquis EU v oblasti energetiky, mohlo by se stát účinným nástrojem ke zvýšení celoevropské energetické bezpečnosti. Je důležité podporovat energetickou bezpečnost nejen EU, ale Evropy jako celku, neboť to by mohlo vést ke konsolidovanější evropské politice energetického sousedství.

24.3.2015

STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) ).

Navrhovatel: Arne Lietz

 

 

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že soudržná energetická politika musí být nedílnou součástí celkové vnější politiky EU a že je zapotřebí vyvinout další úsilí a lepší součinnost, aby byly cíle v oblasti energetiky v souladu s věrohodnou zahraniční politikou; připomíná, že spolupráce v oblasti energetiky je klíčovým prvkem evropské integrace; zdůrazňuje, že energetická bezpečnost se týká celé EU, i přes různou úroveň zranitelnosti jednotlivých členských států; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropskou službu pro vnější činnost, aby lépe koordinovaly příslušné nástroje zahraniční politiky s nástroji členských států a orgánů EU;

2.  domnívá se, že vzhledem k silné závislosti EU na dovozu energií a současné převaze jediného dodavatele plynu je naléhavě třeba diverzifikovat zdroje dodávek energie a přepravní trasy a posílit schopnost EU účinně reagovat na případné krize dodávek plynu a čelit nátlaku třetích zemí v případech, kdy je energie využívána jako politický nástroj; zdůrazňuje zásadní význam radikálního posílení energetické bezpečnosti EU snížením její závislosti na Rusku a zvýšením její odolnosti vůči vnějším tlakům; v této souvislosti je přesvědčen, že je nezbytné zajistit posílenou správní a finanční podporu stávajícím a alternativním projektům infrastruktury v oblasti dodávek energie, včetně zavedení nových dodavatelských tras z oblasti Kaspického moře, Blízkého východu a Středozemí a ze středoasijských zemí;

3.  vítá úsilí Komise vybudovat energetickou unii a vyzývá k její urychlené realizaci; připomíná, že plnohodnotné energetické unie je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že energetická a vnější politika půjdou ruku v ruce; zdůrazňuje, že je zejména zapotřebí, aby EU a její členské státy rozvíjely společnou energetickou politiku založenou na solidaritě, což jim umožní, aby vystupovaly a jednaly jednotně na mezinárodní úrovni, a vytvořily si také ucelený diplomatický postoj pro otázky energetiky; vyzývá Komisi, aby posoudila možnosti mechanismů dobrovolného sdružování poptávek, díky kterým by vyjednávací pozice EU mohla posílit; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozhodnutí o zavedení mechanismu na výměnu informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky s cílem posílit jeho příslušná ustanovení, zaručit soulad s právními předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií a posílit úlohu Komise;

4.  vyzývá k tomu, aby byl v rámci politiky rozšiřování a probíhajícího přezkumu evropské politiky sousedství (EPS) kladen silný důraz na energetickou bezpečnost; dále zdůrazňuje, že Energetické společenství by mělo být nástrojem k prosazování reforem a užšího začlenění našich sousedů do energetického trhu EU; domnívá se, že vytvoření společného právního prostoru založeného na normách a zásadách vnitřního trhu s energií spojených s acquis by zvýšilo bezpečnost dodávek energie a tranzitu; domnívá se, že projekty plynovodů v našem sousedství musí být podrobeny kritickému přezkumu a řídit se strategickým přístupem při plném zohlednění současné politické situace;

5.  opět uvádí, že spolupráce v oblasti energetiky musí vycházet z klíčových hodnot EU, včetně dodržování lidských práv, demokracie a právního státu, a podporovat hospodářský a sociální rozvoj v partnerských zemích a odstraňování energetické chudoby; vyzývá všechny zúčastněné strany vnější politiky EU, aby se ve všech kontaktech s třetími zeměmi zasazovaly o rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a podporovaly mezinárodní úsilí o boj proti změně klimatu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby zaručily důsledný dohled nad jadernou infrastrukturou v EU prováděný jinými než unijními subjekty a aby úzce monitorovaly standardy v oblasti jaderné bezpečnosti v sousedství EU a nakládání s jaderným odpadem v Evropě, jakož i potenciální zahraničně-politické výzvy;

6.  je znepokojen opakovanými prohlášeními Ruska, že budou zastaveny dodávky plynu Ukrajině, a vyzývá všechny strany k dodržování dohody, kterou sjednal bývalý komisař pro energetiku Günther Oettinger, s cílem najít přijatelné řešení;

7.  zdůrazňuje, že aby má-li EU posílit bezpečnost svých dodávek, musí omezit svou závislost na dovozu díky přechodu na udržitelné hospodářství s nízkými emisemi CO2 na základě provádění závazných a ctižádostivých cílů zaměřených na posílení energetické účinnosti a současně i produkce energie z obnovitelných zdrojů a zavedení inteligentní, moderní a propojené infrastruktury; v této souvislosti vyzývá k plnému využití stávajících kapacit propojovacího vedení a k realizaci nové infrastruktury mezi členskými státy a zdůrazňuje význam nástroje pro propojení Evropy (CEF) pro snižování roztříštěnosti unijního trhu s energií; v této souvislosti vyzývá k urychlené synchronizaci elektrických soustav pobaltských států s evropskými kontinentálními sítěmi.VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

23.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

9

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Arnaud Danjean, Mark Demesmaeker, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Tunne Kelam, Afzal Khan, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Ioan Mircea Pașcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Reinhard Bütikofer, Liisa Jaakonsaari, Marek Jurek, Gabrielius Landsbergis, Antonio López-Istúriz White, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Traian Ungureanu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Jude Kirton-Darling, Susanne Melior, Maria Noichl, Gabriele Preuß, Ricardo Serrão Santos

 

 

16.4.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) ).

Navrhovatel: Helmut Scholz

 

 

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že aby bylo možné splnit výzvy evropské strategie energetické bezpečnosti a provádět její cíle v oblasti energetiky a změny klimatu v kontextu globálních omezení v těchto oblastech politik, musí Evropská unie a její členské státy také na základě stávajících právních rámců zahájit společná opatření na mezinárodní scéně, tím, že budou připomínat otázky energetické bezpečnosti a udržitelnosti na mezinárodních obchodních fórech, a to včetně způsobů, jakými je třeba řešit environmentální dumping třetích stran, které nedodržují své mezinárodní závazky; zdůrazňuje, že snižování poptávky po energii a podpora obnovitelných a místních zdrojů energie patří k těm nejúčinnějším nástrojům, jak snížit závislost na vnějších dodávkách energie a dosáhnout cílů v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že podpora vzdělávání v oblasti energetiky může napomoci ke snižování znečištění a ke zlepšení vzorců spotřeby;

2.  opakuje, že energie je základní lidskou potřebou a je nezbytná pro lidskou hospodářskou činnost a zejména pro konkurenceschopnost průmyslu a ostatních hospodářských odvětví; trvá proto na tom, že strategie energetické bezpečnosti EU by měla zajistit dostupný, udržitelný, bezpečný a předvídatelný přístup k energii jak pro občany, tak pro podniky, a měla by posílit veřejnou kontrolu i regulaci a spravedlivý přístup v oblasti hospodářské soutěže a zaměřit se na otázku energetické chudoby a na podporu opatření k řešení tohoto problému, který se týká velkého počtu občanů EU (podle zpráv Eurostatu o příjmech a životních podmínkách (EU SILC)) i rozvojového světa (podle zpráv Mezinárodní energetické agentury (IEA)); dále zdůrazňuje, že rozhodovací procesy týkající se energetické infrastruktury by měly zahrnovat všechna přímo zúčastněná místní společenství; připomíná, že strategie energetické bezpečnosti EU by měla být klíčovým prvkem inkluzivní strategie Unie pro hospodářský růst;

3.  vyzývá k větší soudržnosti obchodní a energetické politiky EU; domnívá se, že dohody EU o volném obchodu by měly rozšířit přístup na trh se zdroji energie a energetickými produkty, a to ve vztahu k zavedeným dlouhodobým partnerům a rovněž k novým a potenciálním partnerským zemím v oblastech, jako je například střední Asie, severní Afrika a celý americký kontinent;

4.  zdůrazňuje, že obchod hraje v energetické bezpečnosti klíčovou roli a že silná partnerství v oblasti energetiky podpořená kapitolami o energetice v obchodních dohodách EU jsou základními nástroji; považuje za velmi důležité, aby tyto kapitoly posílily energetickou diverzifikaci EU, snížily závislost na dovážených zdrojích energie od několika málo dodavatelů, stanovily normy kvality pro energetické produkty a společné normy pro udržitelnou produkci energie a podpořily jak diverzifikaci zásobovacích tras, tak místní produkci energie, a to zejména z obnovitelných zdrojů, vzhledem k tomu, že strategie energetické bezpečnosti by měla podporovat politiky zaměřené na využívání domácích zdrojů energie, energetickou účinnost, vzájemné propojení a snižování spotřeby; domnívá se, že přímé zahraniční investice do aktiv strategické energetické infrastruktury Unie mohou mít také negativní dopady a Komise by je měla sledovat; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala nejlepší možnou technickou podporu, která zajistí rychlé a řádné provádění právních předpisů EU v oblasti energetiky; poukazuje na to, že mají-li členské státy EU zápornou obchodní bilanci, je to ve většině případů způsobeno náklady na dovoz fosilních paliv;

5.  očekává, s ohledem na legitimní zájmy EU v oblasti zvyšování energetické bezpečnosti, že do transatlantického obchodního a investičního partnerství budou zahrnuty klíčové otázky, jako je obchod se zdroji energie, včetně ropy a zemního plynu;

6.  zdůrazňuje, že je nutné ve velké míře koordinovat evropskou obchodní politiku s energetickou politikou, zahraniční politikou a SBOP, aby bylo možné zajistit účinnost evropské energetické strategie a lepší soudržnost vnější činnosti;

7.  poukazuje na to, že v obchodních dohodách již byly učiněny první kroky ke spolupráci v oblasti energetické účinnosti a energetických štítků (např. označení Energy Star v USA); vyzývá k budoucímu rozšíření tohoto úsilí;

8.  zdůrazňuje, že vysokou míru nediverzifikované závislosti na dovozu zemního plynu lze snížit podporou decentralizované komunitní kombinované výroby tepla a elektřiny, která posiluje hodnotové řetězce v různých regionech EU;

9.  připomíná, že uzavírání obchodních dohod se třetími zeměmi musí i nadále být v souladu s vnitřní politikou EU;

10. zdůrazňuje, že snížení závislosti na jednom dodavateli nesmí vést ke zvýšení závislosti na dodavateli jiném, především co se týče zkapalněného zemního plynu; připomíná, že většina evropských obyvatel odmítá technologii frakování;

11. domnívá se, že obchod se zkapalněným zemním plynem mezi EU a USA by trhu EU s plynem přinesl úplné začlenění do celosvětového trhu a významně by přispěl k dokončení vnitřního trhu s energií;

12. zdůrazňuje, že projekty v oblasti infrastruktury spojené s energetickou bezpečností musí v plné míře respektovat demokratickou vůli a zapojení místních společenství, která jsou plánováním a výstavbou ovlivněna;

13. vyzývá členské státy, aby zesílily svou spolupráci na mechanismu výměny informací v souvislosti s mezivládními dohodami s třetími zeměmi v oblasti energetiky a zvýšily transparentnost a posílily svou vyjednávací sílu vůči třetím zemím; vyzývá Komisi, aby urychleně připravila návrh na povinné předběžné hodnocení mezivládních dohod, pokud jde o jejich dopad na vnitřní trh EU s energií a jejich kompatibilitu s právními předpisy EU; vyzývá členské státy, aby požadovaly účast Komise na jednáních o energetických dohodách se zeměmi mimo EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila vzor pro energetické dohody se zeměmi mimo EU, jenž by obsahoval ustanovení týkající se zájmů Unie; v zájmu prosazování demokracie a transparentnosti žádá, aby byl Parlament Komisí pravidelně informován o energetických dohodách mezi EU a zeměmi mimo EU; domnívá se, že by měla být věnována pozornost tomu, aby členské státy měly v budoucnu možnost zavést mechanismus pro kolektivní nákup zdrojů energie;

14. vyzývá Komisi, aby stanovila, jaké možnosti mají členské státy k dispozici při společných vyjednáváních s vnějšími dodavateli o smlouvách v oblasti energetiky;

15. zdůrazňuje, že energetické dohody musí vždy klást důraz na zásadu vzájemnosti a zajišťovat normy kvality a dodržování rámcových právních podmínek; s přihlédnutím ke společnému vnitřnímu trhu s energií v EU žádá, aby energetické dohody spadaly pod řádný legislativní postup, který zaručí demokracii, transparentnost a soulad s právními předpisy EU;

16. zdůrazňuje, že je důležité ukončit veškerou izolaci členských států a regionů od evropských plynárenských a elektrických sítí;

17. konstatuje, že Komise by se mohla na žádost členského státu účastnit jednání o mezivládních dohodách jako pozorovatel;

18. zdůrazňuje, že úkolem energetické bezpečnosti je zmírňovat nejistotu, kterou způsobují tlaky mezi zeměmi, a omezovat neúčinnost trhu, která snižuje prospěch z obchodu; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí prosazovat struktury globálního řízení v oblasti surovin a mezinárodní předpisy pro obchod s energií s cílem snížit mezinárodní napětí a zlepšit právní stabilitu v této oblasti a podporovat vytvoření spravedlivého globálního trhu s energií, který by měl obchodní přínos pro všechny účastníky, s důrazem na to, aby země v rámci EU i mimo ni, které disponují bohatými zdroji, měly možnost důstojných výnosů, které podpoří jejich strategie v oblasti hospodářského rozvoje a odstraňování chudoby; zdůrazňuje význam užší spolupráce se zeměmi evropského sousedství v oblasti energetiky;

19. domnívá se, že by EU měla pomáhat nejzranitelnějším zemím diverzifikovat jejich zdroje a trasy pro dodávky energie, a to i prostřednictvím přeshraničních propojení a zpětného toku, s důrazem na energii z obnovitelných zdrojů a na místní zdroje energie, příslušné skladovací prostory a opatření v oblasti energetické účinnosti v rámci regionálních strategií, což přispěje ke snížení závislosti na některých nestabilních mezinárodních trzích s energií; považuje za stejně důležité, aby byly rozvíjeny nové technologie pro produkci energie z různých zdrojů s cílem celosvětově zvýšit energetickou účinnost, odstranit energetickou chudobu, přispívat ke globálnímu udržitelnému rozvoji a podporovat celosvětové úsilí o řešení změny klimatu;

20. zdůrazňuje, že by EU měla využít příležitostí, které vyplývají z energetických zdrojů ve východním Středomoří, zejména pokud jde o vytvoření středomořského plynárenského uzlu skrze koridor vedoucí z jihovýchodního Středomoří do Evropy za účelem posílení energetické bezpečnosti EU; domnívá se, že by EU měla prosazovat iniciativy týkající se spolupráce v odvětví energetiky mezi zeměmi ve východním Středomoří a přispívat tak k míru a prosperitě jejich obyvatel;

21. uznává, že Evropský fond pro strategické investice a nástroj pro propojení Evropy jsou klíčovými mechanismy pro rozvoj infrastruktury a pro přilákání soukromých investic do EU; dále konstatuje, že maximální využití finančních nástrojů bude mít důležitý pákový efekt na veřejné finance a přiláká do EU globální investiční kapitál;

22. zdůrazňuje, že strategické infrastruktury, které podporují diverzifikaci dodávek, zdrojů a tras, jako jsou zařízení pro skladování, dovoz a přepravu a zařízení na zkapalňování zemního plynu a znovuzplyňování, mohou usnadnit zvýšené dodávky v případě výskytu mimořádné situace; připomíná, že tyto infrastruktury mohou být podpořeny zvláštními regulačními opatřeními nebo veřejným financováním stanoveným v nařízení (EU) č. 347/2013 o transevropské energetické infrastruktuře a nařízení (EU) č. 1316/2013 o nástroji pro propojení Evropy či prostřednictvím finanční podpory z finančních nástrojů EU na základě strategických cílů EU;

23. domnívá se, že příležitosti k vývozu čistých, bezpečných a účinných energetických technologií a technologií skladování energie jsou pro soukromé a veřejné společnosti v EU obzvláště důležité, zejména zohledníme-li rostoucí celosvětovou poptávku po energii; doporučuje navýšení investic do výzkumu, vývoje a používání nových energií a nových technologií skladování energie; vyzývá k výraznému snížení cel na tyto technologie v rámci dohody WTO o environmentálním zboží a dohod EU o volném obchodu;

24. vyzývá Komisi, aby zajistila přísnější sledování činností narušujících hospodářskou soutěž a antidumpingová opatření na ochranu evropského odvětví energetiky před nekalým dovozem ze třetích zemí;

25. vyjadřuje politování nad tím, že diskuze o modernizaci nástrojů na ochranu obchodu se zastavily v Radě navzdory tomu, že Parlament vyjádřil přísnějším opatřením proti nekalému dovozu ze třetích zemí důraznou podporu;

26. vyzývá Komisi k zajištění toho, aby její cíle a činnosti v oblasti energetické bezpečnosti odpovídaly společným cílům politiky EU, zejména co se týče mezinárodního míru a rozvoje, a aby začleňování zemí do světového hospodářství zahrnovalo také jejich přístup k energii;

27. domnívá se, že energetické bezpečnosti v EU lze účinně dosáhnout nejen financováním nových infrastruktur a zařízení, ale také podporou optimalizace stávajících technologií, výzkumu a vývoje nových řešení a využívání energie z obnovitelných zdrojů a souvisejících technologií;

28. znovu potvrzuje, že je nutné do energetiky a energetické infrastruktury vkládat značné investice, a to především do energie z obnovitelných zdrojů a do zelených technologií.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

14.4.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Alexander Graf Lambsdorff, Gabrielius Landsbergis, Jörg Leichtfried, Marine Le Pen, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Nicola Danti, Danuta Maria Hübner, Sander Loones, Frédérique Ries, Jarosław Wałęsa

 

 

30.3.2015

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) ).

Navrhovatelka: Merja Kyllönen

 

 

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že stávající globální výzvy v oblasti energetiky a klimatu vyžadují účinné, spravedlivé a společné kroky Evropské unie na mezinárodní scéně;

2.  domnívá se, že výzvám plynoucím z otázek energetické účinnosti a změny klimatu je třeba čelit jednotnou strategií zabývající se oběma problémy současně; zdůrazňuje, že pokud chceme dosáhnout environmentálně udržitelného energetického mixu a zajistit stabilní dodávky energie v celé Evropě za přijatelné ceny pro občany i podniky jako zásadní prvek energetické bezpečnosti, má prvořadý význam kombinace opatření na podporu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a vývoj inovativních energetických technologií;

3.  vítá proto úsilí o užší spolupráci v oblasti energetické politiky; zdůrazňuje, že do plánů energetické účinnosti je vždy třeba začlenit investice do energetické účinnosti v celé EU a že je nutné podporovat investice do domácích obnovitelných zdrojů energie;

4.  zdůrazňuje, že udržitelnost evropského energetického systému ohrožuje změna klimatu, nekonkurenceschopné ceny energie a extrémně vysoká závislost na nespolehlivých dodavatelích z třetích zemí;

5.  je toho názoru, že rostoucí závislost EU na dovozu fosilních paliv od převážně nespolehlivých dodavatelů z třetích zemí činí EU zranitelnou a závažným způsobem ohrožuje rozvoj důvěryhodné, účinné a jednotné evropské energetické politiky;

6.  poukazuje na to, že lepší energetické bezpečnosti by bylo možno dosáhnout nákladově efektivním způsobem, pokud by členské státy na jejím řešení vzájemně spolupracovaly; v tomto ohledu zdůrazňuje, že v diverzifikaci dodavatelů, zdrojů a přepravních tras může v Evropě hrát významnou roli náležitě propojený a fungující trh s elektřinou a plynem;

7.  vybízí Komisi, aby aktivněji usilovala o to, aby členské státy dodržovaly evropské právní předpisy zaměřené na transparentnost a řádné fungování energetických trhů;

8.  upozorňuje na důležitost koordinace vnitrostátních energetických politik a na to, že je třeba posílit hlas Evropské unie v oblasti externí energetické politiky;

9.  upozorňuje na skutečnost, že zvyšování energetické bezpečnosti je provázáno s přechodem na účinnou nízkouhlíkovou ekonomiku; důrazně proto vybízí Komisi, aby předložila ambiciózní cíle pro rok 2030 a předložila návrh komplexní energetické a klimatické strategie EU založené na objektivním cíli dekarbonizace evropského hospodářství, přičemž by měla vyjít ze sdělení Komise a přihlédnout k usnesení EP ze dne 15. března 2012 o plánu přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[3];

10. zdůrazňuje významné vedlejší přínosy v oblastech klimatu, kvality ovzduší, veřejného zdraví a životního prostředí, které vyplývají ze zlepšení energetické bezpečnosti prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie, jako je větrná, solární nebo geotermální energie;  

11. považuje právní předpisy v oblasti energetické účinnosti a systém EU pro obchodování s emisemi za vzájemně se podporující nástroje a vyzývá k bezodkladnému zavedení rezervy tržní stability, která bude cenovými signály – pokud jde o cenu uhlíku – podněcovat ke zlepšování energetické účinnosti v odvětví ETS; vyzývá Evropskou komisi, aby systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) doplnila emisí normou, která se stane jasným podnětem k postupnému opouštění investic do nejvíce znečišťujících způsobů výroby energie, jako je výroba energie z uhlí;

12. důrazně vyzývá k odstranění „energetických ostrovů“ v EU, které mělo být původně dokončeno v roce 2015; tvrdí, že je nezbytné rozvíjet propojení energetických sítí, aby se prolomila izolace členských států; zdůrazňuje, že je nutné urychlit provádění strategických infrastrukturních projektů, zejména projektů, které mají prolomit energetickou izolaci členských států, a podporovat využívání obnovitelných zdrojů díky rozvoji distribučních možností; žádá proto Komisi, aby nástrojům EU pro financování projektů interkonektivity, které mají vést k dokončení vnitřního energetického trhu EU, přiřadila vysokou prioritu;

13. zdůrazňuje, že k činnosti vedoucí k nezbytným zásadním změnám v energetickém systému EU dojde pouze tehdy, budou-li opatření přijata ve spolupráci s členskými státy a s ohledem na jejich možnosti; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní kroky a vypracovala jak krátkodobé, tak dlouhodobé akční plány, a to včetně legislativy; žádá EU a členské státy, aby investovaly do energetického výzkumu a inovací vedoucích k ekologicky udržitelným, inovativním energetickým technologiím; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vzdělávání, odbornou přípravu a výměnu osvědčených postupů a provádět místní pilotní projekty v členských státech, které budou zvyšovat odolnost místních systémů a přispívat tak k vyšší energetické bezpečnosti;

14. připomíná své předchozí postoje týkající se stanovení ambiciózních závazných cílů na vnitrostátní úrovni v oblasti obnovitelných zdrojů a účinného využívání energie, které by měly vést ke snížení závislosti na dovážené energii;

15. je přesvědčen, že úspory energie a energetická účinnost jsou rychlými a úspornými způsoby řešení otázek, jako je energetická bezpečnost, vnější závislost, vysoké ceny, nezaměstnanost a ekologické otázky; upozorňuje na potenciál využití obou těchto postupů a to zejména ve vybraných oblastech, jako je stavebnictví či doprava; poukazuje zejména na úlohu systémů dálkového vytápění a chlazení při snižování poptávky po energii; zdůrazňuje, že podle Mezinárodní energetické agentury je energetická účinnost „prvním palivem“ světa pro svou nejnižší nákladnost, dostupnost a udržitelnost; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby politiky EU a vnitrostátní politiky podporovaly investice do energetické účinnosti a řešení na straně poptávky, neboť budou významným dlouhodobým přínosem pro bezpečnost evropských dodávek; vyzývá proto Komisi, aby stanovila jasné cíle pro renovaci budov v celé EU, což rovněž povede k vytváření pracovních příležitostí a oživení evropského hospodářství;

16. je přesvědčen, že podpora oběhového hospodářství a účinnější využívání zdrojů mohou vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů a tím zásadní měrou přispět k řešení výzev v oblasti klimatu a energetiky;

17. vyzývá Komisi, aby prioritně přijala opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a tím také začala řešit problém nízké konkurenceschopnosti vyplývající z vysokých cen energií;

18. poukazuje na to, že je důležité plně uplatnit právní rámec EU v oblasti energetické účinnosti, aby bylo dosaženo cíle úspor ve výši 20 % do roku 2020, je rovněž třeba dále rozvíjet směrnici o energetické účinnosti, směrnici o ekodesignu, směrnici o ekoznačkách a směrnici o energetické náročnosti budov a přidělit na tyto oblasti více finančních prostředků z rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby úzce monitorovala provádění těchto směrnic v členských státech; zdůrazňuje, že v rámci revize uvedených směrnic by se měla prioritou stát energetická chudoba a opatření by se měla zaměřit na sociální bydlení a energeticky nejméně účinné nemovitosti obývané nízkopříjmovými domácnostmi;

19. uvědomuje, že emise snížené na základě emisní normy přímo korelují s energetickou účinností a dlouhodobými úsporami v energetickém odvětví;

20. připomíná, že klíčovým opatřením ke splnění cíle energetické účinnosti do roku 2020 je článek směrnice o energetické účinnosti, který se týká systémů závazků v oblasti energetické účinnosti; naléhavě vyzývá Evropskou komisi, aby toto ustanovení zachovala v platnosti i po roce 2020 a současně odstranila výjimky, které snižují jeho účinnost;

21. vyzývá Komisi, aby si v chystaném pracovním plánu pro oblast ekodesignu na období 2015–2017 stanovila vyšší cíle v oblasti norem energetické účinnosti výrobků, včetně nových výrobků, a aby usilovala o transparentnost a účinnost systémů poskytování informací o energetické spotřebě přístrojů s cílem pomoci k dosažení plného hospodářského potenciálu energetických úspor v domácnostech a přispět k energetické bezpečnosti Evropy a k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace;

22. zastává názor, že k energetické bezpečnosti přispějí také jasné a závazné cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, spolu s důsledným akčním plánem a účinnou řídicí strukturou vytvořenou evropskými právními předpisy; zdůrazňuje, že dlouhodobý výhled je nutný k vytvoření stabilního rámce pro nezbytné investice do evropské energetické infrastruktury, takže je důležité, aby byl bezodkladně zaveden legislativní rámec pro oblast klimatu a energetiku na období 2020–2030; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila všechny potřebné návrhy na základě normálního legislativního postupu;

23. opakuje, že klíčem k rozvoji ekologicky udržitelných, inovativních energetických technologií je výzkum a inovace, které jsou nezbytné také k tomu, aby se zvýšila dostupnost a konkurenceschopnost stávajících domácích technologií obnovitelných zdrojů; žádá proto o zvýšení podpory EU na výzkum, vývoj a inovace;

24. zdůrazňuje, že k tomu, aby byla evropským občanům a podnikům poskytována bezpečná, udržitelná a cenově dostupná energie, je nezbytná regulační jistota založená na jasném politickém směřování; v tomto ohledu zdůrazňuje, že Evropský parlament požaduje závazný cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů z domácností o nejméně 40 % ve srovnání s rokem 1990, závazný cíl EU dosáhnout do roku 2030 40% energetické účinnosti a závazný cíl EU vyrábět do roku 2030 alespoň 30 % celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů;

25. vyzývá Komisi, aby napomohla k zintenzivnění rozvoje a zavádění nízkouhlíkových technologií a k posílení role obnovitelných zdrojů energie s cílem zajistit další diverzifikaci dodávek energie a dosáhnout úspor na dovozu paliv;

26. vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec podpory pokročilých obnovitelných zdrojů energie, který zajistí mezinárodní konkurenceschopnost, a předložila návrhy vedoucí k tomu, aby do roku 2030 bylo v EU nejméně 30 % energie vyráběno z obnovitelných zdrojů, přičemž je třeba zachovat současné tempo zvyšování počtu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, i když je nutné si uvědomit, že členské státy mají různé kapacity pro vytváření a využívání těchto zdrojů;

27. v této souvislosti vítá postoj Komise k obnovitelným zdrojům energie jako jednoznačně dobré volbě, ve spojení s energetickou účinností a energetickou infrastrukturou, jak je potvrzeno v Energetickém plánu do roku 2050 schváleném Parlamentem, a zdůrazňuje význam rozvoje inteligentnějších energetických sítí a nových, flexibilních řešení distribuované výroby a skladování energie na nejnižší úrovni; v této souvislosti konstatuje, že využívání zemního plynu ve výrobě elektřiny a tepla a v dopravě by přispělo k účinnému přechodu ke zcela dekarbonizovanému energetickému mixu v EU;

28. poukazuje na to, že EU je v současnosti globálním lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů energie s přibližně půl milionem pracovních míst, která již byla v tomto odvětví vytvořena; vzhledem k tomu, že vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie povede k dlouhodobějšímu růstu a ke zvýšení energetické bezpečnosti;

29. vítá závazek Komise zajistit investice do výzkumu a inovací v oblasti energetiky prostřednictvím programu Horizont 2020;

30. poukazuje na to, že hlavním domácím obnovitelným zdrojem energie, který bude ve výrobě a skladování elektřiny v Evropě i nadále hrát zásadní roli, je vodní energie;

31. zdůrazňuje, že důležitými nástroji přispívajícími k výrobě energie z biomasy a k dosažení energetické účinnosti je udržitelné zemědělství a lesnictví;

32. vyzývá Komisi, aby uznala význam technologií zachycování a skladování uhlíku (carbon capture and storage, CCS), které mohou hrát významnou úlohu v rámci souboru řešení ke snižování emisí uhlíku v Evropě;

33. vyzývá Komisi, aby vytvářela pobídky k přechodu na obnovitelné technologie a financovala je a aby zachovala financování technologií CCS prostřednictvím nástrojů pro financování inovací, jako jsou NER300 a NER400;

34. konstatuje, že je zásadní, aby tempo investic do přenosových sítí odpovídalo tempu investic do obnovitelných a jiných zdrojů energie; zdůrazňuje, že úspěšný přechod na udržitelnou nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje další propojení, která usnadní přeshraniční obchod a zvýší v EU vyrovnávací kapacitu, což povede k nákladově efektivnější integraci obnovitelných zdrojů energie;

35. zdůrazňuje, že rozšíření a modernizace propojení v jihoevropských regionech může přispět k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie a větší energetické bezpečnosti regionu, usnadnit integraci tamních trhů s energií se zbytkem EU a zvýšit bezpečnost dodávek energie;

36. domnívá se, že přetrvávající existence izolovaných zeměpisných oblastí je v jasném rozporu s evropským cílem energetické bezpečnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je zapotřebí stanovit závazné a časově vymezené minimální cíle týkající se kapacity přeshraničních propojení; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření pro monitorování s cílem zajistit včasné dosažení těchto cílů;

37. zdůrazňuje, že v kontextu energetické bezpečnosti je nutné zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí; v této souvislosti zdůrazňuje environmentální, klimatická a zdravotní rizika a dopady spojené s těžbou nekonvenčních fosilních paliv;

38. vyzývá Komisi a členské státy, aby přepracovaly systémy dotací s cílem napomoci integraci energetického trhu a postupně ukončily veškeré subvence nevhodné z hlediska životního prostředí, zejména subvence fosilních paliv, a aby plně využívaly prostředků určených na financování udržitelných zdrojů energie, mimo jiné na základě vazby cílů pro obnovitelné zdroje dohodnuté na úrovni EU;

39. opakuje, že je nutné učinit okamžité kroky v odvětví dopravy, a to jak pokud jde o zvyšování účinnosti, tak i o dekarbonizaci, s cílem snížit závislosti odvětví dopravy na dovozech a celkový dopad na klima; požaduje přijetí účinných opatření v rámci komplexního a udržitelného přístupu s cílem prosazovat snižování emisí, zvyšování energetické účinnosti, rozvoj alternativních paliv a elektrifikaci dopravního sektoru;

40. domnívá se, že u těžké nákladní automobilové dopravy a v námořním odvětví by měl být podporován kapalný zemní plyn jako čistší přechodné palivo;

41. domnívá se, že v odvětví bydlení by měly být prioritou rozsáhlé renovace za účelem zvýšení energetické účinnosti a podpory budov s nulovými emisemi.

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

26.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

10

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Iratxe García Pérez, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Glenis Willmott, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Herbert Dorfmann, Linnéa Engström, Luke Ming Flanagan, Jan Huitema, Karol Karski, Elisabeth Köstinger, Merja Kyllönen, Anne-Marie Mineur, Alessandra Mussolini, James Nicholson, Marit Paulsen, Bart Staes, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet, Anthea McIntyre, Emilian Pavel

 

 

 

18.3.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k evropské strategii energetické bezpečnosti

( 2014/2153(INI) ).

Navrhovatelka: Filiz Hyusmenova

 

 

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že EU si nemůže dovolit pokračující roztříštění vnitřního trhu s energií; vyzývá proto k plnému uplatňování stávajícího regulačního rámce (třetího energetického balíčku), k dostatečnému propojení energetických soustav mezi členskými státy a k modernizaci rozvodných sítí; dále se domnívá, že hlavním cílem strategie energetické bezpečnosti EU musí zajištění toho, aby žádný členský stát, ani EU jako celek, nebyl příliš zranitelný vůči výpadkům dodávek energie ze strany jediného dodavatele; zdůrazňuje, že politika v oblasti energetické bezpečnosti se skládá z různých prvků, přičemž lepší připravenost na výpadky dodávek energie, spolupráce a koordinace ve vztazích se třetími zeměmi a nová infrastruktura jsou stejně důležité jako ambice v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie, provádění opatření týkajících se energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů a měly by být rozvíjeny v souladu s těmito ambicemi;

2.  zdůrazňuje příznivý dopad tržní integrace na velkoobchodní ceny a v konečném důsledku i na maloobchodní ceny v odvětví elektroenergetiky, neboť občanům umožní přístup k cenově dostupnější energii, a připomíná, že potenciální čistý hospodářský přínos, který by bylo možné dokončením vnitřního trhu s energií získat, se pohybuje mezi 16 a 40 miliardami EUR za rok;

 

3.  je přesvědčen, že energetická politika EU by se měla zaměřit na řešení problému nekonkurenceschopných cen energií, které přispěly k hospodářské krizi a oslabily průmyslovou konkurenceschopnost Evropy a jež mají vliv na celkovou energetickou bezpečnost našich občanů;

4.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy vyčlenily dostatečné zdroje na dozor nad energetickou účinností výrobků uváděných na trh s cílem zajistit rovné podmínky pro dotyčné odvětví a aby poskytovaly spotřebitelům co nejužitečnější informace a vhodné nástroje, které potřebují k tomu, aby mohli činit informovaná rozhodnutí, zjistit, kolik energie využívají, a snížit svou spotřebu energie;

5.  připomíná, že podle posledního srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích patří trh s elektřinou mezi čtyři nejhůře fungující trhy; zdůrazňuje důležitost opatření ke zlepšení informovanosti spotřebitelů ohledně struktury cen energií a opatření týkajících se energetické účinnosti, která by umožnila aktivní zapojení spotřebitelů do řízení spotřeby energie, včetně možnosti snadné změny dodavatele;

6.  připomíná své předchozí postoje, pokud jde o stanovení ambiciózních cílů v oblasti energetické účinnosti a potřebu urychlit uplatňování opatření zaměřených na plnění těchto cílů; zdůrazňuje, že opatření v oblasti energetické účinnosti na evropské úrovni mají mimořádný význam pro zaručení energetické nezávislosti EU a pro zajištění udržitelného růstu, rozvoj odborné přípravy, vytváření pracovních míst a zvyšování hospodářské prosperity podniků, zejména malých a středních podniků, a v této souvislosti vítá návrh na vytvoření Evropského fondu pro strategické investice; v tomto ohledu požaduje, aby bylo investováno do energetické účinnosti, zejména v souvislosti s budovami;

 

7.  zdůrazňuje, že z opatření v oblasti energetické účinnosti přijatých na evropské a vnitrostátní úrovni by mohla mít prospěch důležitá odvětví; vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly účinné využívání energie a aby plně využívaly možností nabízených v rámci směrnic o veřejných zakázkách s cílem podpořit posuzování na základě inovačních a environmentálních kritérií, aby se tak energeticky úsporné budovy a výrobky staly normou; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat spotřebitelům přesné a jednoduché informace o energetické účinnosti těchto výrobků; zastává názor, že politiku v oblasti energetické účinnosti lze podpořit i zdokonalením a dalším rozvojem právních předpisů týkajících se energetického štítkování a ekodesignu;

8.  zdůrazňuje přínos začlenění informačních a komunikačních technologií do energetických systémů s cílem optimalizovat energetickou účinnost, zmírnit poptávku, snížit ceny pro spotřebitele a umožnit jim lépe řídit jejich spotřebu energie; vyzývá EU a její členské státy, aby uskutečnily dlouhodobé kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o různých způsobech snižování spotřeby energie; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti v odvětví bydlení s cílem zrychlit tempo renovace budov a zlepšit systémy dálkového vytápění;

9.  připomíná, že je nezbytné posílit připravenost EU a její schopnost účinně reagovat na případné krize dodávek zemního plynu; zdůrazňuje význam konzultací, které dne 15. ledna 2015 zahájila Komise a jejichž cílem je určit oblasti vyžadující zlepšení stávajících pravidel EU, tak aby byla zaručena bezpečnost dodávek zemního plynu; konstatuje, že v oblasti energetické bezpečnosti je zapotřebí lepší a užší spolupráce a koordinace mezi členskými státy;

10. zdůrazňuje, že rozvoj obnovitelných zdrojů energie by měl příznivý dopad na životní prostředí a ekonomiku a zároveň by přispěl k energetické nezávislosti EU; zdůrazňuje, že je třeba využít celého potenciálu obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné v odvětví vytápění a chlazení, a rozvíjet inteligentní sítě a nová řešení skladování energie; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že technologie je nezbytným prvkem snižování poptávky po energii, je mimořádně důležité podporovat inovační projekty zaměřující se na obnovitelnou a čistou energii; vyzývá k ochraně financování „bezpečné, čisté a účinné energie“, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU) 1291/2013, což EU umožní stát se předním světovým hráčem v oblasti obnovitelných a čistých zdrojů energie; vyzývá členské státy a Komisi, aby zaručily stabilitu právních předpisů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zajistily ochranu investic provedených v souladu s energetickými cíli EU, a to vytvořením rovných podmínek na evropské úrovni;

11. vyzývá k tomu, aby bylo věnováno více pozornosti rozvíjejícímu se trhu s energetickými službami (včetně smluv o energetické náročnosti a dohod o energetických službách); zdůrazňuje, že je třeba vytvořit standardy pro každou složku procesu investování do energetické účinnosti; požaduje investice do energetické účinnosti, především v budovách; zdůrazňuje, že z opatření v oblasti energetické účinnosti přijatých na evropské a vnitrostátní úrovni by mohla mít prospěch důležitá odvětví, jako například cestovní ruch; zdůrazňuje, že koordinované a ambiciózní politiky v oblasti energetické účinnosti a opatření pro domácnosti jsou stabilním strategickým a dlouhodobým řešením problému energetické chudoby;

12. připomíná členským státům nedávno zveřejněnou evropskou strategii energetické bezpečnosti a vyzývá je, aby v souladu s ní posílily regulaci a zvýšily veřejnou finanční podporu tak, aby se zrychlilo tempo renovace budov a zlepšování nebo rozšiřování systémů dálkového vytápění;

13. vyzývá Komisi, členské státy a regiony k vyčlenění finančních prostředků na rozvoj technologií zachycování a ukládání uhlíku;

14. naléhavě žádá Komisi a Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), aby se více zaměřily na boj s problémem omezování přenosu elektřiny na státních hranicích; poznamenává, že podaří-li se vyřešit stávající nedokonalosti trhu, které umožňují vznik rozdílů mezi vnitrostátními cenami, jež nejsou konkurenceschopné, bylo by možné každoročně dosáhnout úspor v hodnotě 15 miliard EUR (10 % velkoobchodní ceny plynu); je přesvědčen, že pro dobře fungující vnitřní trh s energií je nezbytné více zapojit agenturu ACER, neboť vytvoření takového trhu vyžaduje jak výrazný rozvoj infrastruktury a propojovacího vedení, které umožní přeshraniční obchodování, tak i přísné dodržování stávajících pravidel pro přidělování kapacity; vyzývá k zintenzivnění úsilí směřujícího ke zlepšení přeshraničních propojení a rozvoji inteligentních sítí; považuje za politováníhodné, že některé členské státy jsou vzhledem k nedostatečnému propojení energetických soustav se zbytkem EU stále „energetickými ostrovy“ a že v některých regionech EU se zvyšuje množství energie z obnovitelných zdrojů s přerušovanou produkcí, která kvůli nedostatku vhodné infrastruktury nemůže být dopravena ke spotřebitelům;

15. zdůrazňuje, že regulované stanovování cen je škodlivé pro hospodářskou soutěž a investice a jeho odstranění je nezbytnou podmínkou pro dosažení dobře fungujícího trhu s energií;

16. naléhavě žádá Komisi, aby provedla opatření (stanovená ve třetím energetickém balíčku), která mají zajistit, aby lidé mohli uplatňovat právo zvolit si dodavatele energie; zdůrazňuje, že výkon tohoto práva má nejen značný význam pro spotřebitele, ale také stimuluje velkoobchodní trhy s energií;

17. je přesvědčen, že zdokonalený a spolehlivější systém obchodování s emisemi by měl zajistit investice potřebné k dosažení dlouhodobých cílů EU v oblasti energie a klimatu; zdůrazňuje, že opatření na posílení systému obchodování s emisemi by měla chránit konkurenceschopnost energeticky náročného průmyslu, aby se zabránilo přesouvání podniků, ztrátě pracovních míst a odlivu mozků z Evropské unie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

17.3.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Antanas Guoga, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Jussi Halla-aho, Kaja Kallas, Emma McClarkin, Jens Nilsson, Julia Reda, Adam Szejnfeld, Lambert van Nistelrooij, Josef Weidenholzer, Kerstin Westphal

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Roger Helmer, György Hölvényi, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Emilian Pavel

 

 

 

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU

Datum přijetí

7.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

13

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, David Borrelli, Gianluca Buonanno, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Soledad Cabezón Ruiz, Philippe De Backer, Christian Ehler, Adam Gierek, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Nadine Morano, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Miloslav Ransdorf, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Miriam Dalli, Cornelia Ernst, Eugen Freund, Francesc Gambús, Benedek Jávor, Olle Ludvigsson, Svetoslav Hristov Malinov, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Luděk Niedermayer, Piernicola Pedicini, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Sofia Sakorafa, Paul Tang, Indrek Tarand, Cora van Nieuwenhuizen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Fernando Maura Barandiarán, Claudia Tapardel

 

 

 

[1] Přijaté texty, P7_TA(2014)0094
[2] Přijaté texty, P8_TA(2014)0063
[3] Přijaté texty, P7_TA(2012)0086