Dokument ze zasedání

 

A8-0392/2017

6.12.2017

*

ZPRÁVA

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD) )

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: José Blanco López

(Přepracování – článek 104 jednacího řádu)

 

PR_CNS_Recastingam

 

 

Vysvětlivky

  *  Postup konzultace

  ***  Postup souhlasu

  ***I  Řádný legislativní postup (první čtení)

  ***II  Řádný legislativní postup (druhé čtení)

  ***III  Řádný legislativní postup (třetí čtení)

 

(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu.)

 

 

 

 

 

Pozměňovací návrhy k návrhu aktu

Pozměňovacích návrhy Parlamentu předložené ve dvou sloupcích

 

Vypuštění textu je označeno tučnou kurzivou v levém sloupci. Nahrazení je označeno tučnou kurzivou v obou sloupcích. Nový text je označen tučnou kurzivou v pravém sloupci.

 

První a druhý řádek záhlaví každého pozměňovacího návrhu označují příslušnou část projednávaného návrhu aktu. Pokud se pozměňovací návrh týká existujícího aktu, který má být návrhem aktu pozměněn, je v záhlaví mimo to na třetím řádku uveden existující akt a na čtvrtém řádku ustanovení existujícího aktu, kterého se pozměňovací návrh týká.

 

Pozměňovací návrhy Parlamentu v podobě konsolidovaného textu

 

Nové části textu jsou označeny tučnou kurzivou. Vypuštěné části textu jsou označeny symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučnou kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. Výjimečně se neoznačují změny výlučně technické povahy, které provedly příslušné útvary za účelem vypracování konečného znění.

 

 

 

OBSAH

Strana

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU  5

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ  149

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE  153

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI  156

PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE  158

STANOVISKO Výboru pro rozvoj  163

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin  191

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova  294

STANOVISKO Petičního výboru  368

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU  411

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU  412

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD) )

(Zvláštní legislativní postup – konzultace – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě ( COM(2016)0767 ),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0500/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. dubna 2017[1],

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne ... 2017[2],

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů[3],

–  s ohledem na dopis, který dne ... 2017 zaslal podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Petičního výboru ( A8-0392/2017 ),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Právní východisko 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 194 a čl. 191 odst. 1 této smlouvy,

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva.

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je v souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) jedním z cílů energetické politiky Unie. Základní součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu a nutnosti dosáhnout nejpozději do roku 2050 v tuzemsku čistých nulových emisí, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také zásadní roli při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování ekologických, sociálních a zdravotních výhod a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo v regionech s nízkou hustotou obyvatelstva a v oblastech, v nichž probíhá omezování průmyslové výroby.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a)  Pařížská dohoda stanovila mnohem ambicióznější celosvětové cíle pro zmírnění změny klimatu a její signatáři se zavázali, že udrží nárůst průměrné globální teploty na úrovni výrazně nižší než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti období před průmyslovou revolucí. Aby se Unie nejpozději do roku 2050 přeorientovala na energeticky vysoce účinný systém, který se bude zakládat na obnovitelných zdrojích energie, musí se připravit na mnohem větší a rychlejší snížení emisí, než se dosud předpokládalo. Vzhledem k tempu vývoje a zavádění technologií v oblasti obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, však lze takové snížení zároveň realizovat s nižšími náklady v porovnání s odhady.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti, pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dovážené ropě a plynu .

(3)  Zejména snižování spotřeby energie, intenzivnější vývoj lepších technologií, rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti velmi účinnými nástroji pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 201412 vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, by měl činit alespoň 27 %.

(4)  Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020.

__________________

 

12„Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014 tento cíl schválila, přičemž uvedla, že členské státy si mohou stanovit vlastní ambicióznější národní cíle.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(6)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 nazvaném „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ šel Parlament ještě dále a poukázal na svá předchozí stanoviska, pokud jde o unijní cíl ve výši alespoň 30 %, a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a na nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo vhodné, aby byl tento cíl podstatně ambicióznější.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Je tedy třeba přihlížet k náročným cílům stanoveným v Pařížské dohodě a k technologickému rozvoji, mj. ke snižování nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely cíle jednotlivých členských států.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Cíle členských států v oblasti obnovitelných zdrojů energie by měly být stanoveny s přihlédnutím k povinnostem v rámci Pařížské dohody o změně klimatu, k významnému potenciálu, který doposud existuje v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a k investicím, které jsou nezbytné pro dosažení transformace energetiky.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(7b)  Převedení celkového cíle Unie ve výši 35 % na jednotlivé cíle pro každý členský stát by mělo být realizováno na základě spravedlivého a přiměřeného rozdělení, které by zohledňovalo HDP jednotlivých členských států a jejich odlišnou výchozí pozici a potenciál, včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů, kterého je nutné dosáhnout do roku 2020.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie slučitelné s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí a s cílem dosažení ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v tomto ohledu s cílem posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je spojen se zavedením kritérií pro udržitelnost stanovených v článku 26, což je jeden z hlavních prvků přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, přičemž se zohledňují specifické rysy jednotlivých technologií a odlišné možnosti malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s cílem minimalizovat dlouhodobé náklady na energetickou transformaci pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií. Členské státy by při poskytování podpory zařízením měly využívat také zadávací řízení, která mohou být buď zaměřená na určitou technologii, nebo být technologicky neutrální.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Ve svých závěrech ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030“ z října 2014 Evropská rada poukázala na význam větší provázanosti vnitřního trhu s energií a na to, že je nutné zajistit dostatečnou podporu začlenění stále vyšší míry variabilní obnovitelné energie do sítě, a umožnit tak Unii, aby naplnila své ambice vedoucího hráče energetické transformace. Je proto důležité urychleně zvýšit míru provázanosti a dosáhnout pokroku při dosahování cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)  Při koncipování režimů podpory obnovitelných zdrojů energie by měly členské státy přihlížet k zásadám oběhového hospodářství a unijní hierarchie nakládání s odpady. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a také jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet takové režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu. Členské státy by měly také zajistit, aby opatření zavedená podle tohoto nařízení nebyla v rozporu s cíli směrnice 2008/98/EU.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby docházelo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoli odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16d)  Členské státy by měly v největší možné míře podporovat a upřednostňovat využívání tuzemských zdrojů obnovitelné energie a vyvarovat se situací narušujících trh, které vedou k rozsáhlému dovozu zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba přihlížet k přístupu založenému na životním cyklu a podporovat jej.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 e (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16 e)  Komunity, města a místní orgány využívající obnovitelné zdroje energie by měly mít právo účastnit se dostupných režimů podpory ve stejné míře jako ostatní významní účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům umožněno přijmout opatření, včetně poskytování informací a technické a finanční podpory prostřednictvím jednotných administrativních kontaktních míst podle článku 16 této směrnice, s cílem snížit administrativní požadavky, začlenit nabídková kritéria zaměřená na danou komunitu, zavést ve prospěch komunit obnovitelné energie na míru uzpůsobený časový rámec pro předkládání nabídek nebo jim umožnit získat odměnu prostřednictvím přímé podpory.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 f (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16f)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo náležitým způsobem respektovat politiky související s účastí těch, kdo jsou projekty dotčeni, včetně případných původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich pozemkovým právům.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 g (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16g)  Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 h (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16 h)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit negativní dopad na jiné účastníky trhu. Režimy podpory by proto měly zmírňovat riziko narušení trhu a narušení hospodářské soutěže.

Odůvodnění

Biomasa, zejména lesní biomasa, je cennou surovinou pro dřevařský průmysl, která posiluje ekonomiku venkovských oblastí v Evropě. Větší poptávka po lesní biomase by proto neměla vést k narušení trhu v daném odvětví.

 

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17 a)  Po členských státech by se mělo požadovat, aby postupně a částečně otevíraly přístup k podpoře také projektům umístěným v jiných členských státech, a to až na úroveň odpovídající fyzickým tokům mezi členskými státy, přičemž by však otevírání režimů podpory nad tento závazný podíl mělo zůstat dobrovolné. Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají různé režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je klíčové, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Tato směrnice se zaměřuje na usnadnění přeshraničního poskytování podpory určené energii z obnovitelných zdrojů, aniž by byly v nepřiměřené míře postiženy vnitrostátní režimy podpory. Směrnice proto kromě povinného částečného otevření režimů podpory zavádí optimální mechanismy spolupráce mezi členskými státy, které jim umožní dohodnout se na míře, v níž bude jeden členský stát podporovat výrobu energie v druhém členském státu, a na míře, v níž by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do celkového vnitrostátního cíle jednoho či druhého z nich. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu – nad počáteční minimální závazný podíl – se jejich vnitrostátní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanismů spolupráce stanovených v této směrnici.

 

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

(18)  Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, měla by být politika podpory obnovitelných zdrojů předvídatelná a stabilní a měla by se vyhýbat častým nebo retroaktivním změnám. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly veškeré změny podpory oznamovat s řádným předstihem a přiměřeně je konzultovat se zúčastněnými stranami. Členské státy by měly v každém případě zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Členské státy by měly v rámci svých akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů vypracovat dlouhodobé strategie, které by městům, komunitám obnovitelné energie a samospotřebitelům usnadnily výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a zajistit při tom, aby se ústřední pozornost v rámci procesu energetické transformace zaměřila na občany. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o dlouhodobé strategie, plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Evropskou unii jedinečnou příležitost snížit svou závislost na fosilních palivech, přispět k dosažení cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořit nové průmyslové odvětví, které bude vytvářet nová pracovní místa na velké části území, včetně nejvzdálenějších regionů. Evropská unie proto musí usilovat o zavedení hospodářských a regulačních podmínek příznivých pro rozvoj využívání této energie.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně oleje palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii . Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat, přičemž musí být v plném souladu s mezinárodním právem. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

__________________

__________________

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28a)  V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie. Kromě toho by dotyčné členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotyčné třetí země při rozvíjení jejich vlastní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ctižádostivých cílů.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28b)  Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů ze třetích zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28c)  Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se energie z obnovitelných zdrojů s cílem vyrábět tuto energii, a uspokojovat tak rostoucí poptávku po energii. Před koncem roku 2015 si více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(28d)  Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak omezení nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(31a)  V závislosti na geologických rysech dané oblasti se mohou při výrobě geotermální energie rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží. Je třeba investovat výhradně do výroby geotermální energie s malými dopady na životní prostředí, při níž dochází k nižším emisím skleníkových plynů ve srovnání s konvenčními zdroji. Komise by proto do prosince 2018 měla vyhodnotit, zda je třeba předložit legislativní návrh zaměřený na regulaci emisí všech látek, včetně CO2, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí, a to jak v průběhu průzkumu, tak provozování, ze strany geotermálních elektráren.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními k dosažení úspory energie a zvyšování energetické účinnosti.

Odůvodnění

Jedním z cílů energetické unie je uplatnění zásady „energie na prvním místě“, kterou je zapotřebí odpovídajícím způsobem začlenit do právních předpisů EU týkajících se energetiky, a která by proto měla být v souvislosti s budovami uplatňována ve spojení s politikou v oblasti obnovitelných zdrojů. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci obnovitelné energie, zejména podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zdrojů odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.

__________________

__________________

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

(36)  Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost, mimo jiné i pro samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a komunity využívající tuto energii. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životní prostředí. Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví.

 

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 43

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů.

(43)  Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a podporovat využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

(49)  Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami, v širší míře poskytovat technickou pomoc a zajišťovat programy odborné přípravy s cílem zvýšit regulační, technickou a finanční odbornost na místě a také zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků EU, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

Odůvodnění

Tento bod odůvodnění je neoddělitelně spjat s dalšími změnami provedenými v textu a odráží nutnost posílit místní úroveň, pokud se jedná o technické a finanční know-how, aby se zajistilo naplnění cíle směrnice, kterým je navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v členských státech. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49a)  Pokud se jedná o obnovitelné zdroje energie, místní a regionální orgány si často stanovily ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo evropská iniciativa pro inteligentní města, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Takové sítě jsou nezbytné a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované průkopnické regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států sdružovat se a nabízet společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve uzavřít mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49b)  Místní úřady a města stojí v čele řízení energetického přechodu a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie. Jakožto občanům nejbližší úroveň správy hrají místní samosprávy klíčovou úlohu při budování veřejné podpory pro cíle EU v oblasti energetiky a klimatu, přičemž rozšiřují decentralizovanější a integrovanější energetické systémy. Je důležité zajistit lepší přístup velkých i menších měst a regionů k financování, aby se podpořily investice do místních obnovitelných zdrojů energie.

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49c)  Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.

(50)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s dalšími pozměňovacími návrhy k ustanovením, které Komise ve svém návrhu pozměnila. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.

(56)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu a energii z mořských zdrojů. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií a stát se územím využívajícím 100 % energie z obnovitelných zdrojů. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Nejvzdálenější regiony by navíc měly být schopny plně využívat své zdroje, a to při dodržení přísných kritérií udržitelnosti a v souladu s místními podmínkami a potřebami, s cílem zvýšit výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit svou energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Dodávání fosilních paliv do nejvzdálenějších regionů (80 % nebo ještě více v některých regionech) vede k dodatečným nákladům, které mají nepříznivý dopad na místní hospodářství těchto regionů a na kupní sílu obyvatel. Některé z těchto regionů jsou zároveň bohaté na zdroje biomasy a měly by mít možnost je využívat.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 52

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

(52)  Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Tarify pro vlastní spotřebu a odměna za ni by měly stimulovat inteligentnější technologie integrace energie z obnovitelných zdrojů a motivovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů k rozhodování o investicích, z nichž by měl prospěch jak spotřebitel, tak i síť. Pro takovou rovnováhu je zapotřebí zajistit, aby samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelné energie měli nárok na odměnu za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do sítě, přičemž by tato cena měla odrážet tržní hodnotu dodané elektřiny a také dlouhodobý přínos z hlediska sítě, životního prostředí a společnosti. To musí zahrnovat dlouhodobé náklady a přínosy spojené se samospotřebou, pokud jde o náklady, jimž se síť, společnost a životní prostředí vyhnuly, zejména ve spojení s dalšími možnostmi spojenými s distribucí energie, jako je energetická účinnost, skladování energie, odezva na straně poptávky a komunitní sítě. Tato odměna by měla být stanovena na základě analýzy nákladů a přínosů možnostmi spojenými s distribucí energie podle článku 59 [směrnice 2009/72/ES v přepracovaném znění podle návrhu COM(2016)864 ].

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53a)  V některých případech by měla být povolena kolektivní samospotřeba, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech. Možnost kolektivní samospotřeby rovněž poskytuje komunitám obnovitelné energie příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti komunit obnovitelné energie přispět k boji proti energetické chudobě, a umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53b)  Členské státy musí zajistit dodržování předpisů týkajících se spotřeby a zaručit zavedení nebo posílení opatření určených k potírání nuceného prodeje, nekalých prodejních praktik i zavádějících tvrzení, pokud jde o instalaci zařízení pro energii z obnovitelných zdrojů, tedy k potírání praktik, které jsou zaměřeny zejména na nejzranitelnější občany (starší osoby, obyvatele venkovských oblastí atd.).

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)  Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

(54)  Lokální účast občanů i místních orgánů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což přinese investice na místní úrovni, větší výběr pro spotřebitele a pobídky pro účast občanů na energetickém přechodu, konkrétně díky podpoře účasti domácností, jež by jí jinak nemusely být schopny, zlepšení energetické účinnosti na úrovni domácností a pomoc v boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 55 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(55a)  Je důležité, aby členské státy zajistily spravedlivé a nediskriminační přidělování nákladů na sítě a odvodů pro všechny uživatele elektrické soustavy. Všechny síťové tarify by měly odrážet náklady.

 

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí a lidské zdraví.

 

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(59a)  Spotřebitelé v rámci domácností a komunit, kteří se zabývají obchodováním s vlastní flexibilitou, samospotřebou nebo prodejem své vlastní vyrobené elektřiny, si zachovají svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na smlouvu s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.

 

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(60)  Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

(60)  Využívání účinných systémů vytápění nebo chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie by mělo jít ruku v ruce s rozsáhlou renovací budov, čímž by se snížila poptávka po energii a náklady pro spotřebitele a přispělo ke zmírňování energetické chudoby i k vytváření kvalifikovaných pracovních míst na místní úrovni. Proto by měl být kladen důraz na možné synergie mezi potřebou zvýšit míru využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

 

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 61 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(61a)  V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektrické mobility v oblasti silniční dopravy, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy, a to předložením návrhu inciativy pro přechod k železniční dopravě, jež bude přínosem pro čistou veřejnou dopravu.

 

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začnou využívat pastviny nebo zemědělská půda, které byly dříve určené pro produkci potravin a krmiv, bude i nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech, a to buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy v jiných oblastech na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, přičemž je nutné rozlišovat biopaliva z potravinářských plodin s nejlepšími vlastnostmi, pokud jde o emise skleníkových plynů, a nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Je třeba urychlit zavádění pokročilých biopaliv a elektrické mobility.

 

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63a)  Unie a členské státy by měly usilovat o rozšíření skladby zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, snížení celkové spotřeby energie v dopravě a zvýšení energetické účinnosti ve všech sektorech dopravy. Opatření za tímto účelem by mohla být podporována jak prostřednictvím plánování dopravy, tak výroby vozidel s vyšší energetickou účinností.

Odůvodnění

Obnovení znění z 28. a 29. bodu odůvodnění směrnice 2009/28/ES. Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují opatření napříč celým odvětvím dopravy ve výrobě i v dodavatelských řetězcích.

 

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63b)  Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu by poskytly účinný způsob, jak prosazovat zavádění obnovitelných alternativ v odvětví dopravy a jak zajistit, aby bylo dosaženo dalších úspor emisí skleníkových plynů a v dlouhodobém horizontu i dekarbonizace dopravy. Normy palivové účinnosti by měly být modernizovány v souladu s technologickým vývojem a s cíli v oblasti klimatu a energetiky.

Odůvodnění

Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují opatření napříč celým odvětvím dopravy. Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu být účinným způsobem, jak rozšířit zavádění obnovitelných alternativ.

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Zásada kaskádového využívání by měla být zohledněna proto, aby se zajistilo, že používání vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv nebude soutěžit s dalšími využitími, u nichž by vstupní suroviny musely být nahrazeny surovinami, u kterých dochází k vyšším emisím. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

 

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(65a)  Aby bylo možné přesněji zohlednit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě, měla by být vytvořena vhodná metodika a měla by být prozkoumána různá technická a technologická řešení pro tyto účely.

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji, a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být tato příloha pravidelně vyhodnocována.

 

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 68

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce.

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat ty způsoby použití v energetice, které vycházejí pouze z vyššího udržitelného využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů, a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(69)  Obnovitelná energie by měla být vždy vyráběna udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a ty formy obnovitelné energie, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít nebo podněcovat škodlivý vliv na biologickou rozmanitost v Unii nebo mimo ni. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. Měla by však být zaručena biologická rozmanitost a dále kvalita, zdraví, životaschopnost a vitalita takových lesů. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

 

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 72 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(72a)  Kritéria udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy musí zajistit, aby byl přechod na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s cíli akčního plánu pro oběhové hospodářství a důsledně dodržoval hierarchii způsobů nakládání s odpady v Unii.

Odůvodnění

Abychom zajistili, že bude směrnice o obnovitelných zdrojích energie v souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářství a hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU, je nutné, aby byla zavedena nová kritéria udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích nebo mokřadech, u nichž by bylo za tímto účelem nutné odvodnění, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.

Odůvodnění

V případě odvodněných rašelinišť nejde o bezpečné úložiště uhlíku. Jeví se proto jako nepřiměřené vyloučit jejich využití pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 74 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(74a)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být produkovány za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.

Odůvodnění

Podle posouzení dopadu, které vypracovala Komise, může být výroba zemědělské biomasy spojena s negativními dopady na půdu (např. ztráta živin a organické hmoty v půdě, eroze, odvodňování rašelinišť), dostupnost vody a biologickou rozmanitost. Pouhé požadavky podmíněnosti v rámci SZP samy o soby nestačí k zajištění ochrany kvality půdy a zachování organického uhlíku v půdě.

 

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by tím byla dotčena přísná ochrana primárních zdrojů, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat potenciál, který skýtají jejich zdroje, v zájmu zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a energetické nezávislosti těchto regionů.

Odůvodnění

Tato směrnice by neměla zakazovat využívání biomasy v nejvzdálenějších regionech, například co se týče původních lesů, vzhledem k tomu, že biomasa je v těchto oblastech jedním z hlavních zdrojů. Využívání takových zdrojů je již omezeno přísnými kritérii udržitelnosti, jež zaručují, že tyto činnosti budou ekologicky vyvážené.

 

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(75a)  Aby byla zajištěna plná transparentnost napříč všemi odvětvími výroby energie, Komise by měla do 31. prosince 2018 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit kritéria pro výrobu fosilních paliv a energií z fosilních zdrojů.

Odůvodnění

Je rozhodně třeba zavést kritéria pro výrobu, aby byly pro biopaliva a fosilní paliva zaručeny rovné podmínky.

 

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS.

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni dodavatelské základny. Hospodářské subjekty by měly zajistit přijetí opatření k zamezení nebo omezení negativních dopadů těžby na životní prostředí. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala ujednání pro uplatňování požadavků na základě osvědčených postupů členských států a také provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

 

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76a)  Pokud není v rámci celostátních anebo nižších než celostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů členských států splněno jediné kritérium týkající se udržitelnosti lesní biomasy, měly by být na úrovni dodavatelské základny poskytnuty podrobnější informace odpovídající tomuto kritériu, aniž by bylo nutné dodávat další informace o kritériích, jež byla již splněna na úrovni členského státu.

Odůvodnění

Provádění přístupu založeného na riziku je uskutečňováno prostřednictvím jednotlivých kritérií. Navržený postup by zabezpečil účel přístupu založeného na riziku a současně snížil riziko používání neudržitelné biomasy kvůli nedostatkům souvisejícím jen s jedním kritériem.

 

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76b)  Přístup založený na riziku by se měl uplatňovat již od vnitrostátní úrovně. Pokud nemohou být v rámci celostátních anebo nižších než celostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů splněny požadavky jediného kritéria, měly by být informace o této skutečnosti poskytnuty na úrovni dodavatelské základny s cílem zmírnit riziko neudržitelné výroby lesní biomasy.

 

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76c)  Těžba pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k navýšení produkce těchto materiálů v rámci Unie. Subjekty by měly zajistit, aby těžba probíhala v souladu s kritérii udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména by měla být více podporována zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně z biomasy, v nejvzdálenějších regionech, jež jsou silně závislé na dovozu energie, s podmínkou dodržování kritérií udržitelnosti, která se na výrobu takové energie z obnovitelných zdrojů vztahují a která jsou přizpůsobena specifikům těchto regionů.

 

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné zohlednit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

 

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 82

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82)  Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(82)  Dobrovolné režimy mohou hrát velkou roli při poskytování důkazů o souladu s minimálními kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory přímých emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor přímých emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(85)  Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

 

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 95

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách, což může vést k emisím vyplývajícím z nepřímé změny ve využívání půdy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

 

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy .

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanovuje závazné minimální cíle Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a o podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2030. Členské státy kolektivně dosáhnou těchto cílů Unie prostřednictvím vlastních vnitrostátních cílů. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy .

 

 

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, energie z okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

 

 

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  „teplem okolního prostředí“ se rozumí tepelná energie užitečné teploty, jež je získávána nebo zachycována pomocí tepelných čerpadel, která ke svému fungování potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii, a již lze ukládat v okolním vzduchu, pod zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;

b)  „energií z okolního prostředí“ se rozumí termální energie užitečné teploty, již lze ukládat v okolním vzduchu (s výjimkou odpadního vzduchu) nebo v povrchových nebo odpadních vodách; Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;

 

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;

 

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně bakterií a rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

 

 

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

d)  „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny, tepla a dopravního paliva a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

Odůvodnění

Ztráty účinnosti při výrobě tepla a dopravních paliv mohou být značné a je třeba, aby se odrážely v konečné hrubé spotřebě energie. Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

e)  „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

 

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

f)  „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy nebo biomasou;

 

 

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

i)  „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné podporu výzkumu, investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

Odůvodnění

Některé členské státy výrobu energie z obnovitelných zdrojů subvencují nepřímo prostřednictvím podpory na výzkum.

 

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n a (nové)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

na)  „zbytkovým odpadem“ se rozumí odpad pocházející ze zpracování nebo opětovného využití, včetně recyklace, který nelze dále využít a v důsledku toho musí být odstraněn;

Odůvodnění

Je nutno začlenit tuto definici, aby bylo využití odpadu jako pokročilých biopaliv omezeno pouze na odpady, které nelze dále recyklovat či dále využít.

 

 

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. q

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin) a luční plodiny (jako je tráva, jetel, vojtěška), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

Odůvodnění

Luční plodiny mohou být použity pro výrobu bioplynu.

 

 

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. u

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány na nevyužívané, okrajové půdě při zlepšování zachycování uhlíku v této půdě, a to v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, včetně výroby krmiv s vysokým obsahem bílkovin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

 

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. z

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti;

z)  „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem navýšení či náhrady kapacity a/nebo zvýšení účinnosti;

 

 

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. y

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí nevyhnutelné teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie (po využití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo tam, kde kombinovaná výroba tepla a elektřiny není možná) nebo z terciární sféry, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

 

 

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník nebo skupina společně jednajících zákazníků ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který nebo která spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jejich prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obytné čtvrti, obchodní nebo průmyslové zóny nebo zóny sdílených služeb nebo tatáž distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

 

 

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa a)  „komunitou obnovitelné energie“ se rozumí místní energetická komunita, jak je definována v článku 2 směrnice ... Evropského parlamentu a Rady [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění), 2016/0380(COD) ], která splňuje požadavky stanovené v čl. 22 odst. 1 této směrnice;

 

 

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. b b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

  Netýká se českého znění

  Netýká se českého znění

 

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

cc)  „smlouvou o nákupu energie“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;

cc)  „smlouvou o nákupu energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická nebo fyzická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;

 

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. dd

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo ignocelulózové vláknoviny;

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny, olejniny a jiné plodiny vypěstované především pro energetické účely na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků a odpadu;

 

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. e e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva, jako jsou ta vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A, a biomasa jiná než potraviny/krmné plodiny, pokud splňuje kritéria režimu udržitelnosti EU;

Odůvodnění

Inovativní využívání biomasy je třeba podporovat, pokud jsou splněna kritéria udržitelnosti.

 

 

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. f f

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ff)  „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. ff a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ff a)   „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z nevyhnutelných odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů, s významnými úsporami skleníkových plynů po celý jejich životní cyklus; pokud je vyrobeno z toků pevného odpadu, použije se pouze odpad, který není opakovaně použitelný ani mechanicky recyklovatelný při plném respektování hierarchie nakládání s odpady; pokud je vyrobeno z plynných emisí z procesů, musí být emise nevyhnutelné, a nikoli úmyslným důsledkem výrobního procesu; poměrná část plynného odpadu použitá k produkci těchto recyklovaných paliv s obsahem uhlíku nemůže být započtena do jiných systémů snižování emisí, jako je systém EU pro obchodování s emisemi;

 

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. j j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední povolení nebo podobné právo podle vnitrostátních anebo regionálních právních předpisů k těžbě lesní biomasy;

 

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. m m

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

mm)  „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;

mm)   „dodavatelskou základnou“ se rozumí region, ze kterého pochází vstupní surovina biomasy;

 

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n n

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES;

 

 

 

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Čl. 3 – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

Závazný celkový cíl Unie a vnitrostátní cíle pro rok 2030

 

 

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.

 

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů u všech forem dopravy činil v roce 2030 alespoň 12 % konečné spotřeby energie v oblasti dopravy v daném členském státě.

 

Aby se započítávaly do tohoto cíle, musí být úspory emisí skleníkových plynů dosažené používáním biopaliv a bioplynu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 26 odst. 7 v porovnání s fosilními palivy v souladu s metodikou uvedenou v čl. 28 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

2.  Členské státy stanoví cíle ke splnění tohoto celkového cíle pro rok 2030 v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 13 nařízení [o správě]. Pokud Komise na základě posouzení konečných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 3 nařízení [o správě] dojde k závěru, že cíle členských států jsou nedostatečné ke kolektivnímu splnění celkového závazného cíle Unie, ty členské státy, jejichž cíl nedosahuje hodnot vyplývajících z uplatnění vzorce stanoveného v příloze Ia, svůj cíl přiměřeně navýší.

 

V případech, kdy členský stát kvůli výjimečným a řádně odůvodněným okolnostem nespěje ke splnění svého plánovaného cíle, může se od plánované úrovně svého cíle odchýlit o maximálně 10 %. V takovém případě oznámí členský stát tuto skutečnost do roku 2025 Komisi. Pokud by to ohrožovalo splnění celkového závazného cíle Unie, přijmou Komise a členské státy nápravná opatření stanovená v čl. 27 odst. 4 nařízení [o správě], aby tak vzniklý výpadek účinně kompenzovaly.

 

 

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly koncipovány tak, aby byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES. Za tímto účelem členské státy pravidelně přezkoumávají své vnitrostátní politiky a odůvodňují veškeré odchylky ve zprávách, které vyžaduje čl. 18 písm. c) nařízení [o správě].

Odůvodnění

Členské státy musí posuzovat soulad mezi vlastními politikami na podporu energie z obnovitelných zdrojů a právními předpisy o odpadech, zejména pokud jde o uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady.

 

 

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a podpory projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů s přeshraničním rozměrem.

 

 

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Čl. 4 – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Finanční podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů

Podpora pro energii z obnovitelných zdrojů

 

Pozměňovací návrh    115

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.  Aby bylo možné dosáhnout cíle Unie a cílů členských států stanovených v článku 3 nebo je překonat, mohou členské státy v souladu s článkem 194 SFEU a s články 107 a 108 této smlouvy uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být tržně orientované, aby se zamezilo narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možné náklady na integraci systému nebo omezení sítě.

 

Pozměňovací návrh    116

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy mohou uplatňovat technologicky neutrální nebo technologicky specifické mechanismy podpory. Technologicky specifické mechanismy podpory mohou být uplatňovány zejména z některého z následujících důvodů:

 

a)  dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;

 

b)  potřeba dosáhnout technologické nebo regionální diverzifikace skladby zdrojů energie;

 

c)  účinné systémové plánování a integrace sítí;

 

d)  omezení soustavy a stabilita sítě;

 

e) environmentální omezení.

 

Pozměňovací návrh    117

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby došlo k maximální integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy, a aby jim zároveň byly poskytovány kompenzace za narušení trhu.

 

Členské státy mohou stanovit výjimky pro malá zařízení o výkonu nižším než 500 kW a demonstrační projekty. Avšak elektřina z větrné energie podléhá limitu ve výši 3 MW instalovaného výkonu nebo 3 výrobních jednotek.

 

Aniž jsou dotčeny limity ve výše uvedeném odstavci, mohou členské státy podporovat komunity obnovitelné energie prostřednictvím dalších mechanismů a postupů.

 

Pozměňovací návrh    118

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení, uplatní se požadavky stanovené v odstavci 3a. Tyto požadavky se však neuplatní na malá zařízení s výkonem nižším než 1 MW, projekty v oblasti větrné energie s maximálně šesti výrobními jednotkami nebo výkonem 6 MW ani na demonstrační projekty.

 

Pozměňovací návrh    119

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Pokud je podpora energie z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím nabídkového řízení s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů, členské státy:

 

a)  stanoví a zveřejní nediskriminační a transparentní předvýběrová kritéria a pravidla týkající se termínu dodání projektu,

 

b)  za účelem kontroly návrhu zadávací dokumentace konzultují se zúčastněnými stranami,

 

c)  zveřejní informace o již uskutečněných nabídkových řízeních, včetně míry realizace projektů.

 

Pozměňovací návrh    120

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3b.  Členské státy zveřejní dlouhodobý harmonogram týkající se očekávaného přidělování podpory, pokrývající nejméně pět následujících let a obsahující orientační harmonogram (případně včetně četnosti nabídkových řízení), výkon, rozpočet nebo maximální plánovanou podporu na každou jednotku a způsobilé technologie.

 

Pozměňovací návrh    121

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3c.  Členské státy při přípravě mechanismů podpory zohlední specifické vlastnosti komunit obnovitelné energie a samospotřebitelů, aby jim umožnily soutěžit za rovnocenných podmínek.

 

Pozměňovací návrh    122

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3d.  Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit finanční podporu pro projekty realizované v těchto regionech, s cílem přihlédnout k výrobním nákladům spojeným s jejich specifickými podmínkami, tj. k izolaci a vnější závislosti.

 

Pozměňovací návrh    123

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

4.  Členské státy nejméně každé čtyři roky posuzují efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a její distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů i na konkurenceschopnost průmyslu.

 

Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory na investice. Členské státy začlení toto posouzení do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu i do aktualizací těchto plánů v souladu s nařízením... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie].

 

Dlouhodobé plánování týkající se rozhodnutí o podpoře a koncipování nové podpory vychází z výsledků uvedených posouzení, přičemž přihlíží k celkové účinnosti podpory, pokud jde o dosahování cílů v oblasti obnovitelné energie i dalších cílů, jako je cenová dostupnost a rozvoj energetických komunit, i k jejím distributivním účinkům na různé skupiny spotřebitelů a na konkurenceschopnost průmyslu.

 

Pozměňovací návrh    124

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Do roku ... [2021] a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o výsledcích nabídkových řízení v Unii a analyzuje zejména schopnost nabídkových řízení:

 

a)  dosahovat nižších nákladů,

 

b)  dosahovat technologického zlepšení,

 

c)  dosahovat vysoké míry realizace,

 

d)  poskytovat nediskriminační přístup malým aktérům a místním orgánům.

 

Pozměňovací návrh    125

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b.  Do ... [šesti měsíců od vstupu této směrnice v platnost] přezkoumá Komise Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (2014/C 200/01) s cílem plně do nich začlenit obecné zásady stanovené v článku 4.

 

Pozměňovací návrh    126

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4c.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby žádný režim podpory energie z obnovitelných zdrojů nebyl poskytován na komunální odpad, který nesplňuje podmínky povinností odděleného sběru stanovených ve směrnici 2008/98/ES.

Odůvodnění

Režimy podpory obnovitelných zdrojů energie by neměly podporovat odpady, které nejsou v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména by se neměla poskytovat žádná podpora na netříděný odpad. Režimy podpory by se měly týkat výlučně zbytkového komunálního odpadu, tedy komunálního odpadu sebraného odděleně, u něhož již není možná další rekuperace či recyklace a jediným možným řešením by byla likvidace.

 

 

Pozměňovací návrh    127

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku. Členské státy mohou svou podporu omezit na zařízení v členských státech, do nichž je díky propojovacímu vedení přímé spojení.

 

Pozměňovací návrh    128

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 8% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 13% nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech. Vedle těchto minimálních úrovní mají členské státy právo rozhodnout podle článků 7 až 13 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.

 

Pozměňovací návrh    129

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy, mohou požádat, aby je Komise osvobodila od povinnosti stanovené v tomto článku, mj. pokud jde o rozhodnutí nedovolit zařízením instalovaným na jejich území účastnit se režimů podpory organizovaných jinými členskými státy, a to z jednoho nebo více následujících důvodů:

 

a)  nedostatečná kapacita propojení,

 

b)  nedostatek přírodních zdrojů,

 

c)  nepříznivý dopad na bezpečnost dodávek energie nebo na dobré fungování trhů trhu s energií v členském státě, který o výjimku žádá.

 

Veškeré výjimky udělené podle tohoto odstavce se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a měly by být do konce roku 2025 podrobeny přezkumu.

 

Pozměňovací návrh    130

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.

3.  Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční režim včetně podmínek účasti a úhrady finančních prostředků zohledňujících různé daně a poplatky, v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení. Cílem dohody o spolupráci je harmonizovat podmínky administrativního rámce ve spolupracujících zemích a zajistit tak rovné podmínky.

 

Pozměňovací návrh    131

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.

4.  Komise je nápomocna členským státům během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních a kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a přínosech spolupráce a také poradenství a odborné znalosti během celého procesu. Za tímto účelem Komise podporuje výměnu osvědčených postupů a vytváří vzory dohod o spolupráci, které tento proces usnadňují.

 

Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout úpravu procentních podílů uvedených v odstavci 2.

 

 

Pozměňovací návrh    132

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté na nové nebo stávající projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky projektů.

 

Pokud se změní další regulační nástroje a tyto změny se dotknou podporovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby regulační změny neměly negativní dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

 

Pozměňovací návrh    133

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby veškeré změny režimů podpory byly prováděny na základě dlouhodobého plánování v souladu s čl. 4 odst. 4 a byly zveřejňovány nejméně devět měsíců předtím, než vstoupí v platnost, a aby tyto změny podléhaly transparentnímu a inkluzivnímu procesu veřejné konzultace. V případě veškerých podstatných změn stávajícího režimu podpory je nutné zajistit přiměřenou přechodnou dobu, než nový režim podpory vstoupí v platnost.

 

Pokud mají regulační změny nebo změny provozování sítě zásadní negativní nebo diskriminační dopad na ekonomické výsledky podporovaných projektů, členské státy zajistí, aby tyto podporované projekty obdržely kompenzaci.

 

 

Pozměňovací návrh    134

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě, pokud tato paliva nesplňují prahové hodnoty úspor skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 7, přičemž se přihlíží ke střední hodnotě odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII, nebo pokud nejsou na základě metodiky stanovené Komisí certifikovány jako biopaliva a biokapaliny s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 0 %. Příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z palmového oleje, bude od roku 2021 činit 0 %. Komise do 31. prosince 2019 stanoví metodiku certifikace biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy definovaných v čl. 2 odst. 2 písm. u). Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy a jiné nezamýšlené dopady na udržitelnost.

 

 

Pozměňovací návrh    135

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje střední hodnota odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Komise do 31. prosince 2019 přezkoumá střední hodnotu odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin s ohledem na úspory emisí skleníkových plynů spojené s vedlejšími produkty proteinových krmiv a zavede případně samostatné hodnoty pro palmový olej, sojový olej a jiné olejnaté plodiny.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjatý s pozměňovacími návrhy k předchozím pododstavcům a je nezbytný pro zajištění toho, aby hodnoty přílohy VIII části A byly aktualizovány v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

 

Pozměňovací návrh    136

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

 

Pozměňovací návrh    137

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední tepelná energie okolního prostředí využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie přenášená tepelnými čerpadly pro výrobu tepla nebo chladu, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

 

Pozměňovací návrh    138

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 ke stanovení metodiky pro výpočet objemu energie z obnovitelných zdrojů využité k vytápění nebo chlazení a k dálkovému vytápění a chlazení a k revizi přílohy VII o výpočtu energie z tepelných čerpadel.

 

Pozměňovací návrh    139

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 4 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  Pro účely splnění cíle stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. a) se příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy stanoví jako 2násobek, příspěvek paliv dodávaných v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.

 

 

Pozměňovací návrh    140

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady oběhového hospodářství, hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě hodnocení životního cyklu emisí a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

 

Pozměňovací návrh    141

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění nebo odstranění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin nebo jejich odstranění ze seznamu.

 

Pozměňovací návrh    142

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud je vstupní surovina odstraněna ze seznamu v příloze IX, zařízení vyrábějící pokročilá biopaliva z této vstupní suroviny ji mohou používat po dobu pěti let po vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci, které odstraňují vstupní surovinu z přílohy IX, za předpokladu, že jde o pokročilé biopalivo v souladu s článkem 2 této směrnice.

Odůvodnění

Zatímco by Komise měla mít možnost navrhnout odstranění vstupní suroviny z přílohy IX, hospodářské subjekty by měly mít možnost upravit během přechodného období svůj výrobní postup, aby se do jisté míry ochránily investice.

 

Pozměňovací návrh    143

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy zajistí, aby při stanovování politik na podporu výroby paliv ze vstupních surovin uvedených v příloze IX této směrnice byla dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovená v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se hledisek životního cyklu při uvažování o celkových dopadech vzniku a řízení různých toků odpadů.

Odůvodnění

Obnovení znění článku 2 směrnice (EU) 2015/1513.

 

 

Pozměňovací návrh    144

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Komise usnadňuje zavádění společných projektů mezi členskými státy, zejména prostřednictvím specializované technické pomoci a podpory projektového rozvoje.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    145

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

1.  Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.

Odůvodnění

Aby se zajistila právní jistota operací ve třetích zemích, měly by být povolené projekty v plném souladu s příslušnými ustanoveními mezinárodního práva, například s právem okupovaných území na sebeurčení.

 

Pozměňovací návrh    146

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv.

Odůvodnění

Ustanovení směrnice by neměla nedopatřením zvýhodňovat výrobu elektřiny v podmínkách, v nichž dochází k porušování mezinárodního práva.

 

Pozměňovací návrh    147

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst.2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

 

Pozměňovací návrh    148

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b),c)a ca)ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem 2, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

 

Pozměňovací návrh    149

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Komise usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy, zejména prostřednictvím šíření pokynů a osvědčených postupů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

 

 

 

Pozměňovací návrh    150

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související přenosové a distribuční sítě a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva nebiologického původu z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy, byly přiměřené a nezbytné a v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    151

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů;

a)  správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů a předpokládaly předvídatelné časové rámce pro vydání nezbytných povolení a licencí;

 

 

Pozměňovací návrh    152

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.

d)  pro malé projekty a pro decentralizovaná zařízení na výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů, včetně samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení.

 

 

Pozměňovací návrh    153

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    154

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu .

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie, a to i při raném prostorovém plánování, při posuzování potřeb a přiměřenosti s přihlédnutím k energetické účinnosti a k reakci na poptávku, i specifická ustanovení o samospotřebě obnovitelné energie a komunitách obnovitelné energie, a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.

 

 

Pozměňovací návrh    155

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby obnovitelné energie, místního skladování energie, energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

 

Pozměňovací návrh    156

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí , se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů nebo zařízení na výrobu obnovitelné energie v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné prostřednictvím dálkového vytápění a chlazení vyrobeného za pomoci značného podílu energie z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím individuální nebo kolektivní samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jak stanoví článek 21, nebo prostřednictvím kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla a chladu.

 

 

Pozměňovací návrh    157

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

6.  Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním norem pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice [o energetické náročnosti budov], nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    158

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a zařízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie , pokud existují.

7.  Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě nahrazení starých topných systémů s cílem podpořit jejich častější nahrazování a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů, jak to požaduje směrnice [o energetické náročnosti budov].

 

 

Pozměňovací návrh    159

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení by mělo konkrétně zohlednit prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

 

 

Pozměňovací návrh    160

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni do svých regionálních a vnitrostátních plánů mobility a dopravy zahrnovaly ustanovení s cílem začleňovat a zavádět druhy dopravy využívající energii z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    161

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Členské státy odstraní administrativní překážky pro uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření.

9.  Členské státy vyhodnotí regulační a administrativní překážky a potenciál nákupu energie z obnovitelných zdrojů korporátními zákazníky na svém území a stanoví regulační a administrativní rámec na podporu uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření,a zajistí přitom, aby se na smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů nevztahovaly nepřiměřené postupy a poplatky, které by neodrážely náklady. Uzavřením smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů se jménem korporátního zákazníka zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19. Tento podpůrný rámec je nedílnou součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením [o správě].

 

 

 

 

Pozměňovací návrh    162

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí. Žadatelé by měli být schopni předložit veškeré příslušné dokumenty v digitální podobě.

 

 

Pozměňovací návrh    163

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.

3.  Aby se usnadnil přístup k relevantním informacím, jednotné administrativní kontaktní místo nebo členský stát zřídí ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy jednotnou online informační platformu, kde budou vysvětelny postupy pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu, projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných a projektů komunit obnovitelné energie. Pokud se členský stát rozhodne mít více než jedno jednotné administrativní kontaktní místo, informační platforma nasměruje žadatele na kontaktní místo, které je pro jeho žádost relevantní.

 

 

Pozměňovací návrh    164

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 4a, 5 a v článku 17.

 

 

Pozměňovací návrh    165

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  U zařízení s elektrickým výkonem mezi 50kW a 1MW nepřesáhne povolovací proces jeden rok. Za řádně odůvodněných mimořádných okolností může být tento časový limit prodloužen o další tři měsíce.

 

Lhůtami uvedenými v odstavci 4 a 4a nejsou dotčena soudní odvolání a opravné prostředky a je možné je prodloužit maximálně o dobu trvání soudních odvolání a postupů pro uplatnění opravných prostředků.

 

Členské státy zajistí žadatelům přístup k mechanismům mimosoudního řešení nebo k jednoduchým a dostupným soudním řízením pro řešení sporů týkajících se povolovacího procesu a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    166

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4 nařízení o elektřině, členské státy zajistí, aby práva na přístup a připojení k síti byla u modernizačních projektů zachována alespoň v případech, kdy nedojde ke změně výkonu.

 

 

Pozměňovací návrh    167

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.

1.  Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.

 

Odchylně od prvního pododstavce se v případě demonstračních projektů a zařízení o výkonu mezi 10,8 kW a 50 kW může provozovatel distribuční soustavy rozhodnout v odůvodněných případech prosté ohlášení odmítnout nebo navrhnout alternativní řešení. V takovém případě tak musí učinit do dvou týdnů od oznámení a žadatel poté může požádat o připojení prostřednictvím standardních postupů. Pokud provozovatel distribuční soustavy nevydá v této časové lhůtě negativní rozhodnutí, může být zařízení připojeno.

 

Pozměňovací návrh    168

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, zejména spotřebitelům s nízkými příjmy, zranitelným spotřebitelům, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů, budovatelům komunit obnovitelné energie, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Návrh Komise zavádí novou kategorii spotřebitelů. Nízkopříjmoví, zranitelní spotřebitelé, jakož i samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelných zdrojů jsou citlivé skupiny spotřebitelů, které je nutno zvláště zohledňovat, zejména vzhledem k tomu, že se setkávají s mnoha problémy při získávání přístupu k přiměřeným a dostupným informacím týkajícím se využívání energie z obnovitelných zdrojů a jejich přínosů.

 

Pozměňovací návrh    169

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí informace o inteligentních dopravních systémech a propojených vozidlech a o jejich přínosech, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, snížení dopravního přetížení a palivovou účinnost.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    170

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby nebo v rámci komunit obnovitelné energie, jakož i o přínosech mechanismů spolupráce mezi členskými státy a o různých druzích přeshraniční spolupráce.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

 

 

Pozměňovací návrh    171

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí , že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory . Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.

Členské státy zajistí, že v případě zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu po ... [datum vstupu v platnost této směrnice] záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory, s výjimkou případů, kdy nedochází ke dvojí kompenzaci. Předpokládá se, že k dvojí kompenzaci nedochází, pokud

 

a)  finanční podpora je poskytnuta na základě nabídkového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;

 

b)  tržní hodnota záruk původu je administrativně zohledněna v míře finanční podpory nebo

 

c)  záruky původu nejsou vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

 

V jiných případech než výše uvedených vydají členské státy záruku původu ze statistických důvodů a okamžitě ji zruší.

 

 

Pozměňovací návrh    172

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  zda zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, splnil kritéria udržitelnosti a úspory emisí skleníkových plynů uvedená v článku 26.

 

 

Pozměňovací návrh    173

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b – písm. ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  zemní plyn, nebo

ii)  zemní plyn, včetně vodíku, nebo

 

 

Pozměňovací návrh    174

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/ES použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.

8.  Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely článku 3 směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu. Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/ES použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Ve vztahu k odstavci 2 – pokud je elektrická energie vyrobená prostřednictvím vysoce účinné, kombinované výroby tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedené obě vlastnosti. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie.

 

 

Pozměňovací návrh    175

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav odpovídají za bezproblémový provoz infrastruktury plynárenských sítí včetně jejich údržby a pravidelného čištění.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s ostatními pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    176

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých udržitelných zařízeních na biomasu, ve velkých tepelných čerpadlech získávajících teplo z okolního prostředí, v zařízeních na solární a geotermální energii a ze zbytkového tepla z průmyslových zařízení a z dalších zdrojů.

Odůvodnění

Přidávají se udržitelné zdroje energie, které nejsou uvedeny v původním znění.

 

 

 

Pozměňovací návrh    177

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

 

 

Pozměňovací návrh    178

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie a vzájemných obchodních dohod prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

 

 

Pozměňovací návrh    179

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  jsou oprávněni spotřebovávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a jež zůstává v jejich prostorách, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky či daně;

 

 

Pozměňovací návrh    180

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ab)  jsou oprávněni instalovat a provozovat systémy skladování energie v kombinaci se zařízeními na výrobu energie z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli poplatky, včetně daní a dvojích poplatků za uskladněnou energii, která zůstává v jejich prostorách;

 

 

Pozměňovací návrh    181

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; a

c)  nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob, aniž jsou dotčeny postupy dohledu a schvalování pro připojení zařízení na výrobu elektřiny ze strany provozovatelů distribučních soustav v souladu s články 15 až 18;

 

 

Pozměňovací návrh    182

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny.

d)  za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu, jež se rovná alespoň tržní ceně a jež může zohlednit dlouhodobou hodnotu, kterou přinášejí síti, životnímu prostředí a společnosti v souladu s analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie podle článku 59 směrnice Evropského parlamentu a Rady ... [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou].

 

 

Pozměňovací návrh    183

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby rozdělení nákladů na správu a rozvoj sítí bylo spravedlivé a přiměřené a odráželo přínosy samospotřeby pro celý systém, včetně dlouhodobých přínosů pro síť, životní prostředí a společnost.

 

 

Pozměňovací návrh    184

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo v rezidenční oblasti nebo jsou umístěni v téže obchodní či průmyslové zóně, zóně sdílených služeb nebo v téže uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    185

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje samospotřeby na svém území s cílem zavést podpůrný rámec, který by podporoval a usnadňoval rozšíření samospotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Tento rámec mimo jiné zahrnuje:

 

a)  specifická opatření k zajištění toho, aby samospotřeba byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech nebo těm, kteří žijí v sociálním nebo pronajatém bydlení;

 

b)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování;

 

c)  pobídky pro majitele budov, aby pro nájemce vytvářeli příležitosti k samospotřebě;

 

d)  odstranění veškerých neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce.

 

Tento podpůrný rámec je součástí vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením ... Evropského parlamentu a Rady [o správě energetické unie].

 

 

Pozměňovací návrh    186

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů spravovat třetí strana.

3.  Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů vlastnit či spravovat třetí strana, pokud k tomu dá samospotřebitel souhlas. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    187

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec -1 (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se se do komunit obnovitelné energie, aniž by ztratili svá práva konečných zákazníků a aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti v komunitě obnovitelné energie nebo ji ztěžovaly, pod podmínkou, že v případě soukromých podniků jejich účast nepředstavuje jejich primární komerční nebo profesní činnost.

 

 

Pozměňovací návrh    188

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly diskriminační nebo nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

 

 

Pozměňovací návrh    189

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů.

 

Aby bylo možné využívat režimu komunity obnovitelné energie, musí být alespoň 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu vyhrazeno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů.

 

Kromě toho musí komunita obnovitelné energie splňovat alespoň tři z těchto kritérií:

 

 

Pozměňovací návrh    190

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky;

 

 

Pozměňovací návrh    191

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;

b)  nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby nebo veřejné orgány;

 

 

Pozměňovací návrh    192

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

c)  nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo jednotlivých občanů;

 

 

Pozměňovací návrh    193

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

vypouští se

 

 

Pozměňovací návrh    194

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy monitorují uplatňování těchto kritérií a přijímají opatření s cílem zabránit případnému zneužívání nebo negativním dopadům na hospodářskou soutěž.

 

 

Pozměňovací návrh    195

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.

2.  Členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie a současně zajistí rovné podmínky pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

 

 

Pozměňovací návrh    196

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje komunit obnovitelné energie na svém území s cílem zavést rámec umožňující podporovat a usnadňovat účast komunit obnovitelné energie na výrobě, spotřebě, skladování a prodeji energie z obnovitelných zdrojů.

 

Tento rámec zahrnuje:

 

a)  cíle a konkrétní opatření zaměřená na podporu veřejných orgánů při rozvoji komunit obnovitelné energie a na přímou účast,

 

b)  specifická opatření k zajištění toho, aby účast v komunitách obnovitelné energie byla dostupná všem spotřebitelům, včetně spotřebitelů v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech, v sociálním nebo nájemním bydlení,

 

c)  nástroje pro usnadnění přístupu k financování a informacím,

 

d)  regulační podporu a podporu budování kapacit určenou veřejným orgánům v souvislosti se zřizováním komunit obnovitelné energie,

 

e)  odstranění neodůvodněných regulačních a administrativních překážek omezujících rozvoj komunit obnovitelné energie,

 

f)  předpisy k zajištění rovnocenného a nediskriminačního zacházení se spotřebiteli, kteří jsou zapojeni do komunit obnovitelné energie, aby jim byla poskytnuta tatáž ochrana jako spotřebitelům, kteří jsou připojeni k distribučním sítím.

 

Tento podpůrný rámec je součástí integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením [o správě energetické unie].

 

 

 

Pozměňovací návrh    197

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 2 procentní body, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7. Pokud některý členský stát není schopen tohoto procentního podílu dosáhnout, musí tuto skutečnost zveřejnit a poskytnout Komisi odůvodnění tohoto nesouladu. Členské státy upřednostňují nejlepší dostupné technologie.

 

 

Pozměňovací návrh    198

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Pro účely odstavce 1 členské státy při vypočítávání podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané na vytápění a chlazení a jejich požadovaného meziročního nárůstu:

 

a)  mohou v období mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2030 započítat každý nárůst dosažený v daném roce tak, jako by k němu namísto toho částečně nebo plně došlo v některém ze dvou předcházejících nebo následujících let;

 

b)  mohou započítat odpadní teplo a chlad do meziročního nárůstu podle odstavce 1, a to až do výše 50 % meziročního nárůstu;

 

c)  pokud jejich podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení činí 50 % až 80 %, sníží nárůst na 1 procentní bod ročně;

 

d)  od roku, kdy jejích podíl energie z obnovitelných zdrojů a zdrojů odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení přesáhne 80 %, mohou definovat svou vlastní úroveň meziročního nárůstu včetně toho, zda uplatní strop pro odpadní teplo a chlad v písm. b).

 

 

Pozměňovací návrh    199

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

2.  Členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určí a zveřejní seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

 

 

Pozměňovací návrh    200

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:

3.  Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout mimo jiné prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:

 

 

Pozměňovací návrh    201

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

a)  fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

 

 

Pozměňovací návrh    202

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

b)  přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů nebo odpadního tepla a chladu pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

 

Pozměňovací návrh    203

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  další politická opatření s rovnocenným účinkem s cílem dosáhnout meziročního nárůstu stanoveného v odstavci 1 nebo 1a;

 

Pozměňovací návrh    204

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Při uplatňování opatření uvedených v písm. a) až d) členské státy vyžadují, aby tato opatření byla koncipována tak, aby se zajistila jejich dostupnost pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty, kteří žijí v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech a kteří by jinak nemuseli mít mít dostatečný počáteční kapitál k využití těchto opatření.

 

Pozměňovací návrh    205

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  množství odpadního tepla či chladu dodaném pro účely vytápění a chlazení;

 

Pozměňovací návrh    206

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

 

 

 

 

Pozměňovací návrh    207

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.

1.  Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být poskytovány každoročně nebo na vyžádání a v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.

 

 

Pozměňovací návrh    208

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci 4.

2.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, nebo se jím nestanou do 5 let podle svých investičních plánů, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami.

 

Pozměňovací návrh    209

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.

3.  Členské státy mohou omezit právo na odpojení na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.

 

Pozměňovací návrh    210

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.

4.  Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení, který bude založen na nediskriminačních kritériích stanovených příslušným orgánem daného členského státu. Tato kritéria zohlední ekonomickou a technickou proveditelnost pro provozovatele systémů ústředního vytápění nebo chlazení a připojené zákazníky.

 

Pozměňovací návrh    211

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému.

5.  Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:

 

a)  daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo by tento přístup ohrozil bezpečné fungování systému ústředního vytápění;

 

b)  systém představuje „systém účinného dálkového vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

 

c)  poskytnutí přístupu by vedlo k nadměrnému zvýšení cen tepla nebo chladu pro koncové zákazníky ve srovnání s cenou za používání hlavní místní dodávky tepla, jíž by teplo či chlazení ze zdrojů obnovitelné energie nebo odpadní teplo či chlazení konkurovaly.

 

Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému, včetně hospodářských důsledků těchto opatření.

 

Pozměňovací návrh    212

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

6.  Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie, vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

 

 

Pozměňovací návrh    213

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

7.  Právo na odpojení mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

 

Pozměňovací návrh    214

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé dva roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.

8.  Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé čtyři roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.

 

Pozměňovací návrh    215

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.

9.  Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.

 

 

Pozměňovací návrh    216

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Za účelem splnění cíle spočívajícího v dosažení 12% podílu konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 3 členské státy s účinností od 1. ledna 2021 vyžadují od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    217

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 10 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

 

Dodavatelé paliv, kteří dodávají pouze paliva v podobě elektrické energie a obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, nemusí dosáhnout minimálního podílu pokročilých biopaliv, jiných biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

 

Pozměňovací návrh    218

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, recyklovaná paliva s obsahem uhlíku a elektřina;

 

Pozměňovací návrh    219

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, recyklovaných paliv s obsahem uhlíku dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

 

Pozměňovací návrh    220

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu.

 

Členské státy mohou změnit omezení stanovené pro vstupní suroviny uvedené v příloze IX části B, pokud je to odůvodněno s přihlédnutím k dostupnosti vstupních surovin. Všechny změny podléhají schválení Komisí.

 

Příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké dopravy se stanoví jako 2násobek a v odvětví námořní dopravy jako 1,2násobek jejich energetického obsahu a příspěvek obnovitelné elektrické energie dodávané silničním vozidlům jako 2,5násobek jejího energetického obsahu.

 

Pozměňovací návrh    221

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy mohou navrhnout vlastní vnitrostátní politiky, aby splnily povinnosti stanovené v tomto článku, jako je např. povinnost úspory emisí skleníkových plynů, a mohou tyto politiky uplatnit rovněž na fosilní paliva vyráběná z odpadu za předpokladu, že to nebude v rozporu s cíli oběhového hospodářství a bude dosaženo stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů podle odstavce 1.

Odůvodnění

Povinnost úspory emisí skleníkových plynů by byla optimální z hlediska klimatu, ale Komise se domnívá, že by to vedlo k větší administrativní zátěži. Členské státy by však měly mít možnost navrhnout vlastní politiky zaměřené na plnění povinnosti využívat energie z obnovitelných zdrojů, jako je např. cíl úspory emisí skleníkových plynů, a zároveň přihlížet k potenciálu, který mají v oblasti úspory emisí fosilní paliva vyráběná z odpadu, a to za předpokladu, že je naplněn minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    222

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Od 1. ledna 2021 členské státy požadují, aby dodavatelé do 31. prosince 2030 postupně snížili až o 20 % životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou ve směrnici Rady (EU)2015/6521a.

 

____________________

 

1aSměrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

Odůvodnění

Ambiciózní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů u paliv až o 20 % je odůvodněný vzhledem k vysokým úsporám emisí skleníkových plynů z již zavedených biopaliv vyráběných z plodin a rovněž větší míře pronikání na trh pokročilých biopaliv a alternativních energií z obnovitelných zdrojů v dopravě. Povinnost snížit emise skleníkových plynů z paliv přenesená na dodavatele paliv se ukázala jako efektivní nástroj pro zvýšení klimatické účinnosti.

 

Pozměňovací návrh    223

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem, pokud je dostatečně prokázáno, že elektřina z obnovitelných zdrojů je dodatečná. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 pro účely zavedení metodiky, včetně metodiky pro stanovení základní úrovně členských států s cílem prokázat dodatečnost.

 

Pozměňovací návrh    224

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Odchylně od prvního pododstavce se při stanovování podílu elektrické energie pro účely odstavce 1 v případě elektřiny získané z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů a poskytované silničním vozidlům tato elektřina plně započítává jako obnovitelná. Obdobně se elektřina získaná prostřednictvím dlouhodobých dohod o nákupu energie z obnovitelných zdrojů plně započítává jako obnovitelná. V každém případě se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

 

Pozměňovací návrh    225

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, může se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.

 

Pozměňovací návrh    226

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Komise vytvoří databázi EU umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, včetně elektrické energie, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b). Členské státy vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

 

Pozměňovací návrh    227

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejího obsahu a použití.

 

Pozměňovací návrh    228

 

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].

5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě]. Komise každoročně zveřejní souhrnné informace z této databáze.

 

 

Pozměňovací návrh    229

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných emisí vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, a pro určení minimálních úspor emisí skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Odůvodnění

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů by měla zajistit, aby Komise měla nezbytné pravomoci k podpoře využívání nízkouhlíkových paliv, neboť tato paliva hrají důležitou roli při snižování objemu uhlíku z fosilních surovin získávaných těžbou v energetické skladbě EU a nepřímo podporují i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    230

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a zajišťuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1. Pozměněné povinnosti musí přinejmenším zachovávat úrovně odpovídající kapacitě pokročilých biopaliv instalované a ve výstavbě v roce 2025.

 

Pozměňovací návrh    231

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

1.  Bez ohledu na to, zda byly suroviny pěstovány na území Unie nebo mimo ni, se energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

Odůvodnění

Návrh zahrnuje významné nové prvky, pokud jde o kritéria udržitelnosti a paliva používaná v odvětví dopravy. Proto je nezbytné objasnit, co vše pokrývá termín finanční podpora, aby mohly být zahrnuty také daňové pobídky.

 

Pozměňovací návrh    232

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

c)   způsobilost k finanční podpoře, včetně daňových pobídek, na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

Odůvodnění

The recast Renewable Energy Directive makes major changes to the coverage of the provisions on bioenergy sustainability, notably by extending many of the provisions, for the first time, to biomass fuels such as wood. It also proposes significant changes to the targets relating to biofuels and bioliquids. On this basis, changes are also required to clarify the coverage of the term 'financial support', which in some Member States either does not currently address or may not in future sufficiently address the multiple ways, in addition to direct subsidies, in which the production or use of biomass fuels and other types of bioenergy are promoted or encouraged. For example mechanisms such as tax breaks for the use of biomass fuels based on their supposed carbon neutrality, or blending mandates imposed on providers of biomass or other biofuels, are either already in operation or may be applied in future, and themselves have cost impacts. The terms of the provision on eligibility for financial support should therefore be broadened to ensure it is comprehensive and in line with the spirit of the original Directive.

 

Pozměňovací návrh    233

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí, že splňují kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Jejich výroba však musí být v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES a nesmí mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. 

Odůvodnění

Výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy může odčerpávat zbytky z existujícího využívání materiálu na energii a odpad z recyklace do energie v rozporu s hierarchií odpadů a cíli oběhového hospodářství. Je nezbytné zavést nová kritéria udržitelnosti, aby bylo zajištěno, že snížení emisí uhlíku v dopravě podpoří cíle v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a je v souladu s hierarchií EU pro způsoby nakládání s odpady.

 

Pozměňovací návrh    234

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků ze zemědělské půdy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud provozovatelé přijali opatření za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o těchto opatřeních se předkládají v souladu s čl. 27 odst. 3.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nedílně spjat s novými povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    235

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Paliva z biomasy musí splňovat kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

 

Pozměňovací návrh    236

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nezasahovalo do účelů ochrany přírody;

Odůvodnění

I lesy, které nejsou původní, mohou být zdrojem značné biologické rozmanitosti.

 

Pozměňovací návrh    237

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:

c)   vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:

 

Pozměňovací návrh    238

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – písm. ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

ii)   travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

 

Pozměňovací návrh    239

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

 

Pozměňovací návrh    240

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenným důkazem o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a

iv)  těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni;

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li na základě dodavatelské báze poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa, které zajišťují, že:

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami stanovenými v rámci postupu povolování těžby nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálním dokladem osvědčujícím zákonné právo těžit;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;

iv)  těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a to i pokud jde o okolní oblasti, jsou-li těžební činností zasaženy;

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba zachovává nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na celostátní nebo regionální úrovni a

 

vi)  jsou uplatňovány přepisy nebo opatření v oblasti ochrany životního prostředí a přírody, jež jsou v souladu s příslušnými standardy v této oblasti uplatňovanými v Unii.

 

Pozměňovací návrh    241

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 1 – písm. ii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady, přičemž emise z odvětví využívání půdy nepřekračují pohlcení;

 

Pozměňovací návrh    242

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni dodavatelské báze systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány nebo zvyšovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

 

Pozměňovací návrh    243

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

Komise do 1. ledna 2021 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanoví operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

 

Pozměňovací návrh    244

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.

Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období pro roce 2030.

 

Pozměňovací návrh    245

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

a)   alespoň 50 % u biopaliv, paliv pocházející z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

 

Pozměňovací návrh    246

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

b)   alespoň 60 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

 

Pozměňovací návrh    247

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

c)  alespoň 65 % u biopaliv, paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

 

Pozměňovací návrh    248

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

d)  alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

 

Pozměňovací návrh    249

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy mohou stanovit vyšší hodnoty úspor emisí skleníkových plynů, než jsou hodnoty uvedené v tomto odstavci.

 

Pozměňovací návrh    250

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s instalovaným elektrickým výkonem nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo pokud je vyrobena v zařízeních přeměněných ze zařízení spalujících tuhá fosilní paliva. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

 

Pozměňovací návrh    251

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

První pododstavec se nevztahuje na elektřinu vyráběnou v zařízeních, která nemají povinnost zavádět vysoce výkonné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU1a, za předpokladu, že za běžných provozních podmínek používají pouze paliva vyrobená z biomasy s využitím zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví.

 

____________________

 

1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Odůvodnění

Přestože vysoká účinnost přeměny energie je klíčovým prvkem udržitelnosti bioenergie a měla by být zajištěna, existují okolnosti, jako jsou klimatické podmínky, které vedou k nedostatečné poptávce po investicích do kombinované výroby tepla a energie. Tyto okolnosti již řeší článek 14 směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), která se zabývá podporou účinnosti vytápění a chlazení. Mělo by však být zajištěno, že zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu, by měla používat výlučně zbytky, neboť nekonkurují využívání materiálů.

 

Pozměňovací návrh    252

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.  Komise každé dva roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a přínosech biopaliv spotřebovaných v Unii, včetně informací o výrobě potravin a krmiv a jiných materiálů a o ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti jak v Unii, tak ve třetích zemích.

Odůvodnění

Opětovné zavedení ustanovení o podávání zpráv (čl. 17 odst. 7 stávající směrnice), které bylo v návrhu Komise odstraněno.

 

Pozměňovací návrh    253

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8b.  Odchylně od odstavců 1 až 8a tohoto článku, s ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se článek 26 této směrnice na tyto regiony nepoužije. Komise do ... [6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria musí zohledňovat zvláštnosti těchto oblastí. Zejména nejvzdálenější regiony by měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti.

Odůvodnění

Dodávky energie získávané z fosilních zdrojů v nejvzdálenějších regionech (v některých regionech ve výši 80 % nebo více) vedou k dodatečným nákladům, které penalizují místní hospodářství a kupní sílu obyvatel. Tyto regiony mají současně zčásti značné množství biomasy, které by měly být schopny využít.

 

Pozměňovací návrh    254

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    255

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně za předpokladu, že každá dodávka sama o sobě splňuje požadavky stanovené v článku 26 a že jsou zavedeny vhodné systémy k monitorování a měření souladu jednotlivých dodávek s příslušnými požadavky;

 

Pozměňovací návrh    256

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  S cílem usnadnit přeshraniční obchod a informování spotřebitelů musí záruky původu u obnovitelné energie dodávané do rozvodné sítě obsahovat informace o kritériích udržitelnosti a úsporách emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 26 odst. 2 až 7 a mohou být předávány odděleně.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    257

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu za předpokladu, že každá dodávka, která je směsí, splňuje požadavky stanovené v článku 26;

 

Pozměňovací návrh    258

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, včetně ověření skutečnosti, že materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem ve smyslu čl. 26 odst. 2 až 7. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit soulad s omezením stanoveným pro příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v čl. 25 odst. 1 části B přílohy IX.

 

Pozměňovací návrh    259

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené. Spotřebitelům musí být poskytnuty informace o zeměpisném původu biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    260

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské báze. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

 

Pozměňovací návrh    261

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud členský stát vyjádří znepokojení nad způsobem fungování určitého nepovinného režimu, Komise záležitost prošetří a učiní patřičné kroky.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    262

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    263

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

U vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, např. změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, obydlených ploch nebo jiné půdy na ornou půdu nebo trvalé kultury a u nichž se hodnota emisí vyplývajících z přímých změn ve využívání půdy (el) vypočítává v souladu s přílohou V částí C bodem 7, se odhadovaná hodnota emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy považuje za rovnou nule.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    264

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských a lesnických surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

 

Pozměňovací návrh    265

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou a lesnickou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    266

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy . Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na základě nejnovějšího technologického vývoje a vědeckých poznatků. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    267

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

1.  Komise sleduje původ biopaliv a biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií, satelitních údajů a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin a na konkurující způsoby využití materiálů.

Odůvodnění

Je třeba zaujmout komplexní přístup, který umožňuje srovnání.

 

 

 

Pozměňovací návrh    268

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

 

Pozměňovací návrh    269

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 3, 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nezbytný z důvodů souvisejících s vnitřní logikou textu a je neoddělitelně spjat s jinými pozměňovacími návrhy.

 

Pozměňovací návrh    270

Návrh směrnice

Příloha I a (nová)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příloha Ia

 

1.  Cíle členského státu pro rok 2030 budou součtem následujících složek, přičemž každá z nich bude vyjádřena v procentních bodech:

 

a)  závazný vnitrostátní cíl členského státu pro rok 2020 stanovený v příloze I této směrnice;

 

b)  paušální příspěvek („CFlat“);

 

c)  příspěvek založený na HDP na obyvatele („CGDP“);

 

d)  příspěvek založený na potenciálu („CPotential“);

 

e)  příspěvek odrážející úroveň interkonektivity členského státu („CInterco“).

 

2.  CFlat je pro všechny členské státy stejný. CFlat všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

 

3.  CGDP je přidělen členským státům na základě poměru HDP na obyvatele k průměru EU, přičemž tento index může pro každý členský stát činit maximálně 150 % průměru EU. CGDP všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

 

4.  CPotential je přidělen členským státům na základě rozdílu mezi podílem energie z obnovitelných zdrojů členského státu v roce 2030 podle scénáře PRIMES EUCO3535 a jeho závazným vnitrostátním cílem pro rok 2020. CPotential všech členských států společně přispívá 30 % k rozdílu mezi cíli EU pro rok 2030 a 2020.

 

Pozměňovací návrh    271

Návrh směrnice

Příloha V – část C – odst. 3 – písm. a – vzorec

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ÚSPORY = (E F(t) – E B /E F(t))

ÚSPORY = (E F(t) – E B) /E F(t)

Odůvodnění

Navrhovaný vzorec je matematicky nesprávný. Stávající vzorec je matematicky správný: jeho výsledkem je veličina bez rozměru, která v poměru ke 100 % udává procentní hodnotu úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    272

Návrh směrnice

Příloha V – část C – odst. 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy.

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

Odůvodnění

Měl by zůstat zachován stávající právní stav. Úspory emisí v jiných odvětvích mimo dopravu také nesmí být opomíjeny.

 

Pozměňovací návrh    273

Návrh směrnice

Příloha VII – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

-  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.

-  Qusable = odhadované celkové teplo využitelné při výrobě tepla a chladu tepelnými čerpadly, jež splňují kritéria uvedená v čl. 7 odst. 4, uplatňováno takto: Přihlíží se pouze k tepelným čerpadlům, u nichž je SPF > 1,15 * 1/η.

 

Pozměňovací návrh    274

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

vypouští se

Odůvodnění

Tímto se posílí soudržnost cílů v oblasti snížení emisí.

 

Pozměňovací návrh    275

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

 

Pozměňovací návrh    276

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

d)  zbytky biomasy pocházející z jiné obnovitelné průmyslové výroby, které nejsou vhodné pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci či k zpracování na nepotravinářský materiál. Spadají sem také materiály pocházející z maloobchodu a velkoobchodu a chemické výroby založené na biotechnologiích, zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy.

Odůvodnění

V souladu se zásadami oběhového hospodářství a účelného využívání zdrojů lze za pokročilá biopaliva považovat pouze zbytky z výroby, které nelze využít nijak jinak v nové potravině, krmivu či nepotravinářském výrobku.

 

Pozměňovací návrh    277

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

vypouští se

Odůvodnění

Zbytky vznikající při výrobě rostlinných olejů s vysokým dopadem, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC), by se neměly započítávat jako vhodná vstupní surovina pro pokročilá biopaliva.

 

Pozměňovací návrh    278

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  tálový olej a dehet z tálového oleje;

vypouští se

Odůvodnění

Tálový olej má široké průmyslové využití. Bez posouzení dopadu nelze vyhodnotit, jaký účinek by měla změna jeho používání.

 

Pozměňovací návrh    279

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)  bagasa;

vypouští se

Odůvodnění

Vstupní suroviny, které slouží k stávajícímu průmyslovému využití a jsou omezeně dostupné, by neměly být podporovány jako pokročilá biopaliva, protože je pravděpodobné, že se vyskytnou nepříznivé dopady v oblasti klimatu a ekonomiky, a protože tyto suroviny musí být nahrazeny ve svých existujících použitích jinými materiály.

 

Pozměňovací návrh    280

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. o

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

o)  podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin;

o)  podíl biomasy na zbytkovém odpadu a zbytcích z dřevozpracujících odvětví, který nezpůsobuje nahrazení stávajícího využívání zbytků materiálu, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, vláknitý kal, lignin.

Odůvodnění

Tato úprava zajišťuje soudržnost a posiluje zavádění a další prosazování pozměňovacího návrhu k článku 26 v rámci hierarchie využití výrobků ze dřeva.

 

Pozměňovací návrh    281

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. p

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s), vyjma energetických plodin, které se pěstují na úrodné zemědělské půdě;

Odůvodnění

Energetické plodiny pěstované na úrodné zemědělské půdě musí být vyloučeny, protože způsobují srovnatelné změny ve využití půdy jako využití produkce potravinářských a krmných plodin na biopaliva.

 

Pozměňovací návrh    282

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

q)  lignocelulózová biomasa z rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích vysazených na málo úrodné zemědělské půdě a odpady a zbytky z agrolesnických systémů na využívané zemědělské půdě;

Odůvodnění

Definice byla příliš široká, protože vše dřevěné pocházející z lesnictví jako odpad a zbytky je již obsaženo v písmeni o). Pozměňovací návrh navrhuje pouze omezený rozsah písmene q) pokrývající využívané zemědělské oblasti, málo úrodnou půdu pro hlavní využití a zbytky a odpad z agrolesnických systémů, větve, kůru, listy apod.

 

Pozměňovací návrh    283

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qa)  zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a).

Odůvodnění

Pokračování stávajícího pravidla. Stávající právní ustanovení by měla být zachována. Nahrazení uhlíku z fosilních zdrojů a jeho kaskádové využívání jsou relevantním a stále důležitějším příspěvkem k ochraně klimatu.

 

Pozměňovací návrh    284

Návrh směrnice

Příloha IX – část B – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.  

vypouští se

Odůvodnění

Melasa je vedlejší produkt cukrové třtiny využívaný v zemědělsko-potravinářském průmyslu, zejména pak k výrobě droždí. Její uvedení v příloze IX by vedlo k nedostatku surovin, kdy přitom neenergetická odbytiště melasy u ní umožňují významnější zhodnocení z hlediska hierarchie odpadů.

 

Pozměňovací návrh    285

Návrh směrnice

Příloha X – část A

 

Znění navržené Komisí

Část A: Maximální příspěvek kapalných biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin k cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

7,0 %

2022

6,7 %

2023

6,4 %

2024

6,1 %

2025

5,8 %

2026

5,4 %

2027

5,0 %

2028

4,6 %

2029

4,2 %

2030

3,8 %

 

Pozměňovací návrh

Část A: Maximální příspěvek kapalných biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin k cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

7,0 %

2022

6,3 %

2023

5,6 %

2024

4,9 %

2025

4,2 %

2026

3,5 %

2027

2,8 %

2028

2,1 %

2029

1,4 %

2030

0 %

 

 

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Výzva spočívající v dekarbonizaci ekonomiky do roku 2050

 

Evropský parlament přijal závazek vůči evropským občanům, jejich kvalitě života a ekonomickému a sociálnímu rozvoji.

 

Nastala příležitost k vytvoření jasného a účinného právního rámce, který bude v souladu s postupnou dekarbonizací ekonomiky tak, jak je zachycena v historicky významné Pařížské dohodě, jež byla podepsána v roce 2015 a v listopadu 2016 vstoupila v platnost.

 

Více než kdy jindy je třeba být ambiciózní v rámci nové směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Musíme usilovat o čistou, bezpečnou energii, jež bude přístupná všem občanům a bude přinášet pracovní místa.

 

Evropa: vůdčí aktér v oblasti energie z obnovitelných zdrojů?

 

Významný současný a očekávaný vývoj na trhu obnovitelných zdrojů energie na světové úrovni představuje velkou příležitost pro naše podniky i pro vytváření kvalitních pracovních míst v Evropské unii. Základna technických znalostí, průmyslová struktura a kvalifikovaní odborníci nám umožnili hrát klíčovou roli v počátečních stadiích vývoje těchto technologií v celosvětovém měřítku. Představují bohatství, které musí být využito a podporováno.

 

Využívání obnovitelných zdrojů energie rovněž přispívá ke zvýšení energetické nezávislosti Unie i zvýšení energetické bezpečnosti a snižuje naši zranitelnost vůči vnějším dodavatelům energie.

 

V posledních letech lze pozorovat známky zpomalení v oblasti investic, jež jsou k dekarbonizaci ekonomiky EU nezbytné. Příkladem je pomalejší tempo investic do obnovitelných zdrojů energie v Evropě, na rozdíl od průkazných investic v jiných oblastech světa.

 

Směrem k novému regulačnímu rámci na podporu energie z obnovitelných zdrojů

 

Cíl odpovídající úplné dekarbonizaci v roce 2050: 35 % energie z obnovitelných zdrojů

Ačkoli zpravodaj mnoho nových ustanovení obsažených v návrhu Evropské komise vítá, vyjadřuje politování nad nedostatkem ambicí v souvislosti s cílem stanoveným na 27% podíl energie z obnovitelných zdrojů v Unii.

 

Je třeba zdůraznit, že Evropská rada, jež podpořila cíl spočívající v nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů, se konala v říjnu 2014, tedy předtím, než byla podepsána Pařížská dohoda.

 

Navíc celkový cíl ve výši 27 % se výrazně neodchyluje od základního scénáře, v jehož rámci by v roce 2030 bylo dosaženo 24,3 % (tento scénář nebere v úvahu pravděpodobný pokles nákladů v souvislosti s vyspělejšími technologiemi obnovitelných zdrojů energie).

 

Rovněž stojí za zmínku, že Evropský parlament v roce 2016 přijal usnesení vyzývající k tomu, aby pro energie z obnovitelných zdrojů byl určen minimálně 30% cíl, s tím, že je třeba usilovat o cíle výrazně vyšší.

 

V současné době je dokonce i cíl navržený Evropským parlamentem příliš skromný, porovnáme-li jej s potřebami dekarbonizace ekonomiky, o nichž bylo dosaženo shody na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21), což ohrožuje nejen dosažení cílů stanovených v Paříži, ale také vedoucí postavení EU v oblasti čisté energie.

 

Některé členské státy v praxi zavádějí cíle jednoznačně vyšší oproti již uvedeným cílům stanoveným na rok 2030.

 

Například Mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (2016) uvádí, že zajištění 36 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 v celosvětovém měřítku je nejen možné, ale i nutné s cílem předejít zvýšení průměrné teploty Země o 2 °C.

 

Z tohoto důvodu zpravodaj navrhuje stanovit závazný unijní cíl ve výši 35 % energie z obnovitelných zdrojů v hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030. Tohoto minimálního cíle by mělo být dosaženo na základě společného úsilí všech členských států prostřednictvím zřízení nových závazných vnitrostátních cílů, včetně odvětví dopravy.

 

Vnitrostátní závazky v oblasti čisté energie

 

Úspěch stávající směrnice 2009/28/ES, co se týče rozhodného směřování k většímu využívání obnovitelných zdrojů energie, je do značné míry výsledkem přehlednosti a jistoty, se kterými se stanoví závazné cíle na úrovni jednotlivých zemí.

 

Závazné cíle přinášejí jistotu investorům, což snižuje potřebu finanční podpory. Kromě toho stanoví jasné rozdělení pravomocí, jež umožňuje realizovat nápravná opatření v případě neplnění.

 

Vzhledem k tomu, že sama Evropská komise označila stanovení vnitrostátních závazných cílů za nejefektivnější nástroj pro dosažení cílů v oblasti obnovitelné energie do roku 2020, je obtížné přijmout myšlenku jejich odstranění. Systém dobrovolných příspěvků členských států není dostatečně jasným vyjádřením ambicí.

 

Flexibilní a spolehlivý finanční základní rámec pro evropské směřování

Kritéria pro stanovení režimů tržních podpor napomáhají intenzivnější hospodářské soutěži a snižují náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (RES).

 

Zároveň je nezbytné zajistit, aby členské státy mohly rozhodovat o jejich technologické diverzifikaci při zohlednění sociálních, ekologických, geografických a klimatických faktorů.

Tato flexibilita také pomáhá snižovat náklady na integraci do systému energie z obnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu zpravodaj navrhuje zavést několik společných obecných zásad pro systémy podporující obnovitelné zdroje.

 

Jedním ze způsobů, jak harmonizovat a snížit náklady na podpůrné systémy a zvýšit konkurenceschopnost, je zavést podpůrné režimy pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

Mechanismy spolupráce mezi členskými státy přinášejí potenciální výhody z hlediska efektivity nákladů na podporu obnovitelných zdrojů. Aby tyto přínosy mohly být realizovány a zároveň měly členské státy potřebnou flexibilitu, navrhuje zpravodaj nahradit povinnost zavést podpůrné systémy prováděním společných projektů.

Regionální spolupráce musí být v souladu s úrovněmi vzájemného propojení, jež jsou zásadní pro správné řízení proměnných obnovitelných zdrojů energie a snížení nákladů na jejich integraci do energetického systému. Proto by členské státy s velmi nízkou úrovní vzájemného propojení neměly být nuceny k účasti na těchto ujednáních.

 

Posílení právní jistoty

 

Náhlé změny v politice na podporu obnovitelných zdrojů energie vytvořily nejistotu pro investory. Několik zemí přijalo retroaktivní opatření, což způsobilo ztrátu důvěry, nejistotu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a nedostatečný přístup k financování pro nová zařízení, což ohrozilo dosažení cílů stanovených na rok 2020 a oslabilo špičkový domácí průmysl v mnoha oblastech.

Je nutné zachovat obraz Evropské unie jako oblasti, jež je atraktivní pro investice do obnovitelných zdrojů, a sice kromě jiných faktorů v důsledku právní jistoty příslušného právního rámce. Z tohoto důvodu se posiluje článek 6 tak, aby neobsahoval dvojznačné prvky a aby se objasnilo, že platí pro současné i budoucí investice. Klade si za cíl rozšířit regulační režim tak, aby přechodná období odpovídala regulačním změnám, a stanoví potřebnou kompenzaci v případě diskriminačních vnějších změn, které se podstatně dotknou obnovitelných zdrojů energie a mají podstatný vliv na ekonomickou životaschopnost podporovaných projektů.

 

Odstranění administrativních překážek

 

Dalším faktorem, který ztěžuje zavedení obnovitelných zdrojů energie v Unii, jsou složité administrativní postupy doprovázené dlouhou čekací dobou. Navrhovaná jednotná kontaktní místa jsou nástrojem, který aktéři v tomto odvětví opakovaně požadují.

 

Ačkoli u větších elektráren může být období pro udělení povolení v délce maximálně tří let realistické, pro menší elektrárny se zdá přehnané. Je zapotřebí kratších lhůt pro menší projekty, jejichž realizace nevyžaduje tak rozsáhlé konzultace a hodnocení, jako je tomu v případě větších elektráren.

 

Účast spotřebitelů v oblasti energetické transformace

 

Od přijetí stávající směrnice přinesl technický pokrok i klesající náklady na některé technologie nové formy hospodaření s energií, které umožňují, aby byl spotřebitel v centru energetické politiky. Tyto nové formy účasti v energetickém systému je třeba propojit a podporovat. V tomto smyslu by nová směrnice měla nejen umožnit rozvoj spotřeby a komunit obnovitelné energie, ale aktivně je podporovat a bránit tomu, aby čelily diskriminaci a nepřiměřeným postupům či neúměrnému zatížení. Samospotřeba obnovitelné energie, jež není součástí sítě, by neměla podléhat daním ani poplatkům jakéhokoli druhu.

Občané se středními či vyššími příjmy mají často lepší přístup k počátečnímu kapitálu, jenž je potřebný k investicím do zařízení vlastní výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

Nicméně v Evropě, kde se 50 milionů lidí nachází v situaci energetické chudoby, hraje využívání energie z obnovitelných zdrojů klíčovou roli ve vývoji nového paradigmatu energetického systému, který bude přínosem pro celou společnost.

 

Proto by režimy podpory, které napomáhají vlastní výrobě, měly být navrženy tak, aby byly dosažitelné pro všechny spotřebitele, a zejména pro ty s omezenými zdroji.

 

Význam odvětvových cílů

 

Zavedení specifických cílů pro odvětví vytápění, chlazení a dopravy je naprosto nezbytné s ohledem na potenciální podíl energie z obnovitelných zdrojů, kterého mohou dosáhnout, vezmeme-li zároveň v úvahu, že tvoří přibližně 75 %[4] konečné spotřeby energie v Unii. Pokud se úsilí v těchto odvětvích nezdvojnásobí, cílů dekarbonizace nedosáhneme.

 

Pro odvětví vytápění a chlazení by společně se závaznou vyšší úrovní ambicí měla být k dispozici opatření, která by zajistila flexibilitu členským státům, které již vykazují velmi vysokou míru podílu obnovitelných zdrojů energie.

 

Kromě toho se zavádějí kroky s cílem zajistit, aby opatření přijatá v této oblasti věnovala zvláštní pozornost zranitelným domácnostem, jež jsou ohroženy energetickou chudobou.

 

Doprava představuje přibližně třetinu konečné spotřeby energie v EU, ale stále v ní dominují z 94 % ropné pohonné hmoty. Stávající směrnice stanoví pro dopravní odvětví do roku 2020 cíl ve výši 10 % energie z obnovitelných zdrojů. Aby bylo v tomto odvětví, které představuje 35 % všech emisí CO2v Evropské unii, dosaženo pokroku, je třeba zachovat odvětvové cíle a aktualizovat je s výhledem do roku 2030. Proto je důležité podpořit mobilitu na základě alternativních pohonných hmot, například prostřednictvím elektrické mobility.

 

Zpravodaj považuje za nezbytné ambice obsažené v této směrnici zvýšit v souladu se závazkem Evropy v boji proti změně klimatu. Nedostatek ambicí v oblasti obnovitelných zdrojů zpochybňuje nejen naši důvěryhodnost, ale především náš budoucí vývoj.

PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB,

OD NICHŽ ZPRAVODAJ OBDRŽEL VSTUPNÍ INFORMACE

 

 

1.  Red Eléctrica Española (REE)

2.  Repsol

3.  Unión Fotovoltaica Española (UNEF)

4.  Dupont Industrial Biosciences

5.  Gas Natural Fenosa (GNF)

6.  Evropská komise

7.  vláda Dánska

8.  vláda Spojeného království

9.  vláda Německa

10.  Statoil

11.  European Renewable Energies Federation (EREF)

12.  dánské energetické sdružení – DONG Energy

13.  Eurelectric

14.  „Balíček návrhů «Čistá energie pro všechny Evropany»“: (diskusní večeře, které se účastnily společnosti Orgalime, Electrolux, Bosch, Diehl, Evropské fórum pro výrobu – EFM)

15.  španělské Sdružení provozovatelů kapalných ropných plynů (AOGLP)

16.  Unie nezávislých evropských producentů ropy (UPI)

17.  Falck Renewables

18.  rakouské Sdružení výrobců biomasy

19.  rakouská zemědělská komora

20.  Endesa

21.  Metsä Group

22.  Arizona Chemical

23.  Distributoři plynu pro udržitelnost: GRDF, GNF, Italgas, Galp a Athenora

24.  „Summit o solární energii“: Evropská komise, Eurelectric, Greenpeace, SolarPower Europe, Energy Post a další.

25.  Acciona

26.  Abengoa

27.  EPURE

28.  evropské Sdružení výrobců biomasy

29.  rakouské Sdružení veřejných podniků a služeb

30.  švédská vláda

31.  COGEN Europe

32.  Siemens

33.  Seminář „Přechod k novému energetickému modelu v Evropě“: Evropská komise, PSOE, UNEF, Asociación Eólica Española, REE, Asociación de Comercializadores de Energía Independiente (ACIE), Asociación General de Consumidores (ASGECO), Iberdrola, Plataforma para un Nuevo Modelo Energético

34.  ANPIER

35.  nadace Renovables

36.  Climate Action Network (CAN)

37.  Ocean Energy Europe

38.  Wind Europe

39.  Greenpeace

40.  kancelář Southern Environmental Law Center v Severní Karolíně

41.  Drax Power Station

42.  IDA Group

43.  APPA a APPA Biocarburantes

44.  Hydrogen Europe

45.  Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (IATA)

46.  Transport & Environment

47.  Birdlife Europe

48.  Iberdrola

49.  Euroheat & Power

50.  EDF

51.  Evropská rada pro geotermální energii

52.  Evropská federace solárního termálního odvětví

53.  European Hydrogen Association

54.  Greenpeace

55.  European Copper Institute

56.  ENGIE

57.  „3. energetický summit EU“: Evropská komise, vláda Belgie, Iberdrola, ENEL, 50 Hertz, Wind Europe a další

58.  vláda Kanárských ostrovů

59.  Konfederace švédských podniků

60.  Scania AB

61.  Eurochambres

62.  Centrum pro evropskou politiku (CEP)

63.  Konfederace evropských papírenských odvětví (CEPI)

64.  Innogy

65.  Arcelormittal

66.  Shell

67.  REScoop

68.  Oxfam

69.  EDSO

70.  Tesla

71.  „Kulatý stůl o biopalivech“: Evropská komise, Leaders of Sustainable Biofuels (LSB), European Waste-to-Advanced Biofuels Association (EWABA), FEDIOL, ePURE, European Biodiesel Board (EBB), Transport & Environment a další

72.  European Federation of Local Energy Companies (CEDEC)

73.  rakouská federální hospodářská komor

74.  ENCE

75.  EDP Renovables

76.  španělská obchodní komora v Belgii a Lucembursku (diskusní oběd s Evropskou komisí, společností Acciona a dalšími španělskými podniky)

77.  vláda Španělska

78.  Paikallisvoima ry

79.  Rune Henriksen, poslanec norského parlamentu

80.  EREF (diskusní oběd s Evropskou komisí a vědeckými pracovníky: Fraunhofer Institute Munich, IG Windkraft a dalšími)

81.  True North Venture Partners

82.  Eurobat

83.  Severská rada (poslanci z Dánska,Islandu, Finska, Norska a Švédska)

84.  European Federation for Intelligent Energy Efficiency Services (EFIEES)

85.  European Biogas Association

86.  seminář „Přechod k čisté energii a revidovaná směrnice o energii z obnovitelných zdrojů“: Evropská komise, PSOE, ANPIER, nadace Renovables a další

87.  Rada evropských energetických regulačních orgánů (CEER) /

španělská komise pro trh a konkurenci (CNMC)

88.  Snam S.p.A.

89.  platforma pro elektromobilitu

90.  sdružení rakouských elektrárenských společností

91.  European Ventilation Industry Association (EVIA)

92.  FERN

93.  Total, ENI a NESTE

94.  Rada evropských obcí a regionů

95.  Airbus

96.  ABB - Wind Sector Initiative

97.  vláda Portugalska

98.  polské elektrárenské sdružení (PKEE)

99.  vláda Nizozemska

100.  seminář „Energetická unie – rozhoduje Evropský parlament“

 

PŘÍLOHA: DOPIS VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI

 

 

 

 

 

 

D(2017)45796

 

 

Jerzy Buzek

předseda Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

PHS 08B046

Brusel

 

 

 

Věc:  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

  ( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(CNS) )

 

 

Vážený pane předsedo,

 

Výbor pro právní záležitosti projednal výše uvedený návrh na základě článku 104 jednacího řádu Parlamentu o přepracování právních předpisů.

Odstavec 3 tohoto článku zní takto:

 

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.

 

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou ve věcně příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

 

Předseda věcně příslušného výboru však může v jednotlivých případech výjimečně prohlásit za přípustné pozměňovací návrhy k částem návrhu na přepracování, které zůstaly nezměněny, pokud to považuje za nezbytné z naléhavých důvodů vnitřní logiky textu nebo protože pozměňovací návrhy jsou nerozlučně spjaty s jinými přípustnými pozměňovacími návrhy. Tyto důvody musí být uvedeny v písemném odůvodnění pozměňovacích návrhů.“

 

Podle názoru poradní skupiny složené z právních služeb Parlamentu, Rady a Komise, která přezkoumávala návrh na přepracování, a v souladu s doporučeními zpravodaje se Výbor pro právní záležitosti domnívá, že uvedený návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm nebo ve stanovisku poradní skupiny byly jako takové označeny, a že, pokud jde o nezměněná ustanovení dřívějších aktů s těmito změnami, je návrh prostou kodifikací stávajících znění bez jakékoli změny jejich věcného obsahu.

Na své schůzi dne 21. listopadu 2017 Výbor pro právní záležitosti jednomyslně[5] doporučil, aby Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jakožto věcně příslušný výbor provedl přezkoumání výše uvedeného návrhu v souladu s článkem 104 jednacího řádu.

 

 

S pozdravem

 

 

 

 

 

Pavel Svoboda

 

 

 

 

Příloha: Stanovisko poradní skupiny.

 

PŘÍLOHA: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

 

 

 

PORADNÍ SKUPINA

PRÁVNÍCH SLUŽEB

 

    Brusel dne 28. 9. 2017

 

 

STANOVISKO

 

 

PRO  EVROPSKÝ PARLAMENT

          RADU

          KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

 

COM(2016) 767 final/2 ze dne 23. 2. 2017 – 2016/0382 (COD)

 

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 29. června 2017 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby přezkoumala uvedený návrh předložený Komisí.

 

Na této schůzi[6] poradní skupina projednala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, a dospěla společnou dohodou k těmto závěrům:

 

1. Šedým podkladem písma, který se obvykle používá ke zvýraznění podstatných změn, měly být označeny následující části:

– v bodě odůvodnění 2 vypuštění slov „kontrola spotřeby energie v Evropě“,

– v bodě odůvodnění 3 vypuštění závěrečných slov „v odvětví dopravy, kde je problém zabezpečení dodávek energie nejvíce akutní, a ovlivnit trh s pohonnými hmotami pro dopravu“,

– v bodě odůvodnění 20 vypuštění druhé věty bodu odůvodnění 11 směrnice 2009/28/ES, která zní „V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.“,

– v bodě odůvodnění 26 vypuštění slov „národních cílů“, „opatření pro zajištění flexibility“ a „která ovšem zůstanou pod kontrolou členských států, aby nebyla ohrožena jejich schopnost dosahovat cíle stanovené na národní úrovni“,

– v bodě odůvodnění 27 vypuštění slov „platformy pro transparentnost“,

– v bodě odůvodnění 28 vypuštění slova „cílů“ v první větě a vypuštění druhé věty bodu odůvodnění 37 směrnice 2009/28/ES, která zní „Aby se nicméně zabránilo čistému nárůstu emisí skleníkových plynů jako následku pozměněného využívání stávajících obnovitelných zdrojů a jejich úplného nebo částečného nahrazení konvenčními zdroji energie, měla by se započítávat pouze elektřina vyráběná v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která budou uvedena do provozu po vstupu této směrnice v platnost nebo zvýšená kapacita zařízení renovovaných po uvedeném dni.“,

– v bodě odůvodnění 34 vypuštění slov „zajistily, že tyto úrovně budou dosaženy začleněním faktoru pro energii z obnovitelných zdrojů do plnění minimálních požadavků energetické účinnosti podle směrnice 2002/91/ES, pokud jde o nákladově optimální snižování emisí oxidu uhličitého na budovu“,

– v bodě odůvodnění 39 vypuštění slov „zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů“,

– v bodě odůvodnění 43 vypuštění poslední věty bodu odůvodnění 52 směrnice 2009/28/ES, která zní „Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu“,

– v bodě odůvodnění 44 vypuštění slov „minimální procentuální podíl“,

– v bodě odůvodnění 45 vypuštění slov „zejména pokud jde o množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v nových zařízení, měla by Komise posuzovat účinnost opatření přijatých členskými státy“,

– vypuštění celého znění bodu odůvodnění 56 směrnice 2009/28/ES,

– v bodě odůvodnění 48 vypuštění slov „která není nepřetržitá“,

– v bodě odůvodnění 52 vypuštění slov „podporovat fázi demonstrace a uvádění na trh“,

– v bodě odůvodnění 70 vypuštění závěrečných slov „a rozvoje biopaliv druhé a třetí generace ve Společenství a ve světě a posílení výzkumu v odvětví zemědělství a tvorby znalostí v těchto oblastech“,

– v bodě odůvodnění 72 vypuštění posledních dvou vět bodu odůvodnění 73 směrnice 2009/28/ES, které znějí „Zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím 10 až 30 % by měly být do této kategorie také zařazeny, pokud se neprokáže, že jejich zásoba uhlíku je natolik nízká, že ospravedlňuje jejich přeměnu v souladu s pravidly, jež stanoví tato směrnice. Odkaz na mokřady by měl vzít v úvahu definici stanovenou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva přijaté dne 2. února 1971 v Ramsaru.“,

– v bodě odůvodnění 81 vypuštění slov „vícestranných a dvoustranných dohod“ a „takovéto dohody“,

– v bodě odůvodnění 95 vypuštění slov „nebo silně kontaminována“ a vypuštění posledních šesti vět bodu odůvodnění 85 směrnice 2009/28/ES, které znějí „Dokonce i v případě, kdy se biopaliva vyrábějí za použití surovin z půdy, která je již využívána jako orná půda, by mohlo čisté zvýšení poptávky po plodinách v důsledku podpory biopaliv vést k čistému zvětšení rozlohy obdělávané půdy. To by se mohlo týkat půdy s velkou zásobou uhlíku, což by vedlo ke škodlivým únikům uloženého uhlíku. Ve snaze snížit toto riziko je třeba zavést doprovodná opatření s cílem podpořit vyšší míru nárůstu produktivity u půdy již využívané pro pěstování plodin a využívání znehodnocených půd a přijmout požadavky na udržitelnost, které by byly srovnatelné s požadavky stanovenými v této směrnici pro spotřebu biopaliv ve Společenství, pro jiné země, v nichž se používají biopaliva. Komise by měla vypracovat konkrétní metodiku pro minimalizaci emisí skleníkových plynů vyvolaných nepřímými změnami ve využívání půdy. Za tím účelem by Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků měla provést analýzu především zahrnutí faktoru nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů a potřeby podpory udržitelných biopaliv, která minimalizuje dopady změny ve využívání půdy a zlepšuje udržitelnost biopaliv vzhledem k nepřímé změně ve využívání půdy. Při vypracovávání této metodiky by se Komise měla mimo jiné zabývat potenciálními dopady biopaliv vyráběných z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin na nepřímé změny ve využívání půdy.“,

– v bodě odůvodnění 100 vypuštění stávajícího odkazu na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi,

– v bodě odůvodnění 101 vypuštění údaje „20 %“,

– v článku 1 vypuštění slova „národní“ a v čl. 2 písm. j) vypuštění slova „vnitrostátní“,

– v čl. 2 písm. g) vypuštění slov „nebo plynné“,

– v čl. 7 odst. 1 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2 až 6“ odkazem na „čl. 26 odst. 2 až 7“,

– vypuštění celého znění čl. 5 odst. 2 směrnice 2009/28/ES,

– v čl. 7 odst. 3 vypuštění slov „aerotermální, geotermální a hydrotermální“,

– v čl. 8 odst. 1 vypuštění slov „uzavření ujednání za účelem“, „souladu“, „s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4“ a „souladu“,

– v čl. 8 odst. 2 a čl. 12 odst. 1 vypuštění slova „tři“,

– v čl. 9 odst. 2 a 3 a v čl. 10 odst. 1 vypuštění slova „cíle“,

– v čl. 9 odst. 4 vypuštění první věty, která zní „Doba podle odst. 3 písm. d) nesmí přesahovat rok 2020.“, a vypuštění údaje „2020“ ve druhé větě,

– v čl. 10 odst. 3 vypuštění slov „posouzení plnění cíle v souladu s požadavky“ a „týkajícími se celkových národních cílů“,

– v čl. 13 odst. 1 nahrazení stávajícího odkazu na „článek 3“ odkazem na „článek 5“,

– vypuštění celého znění čl. 13 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/28/ES,

– v čl. 19 odst. 13 nahrazení slova „spotřebitelům“ slovem „zákazníkům“ a vypuštění závěrečných slov „která pochází ze zařízení nebo zvýšené kapacity, které byly uvedeny do provozu po 25. června 2009“,

– v čl. 26 odst. 1 vypuštění slova „udržitelnosti“,

– v čl. 27 odst. 4 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2“ odkazem na „čl. 26 odst. 7“ a stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 3, 4 a 5“ odkazem na „čl. 26 odst. 2, 3, 4, 5 a 6“,

– v čl. 27 odst. 6 třetím pododstavci nahrazení slov „pro transparentnost“,

– v čl. 27 odst. 6 pátém pododstavci a v odst. 7 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2 až 5“ odkazem na „čl. 26 odst. 2 až 7“,

– v čl. 28 odst. 1 a 4 nahrazení stávajícího odkazu na „čl. 17 odst. 2“ odkazem na „čl. 26 odst. 7“,

– v čl. 28 odst. 5 vypuštění slov „zejména s ohledem na“ a slova „doplněna“,

– v čl. 30 odst. 3 nahrazení údaje „V roce 2018“ údajem „V roce 2026“,

– v čl. 30 odst. 4 nahrazení údaje „V roce 2021“ údajem „V roce 2032“,

– v čl. 32 odst. 2 nahrazení údaje „od 5. října 2015“ údajem „od 1. ledna 2021“,

– v čl. 32 odst. 2, 3 a 6 nahrazení stávajícího odkazu na čl. 3 odst. 5 odkazem na čl. 7 odst. 5 a doplnění nových odkazů na čl. 19 odst. 11 a 14 a na čl. 25 odst. 6,

– v části A přílohy V vypuštění údaje „52 %“ u položky „Ethanol z řepy cukrové“,

– v části B přílohy V vypuštění údaje „92 %“ u položky „Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin“,

– v části C odst. 3 přílohy V vypuštění údaje „(EF – EB)/EF “ u položky „Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin“,

– vypuštění celého znění části C odst. 8 písm. b) bodu ii) přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– v části C odst. 8 druhém pododstavci přílohy V vypuštění číslice „10“,

– vypuštění celého znění části C odst. 9 písm. b) přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– vypuštění celého znění části C odst. 9 druhého pododstavce přílohy V směrnice 2009/28/ES,

– v části C odst. 10 přílohy V vypuštění údaje „2009“,

– v části C odst. 12 přílohy V vypuštění slov „a skladování“,

– v části C odst. 14 přílohy V vypuštění slova „sekvestrace“,

– v části C odst. 15 přílohy V vypuštění závěrečných slov „k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami“,

– v části C odst. 18 přílohy V vypuštění textu „eec + el plus ty podíly ep, etd a eee“,

– vypuštění celého znění čtvrtého pododstavce části C odst. 19 přílohy V směrnice 2009/28/ES.

2. V čl. 27 odst. 5 ve druhém pododstavci a v odst. 6 v prvním a pátém pododstavci se odkaz na „čl. 31 odst. 3“ upraví tak, aby znění odkazovalo na čl. 31 odst. 2.

 

Na základě projednání návrhu dospěla poradní skupina jednomyslně k závěru, že návrh neobsahuje žádné věcné změny kromě těch, které byly jako takové označeny. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení původního právního předpisu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.

 

 

F. DREXLER      H. LEGAL      L. ROMERO REQUENA

právní služba      právní služba      generální ředitel

 

24.10.2017

24.10.2017

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD) )

Zpravodaj: Florent Marcellesi

 

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Evropská politika v oblasti klimatu a energetická politika by měly být v souladu s cíli soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v článku 208 Lisabonské smlouvy a v cílech udržitelného rozvoje. Zásadní význam pro naplnění těchto cílů má přechod na energii z obnovitelných zdrojů. Proto vzhledem k tomu, že bioenergie může hrát pouze omezenou úlohu, pokud jde o uspokojení poptávky EU po energii, a ačkoliv politika EU v oblasti bioenergie jistě poslouží za vzor v mezinárodních vyjednáváních, je navrhovatel přesvědčen, že je naprosto klíčové zajistit, aby navrhovaná směrnice zohledňovala přísná sociální a environmentální kritéria udržitelnosti.

Za tímto účelem je třeba navrhovanou směrnici v několika směrech posílit:

zvýšit ambice návrhu v oblasti klimatu tím, že se zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 na 45 % u vnitrostátních povinných cílů, a to za účelem dosažení cílů Pařížské dohody;

postupně do roku 2030 úplně přestat používat biopaliva vyrobená ze vstupních surovin vypěstovaných na půdě s cílem minimalizovat negativní dopady bioenergie na právo k užívání pozemku, právo na potraviny, biologickou rozmanitost, půdu a celkové dopady nepřímé změny ve využívání půdy. Napříště by se podíl na půdě pěstovaných plodin pro výrobu biopaliv a biokapalin, které lze podle této směrnice započítat do cíle pro pohonné hmoty, měl postupně snižovat až do roku 2030, kdy se tento podíl bude rovnat nule;

postupné zrušení všech politických pobídek pro biopaliva, biokapaliny a paliva založená na biomase vyráběné z potravinářských a krmných plodin či jiných plodin vypěstovaných na úrodné zemědělské půdě;

posílení pravidel týkajících se nepřímých změn ve využívání půdy vzhledem k tomu, že k těmto to změnám mohou přispět nepotravinové energetické plodiny, pokud by byly pěstovány na půdě, která byla používána k produkci potravin;

zajištění souladu přepracovaného znění směrnice s hierarchií způsobů nakládání s odpady a zásadou jejich kaskádového využívání.

Posílení záruk pro pokročilá biopaliva, která by měla účinně snížit emise skleníkových plynů a zohledňovat silná environmentální kritéria udržitelnosti v případě, že budou vytvořeny pobídky k využívání odpadů nebo zbytků k výrobě energie;

zavedení kritérií sociální udržitelnosti se zřetelem k tomu, že stále přibývají konflikty v souvislosti s půdou zapříčiněné např. rozsáhlými zemědělskými investicemi zaměřenými na produkci vstupních surovin. Tato směrnice by tudíž měla být v souladu s mezinárodními standardy pro držení půdy, které jsou o to významnější v zemích, kde nejsou v právních předpisech jasně uznávána zvyková práva a kde venkovské původní obyvatelstvo již v minulosti bylo vysídleno v důsledku projektů ochrany přírody.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie a členských států by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, pomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Využívání biomasy k výrobě energie je spojeno s významnými alternativními náklady, které vznikají v důsledku vyčerpání nebo zničení ekosystémů. Členské státy by neměly dotovat ani umožňovat využití vstupních surovin k výrobě energie v případech, kdy by to mělo negativní dopad na pozemková práva, práva na potraviny, biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

Odůvodnění

Agenda 2030 je transformační politický rámec stanovený za účelem vymýcení chudoby a dosažení udržitelného rozvoje v celosvětovém měřítku. Opatření EU přijímaná za účelem provádění Pařížské dohody o změně klimatu musí být proto v souladu s plněním 17 cílů udržitelného rozvoje vytyčených v agendě a musí řešit základní vazby mezi jejími obecnými a dílčími cíli.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15b)  Podpora obnovitelných zdrojů energie by měla být založena na zásadě kaskádového využívání, zejména pokud jde o lesní nebo zemědělskou biomasu, a na oběhovém hospodářství. Režimy podpory pro využívání obnovitelných zdrojů energie by neměly narušovat zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání s odpady, v níž jsou různá řešení nakládání s odpady seřazena podle jejich udržitelnosti, a nejvýše staví prevenci vzniku odpadu a jeho recyklaci.

Odůvodnění

EU a její členské státy musí provádět Agendu 2030 prostřednictvím komplexního a strategického přístupu napříč všemi vnitřními i vnějšími politikami, přičemž do nich rovnoměrně a soudržně začlení všechny tři rozměry udržitelného rozvoje, a v rámci nich se budou zabývat vzájemnými vazbami mezi jednotlivými cíli udržitelného rozvoje, jakož i širšími dopady svých vnitrostátních opatření v mezinárodním a celosvětovém měřítku.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15c)  Pokud jde o využívání biotických zdrojů energie, měly by členské státy zavést záruky na ochranu biologické rozmanitosti bránící tomu, aby došlo k úbytku či ztrátě ekosystémů a také k jakémukoliv odklonu od stávajícího využívání, který by mohl mít nepříznivý nepřímý nebo přímý dopad na biologickou rozmanitost, půdu nebo celkovou bilanci skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie doplňuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, napomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES25, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES25, kritéria Unie pro udržitelnost, zásadu kaskádového využívání a potřebu zajistit, aby tato příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení uvedené přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které jsou schopny vést k významným úsporám emisí skleníkových plynů na základě posouzení životního cyklu, při zohlednění nepřímých emisí souvisejících s případnými dopady nepřímých změn a nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. K pochopení toho, jaký dopad na klima by mělo používání daného materiálu jako alternativního paliva, je nezbytná analýza nepřímých změn zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů a jaké emise by s tím byly spojeny. V souladu se strategií EU v oblasti oběhového hospodářství a strategiemi EU v oblasti lesnictví je třeba zohlednit zásadu kaskádového využívání biomasy.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(50a)  Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale také přispívá k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví obnovitelné energie ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových i ostatních partnerských zemích a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů. Mimoto může dovoz energie z obnovitelných zdrojů z partnerských zemí napomoci Unii a členským státům dosáhnout jejich ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí uhlíku.

 

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny původně určené pro produkci potravin a krmiv, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy někde jinde na půdu pro zemědělskou produkci. Využití nezemědělské půdy pro zemědělství představuje nepřímou změnu ve využívání půdy a může vést k významným emisím skleníkových plynů, pokud se týká přeměny půdy s velkou zásobou uhlíku. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, a zahrnout odhad nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů.

Odůvodnění

Fenomén nepřímé změny ve využívání půdy by měl být v ustanoveních směrnice jasně uznán a zohledněn.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Avšak nepotravinářské vstupní suroviny mohou mít za následek emise související se změnami ve využívání půdy nebo jiné nepřímé emise. Aby bylo možné zohlednit nepřímé emise související s nepřímými změnami stávajících způsobů využívání některých vstupních surovin, měly by být do výpočtu emisí skleníkových plynů zahrnuty příslušné odhady. Je možné, že se tyto odhady změní, až budou k dispozici další údaje nebo až se v průběhu času změní trhy pro tyto nepotravinářské vstupní suroviny. Měly by proto být pravidelně přezkoumávány. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

Odůvodnění

K pochopení toho, jaký dopad na klima by mělo používání daného materiálu jako alternativního paliva, je nezbytná analýza nepřímých změn zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů a jaké emise by s tím byly spojeny.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(69a)  výroba biopaliv, a tedy ani cíle a lhůty, které s nimi souvisejí, by neměly vést ke změnám ve využívání půdy a neměly by žádným způsobem narušovat potravinový řetězec.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(69b)  V případě, že nebudou vytvořeny záruky související s udržitelností a lidskými právy, politika Unie v oblasti biopaliv by mohla mít implicitní negativní dopady nejen na životní prostředí, ale také na život místních komunit, na práva spojená s půdou a zajišťování potravin.

 

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích ani mokřadech, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích či mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

Odůvodnění

Rašeliniště a mokřady představují stanoviště s vysokou konzervační hodnotou, v nichž se nacházejí některá z nejdůležitějších úložišť uhlíku v EU a na zeměkouli. Avšak v případě jejich znehodnocení vznikají emise velkých objemů skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(73a)  Zemědělské a lesnické zbytky sloužící k výrobě biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být pěstovány a těženy za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.

Odůvodnění

Zemědělská politika EU by měla být v souladu se závazky, které EU přijala, pokud jde o změnu klimatu a vymýcení chudoby. Problémy související s životním prostředím, s nimiž se již tradičně potýká zemědělství na celém světě, zhoršuje změna klimatu. Zemědělci musí udržitelnými zemědělskými postupy nyní více než kdy jindy přispívat ke zmírňování změny klimatu.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 95 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(95a)  Politiky Unie a členských států v oblasti biopaliv by měly být v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotveno v Lisabonské smlouvě. Unie a členské státy by měly především zajistit, aby jejich politiky týkající se biopaliv neměly negativní dopad na rozvojové země, a respektovat pozemková práva místních obyvatel, jak stanoví Úmluva Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu (č. 169), jakož i dobrovolné pokyny OSN pro odpovědnou správu držby půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin, zásady odpovědného investování do zemědělství a potravinových systémů a pokyny OECD-FAO pro odpovědné dodavatelské řetězce v zemědělství.

Odůvodnění

Pařížská dohoda po svých smluvních stranách požaduje, aby při přijímání opatření v oblasti změny klimatu respektovaly mezinárodní závazky týkající se lidských práv a práva původního obyvatelstva. Uvádí také, že opatření v oblasti klimatu musí být prováděna v souladu se zásadou rovnosti a brát ohled na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby. Vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti biopaliv může vyvíjet tlak na půdu v zahraničí, je důležité zajistit, aby tento tlak neměl negativní důsledky pro právo držení půdy místních obyvatel.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 99

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(99)  Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, včetně souvisejících odhadovaných nepřímých emisí; přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

Odůvodnění

Účelem je jasně uvést, že při zvažování různých surovin jsou zcela brány v potaz i nepřímé emise.

 

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101a)  1,4 miliardy osob na světě nemá přístup k elektřině. Asi 3 miliardy lidí závisí při vaření na tradičních palivech, jako je uhlí a dřevo, a v jejich domovech často chybí kvalitní ventilace. V důsledku využívání těchto paliv umírají každý rok téměř 2 miliony osob na zápal plic a chronická onemocnění plic.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101b)  Rozvojové země v rostoucí míře přijímají na vnitrostátní úrovni politiky týkající se obnovitelné energie s cílem vyrábět energii z obnovitelných zdrojů, aby se uspokojila rostoucí poptávka po energii. Více než 173 zemí, včetně 117 rozvojových zemí nebo zemí s rozvíjejícími se ekonomikami, stanovilo cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které by měly být splněny do konce roku 2015.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(101c)  Využívání energie v rozvojových zemích úzce souvisí s řadou sociálních otázek: zmírňováním chudoby, vzděláváním, zdravím, růstem populace, zaměstnaností, podnikáním, komunikací, urbanizací a nedostatkem příležitostí pro ženy. Energie z obnovitelných zdrojů má velký potenciál, díky němuž mohou být výzvy v oblasti rozvoje a životního prostředí řešeny současně. V posledních letech došlo k velkému rozvoji technologií v oblasti alternativní energie, a to jak z hlediska výkonnosti, tak snižování nákladů. Mimoto se mnoho rozvojových zemí nachází ve velmi dobré situaci, pokud jde o rozvoj nové generace energetických technologií. Kromě přínosů v oblasti rozvoje a životního prostředí má energie z obnovitelných zdrojů také potenciál k zajištění větší bezpečnosti a hospodářské stability. Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů by snížilo závislost na drahých dovážených fosilních palivech a pomohlo mnoha zemím zlepšit jejich platební bilanci.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví povinný cíl Unie a povinné vnitrostátní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Odůvodnění

Ke splnění cílů Pařížské dohody je nutné, aby byl podíl energie z obnovitelných zdrojů navýšen jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států. Cíle členských států, které odpovídají cíli EU, pomohou k účinnému dosažení globálního cíle EU.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

na)  „energetickými plodinami“ se rozumí plodiny pěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny v první řadě za účelem výroby energie, a to s výjimkou zbytků a odpadu;

Odůvodnění

Vyjasnění definice.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 3 – název

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

Závazný celkový cíl Unie a závazné celkové vnitrostátní cíle pro rok 2030

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s článkem 1.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy zajistí, aby s ohledem na plnění cílů stanovených v odstavci 3 byly jejich vnitrostátní cíle navrženy tak, aby byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES, zejména s ohledem na spotřebu lesní a zemědělské biomasy pro účely výroby energie, a aby dodržovaly zásady oběhového hospodářství a kaskádového využívání. Členské státy proto pravidelně přezkoumávají své vnitrostátní cíle, aby bylo zajištěno dodržování těchto zásad.

Odůvodnění

EU a její členské státy musí provádět Agendu 2030 napříč všemi vnitřními i vnějšími politikami a musí se zabývat vzájemnými vazbami mezi jednotlivými cíli udržitelného rozvoje, jakož i širšími dopady svých vnitrostátních opatření v mezinárodním a celosvětovém měřítku. Tyto zásady oběhového hospodářství a kaskádového využívání by měly být tedy uplatňovány tam, kde je třeba, a to i v této směrnici, aby sloužily jako vzor pro třetí země.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv.

Odůvodnění

Ustanovení směrnice by neměla nedopatřením zvýhodňovat výrobu elektřiny v podmínkách, v nichž dochází k porušování mezinárodního práva.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 3 – písm. e

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

e)  žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b), c) a ca) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

d)  zahrnuto písemné potvrzení ohledně odst. 2 písmen b), c)a ca) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

Odůvodnění

Změna nutná k zajištění souladu s předchozím odstavcem 2, do něhož bylo pozměňovacím návrhem 25 doplněno písmeno ca).

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

11.  Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Komise s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené zemi, dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem vymáhá uvedených dohod.

11.  Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Komise s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené zemi, dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem vymáhá uvedených dohod. Tyto dohody musí být v souladu s mezinárodním právem, včetně právních předpisů v oblasti lidských práv, jakož i se všemi příslušnými rozhodnutími Komise a judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Odůvodnění

Možnost zahrnout dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů do výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů by měla být v souladu s mezinárodním právem a právem EU. Nemělo by to vést k žádnému oslabení standardů v oblasti lidských práv, ani k nekalé hospodářské soutěži.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a elektřiny z obnovitelných zdrojů dodávaných do všech odvětví dopravy.

Odůvodnění

Agenda 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje vytyčených v agendě mají všeobecnou platnost a vztahují se na všechny země na všech stupních rozvoje, přičemž jejich základním východiskem je vnitrostátní angažovanost a sdílená odpovědnost. Do směrnice o energii z obnovitelných zdrojů není vhodné zahrnovat mandáty na fosilní paliva, a to ani na fosilní paliva vyráběná z odpadu, zejména v situaci, kdy by energetická politika EU mohla sloužit jako vzor při mezinárodních jednáních.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ca)  při výpočtu čitatele i jmenovatele lze přihlížet pouze k biopalivům a biokapalinám vyráběným ze vstupních surovin získávaných nebo vyráběných v Unii.

Odůvodnění

Pro účely udržitelnosti a s přihlédnutím k účinkům souvisejícím se změnou ve využívání půdy a s nepřímou změnou ve využívání půdy by se měla za udržitelná biopaliva/biokapaliny považovat pouze ta, která se vyrábějí ze surovin (včetně odpadů) pocházejících z EU.

 

 

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod v

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba udržuje nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba lesní biomasy probíhá zákonným způsobem;

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod v

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba udržuje nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

6a.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské a lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) splňují následující požadavky:

 

a)  suroviny se získávají z půdy nebo z lesů, u nichž se respektují práva třetích stran týkající se užívání a držby dané půdy či lesa a u nichž byl získán svobodný, předchozí a informovaný souhlas dotčených třetích stran, a to za účasti institucí a organizací, které tyto strany zastupují;

 

b)  jsou dodržována lidská a pracovní práva třetích stran; a

 

c)  není ohrožena dostupnost potravin a krmiv pro třetí strany.

 

S ohledem na tyto skutečnosti je prioritou respektování práv držby místních obyvatel v souladu s úmluvou MOP č. 169, jakož i dobrovolnými pokyny OSN pro odpovědnou správu držení půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s národním potravinovým zabezpečením, zásadami pro odpovědné investování do zemědělství a potravinových systémů a pokyny OECD-FAO pro odpovědné dodavatelské řetězce v zemědělství.

 

Pro účely tohoto odstavce výraz „třetí strany“ odkazuje na místní a domorodá společenství nebo jiné osoby podílející se na výrobě nebo těžbě surovin nebo na činnosti spojené s výrobou nebo těžbou surovin.

Odůvodnění

Pěstování a získávání biomasy by mělo chránit práva třetích stran, dodržovat pracovní právo a bránit negativním dopadům na zajišťování potravin.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

Odůvodnění

Právo členských států stanovovat dodatečná kritéria udržitelnosti by nemělo být omezeno pouze na paliva z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy přijmou v oblasti využívání biopaliv opatření za účelem zavedení vhodných a komplexních záruk udržitelnosti založených na lidských právech, s cílem řešit otázky spojené s pozemkovými právy a další důsledky výroby a dovozu biopaliv související s právy.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty;

a)  pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části A pro paliva z biomasy, pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 rovná nule nebo je nižší než nula, použije se standardní hodnota a odečte se od ní standardní úspora emisí skleníkových plynů vyplývající z nepřímých změn ve využívání půdy, jak je uvedeno v příloze VIII části A, nebo z nepřímých emisí, jak je uvedeno v části Ba této přílohy;

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy;

b)  použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy a odečtením standardního snížení emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímé změny ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, nebo z nepřímých emisí, jak stanovuje příloha VIII část Ba, od této hodnoty;

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima. Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C; nebo

c)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze V části D nebo E a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C, a odečtením standardní úspory emisí skleníkových plynů vyplývající z nepřímých změn ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, nebo z nepřímých emisí, jak stanovuje příloha VIII části Ba, od vypočítané hodnoty; nebo

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze VI části C, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.

d)  použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze VI části C a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B, a odečtením standardního snížení emisí skleníkových plynů vyplývajícího z nepřímých změn ve využívání půdy, jak stanovuje příloha VIII část A, od vypočítané hodnoty.

Odůvodnění

Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů by se měly započítávat odhady nepřímé tvorby uhlíku určené na základě analýzy nepřímých změn, jejímž cílem je určit materiály vhodné k nahrazení vstupních surovin a emise, které jsou s tím spojené, aby tento výpočet odrážel dopad použitého materiálu jakožto alternativního paliva na klima.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

1.  Komise sleduje původ biopaliv a biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii, jakož i dopady výroby obnovitelné energie z těchto a dalších zdrojů, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

Odůvodnění

Je třeba zaujmout komplexní přístup, který umožňuje srovnání.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Komise do 31. prosince 2023 posoudí, zda kritéria stanovená v článku 26 účinně zabraňují používání neudržitelné lesní a zemědělské biomasy, podporují kaskádové využívání biomasy a řeší problém jejích přímých a nepřímých emisí uhlíku, včetně emisí z odvětví lesnictví, a případně předloží legislativní návrh na změnu příslušných požadavků.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat se zaváděním nových kritérií udržitelnosti pro bioenergii vyráběnou s využitím zemědělství a lesnictví a s pozměňovacími návrhy k článku 26.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

vypouští se

Odůvodnění

Energetická politika EU by měla být v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a s plněním Agendy 2030. Tyto vstupní suroviny jsou spojeny s výrobou neudržitelných biopaliv první generace a budou zvyšovat jejich ekonomickou hodnotu, čímž ohrožují například právo na potraviny a pozemková práva v rozvojových zemích.

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  surový glycerin;

vypouští se

Odůvodnění

Tato surovina je spjata s výrobou neudržitelné bionafty.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. p

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s).

vypouští se

Odůvodnění

Prosazování využívání půdy pro pěstování energetických plodin není slučitelné se závazkem EU v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva.

vypouští se

Odůvodnění

Měly by být vytvářeny pobídky k využívání pouze skutečného dřevěného odpadu, aby se zabránilo odlesňování a nadměrnému využívání lesů.

 

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

15.6.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Florent Marcellesi

6.4.2017

Projednání ve výboru

30.8.2017

 

 

 

Datum přijetí

10.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

11

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Patrizia Toia, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Joachim Zeller, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Thierry Cornillet, Brian Hayes, Cécile Kashetu Kyenge, Florent Marcellesi

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

15

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Thierry Cornillet, Paavo Väyrynen

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Lola Sánchez Caldentey

S&D

Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Cécile Kashetu Kyenge, Arne Lietz, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Patrizia Toia

Verts/ALE

Maria Heubuch, Florent Marcellesi

 

11

-

ECR

Nirj Deva, Eleni Theocharous

NI

Eleftherios Synadinos

PPE

Brian Hayes, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Maurice Ponga, Bogdan Brunon Wenta, Joachim Zeller, Željana Zovko, Anna Záborská

 

0

0

 

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

 

 

13.11.2017

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD) )

Zpravodaj: Bas Eickhout

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Unie a její členské státy ratifikovaly Pařížskou dohodu, čímž přijaly závazek udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2°C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5°C. Zásadní význam pro naplnění těchto cílů má rychlý přechod na energii z obnovitelných zdrojů.

Návrh Komise uvádí celkový cíl EU ve výši 27 % energie z obnovitelných zdrojů, což představuje pouhé 6% zvýšení oproti očekávanému podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 v průběhu 10 let; jedná se tedy vlastně o zpomalení při přecházení na obnovitelné zdroje ve srovnání s předchozím obdobím. Zpravodaj navrhuje stanovit vyšší cíle, a sice 35% podíl energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, přičemž budou stanoveny závazné národní cíle, prioritní přístup a systém záruk původu fungující pouze jako nástroj sledovatelnosti a započítávání.

Pokud tvůrci právní předpisů prostřednictvím cílů a dotací prosazují využívání určitých energetických zdrojů, berou na sebe odpovědnost za případné negativní důsledky pro životní prostředí a hospodářství jako celek, a proto je nutné počítat s dostatečnými zárukami v souladu se zásadou předběžné obezřetnosti. Z hlediska klimatu by měla být podporována pouze bioenergie vyráběná z odpadu a zbytků, přičemž je třeba stanovit odpovídající záruky týkající se ochrany kvality půdy, uhlíku v půdě a biologické rozmanitosti, a nahrazující jiná použití. Politika, jež by mohla vést ke zvýšení emisí nebo omezení propadu uhlíku, který zajišťuje přírodní lesní porost, ke splnění cílů Pařížské dohody nepřispěje, spíše naopak.

V odvětví dopravy návrh Komise usiluje o pomalé převedení podpory EU z biopaliv z potravinářských plodin směrem k lepším pohonným hmotám z obnovitelných zdrojů, jako jsou pokročilá biopaliva a elektřina z obnovitelných zdrojů. Strop pro podíl biopaliv z potravinářských plodin, který je možné započítávat do cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je postupně snižován ze 7 na 0 % v roce 2030. Podíl, který tvoří biopaliva a biokapaliny vyráběné z palmového oleje, by měl od roku 2021 činit 0 %. Komise by měla stanovit metodologii certifikace biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy.

Návrh rovněž stanoví povinnost dodavatelům paliv, aby do roku 2030 do dodávaných paliv postupně přidávali až 9 % získaných z pokročilých biopaliv, elektrické energie z obnovitelných zdrojů, zachycování uhlíku a fosilních paliv vyráběných z odpadu. Tento minimální podíl by se měl rovnat intenzitě emisí skleníkových plynů snížené nejméně o 7 % ve srovnání se stavem v roce 2020. Je důležité zajistit, aby tato biopaliva značně snižovala emise skleníkových plynů. Jen málo vstupních surovin je skutečně dostupných bez emisí. Pokud budou materiály přesměrovány od stávajících způsobů využívání k produkci biopaliv, bude to mít dopad na ostatní uživatele. Při výpočtu minimální hodnoty úspor skleníkových plynů u pokročilých paliv je třeba využívat odhady nepřímých emisí uhlíku založené na analýze přesunu zjišťující, které materiály by se použily k nahrazení vstupních materiálů, a emise, které by s tím byly spojeny.

Není vhodné zahrnovat do směrnice o obnovitelných zdrojích energie povinnosti týkající se fosilních paliv, a to ani fosilních paliv vyráběných z odpadu. Fosilní paliva vyráběná z odpadu by měla být podporována prostřednictvím jiných nástrojů v rámci strategie Unie pro oběhové hospodářství.

Elektřina z obnovitelných zdrojů je nejčistším dostupným palivem pro odvětví dopravy a v současné době se jedná o nejudržitelněji rozšířitelné řešení. Rozšíření elektrické dopravy ve velkém měřítku však vyžaduje pobídky jak na straně poptávky, tak na straně nabídky. Pro podporu zavádění elektrických vozidel je klíčová dostatečná síť dobíjecích stanic.

Očekává se, že pokročilá biopaliva budou v dlouhodobém horizontu hrát významnou úlohu zejména při snižování emisí skleníkových plynů z letectví. Energie z obnovitelných zdrojů dodávaná do odvětví letectví se bude započítávat do celkové povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů.

Cílem návrhu zprávy je také zjednodušit a omezit administrativní zátěž. Jedním z opatření, která se v tomto ohledu navrhují, je zavedení databáze na úrovni EU namísto 28 vnitrostátních databází, v nichž dodavatelé pohonných hmot dokumentují převody za účelem splnění své povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů.

 

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednily následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů šel Evropský parlament ještě dále a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu by bylo vhodné, aby byl cíl Unie podstatně ambicióznější.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35 % podílu energie z obnovitelných zdrojů, který by doprovázely závazné národní cíle. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie a členských států by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(8a)  Členské státy by měly zvážit, do jaké míry je využití různých druhů zdrojů energie v souladu s cílem omezení oteplování na hodnotu 1,5°C v porovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a slučitelné s cílem ekonomiky bez fosilních paliv a zároveň nízkouhlíkové ekonomiky. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v tomto ohledu s cílem posoudit přínos různých druhů obnovitelných zdrojů energie k těmto cílům, přičemž toto posouzení by mělo být založeno na době návratnosti investic a výsledcích v porovnání s fosilními palivy, a zvážit navržení maximální přípustné doby návratnosti jakožto kritéria udržitelnosti, zejména u lignocelulózové biomasy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je spojen se zavedením kritérií pro udržitelnost stanovených v článku 26, což je jeden z hlavních prvků přepracovaného znění směrnice o obnovitelných zdrojích energie.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 35 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě].

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  Podpora energie z obnovitelných zdrojů by měla vycházet ze zásad oběhového hospodářství a kaskádového využívání zdrojů v zájmu posílení účinného využívání zdrojů u výrobků a materiálů a minimalizace vytváření odpadů. Proto by tato směrnice měla být v souladu s těmito zásadami a dále podporovat znovuzpracování odpadu na druhotné suroviny v souladu s cíli stanovenými ve směrnici 2008/98/ES.

Odůvodnění

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla být v souladu se zásadami oběhového hospodářství a podněcovat trh s druhotnými surovinami.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění cíle Unie by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

(11)  Za účelem podpory členských států při plnění jejich cílů by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními a místními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům. V případě zdrojů využívajících biomasu, u nichž může existovat hospodářská soutěž s výrobci materiálu, by režimy podpory měly co možná nejméně narušovat fungování trhu s dodávkami biomasy.

Odůvodnění

Za účelem přechodu k oběhovému hospodářství by režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů neměly narušovat hospodářskou soutěž v oblasti dodávek biomasy mezi jednotlivými zainteresovanými odvětvími.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

(16)  Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, včetně skladování energie, by měla být zaváděna s co možno nejlepší nákladovou efektivitou pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, včetně rozvoje vedení vysokého napětí, přenosových soustav elektrické energie, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16a)  Plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo náležitým způsobem respektovat politiky související s účastí těch, na něž mají projekty vliv, včetně jakýchkoli původních populací, s patřičnou pozorností věnovanou jejich právům na pozemky.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(16b)  Spotřebitelům by měly být poskytnuty komplexní informace, mimo jiné informace o zvýšení energetické účinnosti díky systémům ústředního vytápění/chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o obnovitelné energie, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie doprovází závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20)  Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů.

(20)  Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů. V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.

Odůvodnění

Je důležité, aby uvedený odkaz zůstal ve stávající směrnici zachován s ohledem na využití potenciálu, který nabízejí energie z obnovitelných mořských zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(20a)  Energie z obnovitelných mořských zdrojů představuje pro Unii jedinečnou příležitost k tomu, aby snížila svoji závislost na fosilních palivech, přispěla k dosažení svých cílů v oblasti snižování emisí CO2 a vytvořila nové průmyslové odvětví poskytující pracovní místa na podstatné části jejího území, včetně nejvzdálenějších regionů. Unie by tudíž měla usilovat o vytvoření příznivých regulačních a hospodářských podmínek pro její zavádění.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 24 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(24a)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje obzvláště velký střednědobý význam pokročilých biopaliv pro odvětví letectví. Komerční letectví je zcela odkázáno na kapalná paliva, neboť neexistuje ani bezpečná ani certifikovaná alternativa, která by mohla být v odvětví civilního letectví využívána.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(25)  V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady oběhového hospodářství, hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES17, kritéria Unie pro udržitelnost, posouzení životního cyklu emisí a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise pravidelně hodnotit přílohu a při jakékoli změně, kterou navrhne, by měla zvážit účinky na trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

__________________

__________________

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 25 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(25a)  Ve svém usnesení o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů ze dne 4. dubna 2017 vyzval Evropský parlament Komisi, aby přijala opatření, na jejichž základě se v biopalivech postupně, nejlépe však do roku 2020, přestanou používat rostlinné oleje, včetně palmového, kvůli kterým se pralesy likvidují.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíle Unie stanoveného touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie. Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce, pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech. Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cílů stanovených touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie. Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce, pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech. Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 27

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(27)  Členské státy by měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílů ohledně podílu obnovitelné energie a jejich plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou například statistické převody mezi členskými státy, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměn informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv zavedené nařízením [o správě], nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

(27)  Členské státy by měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílů ohledně podílu obnovitelné energie a jejich plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou například statistické převody mezi členskými státy, společné projekty a společné režimy podpory, by se měla tato spolupráce uskutečňovat i v rámci makroregionálního partnerství stanoveného v nařízení (EU) .... [o správě] a může mít také podobu výměn informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv zavedené nařízením [o správě], nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory. Strategie Komise v oblasti transevropských energetických sítí (TEN-E) by měla podpořit cíle této směrnice a stanovit další pobídky pro přeshraniční spolupráci, jakož i regionální spolupráci mezi členskými státy v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Jedním z cílů evropské energetické unie je podporovat lepší výměnu a koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o jejich energetické politiky. I to by mělo být v této směrnici zohledněno s cílem zajistit soudržnost s ostatními nástroji EU pro přeshraniční infrastrukturní projekty, jako je strategie TEN-E.

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

(28)  Do cílů členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství18 vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

__________________

__________________

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Zejména s ohledem na cíle této směrnice podporovat komunity obnovitelné energie má a v budoucnu bude mít místní úroveň klíčovou úlohu v plnění cílů EU týkajících se úspor energie a zavádění obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.

(35)  Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci obnovitelné energie, zejména podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a zdrojů odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU21. V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.

__________________

__________________

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 45

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.

(45)  Je důležité poskytnout informace o tom, jak je energie z obnovitelných zdrojů dodávaná do rozvodné sítě elektřiny a plynu rozdělena mezi konečné spotřebitele energie. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů dodávané do rozvodné sítě jak elektřiny, tak plynu. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě energie z obnovitelných zdrojů, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Členské státy musí zajistit, aby byly záruky původu vydávány za každou jednotku, ať už elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, nebo plynu vyrobeného z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(49a)  Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Na druhou stranu by nejvzdálenější regiony měly být schopny plně využít potenciálu svých zdrojů a současně dodržovat přísná kritéria udržitelnosti a soulad s místními specifiky, aby se zvýšila produkce energie z udržitelných zdrojů a posílila energetická nezávislost těchto regionů.

Odůvodnění

Dodávky energie získávané z fosilních paliv v nejvzdálenějších regionech (v některých regionech ve výši 80 % nebo více) vedou k dodatečným nákladům, které penalizují místní hospodářství a kupní sílu obyvatel. Tyto regiony mají současně zčásti značné množství biomasy, které by měly být schopny využít.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Občanům, kteří bydlí v bytech a mohou například využívat uvedených spotřebitelských možností ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech, by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu.

Odůvodnění

Kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu by měla být povolena v případě všech občanů žijících v bytech bez výjimky. Odstraněním výrazu „v některých případech“ se spotřebitelům poskytne možnost rozhodnout se pro alternativu kolektivní výroby energie pro vlastní spotřebu.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53a)  Vzhledem k tomu, že energetická chudoba postihuje 11 % obyvatelstva a přibližně 50 milionů domácností Unie, politiky zaměřené na větší využívání obnovitelných zdrojů energie hrají důležitou úlohu v řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů.

Odůvodnění

V rámci integrované energetické politiky EU je nutné, aby odvětvové právní předpisy řešily rovněž sociální rizika transformace energetiky a aby členské státy pobízely k poskytování podpory spotřebitelům postiženým energetickou chudobou.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(53b)  Členské státy by tudíž měly aktivně podpořit politiky specificky zaměřené na nízkopříjmové domácnosti, které jsou ohroženy energetickou chudobou nebo bydlí v sociálních bytech.

Odůvodnění

V rámci integrované energetické politiky EU je nutné, aby odvětvové právní předpisy řešily rovněž sociální rizika transformace energetiky a aby členské státy pobízely k poskytování podpory spotřebitelům postiženým energetickou chudobou.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 55

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(55)  Specifické charakteristiky lokálních komunit obnovitelné energie, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžily s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Mezi opatření kompenzující tyto nevýhody patří to, že se energetickým komunitám umožní působení v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace.

(55)  Specifické charakteristiky lokálních komunit obnovitelné energie, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžily s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Mezi opatření kompenzující tyto nevýhody patří to, že se energetickým komunitám umožní působení v rámci energetického systému a sdružování nabídek a usnadní se jejich tržní integrace a účast na trhu.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 a dosažení těchto cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 62

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(62)  Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(62)  Pokud se k výrobě biopaliv začne využívat zemědělská půda nebo pastviny dříve určené pro produkci potravin a krmiv, bude nadále třeba uspokojovat poptávku po jiných než palivových produktech, a to buď intenzifikací stávající produkce, nebo přeměnou nezemědělské půdy v jiných oblastech na půdu pro zemědělskou produkci. Druhý případ je nepřímou změnou ve využívání půdy, a pokud zahrnuje přeměnu půdy s velkou zásobou uhlíku, může vést ke značným emisím skleníkových plynů. Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici, přičemž je nutné rozlišit biopaliva z potravinářských plodin s nejlepšími vlastnostmi, pokud jde o emise skleníkových plynů, a nízká rizika nepřímé změny ve využívání půdy. Je třeba urychlit zavádění pokročilých biopaliv a elektrické mobility.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63a)  Politiky v oblasti energetické účinnosti a úspor energie patří k nejúčinnějším metodám, jejichž prostřednictvím mohou členské státy zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na svém hospodářství. V oblasti dopravy je třeba se přednostně zaměřovat na účinnost paliv a přechod na jiný druh dopravy a současně plně zahrnovat vnější náklady do ceny paliva. Očekává se, že pokročilá biopaliva budou hrát důležitou úlohu při omezování emisí skleníkových plynů v odvětví letectví, a proto by povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů měla být dodržována také konkrétně v případě paliv dodávaných do odvětví letectví. Na úrovni Unie i členských států je třeba rozvíjet politiku, která podnítí přijetí provozních opatření k úspoře paliv v lodní dopravě, a zároveň podporovat výzkum a vývoj zaměřený na zvýšení podílu námořní dopravy poháněné větrnou a solární energií.

Odůvodnění

Souvisí s pozměňovacími návrhy k článku 25.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63b)  Unie a členské státy by měly usilovat o rozšíření skladby zdrojů energie z obnovitelných zdrojů, snížení celkové spotřeby energie v dopravě a zvýšení energetické účinnosti ve všech odvětvích dopravy. Opatření s tímto účelem by mohla být podporována jak prostřednictvím plánování dopravy, tak výroby vozidel s vyšší energetickou účinností.

Odůvodnění

Oživení myšlenky vyjádřené ve dvacátém osmém a dvacátém devátém bodu odůvodnění směrnice 2009/28/ES. Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují opatření napříč celým odvětvím dopravy, jak ve výrobě, tak i v dodavatelských řetězcích.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63c)  Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu by poskytly účinný způsob, jak prosazovat zavádění alternativních paliv z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy a jak zajistit, aby bylo v dlouhodobém horizontu dosaženo dalších úspor emisí skleníkových plynů a dekarbonizace dopravy. Normy palivové účinnosti by měly být modernizovány v souladu s technologickým vývojem a cíli v oblasti klimatu a energetiky.

Odůvodnění

Vyšší úspory emisí skleníkových plynů vyžadují zavedení opatření napříč celým odvětvím dopravy. Normy palivové účinnosti pro silniční dopravu mohou poskytnout účinný způsob, jak posílit zavádění alternativních paliv z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 64

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(64)  Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Zásada kaskádového využívání by měla být zohledněna s cílem zajistit, aby používání vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv nesoutěžilo s dalšími využitími, u nichž by vstupní suroviny musely být nahrazeny surovinami, u kterých dochází k vyšší produkci emisí. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)  Podpora nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z fosilních odpadních toků může rovněž přispět ke splnění cílů energetické diverzifikace a dekarbonizace dopravy. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů uložené dodavatelům pohonných hmot.

(65)  Podpora nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných odpadních toků může rovněž přispět ke splnění cílů energetické diverzifikace a dekarbonizace dopravy. Bylo by proto vhodné vytvořit metodiku týkající se jejich možného přínosu k plnění cílů této směrnice a unijních cílů dekarbonizace v obecném slova smyslu.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(65a)  Aby bylo možné přesněji zohlednit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě, měla by být vytvořena vhodná metodika a pro takové účely by měla být zkoumána různá technická a technologická řešení.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, mělo by být pravidelně prováděno hodnocení.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 67

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(67)  Náklady na připojení nových výrobců plynu z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě by měly být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě přinášejí vnoření místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

(67)  Náklady na připojení nových výrobců elektřiny a plynu z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě elektřiny a plynu by měly být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě elektřiny a plynu přinášejí vnoření výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh opětovně přináší znění bodu odůvodnění 62 směrnice 2009/28/ES.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 68

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce.

(68)  Za účelem zužitkování veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat ty způsoby použití v energetice, které pocházejí pouze z vyššího udržitelného využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů, a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 68 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(68a)  Dále by se měla zdůrazňovat součinnost mezi oběhovým hospodářstvím, biohospodářstvím a podporou energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo zajištěno nejhodnotnější využití surovin a nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí. Politická opatření Unie a členských států na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů by měla vždy zohledňovat zásadu účinného využívání zdrojů a optimálního využití biomasy.

Odůvodnění

Směrnice o obnovitelných zdrojích energie by měla být v souladu se zásadami oběhového hospodářství a biohospodářství a podporovat trh s druhotnými surovinami.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(69)  Obnovitelná energie by měla být vždy vyráběna udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cílů stanovených v této směrnici a ty formy obnovitelné energie, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít nebo podněcovat škodlivý vliv na biologickou rozmanitost v Unii nebo mimo ni. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. Měla by však být zaručena biologická rozmanitost a dále kvalita, zdraví, životaschopnost a vitalita takových lesů. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 72 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(72a)  Kritéria udržitelnosti Unie pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy musí zajistit, aby byl přechod na nízkouhlíkové hospodářství v souladu s cíli akčního plánu pro oběhové hospodářství a důsledně dodržoval hierarchii způsobů nakládání s odpady v Unii.

Odůvodnění

S cílem zajistit, aby byla směrnice o obnovitelných zdrojích energie v souladu s akčním plánem pro oběhové hospodářství a hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU, je nutné, aby byla zavedena nová kritéria udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích nebo mokřadech, u nichž by bylo za tímto účelem nutné odvodnění, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.

Odůvodnění

Odvodněná rašeliniště nefungují jako bezpečná úložiště uhlíku. Jeví se proto jako nevhodné vyloučit jejich využití pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 74 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(74a)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být produkovány za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě.

Odůvodnění

Podle posouzení dopadu, které vypracovala Komise, může být výroba zemědělské biomasy spojena s negativními dopady na půdu (např. ztráta živin a organické hmoty v půdě, eroze, odvodňování rašelinišť), dostupnost vodních zdrojů a biologickou rozmanitost. Podmíněnost, která je požadována pouze v rámci SZP, není postačující k tomu, aby zajistila ochranu kvality půdy a zachování organického uhlíku v půdě.

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by tím byla dotčena přísná ochrana primárních zdrojů, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, měly by mít nejvzdálenější regiony možnost využívat potenciál, který jim jejich zdroje nabízejí, za účelem zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a své energetické nezávislosti.

Odůvodnění

Tato směrnice by neměla zakazovat využívání biomasy v nejvzdálenějších regionech, například původních lesů, vzhledem k tomu, že biomasa je v těchto oblastech jedním z hlavních zdrojů. Využívání takových zdrojů je již omezeno přísnými kritérii udržitelnosti, jež zaručují, že tyto činnosti budou ekologicky vyvážené.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(75a)  S cílem zajistit plnou transparentnost napříč všemi odvětvími výroby energie by Komise měla do 31. prosince 2018 prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit kritéria pro výrobu fosilních paliv a energií z fosilních zdrojů.

Odůvodnění

Je velmi zapotřebí zavést kritéria pro výrobu, a zaručit tak rovné podmínky pro biopaliva a fosilní paliva.

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni dodavatelské základny. Hospodářské subjekty by měly zajistit přijetí opatření k zamezení nebo omezení negativních dopadů těžby na životní prostředí. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala ujednání pro uplatňování požadavků na základě osvědčených postupů členských států a aby vypracovala rovněž provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76a)  Pokud není v rámci vnitrostátních anebo nižších než vnitrostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů členských států splněno jedno kritérium týkající se udržitelnosti lesní biomasy, měly by být na úrovni dodavatelské základny poskytnuty podrobnější informace odpovídající tomuto kritériu, aniž by bylo nutné dodávat další informace o kritériích, jež byla již splněna na úrovni členského státu.

Odůvodnění

Přístup založený na riziku se uplatňuje u jednotlivých kritérií. Navržený postup by zachoval účel přístupu založeného na riziku a přitom by snížil riziko používání neudržitelné biomasy kvůli nedostatkům souvisejícím s jedním kritériem.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76b)  Přístup založený na riziku se začíná uplatňovat od vnitrostátní úrovně. Pokud nemohou být v rámci vnitrostátních anebo nižších než vnitrostátních právních předpisů nebo monitorovacích systémů splněny požadavky jednoho kritéria, měly by být informace o této skutečnosti poskytnuty na úrovni dodavatelské základny s cílem zmírnit riziko neudržitelné výroby lesní biomasy.

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(76c)  Těžba pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k navýšení produkce těchto materiálů v rámci Unie. Subjekty by měly zajistit, aby těžba probíhala v souladu s kritérii udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s instalovanou kapacitou výroby elektřiny nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo výrobě v zařízeních, která byla transformována z elektráren spalujících pevná fosilní paliva. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s instalovanou kapacitou výroby elektřiny nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nebo pouze tehdy, je-li vyráběna v zařízeních, která byla transformována z elektráren spalujících pevná fosilní paliva. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména by měla být více podporována zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, a to konkrétně z biomasy, v nejvzdálenějších regionech, jež jsou silně závislé na dovozu energie, s podmínkou dodržování kritérií udržitelnosti, jež se na výrobu takové energie z obnovitelných zdrojů vztahují a která byla přizpůsobena specifikům těchto regionů.

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 80

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

(80)  Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné zohlednit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

 

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 82

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(82)  Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(82)  Dobrovolné režimy mohou hrát velkou roli při poskytování důkazů o souladu s minimálními kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory přímých emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor přímých emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(85)  Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 95

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.

(95)  Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách, což může vést k emisím vyplývajícím z nepřímé změny ve využívání půdy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(101)  Jelikož cílů této směrnice, totiž dosažení nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(101)  Jelikož cílů této směrnice, totiž dosažení nejméně 35 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

 

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Článek 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazné cíle Unie a členských států, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

 

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, z biomethanu, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

Odůvodnění

Biomethan by měl být připojen k hlavní definici energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. c

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

c) „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, včetně rostlinných a živočišných látek, z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, avšak s výjimkou rašeliny a materiálů tvořících součást geologických útvarů a/nebo přeměněných na fosilie, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových, obchodních a komunálních odpadů biologického původu a bakterií;

Odůvodnění

Je třeba objasnit, že rašelina a jiné materiály, které tvoří součást geologických útvarů nebo byly přeměněny na fosilie, jsou vyloučeny. Bakterie představují formu obnovitelné biomasy, která se vytváří buď prostřednictvím fotosyntézy, nebo i bez ní.

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy nebo jejím prostřednictvím;

Odůvodnění

Definice biopaliv by měla zahrnovat jak kapalná, tak plynná biopaliva. Biomasa může působit jako biologický katalyzátor, jenž vytváří palivo přímo jako produkt nárůstu biomasy.

 

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. n a (nové)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

na)  „zbytkovým odpadem“ se rozumí odpad pocházející ze zpracování nebo opětovného využití, včetně recyklace, který nelze dále využít a v důsledku toho musí být odstraněn;

Odůvodnění

Je nutno začlenit tuto definici, aby bylo využití odpadu jako pokročilých biopaliv omezeno pouze na odpady, které nelze dále recyklovat či rekuperovat.

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. q

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin) a luční plodiny (jako je tráva, jetel, vojtěška), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

Odůvodnění

Luční plodiny mohou být použity pro výrobu bioplynu.

 

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. s

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

s)  „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná, v dopravě používaná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a u nichž je obsažený uhlík zachycován z okolního vzduchu;

Odůvodnění

Toto ustanovení by se nemělo vztahovat na průmyslové zachycování uhlíku a opětovné použití vstupních surovin, neboť uhlík by nebyl trvalý. Změna definice obnovitelných kapalných a plynných paliv používaných v dopravě, která nejsou biologického původu, je spojena s článkem 25, kde je lze započítat do nové povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. u

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

u)  „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány na nevyužívané, okrajové půdě při zlepšování zachycování uhlíku v této půdě, a to v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, včetně výroby krmiv s vysokým obsahem bílkovin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 26;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. y

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

y)  „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

y)   „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo terciární sféře, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nebo jinému určenému systému nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

 

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

aa)   „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník nebo skupina zákazníků jednající společně ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], kteří spotřebovávají energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, mimo jiné prostřednictvím agregátorů, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

 

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. dd

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny;

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny, olejniny a jiné plodiny vypěstované především pro energetické účely na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků a odpadu;

 

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. ee

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;

ee)  „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená z odpadu a zbytků ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A, která odpovídají zásadě hierarchie způsobů nakládání s odpady a podle regionální analýzy nemají výrazné dopady vytěsňování nebo účinky výrazně narušující trhy s produkty, odpady nebo zbytky;

 

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. ff

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ff)   „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;

ff)   „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku“ se rozumí paliva vyrobená z nevyhnutelných plynných odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů, s významnými úsporami emisí skleníkových plynů po celý životní cyklus;

 

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. jj

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední povolení nebo podobné právo podle vnitrostátních anebo regionálních právních předpisů k těžbě lesní biomasy;

 

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. mm

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

mm)  „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;

mm)   „dodavatelskou základnou“ se rozumí geografická oblast, ze které pochází vstupní surovina biomasy;

 

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. nn

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad podle definice v čl. 3 bodě 4 směrnice 2008/98/ES;

 

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. uu a (nové)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

uua)   „palivy založenými na bakteriích“ se rozumí kapalná paliva vyrobená na základě růstu bakterií za využití oxidů uhlíku v tocích z plynného odpadu a zbytků vytvořených jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce a nezahrnutelných do jiného systému na snižování emisí;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k příloze IX.

 

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. uu b (nové)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

uub)   „hierarchií způsobů nakládání s odpady“ se rozumí tento druh hierarchie definovaný v čl. 4 odst. 1 směrnice 2008/98/ES.

Odůvodnění

V zájmu jednotnosti by tato směrnice měla použít stejnou definici hierarchie způsobů nakládání s odpady jako směrnice 2008/98/ES.

 

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.

 

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky byly koncipovány tak, aby byly v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES. Za tím účelem členské státy ve zprávách, které vyžaduje čl. 18 písm. c) nařízení (o správě), pravidelně přezkoumají své vnitrostátní politiky a odůvodní veškeré odchylky.

Odůvodnění

Členské státy musí posuzovat soulad mezi vlastními politikami podpory energie z obnovitelných zdrojů a právními předpisy o odpadech, zejména pokud jde o uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady.

 

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Pokud Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 25 nařízení [o správě] zjistí, že plán Unie není kolektivně plněn nebo že není udržena výchozí úroveň podle odstavce 3, použije se čl. 27 odst. 4 uvedeného nařízení.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Článek 3 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 3a

 

Závazné celkové vnitrostátní cíle

 

Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů, vypočtený podle článků 7 až 13, dosáhl v rámci hrubé konečné spotřeby energie v roce 2030 alespoň závazného celkového vnitrostátního cíle daného členského státu týkajícího se podílu energie z obnovitelných zdrojů v daném roce, který je uveden ve třetím sloupci tabulky uvedené v příloze I části A. Tyto závazné celkové vnitrostátní cíle jsou v souladu s cílem minimálně 35% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030. V zájmu splnění cílů stanovených v tomto článku každý členský stát prosazuje a podporuje energetickou účinnost a úspory energie.

 

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.  Členské státy mohou za účelem dosažení cíle Unie a vnitrostátních cílů stanovených v článcích 3 a 3a nebo za účelem dosažení vyšších cílů uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

 

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy. Členské státy mohou stanovit výjimky pro malá zařízení, pokud mohou prokázat, že by administrativní náklady na přímý nebo nepřímý prodej elektřiny na trhu byly nepřiměřené, jakož i pro demonstrační projekty.

 

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Režimy podpory elektřiny vyrobené ze zdrojů biomasy musí být koncipovány tak, aby se předešlo zbytečným narušením trhů s materiály.

Odůvodnění

Za účelem přechodu k oběhovému hospodářství by režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů neměly narušovat hospodářskou soutěž v oblasti dodávek biomasy mezi jednotlivými zainteresovanými odvětvími.

 

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

3.  Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována prostřednictvím otevřených, transparentních, konkurenčních, nediskriminačních nabídek, s výjimkou malých zařízení, demonstračních projektů, a pokud mohou členské státy prokázat, že nabídky nemohou být konkurenceschopné nebo by nevedly k optimálnímu výsledku, tj. k vyšším úrovním podpory anebo k nižším mírám realizace projektu. Podpora může zahrnovat technologicky specifická zadávací řízení.

 

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby žádný režim podpory energie z obnovitelných zdrojů nebyl poskytován na komunální odpad, který nesplňuje podmínky povinností tříděného sběru stanovených ve směrnici 2008/98/ES.

Odůvodnění

Režimy podpory obnovitelných zdrojů energie by neměly podporovat odpady, které nejsou v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, zejména by žádná podpora neměla být přiznána na účely netříděného odpadu. Režimy podpory by se měly týkat výlučně zbytkového komunálního odpadu, tedy tříděného komunálního odpadu, u něhož již není možná další rekuperace či recyklace a jediným možným řešením by byla likvidace.

 

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Členské státy mohou otevřít podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

Odůvodnění

Zavedení povinnosti otevřít režimy podpory také zařízením umístěným v jiných členských státech nemusí nezbytně znamenat úsporné řešení. Takový krok kromě toho vede k tomu, že se trh soustředí v členských státech, v nichž lze dosáhnout co nejvyšší návratnosti. Investoři budou hledat nejefektivnější a nejlevnější místo činnosti. Některé členské státy, zejména ty, které v integrování obnovitelných energií zaostávají, tak budou v nevýhodě. Expanze přeshraničního přenosu elektřiny jakožto nezbytný průvodní jev povinného otevření režimů podpory by vedla ke zvýšení nákladů na přepravu. V důsledku toho by se požadovala další podpora, což by následně zvýšilo náklady. Vzhledem k tomu, že ještě nebylo stanoveno, jak se bude používání režimů podpory také v případě výrobců umístěných v jiných členských státech monitorovat, bude navíc nutné nejdříve dořešit otázku subjektu v rámci národních regulačních orgánů, který se bude zabývat přeshraničními otázkami.

 

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Článek 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů

 

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě, pokud tato paliva nesplňují prahové hodnoty úspor skleníkových plynů podle čl. 26 odst. 7, přičemž se přihlíží ke střední hodnotě odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII, nebo pokud nejsou na základě metodiky stanovené Komisí certifikovány jako biopaliva a biokapaliny s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 0 %. Příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z palmového oleje, bude od roku 2021 činit 0 %. Komise do 31. prosince 2019 stanoví metodiku certifikace biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy definovaných v čl. 2 odst. 2 písm. u). Členské státy mohou stanovit nižší limit a rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy a jiné nezamýšlené dopady na udržitelnost.

 

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje střední hodnota odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin v části A přílohy VIII na základě nejnovějších vědeckých poznatků. Komise do 31. prosince 2019 přezkoumá střední hodnotu odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy u vstupních surovin pro výrobu biopaliv a biokapalin s ohledem na úspory emisí skleníkových plynů spojené s vedlejšími produkty proteinových krmiv a zavede případně samostatné hodnoty pro palmový olej, sojový olej a jiné olejnaté plodiny.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjatý s pozměňovacími návrhy k předchozím pododstavcům a je nezbytný pro zajištění toho, aby hodnoty přílohy VIII části A byly aktualizovány v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.

 

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady oběhového hospodářství, hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy na základě hodnocení životního cyklu emisí a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

 

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění nebo odstranění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin nebo jejich odstranění ze seznamu.

 

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud je vstupní surovina odstraněna ze seznamu v příloze IX, zařízení vyrábějící pokročilá biopaliva z této vstupní suroviny ji mohou používat po dobu pěti let po vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci, které odstraňují vstupní surovinu z přílohy IX, za předpokladu, že jde o pokročilé biopalivo podle článku 2 této směrnice.

Odůvodnění

Zatímco by Komise měla mít možnost navrhnout odstranění suroviny z přílohy IX, hospodářské subjekty by měly mít možnost během přechodného období upravit svůj výrobní postup, aby se do jisté míry ochránily investice.

 

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy zajistí, aby při nastavování politik na podporu výroby paliv ze vstupních surovin uvedených v příloze IX této směrnice byla dodržována hierarchie nakládání s odpady stanovená v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se hledisek životního cyklu při uvažování o celkových dopadech vzniku a řízení různých toků odpadů.

Odůvodnění

Obnovení znění článku 2 směrnice (EU) 2015/1513.

 

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování svého podílu obnovitelné energie pro účely této směrnice, a

a)  odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování souladu s vnitrostátním cílem pro účely této směrnice, a

Odůvodnění

Navrhovaná změna má směrnici přizpůsobit s ohledem na znovuzavedení závazných vnitrostátních cílů uvedených v článku 3a.

 

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování podílu obnovitelné energie přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.

b)  přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu s vnitrostátním cílem přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.

Odůvodnění

Navrhovaná změna má směrnici přizpůsobit s ohledem na znovuzavedení závazných vnitrostátních cílů uvedených v článku 3a.

 

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování podílu obnovitelné energie členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

a)  odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování souladu s vnitrostátním cílem členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

Odůvodnění

Navrhovaná změna má směrnici přizpůsobit s ohledem na znovuzavedení závazných vnitrostátních cílů uvedených v článku 3a.

 

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení podílů obnovitelné energie členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.  Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení shody s cíli členských států v oblasti obnovitelné energie pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

Odůvodnění

Navrhovaná změna má směrnici přizpůsobit s ohledem na znovuzavedení závazných vnitrostátních cílů uvedených v článku 3.

 

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu.

4.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci městské infrastruktury, průmyslových nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu, a vybízejí příslušné místní a regionální orgány k tomu, aby zapracovaly řešení v oblasti vytápění a chlazení založená na obnovitelných zdrojích energie do plánování městské infrastruktury.

 

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie splněn mimo jiné prostřednictvím soustavy dálkového vytápění a chlazení i jiné místní energetické infrastruktury, která využívá značný podíl obnovitelné energie.

Odůvodnění

Aby se zajistila technologická neutralita, mělo by být možné splnit požadavek na využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů také prostřednictvím soustavy dálkového vytápění a chlazení i jiné místní energetické infrastruktury, která využívá značný podíl energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

8.  Členské státy posoudí svůj udržitelný potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie, který zahrnuje prostorovou analýzu oblastí vhodných vzhledem k jejich nízkému ekologickému riziku, a potenciál využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

 

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a pro každou žádost vydá na konci procesu právně závazné rozhodnutí.

 

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána oprávněná žádost o modernizaci. V případě modernizace členské státy zajistí, aby u původního projektu byla zachována práva na užívání sítě bez toho, aby byly dotčeny platné technické požadavky na připojení k síti.

 

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy prostřednictvím svých povolovacích postupů a postupů pro udělování koncesí zajistí, aby do 31. prosince 2020 všechny čerpací stanice nacházející se podél vozovek hlavní sítě ustanovené nařízením (EU) č. 1315/2013 (hlavní síť TEN-T) byly vybaveny veřejně přístupnými dobíjecími stanicemi pro elektrická vozidla. Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 této směrnice, kterými se rozšiřuje oblast působnosti tohoto odstavce na paliva spadající pod článek 25 této směrnice.

Odůvodnění

Studie Evropské komise „Čistá doprava - Podpora členských států při provádění směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva“ považuje požadavek, aby všechny tradiční čerpací stanice poskytovaly dobíjecí stanice pro elektrická vozidla nebo stanice pro doplňování CNG či biomethanu, za velmi efektivní a úsporné opatření na posílení používání elektrických vozidel a alternativních paliv. Opatření, které se bude týkat infrastruktury pro dobíjení a doplňování paliva podél vozovek hlavní sítě TEN-T v rámci celé EU, může mít zásadní význam pro zajištění potřeb cestujících, kteří používají tato vozidla a cestují na velké vzdálenosti v rámci různých zemí.

 

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad, modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení, je-li dostatečné.

Modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16 této směrnice, pokud bylo zajištěno dodržení požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU1a a směrnice Rady 92/43/EHS1b a neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení.

 

____________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

 

1bSměrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

 

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

6.  Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, včetně vlastní spotřeby či v rámci komunit obnovitelné energie, jakož i o přínosech mechanismů spolupráce mezi členskými státy a různých druhů přeshraniční spolupráce.

Odůvodnění

Vzhledem k tomu, že návrh Komise se zaměřuje na vlastní spotřebu a komunity obnovitelné energie, mělo by být obojí v tomto odstavci zmíněno, aby občanům byly známy možnosti a přínosy v této oblasti. Nedostatečnou podporu ze strany veřejnosti rozpoznala Komise jako jeden z důvodů váhavého postoje členských států k využívání mechanismů spolupráce, jako jsou společné projekty uvedené v článku 7 stávající směrnice. Informační a osvětové programy by se proto neměly zaměřovat pouze na přínosy energie z obnovitelných zdrojů, ale i na přeshraniční spolupráci.

 

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 2 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí , že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory . Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.

vypouští se

Odůvodnění

Systém záruk původu by neměl být směšován se systémy podpory obnovitelných energií, ale měl by sloužit pouze jako nástroj pro sledování a započítávání prodeje energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. b – bod ii a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  zelený vodík nebo

Odůvodnění

Energie z obnovitelných zdrojů jsou vysoce volatilní. Vzájemným propojení různých odvětví lze maximalizovat účelnost využívání těchto energií. Nadbytečnou energii lze využít k výrobě kapalných i plynných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a může být později využita například v dopravním či chladírenském odvětví.

 

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. f a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

fa)  zda a v jakém rozsahu zdroj, z něhož byla energie vyrobena, splňuje kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů, která jsou uvedena v článku 26.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a úsporami emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých udržitelných zařízeních na biomasu, ve velkých tepelných čerpadlech získávajících teplo z okolního prostředí, v zařízeních na solární a geotermální energii a ze zbytkového tepla v průmyslových zařízeních a z dalších zdrojů.

Odůvodnění

Doplňuje obnovitelné zdroje energie neuvedené v původním znění.

 

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  V souladu s požadavky na zachování spolehlivosti a bezpečnosti distribuční soustavy, jež se zakládají na transparentních a nediskriminačních kritériích stanovených jejich příslušnými orgány, členské státy:

 

a)   zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav zaručili na svém území přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;

 

b)  stanoví přednostní nebo zaručený přístup elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy;

 

c)   zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav dávali při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost výrobním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie, pokud to bezpečné provozování vnitrostátní elektrické soustavy umožňuje, a aby se tak dělo na základě transparentních a nediskriminačních kritérií. Členské státy zajistí, aby byla přijata náležitá provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, s cílem minimalizovat omezení distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V případě, kdy jsou z důvodu zajištění bezpečnosti vnitrostátní elektrické soustavy a zabezpečení dodávek energie přijata významná opatření k omezení distribuce energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby odpovědní provozovatelé soustavy uvědomili o těchto opatřeních příslušný regulační orgán a uvedli, jaká hodlají přijmout nápravná opatření, aby se předešlo nepřiměřeným omezením.

Odůvodnění

Ve směrnici by měl být ponechán prioritní přístup obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě.

 

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů, přičemž tato spolupráce může přesahovat i hranice členských států, a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

 

Pozměňovací návrh    115

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

a)  podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, regionální nebo místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

 

Pozměňovací návrh    116

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

1.  V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7, a to zejména tím, že podporuje inovativní technologie, jako jsou tepelná čerpadla a geotermální a solární termální technologie.

 

Pozměňovací návrh    117

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodaném pro účely vytápění a chlazení;

b)  celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu dodaných pro účely vytápění a chlazení;

 

Pozměňovací návrh    118

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

c)  podílu energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla či chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

 

Pozměňovací návrh    119

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 5 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  druhu zdroje obnovitelné energie.

d)  druhu zdroje obnovitelné energie a/nebo odpadního tepla či chladu.

Odůvodnění

Musí existovat vhodný politický rámec, který členským státům pomůže plně uchopit potenciál odpadního tepla a poskytne nezbytnou podporu pro jeho využívání. S odpadním teplem by se mělo zacházet podobným způsobem jako s energií z obnovitelných zdrojů a členské státy by měly mít možnost plnit svůj cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, jmenovitě pak v oblasti vytápění, zvýšením podílu odpadního tepla v rámci svých soustav. V souvislosti s plněním povinnosti podle článku 23 by tudíž odpadní teplo či chlad měly být plně zohledněny.

 

Pozměňovací návrh    120

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

1.  S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z paliv vyráběných na základě zachycování a využívání uhlíku a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Definice fosilních paliv vyráběných z odpadu je zavádějící a mohla by vést k tomu, že za energii z obnovitelných zdrojů budou považována fosilní paliva nebo odpad jakéhokoli druhu. V souladu se záměrem návrhu Komise bylo rozhodnuto tuto kategorii přejmenovat.

 

Pozměňovací návrh    121

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 9 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. Minimální podíl stanovený pro rok 2030 se rovná intenzitě emisí skleníkových plynů snížené nejméně o 7 % ve srovnání se stavem v roce 2020. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C. Tento minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro leteckou a lodní dopravu se řídí plánem stanoveným v příloze X části B.

 

Pozměňovací návrh    122

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina;

 

Pozměňovací návrh    123

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

b)  pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, nízkouhlíkových paliv vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce zboží, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

Odůvodnění

Jejich zachycování za pomoci technologií zachycování a opětovného použití uhlíku (CCU) umožňuje průmyslu jejich opětovné použití nízkouhlíkového paliva v odvětvích vyrábějících paliva bez možnosti elektrifikace, jako je výroba tryskového paliva a chemických látek. Mohou proto hrát důležitou roli při snižování množství uhlíku z fosilních surovin získávaných těžbou v energetické skladbě EU a díky přeměně plynů vznikajících při výrobě elektřiny mohou zároveň i nepřímo zvyšovat podíl energie z obnovitelných zdrojů v elektroenergetické síti.

 

Pozměňovací návrh    124

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy mohou navrhnout vlastní vnitrostátní politiku, aby splnily povinnosti stanovené v tomto článku, jako je např. povinnost úspory skleníkových plynů, a mohou tuto politiku uplatnit rovněž na fosilní paliva vyráběná z odpadu za předpokladu, že to nebude v rozporu s cíli oběhového hospodářství a bude dosaženo stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů podle odstavce 1.

Odůvodnění

Povinnost úspory skleníkových plynů by byla optimální z hlediska klimatu, ale Komise se domnívá, že by to vedlo k větší administrativní zátěži. Členské státy by však měly mít možnost navrhnout si svoji vlastní politiku zaměřenou na uplatňování povinnosti týkající využívání energie z obnovitelných zdrojů, jako je např. cíl úspory skleníkových plynů, a zároveň zvážit úsporu fosilních paliv vyráběných z odpadu, a to za předpokladu, že je naplněn minimální podíl energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    125

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Od 1. ledna 2021 členské státy požadují, aby dodavatelé postupně snižovali, až o 20 % do 31. prosince 2030, životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou ve směrnici Rady (EU)2015/652/ES1a.

 

____________________

 

1a Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

Odůvodnění

Ambiciózní cíl snížit intenzitu emisí skleníkových plynů u paliv až o 20 % do roku 2030 je odůvodněný vzhledem k vysokým úsporám emisí skleníkových plynů z již zavedených biopaliv vyráběných z plodin a rovněž větší míře pronikání pokročilých biopaliv a alternativních energií z obnovitelných zdrojů v dopravě na trh. Povinnost snížit emise skleníkových plynů z paliv přenesená na dodavatele paliv se ukázala jako účinný nástroj pro větší účinnost v oblasti klimatu.

 

Pozměňovací návrh    126

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Avšak elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů, které není připojeno k síti, lze započítat v plném rozsahu jako elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.

 

Pozměňovací návrh    127

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Podíl obnovitelné energie v kapalných a plynných palivech používaných v odvětví dopravy se určí na základě podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém vstupu energie použitém k výrobě paliva.

Podíl obnovitelné energie v kapalných a plynných palivech používaných v odvětví dopravy se určí na základě podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém vstupu energie použitém k výrobě paliva pro dopravní účely. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.

Odůvodnění

Předmětem návrhu je to, aby v případě biopaliv a biokapalin používaných v dopravním odvětví bylo rovnocenné prohlášení o původu zrušeno.

 

Pozměňovací návrh    128

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

a)  Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, použije se k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19 se zruší.

 

Pozměňovací návrh    129

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Avšak elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů, které i) vstupuje do provozu ve stejné době, jako zařízení vyrábějící obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v dopravě, nebo později, a ii) není připojeno k distribuční soustavě, lze plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů pro výrobu uvedeného obnovitelného kapalného a plynného paliva nebiologického původu.

Avšak elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu výhradně elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, které i) vstupuje do provozu ve stejné době, jako zařízení vyrábějící obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v dopravě, nebo později, a ii) není připojeno k distribuční soustavě, lze plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů pro výrobu uvedeného obnovitelného kapalného a plynného paliva nebiologického původu.

 

Pozměňovací návrh    130

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Komise vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, včetně elektrické energie, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b). Členské státy vyžadují, aby dodavatelé paliv vkládali do databáze celkový roční objem energie, který dodávají do odvětví dopravy, jak je definován ve jmenovateli podle odst. 1 písm. a). Dodavatelé energie z obnovitelných zdrojů poskytované do dopravy podle definice uvedené v čitateli podle odst. 1 písm. b) jsou povinni zanášet informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Odůvodnění

V zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by měla Komise zřídit databázi na úrovni Unie.

 

Pozměňovací návrh    131

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.

Databáze uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce musí umožňovat sledování transakcí s palivy mezi členskými státy. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem doplnění této směrnice, a to tak, že se stanoví technické specifikace obsahu a použití této databáze.

 

Pozměňovací návrh    132

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].

5.  Komise každoročně zveřejní souhrnné informace z této databáze, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv.

 

Pozměňovací návrh    133

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z plynných emisí vznikajících jako nevyhnutelný a neúmyslný důsledek výroby nebo produkce, jejímž zamýšleným účelem je komerční použití a/nebo prodej, a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

Odůvodnění

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů by měla zajistit, aby Komise měla nezbytné pravomoci k podpoře využívání nízkouhlíkových paliv, neboť tato paliva hrají důležitou roli při snižování objemu uhlíku z fosilních surovin získávaných těžbou v energetické skladbě EU a nepřímo podporují i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    134

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

7.  Pokud si nejnovější technologický vývoj nebo vědecká fakta nevyžádají dřívější úpravu povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku, Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

 

Pozměňovací návrh    135

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

1.  Bez ohledu na to, zda byly suroviny pěstovány na území Unie nebo mimo ni, se energie z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce, pouze pokud splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7:

Odůvodnění

Návrh zahrnuje významné nové prvky, pokud jde o kritéria udržitelnosti a paliva používaná v odvětví dopravy. Proto je nezbytné objasnit, co vše pokrývá termín finanční podpora, aby mohly být zahrnuty také daňové pobídky.

 

Pozměňovací návrh    136

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

c)   způsobilost k finanční podpoře, včetně daňových pobídek, na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

Odůvodnění

The recast Renewable Energy Directive makes major changes to the coverage of the provisions on bioenergy sustainability, notably by extending many of the provisions, for the first time, to biomass fuels such as wood. It also proposes significant changes to the targets relating to biofuels and bioliquids. On this basis, changes are also required to clarify the coverage of the term 'financial support', which in some Member States either does not currently address or may not in future sufficiently address the multiple ways, in addition to direct subsidies, in which the production or use of biomass fuels and other types of bioenergy are promoted or encouraged. For example mechanisms such as tax breaks for the use of biomass fuels based on their supposed carbon neutrality, or blending mandates imposed on providers of biomass or other biofuels, are either already in operation or may be applied in future, and themselves have cost impacts. The terms of the provision on eligibility for financial support should therefore be broadened to ensure it is comprehensive and in line with the spirit of the original Directive.

 

Pozměňovací návrh    137

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí nicméně, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Aby mohly být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce postačí, že splňují kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7. Jejich výroba však musí být v souladu se zásadou hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES a nesmí mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky. Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. 

Odůvodnění

Výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy může odčerpávat zbytky z existujícího využívání materiálu na energii a může odčerpávat odpad z recyklace do energie v rozporu s hierarchií odpadů a cíli oběhového hospodářství. Je nezbytné zavést nová kritéria udržitelnosti, aby bylo zajištěno, že snížení emisí v dopravě podpoří cíle v rámci akčního plánu pro oběhové hospodářství a bude v souladu s hierarchií odpadů EU.

 

Pozměňovací návrh    138

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z odpadů a zbytků ze zemědělské půdy se zohlední pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud provozovatelé přijali opatření za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na kvalitu půdy a uhlík v půdě. Informace o těchto opatřeních se předkládají v souladu s čl. 27 odst. 3.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je nedílně spjat s novými povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    139

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení nebo paliva s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 2 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

 

Pozměňovací návrh    140

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. a a (nové)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  vysoce biologicky rozmanitý les a jiné zalesněné plochy, které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání těchto surovin nebylo v rozporu s účely ochrany přírody;

Odůvodnění

I lesy, které nejsou původními, mohou být zdrojem značné biologické rozmanitosti.

 

Pozměňovací návrh    141

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – návětí

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar, totiž:

c)   vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:

 

Pozměňovací návrh    142

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – písm. c – bod ii

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

ii)   travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené nebo byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu vysoce biologicky rozmanitých travních porostů.

 

Pozměňovací návrh    143

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 4

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

 

Pozměňovací návrh    144

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

5.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

a)  země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenného důkazu o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a

iv)  těžba se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady; a

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba udržuje a zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na státní nebo regionální úrovni;

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa na úrovni dodavatelské základny, které zajišťují, že:

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami postupu povolení k těžbě nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálního dokladu osvědčujícího zákonné právo těžit;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii)  ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;

iv)  těžba se provádí při zohlednění zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti, a to i pokud jde o okolní oblasti, jsou-li těžební činností zasaženy;

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba udržuje nebo zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na státní nebo regionální úrovni; a

 

vi)  jsou uplatňovány přepisy nebo opatření v oblasti ochrany životního prostředí a přírody, jež jsou v souladu s příslušnými standardy v této oblasti uplatňovanými v Unii.

 

Pozměňovací návrh    145

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 1 – bod ii

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;

ii)  předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni a emise z odvětví využívání půdy nepřekračují pohlcení v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady;

 

Pozměňovací návrh    146

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 6 – pododstavec 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni dodavatelské báze systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány nebo zvyšovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

 

Pozměňovací návrh    147

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 6 – pododstavec 3

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

Komise do 1. ledna 2021 prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanoví operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

 

Pozměňovací návrh    148

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 6 – pododstavec 4

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.

Komise ve spolupráci s členskými státy do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období pro roce 2030.

 

Pozměňovací návrh    149

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. a

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

a)   alespoň 50 % u biopaliv, biokapalin a paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

 

Pozměňovací návrh    150

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. b

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

b)   alespoň 60 % u biopaliv, biokapalin a paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

 

Pozměňovací návrh    151

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. c

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

c)  alespoň 65 % u biopaliv, biokapalin a paliv pocházejících z biometanu určených pro použití v dopravě vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

 

Pozměňovací návrh    152

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – písm. d

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

d)  alespoň 70 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 80 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

 

Pozměňovací návrh    153

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy mohou stanovit vyšší hodnoty úspor skleníkových plynů, než jsou hodnoty uvedené v tomto odstavci.

 

Pozměňovací návrh    154

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU nebo pokud je vyrobena v zařízeních přeměněných ze zařízení spalujících tuhá fosilní paliva. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

 

Pozměňovací návrh    155

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 – pododstavec 2 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

První pododstavec se nevztahuje na elektřinu vyráběnou v zařízeních, která nemají povinnost zavádět vysoce výkonné technologie kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU1a za předpokladu, že za běžných provozních podmínek používají pouze paliva vyrobená z biomasy s využitím zbytků ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví.

 

____________________

 

1aSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

Odůvodnění

Přestože vysoká konverzní účinnost je klíčovým prvkem udržitelnosti bioenergie a měla by být zajištěna, existují okolnosti, jako jsou klimatické podmínky, které vedou k nedostatečné poptávce po investicích do kombinované výroby tepla a energie. Tyto okolnosti již řeší článek 14 směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), která se zabývá podporou účinnosti vytápění a chlazení. Mělo by však být zajištěno, že zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu, by měla používat výlučně zbytky, neboť nekonkurují ve využívání materiálu.

 

Pozměňovací návrh    156

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8a.  Komise každé dva roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu a přínosech biopaliv spotřebovaných v Unii, včetně informací o výrobě potravin a krmiv a jiných materiálů a o ekonomické, environmentální a sociální udržitelnosti jak v Unii, tak ve třetích zemích.

Odůvodnění

Opětovné zavedení ustanovení o podávání zpráv (čl. 17 odst. 7 stávající směrnice), která byla v návrhu Komise odstraněna.

 

Pozměňovací návrh    157

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 8 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

8b.  Odchylně od odstavců 1 až 8a tohoto článku, s ohledem na zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se článek 26 této směrnice na tyto regiony nepoužije. Komise do ... [6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria zohledňují zvláštnosti těchto oblastí. Zejména by nejvzdálenější regiony měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Dodávky energie získávané z fosilních paliv v nejvzdálenějších regionech (v některých regionech ve výši 80 % nebo více) vedou k dodatečným nákladům, které se negativně odráží na místním hospodářství a kupní síle obyvatel. Zároveň mají některé z těchto regionů značné zdroje biomasy, kterých by měly být schopny využívat.

 

Pozměňovací návrh    158

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

 

Pozměňovací návrh    159

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 – písm. a

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně;

a)   umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy s rozdílnými parametry udržitelnosti a úspor skleníkových plynů míseny, například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně za předpokladu, že každá dodávka sama o sobě splňuje požadavky stanovené v článku 26 a že jsou zavedeny vhodné systémy k monitorování a měření souladu jednotlivých dodávek s příslušnými požadavky;

 

Pozměňovací návrh    160

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 1 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  S cílem usnadnit přeshraniční obchod a informování spotřebitelů musí záruky původu u obnovitelné energie dodávané do rozvodné sítě obsahovat informace o kritériích udržitelnosti a úsporách emisí skleníkových plynů uvedených v čl. 26 odst. 2 až 7 a mohou být převáděny odděleně.

Odůvodnění

Záruky původu by měly informovat spotřebitele o souladu s kritérii udržitelnosti a o úsporách emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    161

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 2 – písm. a

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;

a)   je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu za předpokladu, že každá dodávka, která je směsí, splňuje požadavky stanovené v článku 26;

 

Pozměňovací návrh    162

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu, přičemž ověření musí také zajistit, aby materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se dodávka nebo její část mohla stát odpadem nebo zbytkem ve smyslu čl. 26 odst. 2 až 7. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh má zajistit soulad s omezením stanoveným pro příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v čl. 25 odst. 1 přílohy IX části B.

 

Pozměňovací návrh    163

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené.

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené v Unii, tak na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy do Unie dovezené. Spotřebitelům jsou zpřístupňovány informace o zeměpisném původu biopaliv, biokapalin a paliv vyráběných z biomasy.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    164

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 4

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

4.   Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2, 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské základny. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

 

Pozměňovací návrh    165

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou. Pokud členský stát vyjádří znepokojení nad způsobem fungování určitého nepovinného režimu, Komise záležitost prošetří a učiní patřičné kroky.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    166

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 7 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    167

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

U vstupních surovin, jejichž produkce vedla k přímé změně ve využívání půdy, např. změně jedné z následujících kategorií půdního pokryvu používaných IPCC: lesní půdy, travnatého porostu, mokřadů, obydlených ploch nebo jiné půdy na ornou půdu nebo trvalé kultury a u nichž se hodnota emisí vyplývajících z přímých změn ve využívání půdy (el) vypočítává v souladu s přílohou V částí C bodem 7, se odhadovaná hodnota emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy považuje za rovnou nule.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 7 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    168

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 . Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

2.   Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských a lesnických surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

 

Pozměňovací návrh    169

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 4

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

4.   Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro zemědělskou a lesnickou biomasu produkovanou v oblastech uvedených v těchto zprávách pro účely čl. 26 odst. 7. Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    170

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.   Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

5.   Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na základě nejnovějšího technologického vývoje a vědeckých poznatků. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI.

Odůvodnění

Souvisí s povinnostmi týkajícími se paliv v dopravě uvedenými v článku 25.

 

Pozměňovací návrh    171

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

1.  Komise sleduje původ biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy spotřebovaných v Unii a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy v Unii a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících zpráv o pokroku členských států požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě], a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií, satelitních údajů a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin.

Odůvodnění

Souvisí s prováděním článku 26.

 

Pozměňovací návrh    172

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a spotřebitelskými organizacemi a občanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. V tomto rámci věnuje zvláštní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv a biokapalin mohla mít na ceny potravin.

2.  Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a spotřebitelskými organizacemi a občanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. V tomto rámci věnuje zvláštní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv, biokapalin a biomasy mohla mít na ceny potravin, ceny zdrojů a používání materiálů.

Odůvodnění

Souvisí s prováděním článku 26.

 

Pozměňovací návrh    173

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 2 a (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  V souvislosti s politikou dekarbonizace odvětví dopravy a oběhového hospodářství zveřejní Komise do 31. prosince 2018 zprávu doplněnou případnými legislativními návrhy o podpoře fosilních paliv vyráběných z odpadu pro účely odvětví dopravy.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    174

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 2 b (nový)

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.  Komise do 31. prosince 2023 posoudí, zda kritéria stanovená v článku 26 účinně zabraňují používání neudržitelné lesní a zemědělské biomasy a řeší problém jejích přímých a nepřímých emisí uhlíku, včetně emisí z oblasti LULUCF, a případně předloží návrh na změnu příslušných požadavků.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacími návrhy k článku 26.

 

Pozměňovací návrh    175

Návrh směrnice

Čl. 30 – odst. 3 – pododstavec 2

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento návrh přihlédne ke zkušenostem s prováděním této směrnice, včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Tento návrh přihlédne ke zkušenostem s prováděním této směrnice, včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, a k technologickému a vědeckému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacími návrhy k článku 25 a 26.

 

Pozměňovací návrh    176

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 4 a 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    177

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 4 a 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    178

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 5, čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 5 a 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 4 a 6 a čl. 28 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je neoddělitelně spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 25 odst. 1.

 

Pozměňovací návrh    179

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 3 – písm. a – vzorec

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

ÚSPORY = (E F(t) – E B /E F(t))

ÚSPORY = (E F(t) – E B) /E F(t)

Odůvodnění

Navrhovaný vzorec je matematicky nesprávný. Dosud platný vzorec je matematicky správný a jeho výsledkem je bezrozměrná veličina, která v poměru ke 100 % udává procentní hodnotu úspor emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    180

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy.

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, se omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv využívaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

Odůvodnění

Měl by zůstat zachován stávající právní stav. Nesmí být opomíjeny úspory emisí také v jiných odvětvích mimo dopravu.

 

Pozměňovací návrh    181

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

vypouští se

Odůvodnění

Tímto se posílí soudržnost cílů v oblasti snížení emisí.

 

Pozměňovací návrh    182

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES ze soukromých domácností, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

c)   biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES, na který se vztahuje tříděný sběr ve smyslu čl. 3 bodu 11 uvedené směrnice;

 

Pozměňovací návrh    183

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  podíl biomasy na průmyslovém odpadu, který není vhodný pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci, včetně materiálů pocházejících z maloobchodu a velkoobchodu a zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy;

d)  zbytky biomasy pocházející z jiné obnovitelné průmyslové výroby, které nejsou vhodné pro využití v potravinovém či krmivovém řetězci či k zpracování na nepotravinářský materiál. Spadají sem také materiály pocházející z maloobchodu a velkoobchodu a chemické výroby založené na biotechnologiích, zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i odvětví rybolovu a akvakultury, ale ne vstupní suroviny uvedené v části B této přílohy.

Odůvodnění

Za pokročilá biopaliva lze považovat pouze zbytky z výroby, které nelze využít nijak jinak v nové potravině, krmivu či nepotravinářském výrobku. Vyplývá to ze zásady oběhového hospodářství a účelného využívání zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    184

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  odpadní vody z lisovny palmového oleje a trsy prázdných palmových plodů;

vypouští se

Odůvodnění

Zbytky vznikající při výrobě rostlinných olejů s vysokým dopadem, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC), by se neměly započítávat jako vhodná vstupní surovina pro pokročilá biopaliva.

 

Pozměňovací návrh    185

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. h

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

h)  tálový olej a dehet z tálového oleje;

vypouští se

Odůvodnění

Tálový olej má široké průmyslové využití. Bez posouzení dopadu nelze vyhodnotit účinek toho, když se přestane využívat.

 

Pozměňovací návrh    186

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. j

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

j)  bagasa;

vypouští se

Odůvodnění

Vstupní suroviny, které slouží k stávajícímu průmyslovému využití a jsou omezeně dostupné, by neměly být podporovány jako pokročilá biopaliva, protože je pravděpodobné, že se vyskytnou nepříznivé dopady v oblasti klimatu a ekonomiky, a protože tyto suroviny musí být nahrazeny ve svých existujících použitích jinými materiály.

 

Pozměňovací návrh    187

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. o

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

o)  podíl biomasy na odpadu a zbytcích z lesnictví a z dřevozpracujících odvětví, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, kal z vláknovin, lignin;

o)  podíl biomasy na zbytkovém odpadu a zbytcích z dřevozpracujících odvětví, který nezpůsobuje nahrazení současného využívání zbytků materiálu, jako jsou kůra, větve, nekomerční pročistky, listí, jehličí, koruny stromů, piliny, hobliny, černý louh, hnědý louh, vláknitý kal, lignin.

Odůvodnění

Tato úprava zajistí soudržnost a upevní zavádění a prosazování pozměňovacího návrhu článku 26 v rámci hierarchie využití výrobků ze dřeva.

 

Pozměňovací návrh    188

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. p

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s);

p)  další nepotravinářské celulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. s), vyjma energetických plodin, které se pěstují na úrodné zemědělské půdě.

Odůvodnění

Energetické plodiny pěstované na úrodné zemědělské půdě musí být vyčleněny, protože způsobují srovnatelné změny ve využití půdy jako využití produkce potravinářských a krmných plodin na biopaliva.

 

Pozměňovací návrh    189

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  další lignocelulózové vláknoviny, jak jsou vymezeny v čl. 2 druhém pododstavci písm. r), s výjimkou pilařského dřeva a dýhařského dřeva;

q)  lignocelulózová biomasa z rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích vysazených na málo úrodné zemědělské půdě a odpady a zbytky z agrolesnických systémů na využívané zemědělské půdě.

Odůvodnění

Definice byla příliš široká, protože vše dřevěné pocházející z lesnictví jako odpad a zbytky je již obsaženo v písmeni o. Pozměňovací návrh navrhuje pouze omezený rozsah písmene q pokrývající využívané zemědělské oblasti, málo úrodnou půdu pro hlavní využití a zbytky a odpad z agrolesnických systémů, větve, kůru, listy apod.

 

Pozměňovací návrh    190

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. q a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qa)  zachycování a využívání uhlíku pro účely dopravy, jedná-li se o energii z obnovitelných zdrojů v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. a).

Odůvodnění

Pokračování stávajícího pravidla. V současnosti existující ustanovení by měla být zachována. Nahrazení uhlíku z fosilních zdrojů a jeho kaskádové využívání jsou relevantním a stále důležitějším příspěvkem k ochraně klimatu.

 

Pozměňovací návrh    191

Návrh směrnice

Příloha IX – část B – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.  

vypouští se

Odůvodnění

Melasa je vedlejší produkt cukrové třtiny využívaný v zemědělsko-potravinářském průmyslu, zejména pak k výrobě droždí. Její uvedení v příloze IX by vedlo k nedostatku surovin, kdy přitom neenergetická odbytiště melasy u ní umožňují významnější zhodnocení z hlediska hierarchie odpadů.

 

Pozměňovací návrh    192

Návrh směrnice

Příloha X – část A

 

Znění navržené Komisí

Část A: Maximální příspěvek kapalných biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin k cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 1

Kalendářní rok

Maximální podíl

2021

7,0 %

2022

6,7 %

2023

6,4 %

2024

6,1 %

2025

5,8 %

2026

5,4 %

2027

5,0 %

2028

4,6 %

2029

4,2 %

2030

3,8 %

 

Pozměňovací návrh

Část A: Maximální příspěvek kapalných biopaliv vyrobených z potravinářských a krmných plodin k cíli EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 7 odst. 1

Kalendářní rok

Maximální podíl

2021

7,0 %

2022

6,3 %

2023

5,6 %

2024

4,9 %

2025

4,2 %

2026

3,5 %

2027

2,8 %

2028

2,1 %

2029

1,4 %

2030

0 %

 

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

ENVI

1.3.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Bas Eickhout

7.3.2017

Projednání ve výboru

29.6.2017

 

 

 

Datum přijetí

23.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

29

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Jo Leinen, Peter Liese, Norbert Lins, Rupert Matthews, Joëlle Mélin, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Mireille D’Ornano, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, Marijana Petir, Bart Staes

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

32

+

ALDE

Catherine Bearder, Gerben-Jan Gerbrandy, Nils Torvalds

ECR

Julie Girling, Rupert Matthews

GUE/NGL

Stefan Eck, Eleonora Forenza, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen, Estefanía Torres Martínez

S&D

Guillaume Balas, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Miriam Dalli, Seb Dance, Jo Leinen, Susanne Melior, Rory Palmer, Massimo Paolucci, Pavel Poc, Evelyn Regner, Daciana Octavia Sârbu, Damiano Zoffoli

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Martin Häusling, Benedek Jávor, Bart Staes

 

29

-

ALDE

Jan Huitema, Anneli Jäätteenmäki, Gesine Meissner

ECR

Arne Gericke, Urszula Krupa, Bolesław G. Piecha, Jadwiga Wiśniewska

EFDD

Mireille D'Ornano, Piernicola Pedicini

ENF

Sylvie Goddyn, Joëlle Mélin

PPE

Pilar Ayuso, Birgit Collin-Langen, Angélique Delahaye, Christofer Fjellner, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Esther Herranz García, György Hölvényi, Peter Jahr, Peter Liese, Norbert Lins, Marijana Petir, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Adina-Ioana Vălean

 

4

0

ECR

Mark Demesmaeker

PPE

José Inácio Faria

S&D

Jytte Guteland, Gilles Pargneaux

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

 

13.10.2017

STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD) )

Zpravodajka: Marijana Petir

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

V návrhu stanoviska Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu o změně směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů se zpravodajka zaměřuje především na otázky důležité pro evropské zemědělství a lesnictví a věnuje se rovněž tématům, která mají dopad na zemědělce, zemědělskou výrobu a venkovské oblasti.

V kontextu povinností, které předpokládá ratifikace Pařížské dohody a často citovaný závazek ke splnění cílů evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky, zpravodajka zastává názor, že by členské státy měly stanovit společný cíl na úrovni nejméně 27 %, který by zahrnoval celou Evropu, co se týká podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii.

Kromě uvedeného cíle je zpravodajka toho názoru, že by měly členské státy zachovat úroveň první generace biopaliv na 7 % hrubé konečné spotřeby energie v odvětví dopravy na úrovni EU až do roku 2030. Aby se předešlo negativním dopadům, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, podíl biopaliv s rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy, a zejména těch, jejichž emise jsou vyšší než 160 gCO2eq/MJ, by se měl omezit a poté snížit.

Zpravodajka zastává názor, že při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie počínaje rokem 2021 musí být členským státům dána možnost nezávisle si stanovit své vlastní úrovně pro příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv vyráběných z biomasy spotřebovaných v dopravě, pokud jsou vyrobené z plodin používaných pro výrobu potravin a krmiv na zemědělské půdě, přičemž se zohlední konkrétní situace každého členského státu. Členské státy by měly mít možnost rozlišovat mezi různými typy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, s přihlédnutím k nepřímé změně ve využívání půdy.

Zároveň musí Unie podpořit využívání „vysoce účinných biopaliv“, u nichž bude docházet k souběžné produkci cenných surovin, jako například krmiv bohatých na bílkoviny. Je rovněž důležité, aby byla tato biopaliva vyloučena z omezení, jak na evropské úrovni, tak na úrovni členských států.

Co se týká odvětví dopravy, zpravodajka zastává názor, že odvětvový cíl pro využívání energie z obnovitelných zdrojů – konkrétně obsah biopaliv nejméně 15 % v případě všech dodavatelů paliv – v silniční a železniční dopravě na evropské úrovni a cíle pro pokročilá biopaliva v období do roku 2030 by měly být ambicióznější, než je navrhováno Komisí.

V souvislosti s revizí a změnou seznamu zdrojů surovin pro pokročilá biopaliva se zpravodajka domnívá, že Komise by měla zavádět případné změny po dohodě s Evropským parlamentem a Radou a nikoli prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, jak se v návrhu uvádí.

Pokud jde o odvětví lesnictví a jeho příspěvek ke společnému cíli EU, zpravodajka vítá zavedení kritérií udržitelnosti pro biomasu. Tato kritéria by se však neměla stanovovat na úrovni lesnického podniku, ale měla by být posuzována ve vztahu k dodavatelské oblasti pro biomasu. Stejné zásady by se měly uplatnit i při dovážení biomasy. Vzhledem k tomu, že lesnictví nespadá do pravomocí EU, EU nemá z právního hlediska možnost vyžadovat od individuálních vlastníků lesa, aby poskytovali informace související s hospodařením v jejich lesích.

Dále není vhodné ani logické požadovat takové informace od vlastníků lesů pro jedno konkrétní zpracování dřeva (na energii), neboť tyto lesy nejsou obhospodařovány výhradně pro energetické účely, ale také za účelem dodávky cenných surovin pro řadu dalších oblastí hospodářství. Návrh by v podobě, v jaké je nyní, následně vytvářel neodůvodněnou administrativní a právní zátěž pro velký počet vlastníků lesa. Přístup EU by namísto toho měl být založen na stávajících právních předpisech a iniciativách členských států.

Závěrem je třeba uvést, že se zpravodajka domnívá, že provedení této směrnice, ale i dosažení cílů by mělo být podporováno robustním monitoringem prostřednictvím centrální databáze, která by propojila vnitrostátní databáze, určené k monitorování sledovatelnosti biopaliv na evropské úrovni. Náročné cíle, jakož i vysoká transparentnost systému pro sledování plnění uvedených cílů jsou jádrem úspěchu evropské politiky pro oblast klimatu a energetiky.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

 

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí k e snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti . Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva .

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a udržitelnému rozvoji na regionální a místní úrovni, včetně venkovských, vzdálených, izolovaných a zeměpisně problematických oblastí nebo regionů s nízkou hustotou obyvatelstva. Snížení emisí skleníkových plynů je zásadně důležité, ale nemělo by soupeřit s jinými cíli v oblasti ochrany životního prostředí.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a)  Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému, dlouhodobého zajištění potravin a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem bude vyžadovat integrovaný rozvoj zaměřený na dosažení udržitelného a nízkoemisního zemědělství a odvětví využívání půdy. K tomuto přechodu budou nutné změny v investicích a pobídkách, jež budou podporovány opatřeními Unie, jako je společná zemědělská politika.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 o zprávě o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů1a ( P8_TA(2016)0292 naléhavě vyzval Komisi, aby zajistila plné provedení směrnice stanovující cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 a aby předložila ambiciózní legislativní rámec pro období po roce 2020, přičemž zdůraznil nutnost stabilního dlouhodobého regulačního rámce včetně unijních a vnitrostátních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie odpovídajících nejúčinnější cestě k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu (pro rok 2050).

 

____________________

 

1a Přijaté texty, P8_TA(2016)0292

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Biopaliva, jež vznikají v důsledku produkce bílkovin, lze používat a hodnotit jako biopaliva první generace. Mají totiž nejen pozitivní dopad na ornou půdu, životní prostředí a emise skleníkových plynů v odvětví dopravy, ale jsou rovněž součástí oběhového hospodářství, neboť tak dochází k recyklaci druhotných produktů; druhotné produkty z těchto plodin rovněž Unii umožňují, aby byla méně závislá na dovozu, a uvolňují ornou půdu ve třetích zemích.

Odůvodnění

Biopaliva z EU jsou vedlejšími produkty produkce vysoce kvalitních bílkovinných plodin, jež jsou v EU velmi zapotřebí, neboť Evropa stále dováží 70 % sójové moučky, aby uspokojila rostoucí poptávku po hospodářských zvířatech. Odvětví biopaliv v EU zpracovávající řepku a obiloviny nyní ročně vyprodukuje 13 milionů tun moučky s vysokým obsahem proteinu, které by jinak byly dovezeny. Toto je konkrétní příklad pozitivního oběhového hospodářství. Menší dovoz ze severní a jižní Ameriky znamená větší dostupnost krmiv a potravin v těchto regionech, což bude mít pozitivní dopad na spotřebitele na celém světě a přispěje k většímu celosvětovému zajištění potravin.

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 c (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6c)  Energie z obnovitelných zdrojů by měla být chápána jako společný evropský výdobytek, který slouží občanům, domácnostem a komunitám. Jak Unie, tak členské státy by proto měly za tímto účelem zavést regulační rámec a konkrétní opatření týkající se obnovitelných zdrojů energie.

Odůvodnění

Definice energie z obnovitelných zdrojů jako společného evropského výdobytku by měla nasměrovat všechna regulační rozhodnutí tak, aby především usilovala o dosažení sociálních cílů, spíše než zisků.

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 d (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6d)  Ačkoli může být zásada oběhového hospodářství uplatněna u všech plodin dávajících vzniknout druhotným produktům, které mohou být použity a hodnoceny jako biopaliva, je přesto nutné připomenout, že výroba biopaliv nesmí vést k odklonu od hlavního účelu těchto plodin.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)  Národní cíle stanovené pro rok 2020 by měly představovat minimální příspěvek členských států do nového rámce na rok 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku; pokud k tomu dojde, měly by příslušné členské státy přijmout vhodná opatření zajišťující, že jejich výchozí úroveň bude zachována, a rovněž přispět do finančního nástroje podle nařízení [o správě].

(9)  Národní cíle a nepřímé cílové hodnoty stanovené pro rok 2020 by měly představovat minimální příspěvek členských států do nového rámce na rok 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů v energetickém odvětví by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku; pokud k tomu dojde, měly by příslušné členské státy přijmout vhodná opatření zajišťující, že jejich výchozí úroveň bude zachována, a rovněž přispět do finančního nástroje podle nařízení [o správě].

Odůvodnění

Udział energii ze źródeł odnawialnych w transporcie, który zostanie osiągnięty w 2020 r., należy traktować jako minimalną podstawę na okres po 2020 r., a obniżenie wspomnianych wielkości powinno być niedopuszczalne. W związku z powyższym, zgodnie z aktualnymi postanowieniami dyrektywy 2009/28/WE, należy utrzymać i w dalszym ciągu zwiększać obowiązkową wartość docelową wynoszącą 10% zużycia paliwa transportowego pochodzącego z zasobów odnawialnych. Ma to zasadnicze znaczenie, gdyż pozwala uniknąć utrudnień w procesie dekarbonizacji w transporcie i tym samym nałożenia większego ciężaru na pozostałe sektory, które nie są objęte systemem handlu uprawnieniami do emisji.

By możliwe było osiągnięcie założeń COP21, należy zwrócić uwagę na sektory źródłowe, które emitują najwięcej gazów cieplarnianych. W tym zakresie sektor transportu emituje jedną czwartą unijnych gazów cieplarnianych i w związku z tym jest drugim pod względem wielkości emitentem (23,2%), bezpośrednio po sektorze „Spalania paliwa i ulotnych emisji z paliw - bez transportu” (55,1%).

Ponadto sama Komisja w swoim raporcie na temat postępów związanych z energią odnawialną ( COM(2015)293 ) potwierdziła pozytywny wpływ docelowego 10-procentowego poziomu wykorzystania energii odnawialnej w transporcie, stwierdzając, że „Dyrektywa w sprawie energii odnawialnej, przewidująca prawnie wiążący 20-procentowy docelowy poziom w UE, 10-procentowe wykorzystanie energii odnawialnej w transporcie oraz wiążące cele krajowe na 2020 r., stanowi integralną część unijnej polityki energetycznej. Stała się ona kluczową siłą napędową europejskich inwestycji globalnych w technologie odnawialne.

 

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(11a)  Členské státy by měly odstranit všechny překážky a sankce týkající se vlastní spotřeby a malých výrobců. Měl by být vytvořen systém veřejné podpory pro malé projekty (soukromé osoby, sdružení vlastníků, obyvatelé stejné čtvrti, vesnice, malé a střední zemědělské podniky a orgány veřejné správy či subjekty působící v sociální oblasti). Podpora těchto odvětví by měla být upřednostněna.

Odůvodnění

Toto vyjasnění je nezbytné, neboť některé členské státy uplatňují vůči vlastní spotřebě různé druhy překážek, což je v rozporu s podporou využívání energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

(13)  Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(15a)  Vzhledem k tomu, že energetická chudoba postihuje přibližně 11 % obyvatelstva Unie, měly by být politiky zaměřené na podporu energie z obnovitelných zdrojů koncipovány tak, aby se účinně posílila celková činnost Unie zaměřená na boj s energetickou chudobou a snížení zranitelnosti spotřebitelů.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33)  Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

(33)  Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení povolovacích postupů spojených s jasnou lhůtou pro přijetí rozhodnutí ohledně výstavby projektu ze strany příslušných orgánů by mělo vést k efektivnějšímu průběhu daných procesů, a tím i ke snížení administrativních nákladů.

(37)  Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení povolovacích postupů spojených s jasnou lhůtou pro usnadnění přijetí konečného rozhodnutí ohledně výstavby projektu ze strany příslušných orgánů by mělo vést k efektivnějšímu průběhu daných procesů, a tím i ke snížení administrativních nákladů.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 50 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(50a)  V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit negativní dopad na jiné účastníky trhu. Režimy podpory by proto měly zmírňovat riziko narušení trhu a narušení hospodářské soutěže.

Odůvodnění

Biomasa, zejména lesní biomasa, je cennou surovinou pro dřevařský průmysl, která posiluje ekonomiku venkovských oblastí v Evropě. Větší poptávka po lesní biomase by proto neměla vést k narušení trhu v daném odvětví.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.

(51)  Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené a nákladnější dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie, zejména biomasu. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné přizpůsobit strategii v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory. Nejvzdálenější regiony by navíc měly být schopny plně využívat své zdroje, a to při dodržení přísných kritérií udržitelnosti a v souladu se specifickými místními potřebami, s cílem zvýšit jejich výrobu energie z obnovitelných zdrojů a posílit jejich energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Dodávání fosilních paliv do nejvzdálenějších regionů (v některých regionech v míře až 80 % nebo ještě vyšší) vede k dodatečným nákladům, které mají nepříznivý dopad na místní hospodářství těchto regionů a na kupní sílu obyvatel. Některé z těchto regionů jsou zároveň bohaté na zdroje biomasy a měly by mít možnost je využívat.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

(57)  Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí, zejména na kvalitu ovzduší, ať již v Unii, nebo mimo ni.

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby revidovaná směrnice podporovala paliva z obnovitelných zdrojů, která jsou zvláště přínosná nejen pro omezení emisí skleníkových plynů, ale i pro kvalitu ovzduší.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 63 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(63a)  U plodin pěstovaných pro biopaliva by měl být podporován výzkum a vývoj, abychom porozuměli jejich přínosu pro biologickou rozmanitost, zásobování bílkovinami a snižování emisí a dále tento přínos prohloubili. Navíc je s ohledem na různé tlaky, jimž zemědělci čelí, i na skutečnost, že vyšší výnos prokazatelně snižuje emise, nutné podporovat výzkum a vývoj v oblasti zemědělských technologií a metod.

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 65

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(65)  Podpora nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z fosilních odpadních toků může rovněž přispět ke splnění cílů energetické diverzifikace a dekarbonizace dopravy. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů uložené dodavatelům pohonných hmot.

vypouští se

Odůvodnění

Podpora fosilních paliv vyráběných z odpadu činí fosilní paliva konkurenceschopnějšími, což jde proti cíli snižování emisí skleníkových plynů a proti podporování využívání obnovitelných zdrojů energie včetně biomasy ze zemědělství a lesnictví. V principu se nezdá důsledné, aby byla do této směrnice zahrnuta fosilní paliva. A to tím spíše, že v případě fosilních paliv vyráběných z odpadů nejsou k dispozici žádné odhady, pokud jde o jejich výkon s ohledem na emise skleníkových plynů nebo požadavky v této oblasti či jakoukoli udržitelnost.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

(66)  Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Vstupní suroviny, které jsou pro pokročilá biopaliva způsobilé, splňují zásadu hierarchie způsobů nakládání s odpady a nevedou k žádným významným narušením trhu s produkty, odpady a zbytky. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 68

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce .

(68)  Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce a zkoumat možnost podpory udržitelného lesního hospodářství ve spojitosti s výrobou místní energie, např. z rašeliny, s cílem maximalizovat dlouhodobé úspory skleníkových plynů.

Odůvodnění

Dosažení úspor emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a uceleným způsobem vyžaduje přístup, který usiluje o vytvoření součinnosti mezi lesnictvím a místně dostupným zdrojem energie, jako je např. rašelina.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 69

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(69)  Biopaliva , biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich , na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů .

(69)  Biopaliva , biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem a je třeba přijmout opatření, která zajistí, aby byly suroviny ve skutečnosti používány způsobem, který je šetrný vůči životnímu prostředí. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používaná k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich , na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů .

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 71

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí ( nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno , že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům). Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva , biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

(71)  Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny, a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské nebo lesní suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských nebo lesních surovin nebrání uvedeným účelům). Udržitelná produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měla být založena na místním a regionálním zpracování zdrojů. Tak by měly být zároveň podpořeny místní a regionální hodnotové řetězce. Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

Odůvodnění

Udržitelná produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy je možná jen tehdy, pokud je založena na místních nebo regionálních hodnotových řetězcích.

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 73

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(73)  Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(73)  Produkce zemědělských vstupních surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by neměla vést k odvodňování neodvodněných rašelinišť nebo mokřadů, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích nebo mokřadech by tak mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna.

Odůvodnění

Využívání neodvodněných rašelinišť k výrobě biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy nemůže být vyloučeno, ale změny půdy, jako je např. odvodňování neodvodněných rašelinišť nebo mokřadů, by vyloučeny být měly jako neudržitelné.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 74

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(74)  V rámci společné zemědělské politiky by zemědělci Unie za účelem získání přímé podpory měli dodržet komplexní soubor environmentálních požadavků. Dodržení uvedených požadavků lze nejúčinněji ověřit v kontextu zemědělské politiky. Zahrnutí uvedených požadavků do režimu udržitelnosti není vhodné, jelikož kritéria udržitelnosti pro bioenergii by měla stanovit objektivní a globálně použitelná pravidla. Ověřování souladu podle této směrnice by s sebou rovněž neslo riziko nadbytečné administrativní zátěže.

vypouští se

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 75

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.

(75)  Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Aniž by byly jakkoli poškozeny primární zdroje, jež mají vysokou hodnotu pro životní prostředí, měly by mít nejvzdálenější regiony možnost využívat své zdroje s cílem zvýšit podíl energie vyrobené z obnovitelných zdrojů a posílit svou energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Tato směrnice by neměla zakazovat využívání biomasy v nejvzdálenějších regionech, například co se týče původních lesů, neboť biomasa je v těchto regionech jedním z hlavních zdrojů. Využívání takových zdrojů je již kontrolováno přísnými kritérii udržitelnosti, která zaručují ekologickou vyváženost této činnosti.

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 76

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

(76)  Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Za všech okolností je třeba se vyhnout zalesňování zemědělské půdy a lesním monokulturám, nepůvodním druhům a veškerým druhům, které mohou být považovány za invazivní. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS24.

_________________

_________________

24 Rozhodnutí Rady 89/367/EHS ze dne 29. května 1989, kterým se zřizuje Stálý lesnický výbor (Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 14).

24 Rozhodnutí Rady 89/367/EHS ze dne 29. května 1989, kterým se zřizuje Stálý lesnický výbor (Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 14).

Odůvodnění

Toto vyjasnění je na jedné straně nutné pro zachování orné půdy pro produkci potravin a na druhé straně proto, že úbytek orné půdy, jakož i lesní monokultury, jež jsou někdy tvořeny nepůvodními druhy, které jsou extrémně škodlivé pro životní prostředí, znemožňují, aby byla dodržena první část tohoto bodu odůvodnění.

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.

(78)  Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny. Zejména je třeba podpořit výrobu obnovitelné energie z biomasy, která má být zahájena v nejvzdálenějších regionech, jež jsou do velké míry závislé na dovozu energie, a to pod podmínkou, že budou dodržována přísná kritéria udržitelnosti pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jež budou přizpůsobena zvláštním podmínkám těchto regionů.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 78 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(78a)  Navzdory obecnému pravidlu, že by se měla započítávat a podporovat elektřina z paliv z biomasy ze zařízení s kapacitou nejméně 20 MW pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, je nutno brát v úvahu skutečnosti, které ovlivňují proveditelnost této technologie. Kombinovaná výroba tepla a elektřiny není vždy tou nejlepší volbou ve smyslu nákladů a přínosů ve venkovských a izolovaných oblastech vysoce závislých na zemědělství, rybolovu a lesnictví nebo s nízkou poptávkou po teplu v důsledku klimatických podmínek. Požadavek uplatňovat vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny by měl podléhat specifické analýze nákladů a přínosů pro tyto lokality.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 84

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

(84)  S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot, a že oblast získávání surovin je v okruhu, který splňuje kritéria pro udržitelnou přepravní vzdálenost. Pokud tento okruh pokrývá území určitého státu, musí subjekt dokládat pouze zemi původu.

Odůvodnění

Aby se zabránilo administrativní zátěži, mělo by být hospodářským subjektům dovoleno používat jako doklad oblast získávání surovin namísto sledování faktické trasy přepravy (přepravní kilometry). Standardní hodnoty v příloze VI ukazují, že prahová hodnota úspory skleníkových plynů u biomasy závisí na přepravní vzdálenosti nepřesahující 2 500 km. Přepravní vzdálenost místní dřevní štěpky je obvykle několik stovek kilometrů. Zařízení využívající místní biomasu proto nemůže dostávat neudržitelnou biomasu, pokud jde o kritérium úspory skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 85

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(85)  Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(85)  Je nezbytné stanovit jasná a vědecky objektivní pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

Odůvodnění

Komise dříve ve svých výpočtech používala nesprávné hodnoty. Je důležité, aby veškerá pravidla byla vědecky objektivní.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a , , geotermální energie , teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

a)  „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární (solární termální a solární fotovoltaická) a geotermální energie, teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod, z bioplynů a z biometanu;

Odůvodnění

Při definici energie z obnovitelných zdrojů je nutné konkrétně zmínit biometan, na který se definice bioplynu nevztahuje v plném rozsahu.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

g)  „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

Odůvodnění

Definice biopaliv by měla zahrnovat jak kapalná, tak plynná biopaliva.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. q

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

q)  „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá), krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin, průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

Odůvodnění

Směrnice by měla podporovat využívání energetických travin s vysokým výnosem (úspora emisí skleníkových plynů, rozvoj biometanu).

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. aa

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

aa)  „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou] nebo skupina zákazníků jednající společně, kteří spotřebovávají energii z obnovitelných zdrojů (již mohou také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jejich prostorách, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb, zemědělské podniky nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

Odůvodnění

Definice musí zahrnovat obnovitelný plyn.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. bb

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

bb)  „vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů;

(Netýká se českého znění.)  

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. dd

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo ignocelulózové vláknoviny;

dd)  „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo ignocelulózové vláknoviny. Dočasné plodiny, jako jsou vedlejší plodiny a krycí plodiny, se nepovažují za hlavní plodiny;

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. dd a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

dda)  „vysoce udržitelnými biopalivy z plodin“ se rozumí biopaliva, která:

 

-   jsou vyráběna z obilovin, jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin, olejnin a luskovin a

 

-   ve srovnání s fosilními palivy uspoří podle metodiky uvedené v čl. 28 odst. 1 alespoň 65 % emisí skleníkových plynů a

 

-   dávají vzniknout vysoce hodnotným bílkovinám, jinému krmivu pro zvířata nebo celulózovým vedlejším produktům a

 

-   jsou vyráběna ze vstupních surovin získaných v souladu s požadavky a standardy stanovenými v článku 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/20131a, včetně omezeného dopadu na potraviny, dostupnost vody, biologickou rozmanitost, zachování rovnováhy ekosystémů a dobrou kvalitu půdy, nebo rovnocennými požadavky a standardy, pokud jsou dovážena ze třetích zemí.

 

___________________

 

1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

Odůvodnění

Biopaliva ze zemědělských plodin, která dosahují snížení emisí skleníkových plynů v souladu s kritérii stanovenými v čl. 26 odst. 7, jsou vyráběna ze vstupních surovin získaných podle přísných pravidel podmíněnosti společné zemědělské politiky a dávají vzniknout cenným druhotným produktům, by se neměla započítávat do stropu stanoveného v článcích 3 a 7.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. jj

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;

jj)  „povolením k těžbě“ se rozumí úřední právo k těžbě lesní biomasy vycházející z právních předpisů členských států;

Odůvodnění

Vnitrostátní okolnosti určují způsob, jakým je poskytováno zákonné právo na těžbu. Některé členské státy neposkytují hospodářským subjektům úřední dokumenty, ale místo toho povolují těžbu jinými způsoby. Výraz „úřední dokument“ je v tomto smyslu rovněž nejednoznačný, a proto by mělo být objasněno, že těžba by měla vždy podléhat právním podmínkám. Tento právní text by měl odrážet tuto rozmanitost postupů.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. nn

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;

nn)  „biologickým odpadem“ se rozumí biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES1a;

 

____________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3),

Odůvodnění

Aby byl zajištěn soulad právních předpisů EU, je nezbytné odkazovat na příslušné definice v jiných příslušných částech právních předpisů EU.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. qq a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qqa)  „biometanem“ se rozumí obnovitelný plyn stejných fyzikálních vlastností jako zemní plyn a získaný buď úpravou bioplynu získaného anaerobní digescí, anebo úpravou pomocí technologie Power to Gas;

Odůvodnění

Při definici energie z obnovitelných zdrojů je nutné konkrétně zmínit biometan, na který se definice bioplynu nevztahuje v plném rozsahu.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. qq b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qqb)  „vedlejším produktem“ se rozumí vedlejší produkt ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice .../2017, kterou se mění směrnice 2008/98/ES.

Odůvodnění

Za účelem dosažení větší harmonizace a zjednodušení právního rámce, a tudíž právní jistoty, je nutné zajistit soudržnost směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších souvisejících legislativních aktů EU. Aby tudíž byl dále posílen soudržný výklad směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších příslušných právních předpisů EU a jejich provádění, měly by být do směrnice o obnovitelných zdrojích energie zařazeny odkazy na definici „vedlejšího produktu“, která je stanovena v rámcové směrnici o odpadech.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 2 – písm. qq c (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

qqc)  „hierarchií způsobů nakládání s odpady “ se rozumí hierarchie způsobů nakládání s odpady ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice .../2017, kterou se mění směrnice 2008/98/ES.

Odůvodnění

Za účelem dosažení větší harmonizace a zjednodušení právního rámce, a tudíž právní jistoty, je nutné zajistit soudržnost směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších souvisejících legislativních aktů EU. Aby tudíž byl dále posílen soudržný výklad směrnice o obnovitelných zdrojích energie a dalších příslušných právních předpisů EU a jejich provádění, měly by být do směrnice o obnovitelných zdrojích energie zařazeny odkazy na definici „hierarchie způsobů nakládání s odpady“, která je stanovena v rámcové směrnici o odpadech.

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.  Členské státy společně zajistí, aby:

 

a)   podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %;

 

b)   příspěvek biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, byly-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, nepřekračoval limit pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie v dopravě v roce 2030 stanovený v čl. 7 odst. 1 a

 

c)   členské státy rovněž společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy pro celou EU činil v roce 2030 nejméně 12 % konečné spotřeby energie v dopravě.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Počínaje 1. lednem 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s touto výchozí úrovní.

3.  Počínaje 1. lednem 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s touto výchozí úrovní, která zahrnují:

 

a)   využívání biopaliv, která vznikají v průběhu zpracování koncentrátu obsahujícího vysoce hodnotnou bílkovinu, jiných krmiv nebo celulózových vedlejších produktů, které podporují cíle zajišťování potravin a přechod k biologickému a oběhovému hospodářství v Unii, a

 

b)   postupné ukončení používání rostlinných olejů v biopalivech a biokapalinách, které vedou ke změnám ve využívání půdy, odlesňování a emisím skleníkových plynů ve třetích zemích.

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a pokročilých biorafinérií.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku a možná omezení sítě. Členské státy mohou přihlížet ke zvláštním charakteristikám samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit využívajících obnovitelnou energii, jakož i k situaci domácností s nízkými příjmy. Členské státy mohou při navrhování režimů podpory zvážit zvláštní charakteristiky různých technologií obnovitelných zdrojů energie.

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, přičemž je nutné přihlížet ke zvláštním charakteristikám samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit využívajících obnovitelnou energii, jakož i k situaci domácností s nízkými příjmy. Tento přístup zajistí, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály, a maximalizuje jejich tržní příjmy. V případě obnovitelných kogeneračních jednotek přihlížejí režimy podpory také k poptávce po teple.

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Pro malá zařízení a pro případy, kde prokazatelně chybí konkurence, mohou mít členské státy časově omezené režimy podpory, které představují výjimku z odstavce 3. Podpora poskytovaná podle odstavce 2 může být omezena na zařízení překračující mezní hodnoty uvedené v článku 11 nařízení o trhu s elektřinou.

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

4.  Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Toto posouzení zohlední rovněž dopad na investice a dopad případných změn těchto režimů podpory na investice. Dlouhodobé plánování, jímž se řídí rozhodnutí o podpoře a o koncipování nové podpory, vychází z výsledků uvedených posouzení.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  Komise každé tři roky podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování pravidel týkajících se režimů podpory se zvláštním důrazem na přístup malých aktérů na trh, úroveň pobídek k investicím a podporu dlouhodobě vysoké úrovně realizace. První z těchto zpráv bude předložena v roce 2021 a bude plně zohledňovat pokyny pro udělování státní podpory po roce 2020.

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Článek 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 5

vypouští se

Otevření režimů podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů

 

1.   Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2.   Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

 

3.   Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.

 

4.   Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.

 

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Od 1. ledna 2021 nesmí pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu příspěvek z jiných biopaliv a biokapalin, než jsou vysoce udržitelná biopaliva z plodin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Od 1. ledna 2021 nesmí pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu příspěvek z vysoce udržitelných biopaliv z plodin představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě; tento limit se přidává k limitu uvedenému v pododstavci 4.

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a.  S cílem podpořit hrubou konečnou spotřebu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou členské státy uplatňovat vnitrostátní režimy podpory prosazující využívání udržitelných biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebiologického původu bez ohledu na to, zda jsou vyráběny ze vstupních surovin uvedených v příloze IX nebo z jiných vstupních surovin, které nejsou potravinářskými nebo krmnými plodinami.

Odůvodnění

Evropská komise navrhla v červenci 2016 závazné vnitrostátní cíle snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo systém obchodování s emisemi. Ambiciózní cíle v oblasti snížení emisí mohou pro některé členské státy vytvořit potřebu zavést velmi vysoké závazky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nebo jiná opatření na podporu udržitelných biopaliv s cílem dosáhnout svých cílů snižování emisí mimo systém obchodování s emisemi. Biopaliva založená výhradně na vstupních surovinách podle přílohy IX nemohou tuto poptávku pokrýt.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Odůvodnění

Evropské právní předpisy v oblasti energie z obnovitelných zdrojů by měly rovněž zaručovat dodržování kaskádového využívání zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.

vypouští se

Odůvodnění

Změna přílohy IX by měla být v pravomoci EP a Rady, a nikoliv Evropské komise. Změna pravidel a narušování rovných podmínek by také mohly vyslat negativní signály investorům. Je třeba se poučit ze zkušeností se stávajícími právními předpisy, pokud jde o plnění cílů EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy do roku 2020.

 

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 5 – pododstavec 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Příspěvek pohonných hmot ze vstupních surovin majících neudržitelné následky, jako je odlesňování ve třetích zemích, a jejich derivátů k podílu obnovitelných zdrojů v dopravě by měl být minimalizován, dokud nebudou zavedeny odpovídající účinné politiky prevence. Tato opatření přijatá ve třetích zemích budou po jejich zavedení vyhodnocena na základě zprávy vypracované Komisí.

 

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

8.  Členské státy provedou posouzení svého potenciálu v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které by mělo zahrnovat prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s malým ekologickým rizikem, a potenciálu v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.

2.  Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a usnadní proces, aby žadatel obdržel právně závazné rozhodnutí. Žadatelé by měli mít možnost předložit veškeré příslušné dokumenty v digitální podobě.

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.

3.  Členské státy ve spolupráci s jednotným administrativním kontaktním místem, provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zřídí jednotnou online informační platformu, která bude obsahovat veškeré relevantní informace o procedurách pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů. Pokud se členský stát rozhodne mít více než jedno jednotné administrativní kontaktní místo, informační platforma nasměruje žadatele na kontaktní místo, které je pro jeho žádost relevantní.

 

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.

4.  Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17. Členské státy se vynasnaží zkrátit trvání povolovacího procesu pod hranici, která je stanovena v tomto odstavci, zejména v případě malých zařízení.

 

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad, modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení, je-li dostatečné.

Modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16, pokud bylo zajištěno dodržení požadavků směrnice Rady 85/337/EHS o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice Rady 92/43/EHS a neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh by pomohl zajistit, aby modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů i nadále probíhala v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí a podléhala kontrole.

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 19 – odst. 7 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Mohou být upřesněny úspory emisí skleníkových plynů.

Odůvodnění

Někteří výrobci mají vyšší úspory emisí skleníkových plynů, než je požadováno – spotřebitelé musí být informováni o kvalitě biometanu.

 

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

3.  Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii a z odpadního tepla a chladu.

 

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

2.  Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v témže hospodářství, obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Zemědělci jsou významnými samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů.

 

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí místní malý nebo střední podnik nebo místní nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů, zastupují přitom převážně místní zájmy a splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. -1 (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-1.  Členské státy společně zajistí, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy, vyjádřený ve vztahu k jejímu podílu na konečné spotřebě energie v daném členském státě a vypočítaný podle metodiky stanovené v článku 7, postupně zvyšoval z úrovně 12 % v roce 2030. Členské státy si mohou stanovit vyšší vnitrostátní cíle. Pro dosažení těchto cílů se jim poskytne možnost vybrat si z různých zdrojů energie, včetně udržitelných biopaliv.

 

Pozměňovací návrh    67

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

S účinností od 1. ledna 2021 členské státy pro dodavatele paliv stanoví povinnost, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli obnovitelnou energii z biopaliv, z pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

 

Členské státy mohou stanovit povinnost zahrnout používání biopaliv vyráběných z plodin. Pokud jde o biopaliva vyráběná z plodin, členské státy mohou zavést stimulační opatření zvýhodňující jejich používání, například stanovením zvláštní povinnosti jejich začlenění do limitu stanoveného v článku 7.

 

Pozměňovací návrh    68

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

Tento minimální podíl pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, z vysoce udržitelných biopaliv z plodin a z elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 8,3 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 4,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

 

Pozměňovací návrh    69

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

a)  pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

Odůvodnění

Při výpočtu jmenovatele by se mělo zohledňovat celé odvětví dopravy, stejně jako je tomu u čitatele.

 

Pozměňovací návrh    70

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

Odůvodnění

Do výpočtu podílu obnovitelných zdrojů energie není vhodné zahrnovat jakýkoli druh fosilního paliva vyprodukovaného bez použití energie z jakéhokoli obnovitelného zdroje. Pokud by tomu tak bylo, činilo by to fosilní paliva konkurenceschopnějšími, a tato varianta by tudíž šla proti zastřešujícímu klimatickému a energetickému cíli snižování využívání fosilních zdrojů energie.

 

Pozměňovací návrh    71

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 4 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,3násobek jejich energetického obsahu. Využívání vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX musí být v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES.

Odůvodnění

Příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B by měl být ambicióznější a omezit se na 4 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu. Měl by být podnícen také příspěvek z biopaliv a bioplynu v leteckém a námořním odvětví.

 

Pozměňovací návrh    72

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a.  Při zavádění svých vnitrostátních systémů členské státy zohlední dostupnost vstupních surovin, technologií a produktů vykazovaných v pololetních zprávách o pokroku v rámci nařízení [o správě].

 

Pozměňovací návrh    73

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 2 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b.  Od 1. ledna 2021 členské státy požadují, aby dodavatelé paliv postupně snížili životní cyklus emisí skleníkových plynů na jednotku energie z paliva a dodané energie až o 20 % do 31. prosince 2030 ve srovnání se základní normou pro paliva uvedenou ve směrnici Rady (EU)2015/652/ES1a.

 

____________________

 

1a Směrnice Rady (EU) 2015/652 ze dne 20. dubna 2015, kterou se stanoví metody výpočtu a požadavky na podávání zpráv podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty (Úř. věst. L 107, 25.4.2015, s. 26).

Odůvodnění

Ambiciózní cíl snížit intenzitu emisí skleníkových plynů u paliv až o 20 % do roku 2030 je odůvodněný vzhledem k vysokým úsporám emisí skleníkových plynů z již zavedených biopaliv vyráběných z plodin a rovněž větší míře pronikání pokročilých biopaliv a alternativních energií z obnovitelných zdrojů v dopravě na trh. Závazek snížit emise skleníkových plynů z paliv založený na dodavatelích paliv se ukázal jako účinný nástroj pro větší účinnost v oblasti klimatu.

 

Pozměňovací návrh    74

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 se použije podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Je-li možné prokázat adicionalitu elektřiny, lze elektřinu pocházející výhradně z obnovitelných zdrojů jako takovou započítat. Komise poskytne pokyny za účelem zavedení postupu prokazování adicionality. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

 

Pozměňovací návrh    75

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 3 – pododstavec 3 – písm. a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používána elektřina, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo použít průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

 

Pozměňovací návrh    76

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

Od 1. ledna 2021 členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh. Členské státy rovněž zavedou nápravná opatření, která se použijí v případě nedodržení předpisů ze strany hospodářských subjektů.

Odůvodnění

Databáze umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy by měla být zprovozněná současně se vstupem této směrnice v platnost.

 

Pozměňovací návrh    77

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Nejpozději do 31. prosince 2021 Komise zřídí specializovanou jednotnou databázi pro sledovatelnost s křížovou kontrolou údajů na úrovni Unie s cílem zajistit, aby byly vnitrostátní databáze vzájemně propojené.

Odůvodnění

Specializovaná jednotná evropská databáze pro sledovatelnost s křížovou kontrolou údajů bude naprosto nezbytná, má-li být zajištěno, aby vnitrostátní systémy byly vzájemně provázané s cílem předcházet a zamezit jakémukoli případnému podvodu. Tato databáze by měla být zprovozněná do konce roku 2021.

 

Pozměňovací návrh    78

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

 

Pozměňovací návrh    79

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

7.  Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Toto posouzení též analyzuje, zda ustanovení tohoto článku účinně zamezují dvojímu započtení energie z obnovitelných zdrojů. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

 

Pozměňovací návrh    80

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy .

c)  způsobilost k finanční podpoře, daňovým pobídkám či jiným politickým opatřením na spotřebu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    81

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s palivovou kapacitou nejméně 2,0 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

 

Pozměňovací návrh    82

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.

Kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy jak na území Unie, tak mimo ni.

 

Pozměňovací návrh    83

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 4 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Odchylně od předcházejících pododstavců, s přihlédnutím ke zvláštnostem těchto území podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, se článek 26 nepoužije na nejvzdálenější regiony. Komise do 6 měsíců od vstupu této směrnice v platnost předloží Parlamentu a Radě legislativní návrh, který stanoví kritéria udržitelnosti a snižování emisí skleníkových plynů pro nejvzdálenější regiony. Tato kritéria zohledňují zvláštnosti těchto oblastí. Zejména by tyto regiony měly být schopny využít plný potenciál svých zdrojů v souladu s přísnými kritérii udržitelnosti s cílem zvýšit výrobu obnovitelných energií a posílit svoji energetickou nezávislost.

Odůvodnění

Dodávání fosilních paliv do nejvzdálenějších regionů (v některých regionech v míře až 80 % nebo ještě vyšší) vede k dodatečným nákladům, které mají nepříznivý dopad na místní hospodářství těchto regionů a na kupní sílu obyvatel. Tyto regiony mají zároveň značné zdroje biomasy, které by měly být schopny využívat.

 

Pozměňovací návrh    84

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b – pododstavec 1 – bod ii a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

iia)  jako oblast s vysokou nebo výjimečnou hodnotou ochrany uznané mezinárodními nebo vnitrostátními systémy certifikace, včetně míst mimořádné všeobecné hodnoty pro lidstvo;

 

Pozměňovací návrh    85

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty o rozloze větší než jeden hektar , totiž:

c)  vysoce biologicky rozmanité travní porosty, včetně zalesněných luk a pastvin, totiž:

 

Pozměňovací návrh    86

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm.

4.  Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

Odůvodnění

Vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel a celosvětové poptávky po potravinách je třeba zemědělské půdy udržovat v dobrém produkčním stavu, tak aby byly zajištěny dodávky potravin ve všech členských státech. Návrh také předpokládá, že energetické využití veškeré zemědělské biomasy, která se pěstuje na rašeliništích, je udržitelné. Aktuálně již existují a nově se objevují postupy využívání rašelinišť, která jsou již způsobilá pro zemědělství, což má klimatické a jiné environmentální přínosy, např. z hlediska biologické rozmanitosti a ochrany vod.

 

Pozměňovací návrh    87

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod. i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě nebo rovnocenného důkazu o zákonném právu na těžbu a v rámci vnitrostátních nebo regionálních úředně vyhlášených hranic.

Odůvodnění

V různých zemích existují různé praktiky a postupy, které zaručují zákonnost těžby.

 

Pozměňovací návrh    88

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod iii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iii)  jsou chráněny oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh umožňuje objasnit provádění a uvádí text do souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b) a bodem odůvodnění 76.

 

Pozměňovací návrh    89

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod iv

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)  dopady během těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány; a

iv)  těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a

Odůvodnění

„Minimalizovat“ není jasně definovaný pojem a je obtížné jej v praxi prokázat a vykonávat nad ním dohled. V právním textu je tedy lepší se mu vyhnout.

 

Pozměňovací návrh    90

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. a – bod v

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

v)  těžba udržuje a zvyšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na úrovni státu nebo na úrovni regionu;

Odůvodnění

Produkční kapacita je statický pojem, zatímco produktivita zahrnuje myšlenku, že kapacita není lineární a předem určená, ale že při správném obhospodařování lze těžit víc a zároveň víc také pěstovat. S přihlédnutím k multifunkční úloze lesů a sociálně-ekonomickým službám, které v určitých zeměpisných oblastech poskytují, by mohlo být udržitelné těžby nejlépe dosaženo na regionální nebo vnitrostátní úrovni. Toto ustanovení by se mělo týkat všech lesů na úrovni státu nebo regionu.

 

Pozměňovací návrh    91

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:

b)  nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li poskytnuty doplňující informace pro posouzení zákonnosti a postupů obhospodařování lesa na úrovni dodavatelské základny, které zajišťují, že:

Odůvodnění

V různých zemích existují různé praktiky a postupy, které zaručují zákonnost těžby. Proces těžby obvykle zahrnuje různé postupy, které dohromady tvoří postup povolení k těžbě.

 

 

Pozměňovací návrh    92

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

i)  těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

i)  těžba probíhá v souladu s podmínkami postupu povolení k těžbě nebo rovnocenného vnitrostátního či regionálního dokladu osvědčujícího zákonné právo těžit;

Odůvodnění

V různých zemích existují různé praktiky a postupy, které zaručují zákonnost těžby.

 

Pozměňovací návrh    93

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod iii

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iii)  jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;

iii)  jsou chráněny oblasti určené právními předpisy nebo příslušnými orgány k podpoře zachování biologické rozmanitosti nebo pro účely ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů, a to i pokud jde o oblasti určené mezinárodním nebo vnitrostátním právem a také evropskými, vnitrostátními a regionálními orgány;

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh vyjasňuje provádění a uvádí text do souladu s čl. 26 odst. 2 písm. b) a bodem odůvodnění 76.

 

Pozměňovací návrh    94

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod iv

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

iv)  dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;

iv)  těžba se provádí způsobem, který zohledňuje zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti; a

Odůvodnění

„Minimalizovat“ není jasně definovaný pojem a je obtížné jej v praxi prokázat. Praktičtější je uložit hospodářskému subjektu, aby prokázal, že jeho postupy obhospodařování lesa během těžby přihlížejí k zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti.

 

Pozměňovací návrh    95

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 5 – písm. b – bod v

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

v)  těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

v)  těžba udržuje nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa na úrovni státu nebo regionu.

Odůvodnění

Produkční kapacita je statický pojem, zatímco produktivita zahrnuje myšlenku, že kapacita není lineární a předem určená, ale že při správném obhospodařování lze těžit víc a zároveň víc také pěstovat. S přihlédnutím k multifunkční úloze lesů a sociálně-ekonomickým službám, které v určité zeměpisné oblasti poskytují, by mohlo být udržitelné těžby nejlépe dosaženo na regionální nebo vnitrostátní úrovni. Mezi členskými státy a třetími zeměmi by neměly existovat žádné rozdíly.

 

Pozměňovací návrh    96

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), jsou-li na úrovni dodavatelské základny poskytnuty dodatečné informace založené na odpovídajících inventurních údajích v zájmu prokázat udržování nebo zvýšení dlouhodobých zásob uhlíku;

Odůvodnění

Zásoby uhlíku je nezbytné posoudit a měřit v dlouhodobých intervalech, aby bylo možné získat spolehlivé údaje o růstu nebo výnosu. Údaje by měly být založeny na odpovídajících inventurních údajích z oblastí, které jsou dostatečně velké na to, aby byly údaje spolehlivé. Tento pozměňovací návrh je v souladu s logikou uvedenou v článku 2, který „úroveň lesnického podniku“ nahrazuje pojmem „dodavatelská základna“.

 

Pozměňovací návrh    97

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 6 – pododstavec 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.

Komise ve spolupráci se Stálým lesnickým výborem do 31. prosince 2026 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6 na období po roce 2030.

Odůvodnění

Přezkum v roce 2023 je příliš brzy a možné změny pro období roku 2030 způsobují zbytečnou nejistotu a administrativní zátěž a náklady. Je lepší sladit přezkum a případný návrh změn pro období po roce 2030 s harmonogramem celé směrnice ve spolupráci se Stálým lesnickým výborem.

 

Pozměňovací návrh    98

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

c)  alespoň 60 % v případě výroby elektřiny, tepla a chladu z bioplynu a paliv z plynné biomasy vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

Odůvodnění

To by mohlo vést ke svévolnému a neoprávněnému zvýšení prahových hodnot pro snížení emisí skleníkových plynů od roku 2021 u biopaliv a biokapalin a od roku 2026 u pevných paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    99

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 7 – pododstavec 1 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

d)  alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z pevných paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021. Komise s ohledem na technologický pokrok posoudí, zda u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026, zavede minimální prahovou hodnotu ve výši 85 %. Komise případně navrhne revizi tohoto odstavce prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci.

Odůvodnění

Bioplyn, jako je biometan získávaný metanizací, je ve středu zájmu z hlediska skleníkových plynů, ale i z hlediska oběhového hospodářství a udržitelného zemědělství. Metanizace umožňuje využívat hnůj a efektivněji nakládat s odpadními vodami. Tento postup umožňuje výrobu účinných organických hnojiv. Příliš vysoká prahová hodnota by mohla omezit rozvoj této technologie, která má velký hospodářský přínos a zároveň přispívá k životnímu prostředí a klimatu.

 

Pozměňovací návrh    100

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

9.  Pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí členské státy, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, odmítnout zohlednit biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem.

9.  Pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí členské státy, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, odmítnout zohlednit paliva z biomasy, biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem.

Odůvodnění

V návrhu Komise byla biomasa obzvláště zdůrazněna a byla zavedena zvláštní ustanovení upravující tuto vstupní surovinu. Za účelem jasnosti je doplnění pojmu navržené v tomto pozměňovacím návrhu důležité.

 

Pozměňovací návrh    101

Návrh směrnice

Čl. 26 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

10.  Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

 

Tato dodatečná kritéria musí být odůvodněná a musí zohledňovat fungování vnitřního trhu.

 

Kritéria týkající se udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se uplatňují podobně na biopaliva, biokapaliny a biomasu vyráběné v EU nebo dovážené ze třetích zemí.

Odůvodnění

Podle ustanovení čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU by měly mít členské státy možnost zavést podle potřeby další požadavky na udržitelnost, aby zmírnily nebo odstranily nepříznivé dopady podpory využívání biopaliv a biokapalin kromě paliv z biomasy.

 

Pozměňovací návrh    102

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Až do prvního bodu shromažďování biomasy by mohl být použit audit první nebo druhou stranou. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

 

Pozměňovací návrh    103

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 4 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 26 odst. 2 3, 4 , 5 a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni dodavatelské základny. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) bodu ii).

Odůvodnění

Úroveň dodavatelské základny by měla být zachována v rámci celé směrnice.

 

Pozměňovací návrh    104

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 5 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

S cílem zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména předcházet podvodům, může Komise podrobně stanovit prováděcí pravidla včetně adekvátních norem spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly. Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž a možnosti použít audit první nebo druhou stranou až do prvního bodu shromažďování biomasy. Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

 

Pozměňovací návrh    105

Návrh směrnice

Čl. 27 – odst. 7 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

7a.  Komise může kdykoliv ověřit spolehlivost údajů, které se týkají plnění kritérií udržitelnosti nebo úspor emisí skleníkových plynů, předložených hospodářskými subjekty působícími na trhu Unie nebo tak učinit na žádost členského státu.

Odůvodnění

Mělo by být jasně stanoveno, že by Komise měla mít pravomoc a možnost přijmout nezbytné opatření z vlastní iniciativy nebo na žádost členských států s cílem zajistit důvěryhodnost systému a dodržování právních předpisů a předcházet jakémukoli podvodu.

 

Pozměňovací návrh    106

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy mohou Komisi předložit zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 . Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

2.  Do roku 2021 členské státy předloží Komisi zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003. Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Tato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

_________________

_________________

35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

 

Pozměňovací návrh    107

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit nebo revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv , biokapalin a paliv z biomasy . Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI

Komise provádí průběžně přezkum příloh V a VI s cílem doplnit, avšak nikoli revidovat v odůvodněných případech hodnoty pro způsoby výroby biopaliv , biokapalin a paliv z biomasy . Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V a v části B přílohy VI

Odůvodnění

Komise by neměla mít pravomoc revidovat hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy ani měnit metodiku uvedenou v části C přílohy V a v části B přílohy VI bez projednání návrhů s Evropským parlamentem a Radou jako spoluzákonodárci.

 

Pozměňovací návrh    108

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 5 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V nebo VI měla být pozměněna , je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32 .

Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V nebo VI měla být pozměněna, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Ke zprávě se v případě potřeby přiloží legislativní návrhy, kterými se mění příloha V nebo VI.

Odůvodnění

Komise by neměla mít pravomoc revidovat hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy ani měnit metodiku uvedenou v části C přílohy V a v části B přílohy VI bez projednání návrhů s Evropským parlamentem a Radou jako spoluzákonodárci.

 

Pozměňovací návrh    109

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C přílohy V a části B přílohy VI , může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace včetně definic , konverzních faktorů, výpočtu ročních emisí z pěstování a/nebo úspor emisí způsobených změnami v nadzemních a podzemních zásobách uhlíku na již obdělávané půdě, výpočtu úspor emisí ze zachycování uhlíku, náhrady uhlíku a geologického ukládání uhlíku . Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

6.  Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C přílohy V a části B přílohy VI, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace včetně definic. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2.

Odůvodnění

Komise by neměla mít pravomoc revidovat hodnoty pro způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy ani měnit metodiku uvedenou v části C přílohy V a v části B přílohy VI bez projednání návrhů s Evropským parlamentem a Radou jako spoluzákonodárci.

 

Pozměňovací návrh    110

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021 .

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 1. ledna 2021 .

Odůvodnění

Akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 5 a 6 by měly být z tohoto odstavce vypuštěny.

 

Pozměňovací návrh    111

Návrh směrnice

Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 5 , čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 a čl. 28 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Odůvodnění

Akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 5 a 6 by měly být z tohoto odstavce vypuštěny.

 

Pozměňovací návrh    112

Návrh směrnice

Čl. 33 – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. Členské státy stanoví systém sankcí za porušení předpisů.

 

Pozměňovací návrh    113

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 1 – písm. a – odst. 1

 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

E = eec + el + ep + etd + eu – esca – eccs – eccr,

E = eec + el + ep + etd + eu – esca– eccs – eccru,

Odůvodnění

eccru = úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku nebo jeho použitím.

 

Pozměňovací návrh    114

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 3 se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně řízení plodin, a používání organických pomocných půdních látek (např. kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotyčné suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.

6.  Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 3 se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (např. kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotyčné suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů, nebo přispívají k omezení využívání dusíkatých hnojiv vyráběných z fosilních zdrojů.

Odůvodnění

Měly by být zohledněny veškeré přínosy spojené s fermentací, pokud přispívají k dosažení cílů evropských politik. Fermentace umožňuje výrobu organických hnojiv, která nahrazují dusíkatá hnojiva. Spadá tedy do rámce oběhového hospodářství coby udržitelný zemědělský postup. Vzhledem k tomu, že se fermentace vyskytuje v pozměňovacích návrzích Komise, mělo by být možné tuto část přílohy změnit.

 

Pozměňovací návrh    115

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 11 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení.

 

Pozměňovací návrh    116

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se v energetice nebo odvětví dopravy .

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou nebo využitím uhlíku z CO2, eccru, který vzniká při výrobě biopaliva nebo biokapaliny, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, který je určen ke komerčnímu použití.

Odůvodnění

Změny metodiky výpočtu úspor emisí skleníkových plynů, které navrhuje Komise, by bránily zachycení a náhradě uhlíku nebo jeho použití namísto toho, aby je podporovaly. Tento technologicky neutrální pozměňovací návrh by zachycování a náhradu uhlíku podněcoval bez ohledu na konečné použití.

 

Pozměňovací návrh    117

Návrh směrnice

Příloha V – část C – bod 18 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + e l + esca plus ty podíly e p, e td , eccs, a eccr , které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětný účel místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + e l + esca plus ty podíly e p, e td , eccs, a eccru , které se vztahují na výrobní kroky až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětný účel místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

 

Pozměňovací návrh    118

Návrh směrnice

Příloha V a (nová)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

PŘÍLOHA Va

 

Výrobní kritéria pro fosilní energie

 

1)   Za každou kWh energie z fosilních zdrojů, která je uvedena na evropský trh, musí být prokázáno dodání ekvivalentního množství (1 kWh) energie z obnovitelných zdrojů. To lze doložit osvědčeními o příslušných investicích do zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo zaplacením vkladů do zřizovacího fondu, jež jsou využity k rychlému rozšiřování obnovitelných zdrojů energie.

 

2)   Výroční zpráva uhelného, plynárenského a ropného průmyslu Komisi o skutečné výrobě fosilních paliv a emisích skleníkových plynů, které z této výroby vznikají. Tyto zaznamenané hodnoty se následně musí použít jako referenční fosilní palivo, aby se mohlo porovnat, kolik emisí skleníkových plynů bylo používáním biopaliv uspořeno, přičemž se klasifikují podle jejich domovského regionu a množství spotřebovaného v konkrétních členských státech.

 

3)   Výroční zpráva uhelného, plynárenského a ropného průmyslu Komisi o množstvích ropy a zemního plynu, které se ztratily v důsledku úniku, výpočet jejich emisí a doplnění těchto údajů k hodnotě emisí skleníkových plynů (referenční fosilní palivo).

 

4)   Výroční zpráva uhelného, plynárenského a ropného průmyslu Komisi o množstvích ropy a zemního plynu, které se ztratily v důsledku nehod nebo katastrof, výpočet jejich emisí a doplnění těchto údajů k hodnotě emisí skleníkových plynů (referenční fosilní palivo).

 

5)   Výroční zpráva uhelného, plynárenského a ropného průmyslu Komisi o dodržování lidských práv, minimálních mzdách a tělesném zdraví pracovníků ve výrobním zařízení a regionu, jakož i o bezpečnostních opatřeních přijatých na ochranu zdraví a životů obyvatelstva v daném regionu.

 

6)   Každoroční zveřejnění zpráv obdržených Komisí.

 

7)   Zvláštní požadavky na vysoce rizikové využívání fosilních paliv (např. hluboká voda, ropný písek) týkající se možného znečištění moře, pláže či pozemků, jakož i povinnost úplné rekultivace oblasti postižené výrobou ropných písků nebo těžbou uhlí a čištění použité vody; jinak zejména penále.

 

8)   Výroční zpráva uhelného, plynárenského a ropného průmyslu Komisi o stávajících, hospodářsky životaschopných zdrojích, nově získaných vkladech, hospodářském dosahu a zajištěných zásobách pro budoucí generace.

 

9)   Důkazy o používání nejlepších dostupných ekologických způsobů výroby a dodavatelských technologií pro těžbu uhlí, zemního plynu a ropy.

 

10)   Povinné roční úspory emisí skleníkových plynů v průzkumu, výrobě, dopravě a rafinaci ropy ve výši nejméně 2,5 %.

 

11)   Zvýšení podílu výroby ropy z recyklačních procesů v portfoliu ropných společností (např. z plastových výrobků či odpadů) nejméně o 5 % ročně.

Odůvodnění

Informace o výrobních kritériích pro uvedení fosilních paliv a fosilních zdrojů energie na trh Evropské unie jsou nezbytné pro zaručení spravedlivé hospodářské soutěže a zajištění kontroly a transparentnosti.

 

Pozměňovací návrh    119

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 1 – písm. a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

E = eec + el + ep + etd + eu - esca– eccs - eccr,

E = eec + el + ep + etd + eu - esca– eccs - eccru,

 

Pozměňovací návrh    120

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 1 – písm. a – odst. 2 – pododstavec 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

eccr = úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku.

eccru = úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku nebo jeho použitím.

 

Pozměňovací návrh    121

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6.  Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 3 se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně řízení plodin, a používání organických pomocných půdních látek (např. kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotyčné suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.

6.  Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 3 se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (např. kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotyčné suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů, nebo přispívají k omezení využívání dusíkatých hnojiv vyráběných z fosilních zdrojů.

Odůvodnění

Měly by být zohledněny veškeré přínosy spojené s fermentací, pokud přispívají k dosažení cílů evropských politik. Fermentace umožňuje výrobu organických hnojiv, která nahrazují dusíkatá hnojiva. Spadá tedy do rámce oběhového hospodářství coby udržitelný zemědělský postup. Vzhledem k tomu, že se fermentace vyskytuje v některých pozměňovacích návrzích Komise, mělo by být možné tuto část přílohy změnit.

 

Pozměňovací návrh    122

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 11 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím plynné palivo z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím plynné palivo z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení.

 

Pozměňovací návrh    123

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 11 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevné palivo z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná referenčnímu fosilnímu palivu ECF(el) stanovenému v bodě 19 této přílohy. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné síti.51

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím pevné palivo z biomasy, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná referenčnímu fosilnímu palivu ECF(el) stanovenému v bodě 19 této přílohy. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení.51

__________________

__________________

51 Způsoby výroby pevného paliva z biomasy vedou ke spotřebě a výrobě týchž komodit v různých fázích dodavatelského řetězce. Pokud by byly pro dodávky elektrické energie pro zařízení vyrábějící pevné palivo z biomasy a referenční fosilní palivo použity různé hodnoty, byly by uvedeným způsobům výroby přiděleny umělé úspory emisí skleníkových plynů.

51 Způsoby výroby pevného paliva z biomasy vedou ke spotřebě a výrobě týchž komodit v různých fázích dodavatelského řetězce. Pokud by byly pro dodávky elektrické energie pro zařízení vyrábějící pevné palivo z biomasy a referenční fosilní palivo použity různé hodnoty, byly by uvedeným způsobům výroby přiděleny umělé úspory emisí skleníkových plynů.

 

Pozměňovací návrh    124

Návrh směrnice

Příloha VI – část B – bod 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

15.  Úspory emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, přímo souvisejí s výrobou paliva z biomasy, jíž jsou přiřazeny, a omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se k náhradě CO2 z fosilních paliv v energetice a odvětví dopravy.

15.  Úspory emisí CO2, které vznikají při výrobě biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, zachycením, náhradou nebo využitím uhlíku, eccru, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se pro komerční účely.

Odůvodnění

Možné použití CO2 zachyceného během výroby biopaliv by mělo zůstat neomezené, aby byli účastníci trhu podněcováni k zavádění technologií na zachycování CO2.

 

Pozměňovací návrh    125

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  podíl biomasy na směsném komunálním odpadu, nikoli však tříděný domácí odpad, který spadá pod cíle recyklace podle čl. 11 odst. 2 písm. a) směrnice 2008/98/ES;

vypouští se

Odůvodnění

Směsný odpad nemůže být zařazen do kategorie pokročilých biopaliv. Organická složka se musí třídit.

 

 

Pozměňovací návrh    126

Návrh směrnice

Příloha IX – část A – písm. g a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ga)  zbytky vznikající při extrakci olivového oleje, pokud byly dodrženy odvětvové normy pro zpracování vstupní suroviny;

Odůvodnění

Doplnění vstupních surovin, které dávají do oběhu nové zemědělské zbytky, do pokročilých paliv by mělo evropskému zemědělství umožnit hrát větší úlohu při dekarbonizaci dopravy v Unii.

 

Pozměňovací návrh    127

Návrh směrnice

Příloha IX – část B – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  melasy vyrobené jako vedlejší produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.

c)  melasy vyrobené jako druhotný produkt rafinace cukrové třtiny nebo cukrové řepy, pokud byly dodrženy nejlepší odvětvové normy pro extrakci cukru.

Odůvodnění

Pojem „vedlejší produkt“ není v metodice definován. Měl by se proto používat správný odborný termín „druhotný produkt“.

 

Pozměňovací návrh    128

Návrh směrnice

Příloha X – část B

 

Znění navržené Komisí

Část B: Minimální podíly energie z pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy, fosilních paliv vyráběných z odpadu a elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

1.5 %

2022

1.85 %

2023

2.2 %

2024

2.55 %

2025

2.9 %

2026

3.6 %

2027

4.4 %

2028

5.2 %

2029

6.0 %

2030

6.8 %

 

Pozměňovací návrh

Část B: Minimální podíly energie z pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

3,0 %

2022

3,35 %

2023

3,70 %

2024

4,05 %

2025

4,40 %

2026

5,10 %

2027

5,90 %

2028

6,70 %

2029

7,50 %

2030

8,30 %

Odůvodnění

EU potřebuje ambicióznější cíle pro pokročilé zdroje obnovitelné energie.

 

Pozměňovací návrh    129

Návrh směrnice

Příloha X – část C

 

Znění navržené Komisí

Část C: Minimální podíly energie z pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

0.5 %

2022

0.7%

2023

0.9 %

2024

1.1 %

2025

1.3 %

2026

1.75 %

2027

2.2 %

2028

2.65 %

2029

3.1 %

2030

3.6 %

 

Pozměňovací návrh

Část C: Minimální podíly energie z pokročilých biopaliv a bioplynu vyráběných ze vstupních surovin uvedených v části A přílohy IX, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1

Kalendářní rok

Minimální podíl

2021

0.5 %

2022

0.7%

2023

0.9 %

2024

1.1 %

2025

2.3 %

2026

2.75 %

2027

3.2 %

2028

3.65 %

2029

4.1 %

2030

4.6 %

Odůvodnění

EU potřebuje ambicióznější cíle pro pokročilé zdroje obnovitelné energie.

 

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

AGRI

1.3.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Marijana Petir

15.2.2017

Datum přijetí

2.10.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

17

1

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Nuno Melo, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Angélique Delahaye, Norbert Lins, Hannu Takkula, Tom Vandenkendelaere

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

26

+

PPE

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Peter Jahr, Norbert Lins, Nuno Melo, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Paolo De Castro, Viorica Dăncilă

ECR

Richard Ashworth, Jørn Dohrmann, Zbigniew Kuźmiuk, James Nicholson

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Hannu Takkula

ENF

Edouard Ferrand, Philippe Loiseau

NI

Diane Dodds

 

17

-

S&D

Eric Andrieu, Nicola Caputo, Jean-Paul Denanot, Maria Noichl, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

GUE/NGL

Matt Carthy, Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp, Maria Lidia Senra Rodríguez

Verts/ALE

José Bové, Martin Häusling, Bronis Ropė

EFDD

John Stuart Agnew, Giulia Moi, Marco Zullo

 

1

0

ECR

Beata Gosiewska

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

 

 

 

3.10.2017

STANOVISKO Petičního výboru

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

( COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382 (COD) )

Zpravodajka: Eleonora Evi

 

 

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Tento návrh se především zaměřuje na obavy občanů vyjadřované prostřednictvím petic týkajících se energie z obnovitelných zdrojů.

Přístup použitý v tomto návrhu podporuje celkový rámec pro energii z obnovitelných zdrojů koncipovaný tak, aby bylo dosaženo cílů pro rok 2030 s ohledem na reálné dosažení dlouhodobých cílů pro rok 2050, konkrétně dosažení cíle 100% podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2050.

Navržený cíl podílu obnovitelné energie v Unii stanovený Komisí ve výši nejméně 27 % do roku 2030 je na nižší úrovni, než je potenciál EU. Odhady ukazují, že v roce 2030 je potenciálně možné dosáhnout 45% podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie v EU. S přihlédnutím k tomu, že EU musí dosáhnout současného cíle pro podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie stanoveného v hodnotě 20 %, což závisí na právně závazných vnitrostátních cílech stanovených do roku 2020, cíl stanovený ve výši 35 % v roce 2030, jak je uveden v tomto návrhu, by každopádně znamenal velmi výrazné zlepšení. Toto úsilí je nutné proto, aby byla Unie schopna se reálně posunout ke splnění dlouhodobých cílů pro rok 2050.

 

Navíc tento návrh uvádí, že politiky zaměřené na podporu energie z obnovitelných zdrojů by měly doplňovat a účinně posilovat celkovou činnost Unie zaměřenou na řešení energetické chudoby a snížení zranitelnosti spotřebitelů, neboť energetická chudoba postihuje 11 % obyvatelstva EU. Tyto údaje, které vyplývají z četných studií, jasně ukazují, že značný rozsah tohoto problému je způsoben stoupajícími cenami energií, vyšším počtem rodin s nízkými příjmy a špatnou energetickou účinností jejich bydlení.

 

Tento návrh má za cíl obnovení vnitrostátních závazných cílů. Výhled závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na úrovni členských států je v souladu s názory již vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Výhled rámce pro energii z obnovitelných zdrojů by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho Komise ve svém hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 30. listopadu 2016, které provedla v rámci iniciativy REFIT, uvádí, že v mnoha členských státech jsou vnitrostátní závazné cíle nejdůležitějším hybatelem politiky zaměřené na obnovitelné zdroje a příslušné investice.

 

Definice energie z obnovitelných zdrojů jako evropského společného výdobytku, obsažená v tomto návrhu, by měla nasměrovat všechna regulační opatření na docílení především demokratických a sociálních cílů spíše než zisků. Rovněž tak účelem ustanovení o finanční podpoře zahrnutých do tohoto návrhu, především zaměřených na samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, komunity obnovitelné energie a nízkopříjmové domácnosti, které čelí riziku energetické chudoby, je zajistit, aby transformace energetiky vyústila v demokratický a decentralizovanější energetický systém, z nějž bude mít prospěch společnost jako celek, zvýšit aktivní zapojení občanů, domácností a místních společenství a rovněž chránit nejzranitelnější skupiny.

 

Mnoho zúčastněných stran kritizovalo velmi úzké meze stanovené v pravidlech pro státní podporu. Proto je v tomto návrhu uvedené, aby byla v co největší možné míře vyňata podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů z pravidel pro státní podporu, s cílem prosazovat rozvoj a pronikání obnovitelných zdrojů po celé EU, zejména u projektů realizovaných samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů a komunitami obnovitelné energie.

 

Retroaktivní změny politik režimů podpory obnovitelných zdrojů vedou k výraznému zvýšení vnímaných rizik u rozvoje projektů v odvětví energie z obnovitelných zdrojů, a z politického a hospodářského hlediska je třeba se jim vyhnout. Ze studií rovněž vyplývá, že zachování stabilního a transparentního rámce je pro úspěšný a účinný rozvoj projektů energie z obnovitelných zdrojů zásadní. Z toho důvodu se tento návrh zaměřuje na zamezení jakýmkoli retroaktivním změnám, čímž se zajistí, že režimy podpory budou stabilní. Jsou uvedena ustanovení, která vyjasňují, že revize jakéhokoli režimu podpory poskytované projektům energie z obnovitelných zdrojů musí být předmětem transparentního a inkluzivního procesu veřejných konzultací a zaměřena jen na to, aby se zlepšil právní základ, jehož cílem je zajistit dosažení závazných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU a jednotlivých členských států.

 

Jelikož energie z obnovitelných zdrojů musí být považována za prioritu, obsahuje tento návrh ustanovení o přednostním nasazení a přednostním přístupu, které by měly vycházet ze stávajícího právního rámce. Hodnocení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 30. listopadu 2016, které Komise provedla v rámci iniciativy REFIT, rovněž uvádí, že zavedení ustanovení o přednostním nasazení a přednostním přístupu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů účinně podpořilo upřednostnění obnovitelných zdrojů elektřiny, v rámci podpory ekonomiky projektů obnovitelných zdrojů a přispění k pokroku vůči cílům na úrovni členských států.

 

Stále ještě existují vnitrostátní subvence v oblasti fosilních paliv. Tento aspekt je jednoznačně v rozporu s činností EU na podporu energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na dosažení jejích cílů do roku 2030 a 2050. Proto se v tomto návrhu požaduje zrušení všech režimů podpory a všech opatření, které přímo nebo nepřímo podporují používání znečišťujících zdrojů.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti . Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva .

(2)  Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Pařížské dohody o změně klimatu a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti. Má také důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a udržitelnému rozvoji na regionální a místní úrovni, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech, ostrovních oblastech nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva, které mají nízké příjmy.

Odůvodnění

Mezi přínosy projektů zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů patří nižší výdaje na fosilní paliva a tvorba zelených pracovních míst, což přispívá hlavně k udržitelnému místnímu rozvoji. Obavy, které občané vyjadřují prostřednictvím petic ohledně energie z obnovitelných zdrojů, se často týkají místních problémů.

 

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji , spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti , pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dovážené ropě a plynu .

(3)  Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti, velmi účinnými nástroji pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a závislosti Unie na dováženém uhlí, ropě a plynu.

Odůvodnění

Závislost na dováženém uhlí vyvolává obavy a tato skutečnost by měla být uvedena v bodu odůvodnění.

 

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(6)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“1 prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu. Ve svém usnesení ze dne 23. června 2016 „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“1b navíc Parlament naléhavě Komisi žádal, aby zajistila plné provedení směrnice, která stanoví cíle pro obnovitelné zdroje energie do roku 2020, a aby předložila ambiciózní legislativní rámec pro období po roce 2020, a současně zdůraznil nutnost stabilního dlouhodobého regulačního rámce, včetně unijních a národních cílů pro obnovitelné zdroje energie odpovídajících nejúčinnější cestě Unie ke splnění jejích dlouhodobých cílů v oblasti klimatu (do roku 2050).

 

_________________

 

1a Přijaté texty, P7_TA(2014)0094

 

1b Přijaté texty, P8_TA(2016)0292

Odůvodnění

Je nezbytné více zdůraznit postoj Evropského parlamentu k politikám v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetiky, jak byl definován v jeho usneseních.

 

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6a)  Vzhledem k tomu, že energetická chudoba postihuje přibližně 11 % obyvatelstva Unie, musí hrát politiky zaměřené na podporu energie z obnovitelných zdrojů v tomto ohledu významnou úlohu a musí být koncipovány tak, aby se zaměřily zejména na domácnosti s nízkými příjmy a aby účinně posílily celkovou činnost Unie usilující o řešení energetické chudoby a zranitelnosti spotřebitelů.

Odůvodnění

Tyto údaje vyplývají ze studie o stavu energetické chudoby v Evropě a způsobech jejího potírání, kterou zveřejnila Evropská komise, a z novější studie z března 2017 zveřejněné Evropskou sítí pro boj proti chudobě (EAPN) a Evropskou unií veřejné služby (EPSU). Obě studie jasně ukazují, že tento problém je ve značné míře způsoben stoupajícími cenami energií, vyšším počtem domácností s nízkými příjmy a vysokou energetickou náročností jejich domovů. Vzhledem k obrovskému dopadu tohoto problému na evropské občany jsem rozhodně přesvědčena o tom, že je nutné do návrhu doplnit tento bod odůvodnění.

 

 

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(6b)  Energie z obnovitelných zdrojů by měla být chápána jako společný evropský výdobytek, který slouží občanům, ať už jednotlivcům, domácnostem, družstvům nebo místním komunitám. Měly by být proto zahájeny iniciativy usilující o větší zapojení občanů tím, že bude zvyšována jejich informovanost, že budou vybízeni k výběru některé formy energie z obnovitelných zdrojů a že jim bude zajištěn zásadní hlas v rozhodovacím procesu, zejména na místní a regionální úrovni. Unie a členské státy by měly zajistit dostupnost cenově přijatelných technologií využívajících obnovitelné zdroje energie a v zájmu podpory energie z obnovitelných zdrojů poskytnout spotřebitelům záruky pro dostupnost zdroje energie a zjednodušit příslušné administrativní postupy. Unie a členské státy by měly pro energie z obnovitelných zdrojů zavést zvláštní opatření, aby věrohodně a důsledně zajistily co největší sociální spravedlnost.

Odůvodnění

Definice energie z obnovitelných zdrojů jako společného evropského výdobytku by měla nasměrovat všechna regulační rozhodnutí tak, aby usilovala především o dosažení demokratických a sociálních cílů spíše než zisků.

 

 

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(7)  Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 35 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení (EU) …/… [o správě].

Odůvodnění

V petici č. 0829/2013 se uvádí, že větrné elektrárny jsou účinnější než elektrárny tepelné, a toto tvrzení v ní je podepřeno výpočtem nákladů v porovnání s produkcí energie. Na základě těchto skutečností by měl být cíl Unie, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, stanoven na alespoň 35%, aby se snížily konečné náklady na výrobu energie.

 

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(8)  Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(8)  Stanovení zastřešujícího závazného cíle pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie, který by měl být splněn členskými státy jak individuálně, tak společně prostřednictvím závazných národních cílů, by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie, který by doprovázely závazné národní cíle jednotlivých členských států, by členským státům pomohl lépe určit, jak mohou splnit své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Výhled vnitrostátních závazných cílů pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 je v souladu s názory vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Tento výhled by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Komise ve svém hodnocení směrnice 2009/28/ES, které provedla v rámci iniciativy REFIT, dospěla k závěru, že v mnoha členských státech jsou národní závazné cíle nejdůležitějším hybatelem politiky zaměřené na obnovitelné zdroje a příslušných investic.

 

Pozměňovací návrh      8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

(10)  Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 35 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení (EU) …/… [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení (EU) …/… [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

Odůvodnění

 

V petici č. 0829/2013 se uvádí, že větrné elektrárny jsou účinnější než elektrárny tepelné, a toto tvrzení v ní je podepřeno výpočtem nákladů v porovnání s produkcí energie. Na základě těchto skutečností by měl být cíl Unie, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, stanoven na alespoň 35%, aby se snížily konečné náklady na výrobu energie.

 

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění cíle Unie by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

(11)  Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění cíle Unie by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve všech členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů, režimů podpory a úpravy pravidel pro státní podporu, která by se zaměřila především na podporu samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie a tak zajistila, aby transformace energetiky vyústila v demokratický a decentralizovanější energetický systém, z nějž má prospěch společnost jako celek, který zvyšuje aktivní zapojení občanů, domácností a místních komunit a rovněž účinně chrání nejzranitelnější skupiny ohrožené energetickou chudobou.

Odůvodnění

Má-li být dosaženo demokratických, sociálních a environmentálních cílů, měla by se finanční podpora zaměřit především na samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, komunity obnovitelné energie a domácnosti s nízkými příjmy, kterým hrozí energetické chudoba.

 

 

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(15)  Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována tak, aby se zaměřovala zejména na domácnosti s nízkými příjmy trpící energetickou chudobou, samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů a komunity obnovitelné energie. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

Odůvodnění

Režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů by měly být koncipovány tak, aby se dosáhlo především demokratických, sociálních a environmentálních cílů. Tento pozměňovací návrh je nedílně provázán s vnitřní logikou celého návrhu.

 

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(17)  Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie a příslušné národní cíle s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy cíle na úrovni Unie mají členské státy dosáhnout jednotlivě a společně a měly by nést primární odpovědnost za dosažení závazných národních cílů pro obnovitelné zdroje do roku 2030. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110. Členské státy by však před tím, než otevřou režimy podpory přeshraniční účasti, měly upřednostnit plné využití potenciálu pro energii z obnovitelných zdrojů na místní úrovni.

Odůvodnění

Upřednostněny by měly být místní projekty, jelikož – jak ukazují četné studie – vytvářejí větší přidanou hodnotu než mezinárodní projekty. Místní projekty rovněž podporují aktivní zapojení a účast občanů v zavádění obnovitelných zdrojů.

 

 

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

(18)  Politiky podpory obnovitelných zdrojů by měly být stabilní, bez častých a retroaktivních změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory, udržovat stabilní a transparentní politický rámec a zajistit finanční udržitelnost, což je vše naprosto nezbytné pro úspěšný a účinný rozvoj možností založených na obnovitelných zdrojích a jejich a pronikání do celé Unie. Členské státy by měly rovněž zrušit všechna opatření, která přímo nebo nepřímo podporují používání znečišťujících zdrojů energie.

Odůvodnění

Ze studií vyplývá, že udržování stabilního a transparentního rámce je naprosto nezbytné pro úspěšný rozvoj projektů zaměřených na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tento stabilní rámec je zásadním předpokladem pro to, abychom předcházeli takovým volbám veřejné politiky, které podporují pokračující využívání tradičních zdrojů, jako jsou fosilní paliva a jaderná energie, o nichž je známo, že mají velmi negativní vliv na životní prostředí. V členských státech stále existují dotace na fosilní paliva. Tato praxe odporuje činnosti EU na podporu energie z obnovitelných zdrojů a plnění cílů, které si stanovila do roku 2030 a 2050.

 

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 19

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

(19)  Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty spotřebitelům a investorům a pro účinné sledování. Nařízení (EU) …/… [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením (EU) …/… [o správě].

Odůvodnění

Obdržené petice se zaměřují hlavně na spotřebitele a až v druhé řadě na investory, proto je na místě změnit jejich pořadí i v textu podle priorit.

 

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 26

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíle Unie stanoveného touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie . Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce , pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech . Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.

(26)  Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení jak cíle Unie, tak závazných národních cílů stanovených touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů pro rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu obnovitelné energie. Z tohoto důvodu jsou nutné mechanismy spolupráce, pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech. Tyto mechanismy zahrnují statistické převody, společné projekty mezi členskými státy nebo společné režimy podpory.

Odůvodnění

Výhled závazných národních cílů pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 je v souladu s názory vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Tento výhled by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Na nestabilitu politického rámce pro energii z obnovitelných zdrojů a následné ohrožení rozvoje projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednoznačně poukazují evropští občané prostřednictvím petic.

 

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28)  Do podílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii . Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

(28)  Do cílů obnovitelné energie členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie v Unii a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

__________________

__________________

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

18 Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

Odůvodnění

Výhled závazných národních cílů pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 je v souladu s názory vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Tento výhled by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Na nestabilitu politického rámce pro energii z obnovitelných zdrojů a následné ohrožení rozvoje projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednoznačně poukazují evropští občané prostřednictvím petic.

 

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 31

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(31)  Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů.

(31)  Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zajistit správné uplatňování všech právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, aby posílily příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů. Členské státy by měly také zajistit, aby byla zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů realizována a provozována plně v souladu s ochranou základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

Odůvodnění

Stálý petiční výbor nemůže – s ohledem na situace oznámené občany prostřednictvím petic –akceptovat, že členské státy pouze „zohledňují“ právní předpisy EU v oblasti životního prostředí. Je nanejvýš důležité zdůraznit, že členské státy musí zajistit, aby právní předpisy EU v oblasti životního prostředí byly při povolování, výstavbě a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů plně dodržovány. Členské státy musí dále zajistit, aby nebyla oslabována práva občanů EU. Tento aspekt také jasně vyplývá z petic obdržených Evropským parlamentem.

 

 

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37)  Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení povolovacích postupů spojených s jasnou lhůtou pro přijetí rozhodnutí ohledně výstavby projektu ze strany příslušných orgánů by mělo vést k efektivnějšímu průběhu daných procesů, a tím i ke snížení administrativních nákladů.

(37)  Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení povolovacích postupů spojených s jasnou lhůtou pro přijetí rozhodnutí ohledně výstavby projektu ze strany příslušných orgánů by mělo vést k efektivnějšímu průběhu daných procesů, a tím i ke snížení administrativních nákladů. Stanovením kratších lhůt pro povolování projektů a zlepšením postupu oznamování by se zlepšila transparentnost vůči žadatelům o povolení.

Odůvodnění

Obdržené petice jasně upozorňují na nedostatečnou transparentnost a dlouhé čekací lhůty pro žadatele o povolení.

 

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 53

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.

(53)  S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. Občanům, kteří bydlí v bytech a mohou využívat například uvedené spotřebitelské možnosti ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech, by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu.

Odůvodnění

Co se týká kolektivní výroby energie pro vlastní spotřebu, domnívám se, že je lepší přijmout ustanovení s obecnou působností. Za tímto účelem by se měly odstranit veškeré výjimky, jak je například umožňuje spojení „v některých případech“.

 

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 54

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(54)  Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

(54)  Místní účast občanů na projektech obnovitelné energie prováděných prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptování energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tuto místní účast je třeba ihned uvést do praxe, protože dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Výbor PETI v posledních letech obdržel petice, v nichž evropští občané s velkým znepokojením poukazují mimo jiné na své nedostatečné zapojení na místní úrovni. Účinné prosazování obnovitelných zdrojů navíc závisí na strategiích a iniciativách založených na přístupu „zdola nahoru“.

 

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 66 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(66a)  K začlenění obnovitelných zdrojů energie na vnitřní trh s elektřinou je důležité zajistit přednostní a zaručený přístup pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Požadavky na zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě a na nasazení se mohou lišit podle charakteru vnitrostátní sítě a jejího bezpečného provozu. Přednostní přístup k síti zajišťuje připojeným výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, že ji budou moci v souladu s pravidly pro připojení prodávat a přenášet kdykoliv, kdy bude zdroj k dispozici. Cíle této směrnice nicméně vyžadují trvalý růst přenosu a distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, aniž by byla ohrožena spolehlivost a bezpečnost sítě. Členské státy by měly za tímto účelem přijmout vhodná opatření, která by umožnila větší prosazení elektřiny z obnovitelných zdrojů, mimo jiné zohledněním specifik nestálých zdrojů a zdrojů, u nichž zatím není možné vyrobenou energii skladovat. V rozsahu nutném pro dosažení cílů této směrnice je třeba co nejdříve povolit připojení nových zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů. V zájmu urychlení postupů pro připojení k distribuční soustavě by měly mít členské státy možnost novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů poskytnout přednostní nebo vyhrazené připojení.

Odůvodnění

Energie z obnovitelných zdrojů musí být považována za prioritu. Hodnocení směrnice 2009/28/ES, které Komise provedla v rámci iniciativy REFIT, uvádí, že zavedená ustanovení o přednostním nasazení elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejím přednostním přístupu účinně podpořila nasazování obnovitelných zdrojů elektřiny, podpořila ekonomiky projektů obnovitelných zdrojů a přispěla k pokroku v plnění národních cílů.

 

 

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 101

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(101)  Jelikož cílů této směrnice, totiž dosažení nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030 , nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie , může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii . V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(101)  Jelikož cílů této směrnice, totiž dosažení nejméně 35 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

Odůvodnění

V petici č. 0829/2013 se uvádí, že větrné elektrárny jsou účinnější než elektrárny tepelné, a toto tvrzení je v ní podepřeno výpočtem nákladů v porovnání s produkcí energie. Na základě těchto skutečností by měl být cíl Unie, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, stanoven na alespoň 35 %, aby se snížily konečné náklady na výrobu energie.

 

 

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie , pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 . Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a s třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání . Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy .

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví minimální závazný cíl Unie a rovněž závazné národní cíle pro členské státy, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla týkající se finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, komunit obnovitelné energie, opatření pro boj proti chudobě, tvorby kvalitních pracovních míst v tomto odvětví, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Odůvodnění

Výhled závazných národních cílů pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 je v souladu s názory vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Tento výhled by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Komise ve svém hodnocení směrnice 2009/28/ES, které provedla v rámci iniciativy REFIT, dospěla k závěru, že v mnoha členských státech jsou závazné národní cíle nejdůležitějším hybatelem politiky zaměřené na obnovitelné zdroje a příslušných investic.

 

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.  Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 35 %.

Odůvodnění

V petici č. 0829/2013 se uvádí, že větrné elektrárny jsou účinnější než elektrárny tepelné, a toto tvrzení je v ní podepřeno výpočtem nákladů v porovnání s produkcí energie. Na základě těchto skutečností by měl být cíl Unie, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, stanoven na alespoň 35 %, aby se snížily konečné náklady na výrobu energie.

.

 

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

2.  Členské státy dosáhnou tohoto celkového cíle pro rok 2030, který byl stanoven na úrovni Unie, splněním závazných národních cílů pro energii z obnovitelných zdrojů. Členské státy oznámí opatření, která odrážejí jejich závazné národní cíle pro energii z obnovitelných zdrojů, Komisi v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení (EU) č. ... [o správě]. Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mohou členské státy použít mimo jiné tato opatření:

 

a)  režimy podpory;

 

b)  opatření v podobě spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi v zájmu dosažení celkových národních cílů podle článku 5 a článků 11 až 13.

Odůvodnění

Výhled závazných národních cílů pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 je v souladu s názory vyjádřenými Evropským parlamentem v jeho nedávných usneseních. Tento výhled by rovněž významně přispěl ke zvýšení stability politického rámce a ke snížení rizik spojených s investicemi do obnovitelných zdrojů energie. Komise ve svém hodnocení směrnice 2009/28/ES, které provedla v rámci iniciativy REFIT, dospěla k závěru, že v mnoha členských státech jsou závazné národní cíle nejdůležitějším hybatelem politiky zaměřené na obnovitelné zdroje a příslušných investic.

 

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 3 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.  Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů na projekty zaměřené na energii z obnovitelných zdrojů, a napomáhá dosažení závazných cílů Unie a závazných národních cílů pro rok 2030. Za tímto účelem přijme Komise do [jeden rok po vstupu této směrnice v platnost] legislativní návrh, kterým se vytvoří finanční nástroj, jenž bude mít za cíl snížit vysoké kapitálové náklady Unie na projekty týkající se energie z obnovitelných zdrojů, které vyplývají z jejich rizikovosti.

 

 

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.  Členské státy uplatňují za účelem dosažení či překonání cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby pomohly zejména domácnostem s nízkými příjmy, které trpí energetickou chudobou, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů a komunitám obnovitelné energie, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě. Členské státy se vyhnou jakýmkoli retroaktivním změnám režimů podpory obnovitelných zdrojů energie, aby spotřebitelům a investorům poskytly právní jistotu a zachovaly stabilní a transparentní politický rámec pro rozvoj projektů zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly rovněž zrušit všechny režimy podpor a všechna opatření, která přímo nebo nepřímo podporují používání znečišťujících zdrojů energie.

Odůvodnění

Retroaktivní politické změny režimů pro podporu obnovitelných zdrojů výrazně zvyšují vnímaná rizika spojená s rozvojem projektů obnovitelné energie. Další související problémy jsou vysvětleny ve studii vypracované pro výbor PETI o politice solární energie z pohledu obdržených petic. EHSV ve svém stanovisku ze dne 26. dubna 2017 k přepracování této směrnice zdůraznil, že stále existují vnitrostátní subvence pro fosilní paliva. Tato praxe odporuje činnosti EU na podporu energie z obnovitelných zdrojů a plnění cílů, které si stanovila do roku 2030 a 2050.

 

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 4 – bod 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména projektů realizovaných samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů a komunitami obnovitelné energie, musí být v co největší míře vyňata z pravidel pro státní podporu, aby se prosazoval rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich pronikání do celé EU.

Odůvodnění

Mnoho zúčastněných stran zdůrazňovalo, že pravidla pro státní podporu stanoví velmi úzké limity, které je třeba změnit, má-li být účinně podpořen rozvoj obnovitelných zdrojů v celé EU. Zvláštní důraz na projekty prováděné na místní úrovni samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů a komunitami obnovitelné energie je nedílně provázán s celkovou logikou tohoto návrhu.

 

Pozměňovací návrh    28

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.  Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby pomáhala především domácnostem s nízkými příjmy, které trpí energetickou chudobou, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů a komunitám obnovitelné energie a aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou a zároveň byla zajištěna životnost investičních projektů zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů a investice do stále účinnějších a udržitelnějších technologií.

Odůvodnění

Režimy podpory by měly být zaměřeny především na samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, komunity obnovitelné energie a na domácnosti s nízkými příjmy, kterým hrozí energetická chudoba, zvláště s ohledem na pozitivní sociální a environmentální netržní vlivy, které vznikly v důsledku decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů. Podle odhadů by 112 milionů spotřebitelů, kteří jsou zároveň i výrobci energie (tzv. prozumenti), mohlo do roku 2030 uspokojit 19 % poptávky po elektřině v Evropě a polovina všech občanů EU by mohla pokrýt 45 % poptávky po elektřině v Evropě do roku 2050.

 

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 4 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

3.  Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně a nákladově efektivně.

Odůvodnění

Podpora musí být v první řadě podmíněna splněním cílů stanovených v článku 1 a čl. 3 odst. 1 této směrnice, čímž se vyloučí odkazy na logiku konkurence ve vztahu k neobnovitelným zdrojům energie.

 

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

1.  Členské státy mohou rozhodnout, že otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům v jiných členských státech, je-li to nezbytné ke splnění cílů politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu.

 

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 5 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

2.  Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 5 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

 

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Členské státy zajistí, aby objem podpory poskytnuté novým nebo stávajícím projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány retroaktivně, což by mělo negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů. Členské státy v úsilí o dosažení cílů Unie stanovených v této směrnici zajistí, aby byl zachován stabilní a transparentní politický rámec a aby přezkum jakékoli podpory poskytované projektům energie z obnovitelných zdrojů byl zaměřen na zvýšení právní jistoty spotřebitelů a investorů a na zlepšení právního rámce. Členské státy zajistí, aby veškeré změny režimů podpory byly zveřejněny do 12 měsíců před jejich vstupem v platnost a aby byly předmětem transparentních a inkluzivních veřejných konzultací. V případě podstatných změn stávajícího režimu podpory je nutné zajistit odpovídající přechodnou dobu, než nový režim podpory vstoupí v platnost.

Odůvodnění

Z politického a hospodářského hlediska se retroaktivní změny režimů podpory nedoporučují, mimo jiné i kvůli vzniklým nákladům a ztrátě efektivity a ekonomické účinnosti. Evropský parlament musí požadovat, aby režimy podpory byly stabilní a aby členské státy přijaly osvědčené postupy pro režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně aby vedly transparentní a inkluzivní veřejné konzultace, jejichž cílem je zajistit plné zapojení občanů. Jednoznačně to vyplývá ze systematické analýzy obav, které občané vyslovují prostřednictvím petic.

 

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 6 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pokud na práva a hospodaření podporovaných projektů výrazně dopadají jiné regulační změny, které jsou pro energetické projekty diskriminační, členské státy zajistí, aby podporované projekty získaly přiměřenou kompenzaci.

Odůvodnění

Nejčastějším tématem všech obdržených petic je stabilní právní rámec. Členské státy musí zajistit, aby byly dodržovány zásady práva EU, mezi něž patří i právní jistota a ochrana legitimního očekávání.

 

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a od komunit obnovitelné energie a kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

Odůvodnění

Tento prvek je neoddělitelně spjat s dalšími částmi směrnice.

 

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování svého podílu obnovitelné energie pro účely této směrnice , a

a)  odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování souladu s národním cílem pro účely této směrnice, a

 

Pozměňovací návrh    36

Návrh směrnice

Čl. 8 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování podílu obnovitelné energie přijímajícího členského státu pro účely této směrnice .

b)  přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu s národním cílem přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy oznámí Komisi poměr nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na svém území, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započítaný do celkového národního podílu obnovitelné energie jiného členského státu pro účely této směrnice.

2.  Členské státy oznámí Komisi poměr nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na svém území, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle obnovitelné energie jiného členského státu pro účely této směrnice.

 

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do celkového národního podílu obnovitelné energie jiného členského státu;

b)  uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle obnovitelné energie jiného členského státu;

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 9 – odst. 3 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobená v daném zařízení z obnovitelných zdrojů energie považována za započítanou do celkového národního podílu obnovitelné energie jiného členského státu.

d)  uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobená v daném zařízení z obnovitelných zdrojů energie považována za započítanou do celkového národního cíle obnovitelné energie jiného členského státu.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního podílu obnovitelné energie jiného členského státu v souladu s oznámením.

b)  množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního cíle obnovitelné energie jiného členského státu v souladu s oznámením.

 

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování podílu obnovitelné energie členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

a)  odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování souladu s cílem stanoveným pro obnovitelné energie členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

 

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Čl. 10 – odst. 3 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování podílu obnovitelné energie členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.

b)  připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování souladu s cílem stanoveným pro obnovitelné energie členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.

 

Pozměňovací návrh    43

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení podílů obnovitelné energie členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

2.  Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení souladu s národními cíli členských států stanovenými pro obnovitelné energie pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

 

Pozměňovací návrh    44

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoliv zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započítaný do celkového vnitrostátního podílu energie jednoho nebo více členských států pro účely této směrnice , se oznámí Komisi. Pokud jde o více než jeden členský stát, rozdělení tohoto množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nepřekročí podíl nebo množství skutečně vyvezené do Unie a v ní spotřebované, odpovídající podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto článku a splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového národního cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

4.  Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoliv zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započítaný do celkového vnitrostátního cíle energie jednoho nebo více členských států pro účely této směrnice, se oznámí Komisi. Pokud jde o více než jeden členský stát, rozdělení tohoto množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nepřekročí podíl nebo množství skutečně vyvezené do Unie a v ní spotřebované, odpovídající podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto článku a splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového národního cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

 

Pozměňovací návrh    45

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započítaný do národního podílu obnovitelné energie členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti údajů;

b)  uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započítaný do národního cíle obnovitelné energie členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti údajů;

 

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 5 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do celkového národního podílu obnovitelné energie členského státu, a

c)  uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do celkového národního cíle obnovitelné energie členského státu, a

 

Pozměňovací návrh    47

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b)  množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního podílu obnovitelné energie v souladu s oznámením podle článku 11, a

b)  množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního cíle obnovitelné energie v souladu s oznámením podle článku 11, a

 

Pozměňovací návrh    48

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pro účely výpočtu celkových národních podílů obnovitelné energie podle této směrnice se množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů energie, které se zohledňuje při posuzování podílů obnovitelné energie členského státu vydávajícího oficiální oznámení.

3.  Pro účely posouzení souladu s celkovými národními cíli pro obnovitelné energie podle této směrnice se množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů energie, které se zohledňuje při posuzování cílů stanovených pro obnovitelnou energii členského státu vydávajícího oficiální oznámení.

 

Pozměňovací návrh    49

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do národního podílu obnovitelné energie jiného zúčastněného členského státu, pokud dotyčné členské státy:

1.  Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do národního cíle stanoveného pro obnovitelné energie jiného zúčastněného členského státu, pokud dotyčné členské státy:

 

Pozměňovací návrh    50

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Pro účely výpočtu celkových národních podílů obnovitelné energie podle této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.

3.  Pro účely výpočtu celkového národního cíle pro obnovitelné energie podle této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla. Komise usnadní zavedení společných režimů podpory mezi členskými státy, zejména předáváním pokynů a osvědčených postupů.

 

Pozměňovací návrh    51

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.

Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené, nezbytné a zjednodušené a aby upřednostňovaly veřejné subjekty a spotřebitele a samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem členské státy vypracují jednoduchá administrativní pravidla v souladu s článkem 16.

Odůvodnění

Jedním z cílů této směrnice je podpořit rozšíření vlastní spotřeby a energetické soběstačnosti komunit.

 

Pozměňovací návrh    52

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.

d)  pro decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, komunity obnovitelné energie a skladování energie byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.

 

Pozměňovací návrh    53

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.

3.  Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram pro očekávané přidělování podpory, pokrývající nejméně pět následujících let a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.

Odůvodnění

Nejčastějším tématem všech obdržených petic je stabilní právní rámec. Členské státy musí zajistit, aby byly dodržovány zásady práva EU, mezi něž patří i právní jistota a ochrana legitimního očekávání.

 

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

8.  Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

8.  Členské státy posoudí svůj udržitelný potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie, který musí zahrnout prostorovou analýzu oblastí vhodných pro jejich zavádění s nízkým ekologickým rizikem a potenciál pro využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je v souladu s řadou obav, které občané vyslovují prostřednictvím petic. Je nanejvýš důležité, aby členské státy do hodnocení svého potenciálu pro obnovitelné energie zařadily ekologické dopady zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby se tak zajistila větší právní jistota a lepší přijetí ze strany společnosti. Tento přístup se strategicky zaměřuje na zajištění plného dodržování právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a všech souvisejících základních práv občanů s cílem předcházet konfliktům mezi občanskou společností, vývojáři a vládou.

 

Pozměňovací návrh    55

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.

3.  Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál postupů pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu, projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a projektů komunit obnovitelné energie.

 

Pozměňovací návrh    56

Návrh směrnice

Čl. 16 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.

5.  Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána oprávněná žádost o modernizaci.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh je úzce spjat s pozměňovacím návrhem k čl. 17 odst. 2. Doplněním slova „oprávněný“ by se pomohlo zajistit, aby snaha o usnadnění modernizace stávajících sítí byla v souladu s příslušným právním předpisem EU v oblasti životního prostředí a nevedla k tomu, aby se nedostatečně zohledňovaly dopady na životní prostředí.

 

Pozměňovací návrh    57

Návrh směrnice

Čl. 17 – odst. 2 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad, modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení, je-li dostatečné.

Je-li zajištěno dodržení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU1a (směrnice o posuzování vlivu na životní prostředí), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES1b (směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí) a čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice Rady 92/43/EHS (směrnice o ochraně přírodních stanovišť)1c a neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad, modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení.

 

_________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

 

1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

 

1c Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh reaguje na řadu obav, které občané vyslovují prostřednictvím petic. Doplnění výslovného odkazu na potřebu zajistit soulad se směrnicí o posuzování vlivů na životní prostředí, směrnicí o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a směrnicí o ochraně přírodních stanovišť by pomohlo zajistit, aby se na modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů i nadále vztahovala dostatečná kontrola v oblasti životního prostředí.

 

Pozměňovací návrh    58

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

1.  Členské státy zajistí, aby informace o jednotlivých formách podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, zejména spotřebitelům s nízkými příjmy, zranitelným spotřebitelům, samospotřebitelům energie z obnovitelných zdrojů, komunitám obnovitelné energie, osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Zahrnutí spotřebitelů s nízkým příjmem, zranitelných spotřebitelů, samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a komunit obnovitelné energie, což jsou skupiny, jichž se přímo týkají petice, které obdržel výbor PETI, a jež jsou úzce spjaty s dalšími pozměňovacími návrhy předloženými skupinou Verts/ALE, konkrétně s PN k článku 15.

 

Pozměňovací návrh    59

Návrh směrnice

Čl. 18 – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž zpřístupnit seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení podle ustanovení uvedených v odstavci 3.

4.  Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy zpřístupní seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení podle ustanovení uvedených v odstavci 3.

Odůvodnění

Je-li cílem podporovat obnovitelné zdroje, musí mít veřejnost přístup k certifikovaným osobám provádějícím instalaci.

 

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

1.  Členské státy posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav odpovídají za bezproblémový provoz infrastruktury plynárenské sítě, včetně její údržby a pravidelného čištění.

Odůvodnění

Aby se na trhu zajistilo začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie, což je spjato s ostatními částmi směrnice, je nezbytné, aby provozovatelé nesli odpovědnost za infrastrukturu.

 

 

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  Členské státy učiní potřebné kroky k rozvoji přenosové a distribuční infrastruktury, inteligentních sítí, skladovacích kapacit a elektrické soustavy tak, aby se umožnilo bezpečné provozování elektrické soustavy, neboť napomáhá dalšímu rozvoji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně propojovacího vedení mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Členské státy rovněž učiní patřičné kroky k urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu sítě a pro koordinaci schvalování infrastruktury sítě se správními a plánovacími postupy.

 

V souladu s požadavky na zachování spolehlivosti a bezpečnosti distribuční soustavy, jež se zakládají na transparentních a nediskriminačních kritériích stanovených příslušnými vnitrostátními orgány, členské státy:

 

a)   zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav zaručili na svém území přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;

 

b)  stanoví přednostní nebo zaručený přístup elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů do distribuční soustavy;

 

c)  zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav dávali při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost výrobním zařízením využívajícím různé obnovitelné zdroje energie, pokud to umožňuje bezpečné provozování vnitrostátní elektrické soustavy, a aby se tak dělo na základě transparentních a nediskriminačních kritérií;

 

d)   zajistí přijetí konkrétních, transparentních a nediskriminačních opatření, jejichž cílem je dosažení nejvyšších úrovní bezpečnosti vnitrostátní elektrické soustavy;

 

e)   zajistí, aby byla přijata náležitá provozní opatření pro distribuční soustavy a trh s cílem minimalizovat omezení distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Energie z obnovitelných zdrojů musí být považována za prioritu. V hodnocení směrnice 2009/28/ES, které Komise provedla v rámci iniciativy REFIT, se uvádí, že provádění ustanovení o přednostním nasazení a přednostním přístupu elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě účinně podpořilo zavádění obnovitelných zdrojů elektřiny a ekonomiku projektů obnovitelných zdrojů a přispělo k plnění národních cílů.

 

 

 

Pozměňovací návrh    62

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé v domácnostech byli oprávněni stát se samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně i kolektivně. Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů:

 

 

Pozměňovací návrh    63

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

a)  mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly daně, nepřiměřené postupy a platby, s náležitým zohledněním všech výhod plynoucích z decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů;

Odůvodnění

Zavedení daně je třeba zabránit. Mnoho předkladatelů petic zdůrazňovalo, že by to představovalo značný problém, neboť vlastní spotřeba energie vyráběné z obnovitelných zdrojů by podle jejich názoru přestala být finančně neatraktivní.

 

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  mají nárok spotřebovávat elektřinu, kterou vyrobili z obnovitelných zdrojů, aniž by museli hradit jakékoli poplatky či daně.

Odůvodnění

Nejčastějším tématem všech obdržených petic je stabilní právní rámec; mezi tématy petic se vyskytují i práva spotřebitelů. Členské státy musí zajistit, aby byly dodržovány zásady práva EU, mezi něž patří i právní jistota a ochrana legitimního očekávání.

 

Pozměňovací návrh    65

Návrh směrnice

Čl. 21 – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy stanoví konkrétní opatření na posílení a usnadnění rozvoje vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a na odstranění všech stávajících překážek.

Odůvodnění

Členské státy musí posílit vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů, zvláště s ohledem na pozitivní sociální a environmentální netržní vlivy, které vznikly v důsledku decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů. Tento pozměňovací návrh je nedílně provázán s logikou celého návrhu.

 

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 22 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.

2.  Členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie, zejména domácností s nízkými příjmy, které trpí energetickou chudobou.

Odůvodnění

Projekty, které na místní úrovni provádějí komunity obnovitelné energie a které jsou podporovány v rámci režimu podpory, by měly být v co největší možné míře vyňaty z pravidel pro státní podporu, aby se napomohlo rozvoji obnovitelných zdrojů a jejich pronikání do celé EU. K předkladatelům petic se řadí zástupci malých a středních podniků, sdružení a jednotliví občané, kteří sdílejí vizi společnosti s odolnou energetikou, jejíž budování by mělo být co nejvíce podporováno, zejména pokud je v sázce příspěvek místních komunit obnovitelné energie.

 

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

PETI

1.3.2017

Zpravodaj(ka)

       Datum jmenování

Eleonora Evi

23.1.2017

Projednání ve výboru

21.6.2017

 

 

 

Datum přijetí

7.9.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Pál Csáky, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Virginie Rozière, Sofia Sakorafa, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michela Giuffrida, Demetris Papadakis, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Frank Engel, Monika Hohlmeier, Maria Lidia Senra Rodríguez, Marco Zullo

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

18

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

PPE

S&D

VERTS/ALE

Beatriz Becerra Basterrechea, Cecilia Wikström

Rikke Karlsson

Eleonora Evi, Marco Zullo

Sofia Sakorafa, Ángela Vallina, Maria Lidia Senra Rodríguez

Roberta Metsola

Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Michela Giuffrida, Jude Kirton-Darling, Marlene Mizzi, Demetris Papadakis, Gabriele Preuß, Virginie Rozière,

Margrete Auken, Tatjana Ždanoka

 

8

-

ECR

PPE

Notis Marias

Pál Csáky,Engel Frank, Monika Hohlmeier, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Cristian Dan Preda, Julia Pitera Jaroslaw Wałęsa

 

0

0

-

-

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

 

 

 

 

 

 

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování)

Referenční údaje

COM(2016)0767 – C8-0500/2016 – 2016/0382(COD)

Datum předložení EP

30.11.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ITRE

1.3.2017

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

15.6.2017

ECON

1.3.2017

ENVI

1.3.2017

TRAN

1.3.2017

 

REGI

1.3.2017

AGRI

1.3.2017

PETI

1.3.2017

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

ECON

31.1.2017

REGI

24.1.2017

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

José Blanco López

2.2.2017

 

 

 

Projednání ve výboru

28.2.2017

22.6.2017

4.9.2017

 

Datum přijetí

28.11.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

14

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jonathan Bullock, Cristian-Silviu Buşoi, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Edward Czesak, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Adam Gierek, Theresa Griffin, András Gyürk, Rebecca Harms, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jaromír Kohlíček, Peter Kouroumbashev, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Christelle Lechevalier, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Michel Reimon, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eugen Freund, Gerben-Jan Gerbrandy, Gunnar Hökmark, Jude Kirton-Darling, Rupert Matthews, Clare Moody, Luděk Niedermayer, Markus Pieper, Dennis Radtke, Dominique Riquet, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Albert Deß

Datum předložení

6.12.2017

 

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

43

+

ALDE

Fredrick Federley, Gerben-Jan Gerbrandy, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Dominique Riquet, Lieve Wierinck

ECR

Hans-Olaf Henkel

ENF

Barbara Kappel

PPE

Cristian-Silviu Buşoi, Albert Deß, Christian Ehler, András Gyürk, Gunnar Hökmark, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Angelika Niebler, Luděk Niedermayer, Markus Pieper, Dennis Radtke, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Algirdas Saudargas, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Hermann Winkler, Pilar del Castillo Vera

S&D

Zigmantas Balčytis, José Blanco López, Eugen Freund, Adam Gierek, Theresa Griffin, Eva Kaili, Jude Kirton-Darling, Peter Kouroumbashev, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Patrizia Toia, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Carlos Zorrinho

 

14

-

ECR

Edward Czesak, Zdzisław Krasnodębski, Evžen Tošenovský

EFDD

Jonathan Bullock

ENF

Angelo Ciocca, Christelle Lechevalier

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

VERTS

Reinhard Bütikofer, Jakop Dalunde, Rebecca Harms, Michel Reimon, Claude Turmes

 

7

0

ECR

Rupert Matthews, Anneleen Van Bossuyt

EFDD

David Borrelli, Dario Tamburrano, Marco Zullo

GUE/NGL

Jaromír Kohlíček

PPE

Jerzy Buzek

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

 

 

[1] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
[2] Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
[3] Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
[4] Zdroj: Eurostat (2014)
[5] Přítomní členové výboru: Isabella Adinolfi, Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Daniel Buda, Jean-Marie Cavada, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, John Flack, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emma McClarkin, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tiemo Wölken, Francis Zammit Dimech.
[6] Poradní skupina pracovala s anglickým zněním návrhu, které je původní jazykovou verzí projednávaného textu.